A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Helios 1 | |
---|---|
COSPAR | 1974-097A |
Katalogové číslo | 7567 |
Start | 10. prosince 1974 |
Kosmodrom | Eastern Test Range |
Nosná raketa | Titan 3E Centaur D-1T |
Typ oběžné dráhy | heliocentrická dráha |
Stav objektu | na heliocentrické dráze, již nesledován |
Zánik | Zánik |
Zánik | ne |
Provozovatel | Německo |
Výrobce | Německo |
Druh | sonda pro výzkum Slunce |
Program | Program Helios |
Hmotnost | 370 kg[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Helios 1 byla sonda vyrobená v NSR, vypuštěná v roce 1974 americkou raketou, určená k průzkumu meziplanetárního prostoru poblíž Slunce.[2]
Základní informace
Program této sondy a celého programu Helios byl určen pro výzkum prostoru v okolí Slunce. Sonda byla vyrobená v Německu, programovou náplň všech dvanácti experimentů připravili vědci NSR a USA. Sonda dostala přidělené označení COSPAR 1974-097A. Při svém letu byla stabilizována pomalou rotací. Povrch tělesa sondy byl pokryt z 50% slunečními bateriemi a z 50% odrazovými ploškami, které záření způsobující zahřívání sondy při průletu blízko Slunce odrážely. Hmotnost sondy je 370 kg.
Průběh letu
S pomocí nové rakety Titan 3E Centaur D-1T sonda odstartovala ráno 10. prosince 1974 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě v USA na heliocentrickou dráhu. Oběžná doba byla nastavena na 190 dní, dráha ležela v rovině ekliptiky ve vzdálenosti 0,309 až 0,985 AU od Slunce. Počáteční rychlost byla vůči Zemi 13,82 km/s.
Zhruba po 13 hodinách letu byly vyklopeny výsuvné tyče, aktivovány všechny přístroje a sluneční baterie. Rotační osa kvůli radiovému spojení se Zemí byla upravena do kolmice k rovině dráhy.
Po třech měsících letu, při prvním průletu periheliem dráhy dne 15. března 1975 díky gravitaci dosáhla rekordní rychlosti 64,7 km/s.[2] V té době byla od Slunce vzdálena 46 milionů km. Později se dostala do zákrytu Sluncem a bylo s ní tak přerušeno krátkodobě spojení, poté se jej podařilo obnovit a sonda dál předávala řadu let informace získané měřením na Zemi. Některá data zpracovávala i Československá akademie věd.
Plánovaná životnost systémů sondy byla tři měsíce, pracovala však mnohem déle. Sonda Helios 1 přestala reagovat na povely ze Země teprve po 12 letech, začátkem roku 1986.[3] V současné době se Helios 1 nachází na heliocentrické dráze a objekt již není sledován.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín. 1974-097A - Helios 1 . Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 . Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Mezinárodní spolupráce, s. 279.
- ↑ KIPPENHAHN, Rudolf. Odhalená tajemství Slunce. : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0805-3. S. 231.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk