A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Historická hlavní města v Číně
...Během své historie měly čínské státy řadu hlavních měst. Nejvýznamnější z bývalých hlavních měst v Číně shrnuje čínský seznam „čtyř velkých starobylých čínských metropolí“ (čínsky pchin-jinem Zhōngguó sì dà gǔdū, znaky zjednodušené 中国四大古都, tradiční 中國四大古都), kterými jsou Peking (současné hlavní město Čínské lidové republiky), Nanking, Luo-jang a Čchang-an (moderní Si-an).
Ve dvacátém století byl seznam velkých metropolí rozšířen na sedm měst přidáním Kchaj-fengu, Chang-čou a An-jangu. Roku 2004 Čínská společnost starobylých hlavních měst oficiálně přidala na seznam Čeng-čou.
Čínský termín pro hlavní město byl ťing (京) anebo tu (都). Oba názvy byly rovnocenné a zaměnitelné. Občas byly tehdejšími autory dokonce používány střídavě pro totéž město.[1]
Státy na území Číny mívaly i více hlavních měst. V takových případech hlavní města neměla vždy stejný význam a úlohu v životě země. Podle jejich role a významu je lze rozdělit na metropole primární a vedlejší (či sekundární); vedlejší metropole byly pomocné anebo formální.[2] Primární hlavní město bylo jedno, sloužilo jako sídlo panovníka, vlády a ústředních správních orgánů. Pomocná hlavní města byla zřizována jako pomocná administrativní centra, která měla usnadnit správu státu v případě jeho velké rozlohy, sídlily v nich pobočky některých ústředních úřadů spravující část území státu. Formální hlavní města neměla úlohu ve správě státu, jejich role byla v rovině symbolické, propagandistické, jejich vyhlášení mělo zpravidla podpořit prestiž a legitimitu dynastie. Pro starší doby, vzhledem k nedostatku pramenů, mezi pomocnými a formálními metropolemi často nelze rozlišit.[2]
Abecední seznam hlavních měst čínských států
Seznam v abecedním pořadí podle současných názvů měst:
- A-čcheng (nyní městský obvod v Charbinu), hlavní město říše Ťin (1115-1234) do roku 1153, v letech 1173–1215 vedlejší hlavní město, zvané Šang-ťing.
- An-jang hlavní město v období Jin dynastie Šang (přibližně v letech 1600–1046 př. n. l.); nazýváno Jin (殷).
- Čcheng-tu bylo hlavním městem států
- Šu Chan (221–263) v období tří říší;
- Čínská republika, v listopadu – prosinci 1949 hlavní město kuomintangské vlády Čínské republiky;
- Čchung-čching, v letech 1937–1946 a říjnu–listopadu 1949 hlavní město kuomintangské vlády Čínské republiky.
- Chang-čou bylo hlavním městem států
- Wu-jüe (904-978), v období Pěti dynastií a deseti říší;
- říše Jižní Sung (1127–1279), v letech 1130–1276, nazývaný Lin-an (臨安).
- Jie-čcheng byl hlavním městem států
- Východní Wej (534–550);
- Severní Čchi (550–577).
- Kanton byl hlavním městem států
- Nan-jüe (206-111 př. n. l.);
- Čínská republika: v letech 1925–1927 a dubnu–říjnu 1949 hlavní město kuomintangské vlády; v květnu–prosinci 1931 hlavní město kantonské vlády.
- Kchaj-feng byl hlavním městem států
- Pozdní Liang (907—923) v období Pěti dynastií a deseti říší, od roku 913, nazýváno Tung-tu;
- Pozdní Tchang (923—936) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-tu;
- Pozdní Ťin (936—94) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-ťing;
- Pozdní Chan (947—951) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-ťing;
- Pozdní Čou (951—960) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-ťing;
- říše Severní Sung (960—1127), nazýváno Tung-ťing.
- Luo-jang byl hlavním městem států
- Východní Čou (770–255 př. n. l.), v letech 51–314 př. n. l.;
- Východní Chan (25–220), v letech 25–190 a 196;
- Říše Wej (220–265) v období tří říší;
- Západní Ťin (265–316), v letech 265–313;
- Severní Wej (386–535), od roku 493;
- říše Tchang (618–907), v letech 684–690 a 904–907;
- Čou (690–705);
- Pozdní Liang (907–923) v období Pěti dynastií a deseti říší, v letech 909–913;
- Pozdní Tchang (923–937) v období Pěti dynastií a deseti říší.
- Nanking, „Jižní hlavní město“, byl hlavním městem více států:
- států období Šesti dynastií: nazýváno Ťien-jie (建業), od 313 Ťien-kchang (建康)
- Východní Wu (229–280);
- Východní Ťin (317–420);
- Liou Sung (420–479);
- Jižní Čchi (479–502);
- Liang (502–557), v letech 502–552 a 555–557;
- Čchen (557–589);
- Jižní Tchang (937–976) v období Pěti dynastií a deseti říší;
- říše Ming (1368–1644), do roku 1403 hlavní město, poté vedlejší hlavní město;
- stát tchaj-pchingů, nazýváno Tchien-ťing (天京， nebeské hlavní město) v letech 1853–1864;
- Čínská republika, v letech 1927–1937 a 1946–1949 hlavní město kuomintangské vlády, v letech 1940–1945 hlavní město Wang Ťing-wejovy vlády.
- Peking, „Severní hlavní město“, byl hlavním městem států
- Stát Jen v období Jar a Podzimů (722-481 př. n. l.), město nazýváno Ťi (薊)
- říše Liao (907–1125), vedlejší hlavní město, nazýván Jen-ťing (燕京, „hlavní město Jen“)
- říše Ťin (1115-1234), v letech 1122–1153 vedlejší hlavní město Nan-ťing („Jižní hlavní město“), v letech 1153–1215 hlavní město Čung-tu (中都, „Ústřední metropole“)
- říše Ming (1368–1644), v letech 1403–1421 vedlejší hlavní město Šun-tchien (neoficiálně Pej-ťing); v letech 1421–1644 hlavní město Šun-tchien (neoficiálně Ťing-š’, 京師)
- říše Čching (1644–1912)
- Čínská republika: v letech 1912–1928 Pejjangská vláda; v září 1930 Pekingská vláda.
- Čínská lidová republika: od 1949
- na území moderního Si-anu se nalézala hlavní města více států:
- Západní Čou, město Feng-chao
- Stát Čchin v období Jar a podzimů a z něho vzniklá říše Čchin (221-207 př. n. l.): město Sien-jang (咸陽)
- Západní Chan (202 př. n. l. – 9 n. l.) město Čchang-an (長安, „Věčný mír“)
- Sin (9–23), město Čchang-an (常安, „Stálý mír“)
- Východní Chan (25–220), v letech 191–195, v tomto a následujících státech město Čchang-an (長安, „Věčný mír“)
- Západní Ťin (265–316), v letech 313–316
- Rané Čao (319–329), v období Šestnácti států
- Rané Čchin (351–394), v letech 351–385, v období Šestnácti států
- Pozdní Čchin (384–417), v období Šestnácti států
- Západní Wej (535–557)
- Severní Čou (557–581)
- říše Suej (581–618), do roku 605, jako Ta-sing (大興)
- říše Tchang (618–907), v letech 618–684 a 705–904, jako Čchang-an
- Ta-tchung, hlavní město říše Severní Wej do roku 493.
- Tchaj-pej je od roku 1949 hlavní město Čínské republiky
- Wu-chan bylo v únoru–září 1927 hlavní město vlády levého křídla Kuomintangu
Chronologický seznam hlavních měst čínských států
Říše Čchin, Chan a Sin
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Čchin (221 př. n. l. – 206 n. l.) | |||
| Sien-jang (咸陽, moderní Si-an) | 221–206 př. n. l. | ||
| Západní Chan (206 př. n. l. – 9 n. l. a 23–25 n. l.) | |||
| Jüe-jang (櫟陽) | 202–200 př. n. l. | ||
| Čchang-an (長安, „Věčný mír“, moderní Si-an) | od 200 př. n. l. | ||
| Sin (9–23 n. l.) | |||
| Čchang-an (常安, „Stálý mír“, moderní Si-an) | 9–23 n. l. | ||
| Východní Chan (25–220) | |||
| Východní metropole | Luo-jang (雒陽) | 25–190 | primární |
| Západní metropole | Čchang-an | 25–191 | vedlejší[4] |
| 191–195 | primární | ||
| 195– | vedlejší | ||
| Jižní metropole | Nan-jang | 25– | formální[4] |
| Sü-čchang | 196–220 | primární | |
Tři říše, Ťin, Jižní a severní dynastie
| Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|
| Říše Wej (220–265) | ||
| Luo-jang (洛陽) | 220–265 | primární |
| Čchiao (Po-sien v An-chueji) | 220– | vedlejší |
| Sü-čchang (v Che-nanu) | 220– | |
| Čchang-an (長安, moderní Si-an) | 220– | |
| Jie (Lin-čang v Che-nanu) | 220– | |
| Říše Šu Chan (221–263) | ||
| Čcheng-tu (成都) | 221–263 | |
| Říše Východní Wu (222–280) | ||
| Ťien-jie (建業, moderní Nanking) | 227–279 | |
| Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|
| Západní Ťin | ||
| Luo-jang (洛陽) | 265–313 | |
| Čchang-an (長安, moderní Si-an) | 313–316 | |
| Východní Ťin | ||
| Ťien-kchang (建康, moderní Nanking) | 317–420 | |
| Název města | Období | Dynastie |
|---|---|---|
| Jižní dynastie | ||
| Ťien-kchang (建康, moderní Nanking) | 420–479 | Sung |
| 479–502 | Jižní Čchi | |
| 502–557 | Liang | |
| 557–589 | Čchen | |
| Severní dynastie | ||
| Pching-čcheng (平城, moderní Ta-tchung) | 386–493 | Severní Wej |
| Luo-jang (洛陽) | 493–534 | |
| Jie (鄴) | 534–550 | Východní Wej |
| 550–577 | Severní Čchi | |
| Čchang-an (長安, moderní Si-an) | 535–557 | Západní Wej |
| 557–581 | Severní Čou | |
Říše Suej a Tchang
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Ta-sing-čcheng (大興, moderní Si-an) | 581–606 | primární | |
| 606–618 | pomocná | ||
| Tung-tu (東都, Východní metropole) | Luo-jang (洛陽) | 606–618 | primární |
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Si-tu (西都, Západní metropole) | Čchang-an (長安, Věčný mír, moderní Si-an) | 618–684[5] | primární |
| 684–705[5] | pomocná | ||
| 705–904 | primární | ||
| Tung-tu (東都, Východní metropole) Šeng-tu (Božská metropole, od 684)[5] Tung-tu (od 705)[5] |
Luo-jang (洛陽) | 657–684[5] | pomocná |
| 684–705[5] | primární | ||
| 705–736 | pomocná | ||
| 904–907 | primární | ||
| Čung-tu (中都, Střední metropole) | Jung-ťi (永濟, v provincii Šan-si) | 720–720, ?–808[6] | formální |
| Si-tu (西都, Západní metropole) | Feng-siang (鳳翔, v provincii Šen-si) | 757–761 a 762[7] | |
| Pej-tu (北都, Severní metropole) | Tchaj-jüan (太原) | 690–705[5] a 723–761[5] a 762–[5] | |
| Nan-tu (南都, Jižní metropole) | Čcheng-tu (成都) | 757–760[7] | |
| Nan-tu (南都, Jižní metropole) | Ťiang-ling | 760–761[7] |
Pět dynastií a deset říší
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Pozdní Liang (907–923) | |||
| Tung-tu (Východní metropole)[8] | Kchaj-feng | primární | |
| Si-tu (Západní metropole)[8] | Luo-jang | vedlejší | |
| Pozdní Tchang (923–936), Pozdní Ťin (936–947), Pozdní Chan (947–950) | |||
| Východní metropole[8] | Luo-jang | primární | |
| Západní metropole[8] | Čchang-an | vedlejší | |
| Severní metropole[8] | Tchaj-jüan | vedlejší | |
| Pozdní Čou (951–960) | |||
| Tung-ťing (Východní hlavní město)[8] | Kchaj-feng | primární | |
| Si-ťing (Západní hlavní město)[8] | Luo-jang | vedlejší | |
Říše Sung
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Severní Sung | |||
| Tung-ťing (東京, Východní hlavní město) | Kchaj-feng | 960–1127 | primární |
| Si-ťing (Západní hlavní město) | Luo-jang | vedlejší | |
| Nan-ťing (Jižní hlavní město) | Jing-tchien (moderní Šang-čchiou v Che-nanu) | 1014– | formální |
| Pej-ťing (Severní hlavní město) | Ta-ming | 1014– | formální |
| Jižní Sung (1127–1279) | |||
| Kchaj-feng | formální | ||
| Nan-ťing (Jižní hlavní město) | Jing-tchien (moderní Šang-čchiou v Che-nanu) | 1127–1129 | |
| Lin-an (臨安, moderní Chang-čou) | od 1129[9] | primární | |
| Ťien-kchang (moderní Nanking) | od 1129[9] | dočasná vedlejší | |
Jižní Sungové formálně dál prohlašovali Kchaj-feng za hlavní město a Lin-an jen za „dočasné sídlo vlády“ (sing-caj-suo) a jako symbol snahy o návrat na sever stavěli nezbytné paláce jen pomalu a relativně skromné.[9]
Říše Liao, Ťin a Jüan
| Označení metropole | Dnešní název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Šang-ťing (上京, Vrchní hlavní město) | Lin-chuang (moderní Pa-lin-cuo-čchi ve Vnitřním Mongolsku) | 907–1120 | primární |
| Tung-ťing (Východní hlavní město) | Liao-jang | pomocná | |
| Čung-ťing (Střední hlavní město) | Ta-ting (moderní Ta-min-čcheng v Liao-ningu) | pomocná | |
| Si-ťing (Západní hlavní město) | Ta-tchung | pomocná | |
| Nan-ťing (南京, Jižní hlavní město) | Jou-tu (moderní Peking) | pomocná | |
| 1122–1123 | primární |
| Označení metropole | Dnešní název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Šang-ťing (上京, Vrchní hlavní město) | Paj-čcheng-č’ jižně od A-čchengu | do 1115 1138–1153 |
primární |
| 1173–1215 | vedlejší | ||
| Tung-ťing (东京, Východní hlavní město) Nan-ťing (南京, Jižní hlavní město) Tung-ťing |
Liao-jang | 1117–1132 1132–1153 1153–1212 | |
| Šang-ťing Pej-ťing (北京, Severní hlavní město) |
Lin-tung | 1119–1138 1138–1215 | |
| Čung-tu (中都, Střední hlavní město) Pej-ťing |
Ning-čcheng | 1120–1153 1153–1215 | |
| Nan-ťing | Peking | 1122–1153 | |
| Čung-tu | 1153–1215 | primární | |
| Si-ťing (Západní hlavní město) | Ta-tchung | 1122–1212 | vedlejší |
| Nan-ťing | Kchaj-feng | 1153–1214 | |
| 1214–1234 | primární | ||
| Čung-tu | Luo-jang | 1215–1233 | vedlejší |
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Šang-tu (上都, Vrchní metropole) | 1260–1264 | primární | |
| 1264–1368 | pomocná | ||
| Čung-tu (中都, Střední metropole) od 1272 Ta-tu (大都, Velká metropole) |
Peking | 1260–1264 | |
| 1264–1368 | primární | ||
| Čung-tu | Wang-wu-čcha-tu | 1308–1311 | vedlejší |
Říše Ming
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Ming (1368–1644) | |||
| od září 1368 Nan-ťing (南京, Jižní hlavní město), od 1378 Ťing-š’ (京师, Hlavní město), od 1403 Nan-ťing |
Jing-tchien (moderní Nanking) | 1368–1421 | primární |
| 1421–1644 | pomocná | ||
| Pej-ťing (北京, Severní hlavní město) | Kchaj-feng | 1368–1369 | |
| Pej-ťing | Šun-tchien (moderní Peking) | 1403–1421 | |
| Ťing-š’ | 1421–1644 | primární | |
| Čung-tu (中都, Střední metropole) | Feng-jang | 1369–1644 | formální |
| Sing-tu (興都, Kvetoucí metropole) | Čung-siang | 1531–1644 | |
Říše Pozdní Ťin a Čching
| Označení metropole | Název města | Období | Typ metropole |
|---|---|---|---|
| Pozdní Ťin (1616–1636) | |||
| Hetuala 赫圖阿拉 | 1616–1621 | primární | |
| Sing-ťing | 1621–1636 | vedlejší | |
| Liao-jang | 1621–1625 | primární | |
| Tung-ťing (東京) | 1625–1636 | vedlejší | |
| Šen-jang, od 1634 Šeng-ťing (盛京) |
Šen-jang (盛京) | 1625–1644 | primární |
| Čching (1636–1912) | |||
| Šeng-ťing | Šen-jang | 1636–1644 | primární |
| 1644–1905 | vedlejší | ||
| Pej-ťing | Peking (北京) | 1644–1912 | primární |
| Sing-ťing | Hetuala | 1636– | vedlejší |
| Tung-ťing | Liao-jang | 1636– | |