A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hanavský pavilon | |
---|---|
Hanavský pavilon | |
Základní informace | |
Sloh | neobaroko |
Architekti | Otto Haiser a Josef Hercík |
Výstavba | 1891 |
Přestavba | 1967, 1987 |
Stavebník | Komárovské železárny (kníže Vilém Hanavský) |
Další majitelé | Habsbursko-lotrinská dynastie |
Současný majitel | hlavní město Praha |
Poloha | |
Adresa | Letenské sady č.p.173 Praha 7, Holešovice 170 00 Praha 7, Česko |
Souřadnice | 50°5′37,12″ s. š., 14°24′45,35″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 40574/1-1545 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky soubor památkově chráněných objektů v Letenských sadech) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hanavský pavilon je výrazná zděná a litinová novobarokní budova v Letenských sadech v Praze-Holešovicích, v sousedství Kramářovy vily. Stavba tvoří výraznou dominantu zejména při pohledu zespoda od řeky Vltavy, její východní terasa a vyhlídková plošina SJ cesty Letenských sadů SJ poskytují panoramatický výhled na Prahu. V současné době slouží jakožto vyhlídkové restaurační zařízení.
Historie
Stavba byla původně vytvořena jako reprezentační pavilon Komárovských železáren (z Komárova u Hořovic) pro pražskou Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Tehdejším majitelem železáren byl Jeho Jasnost kníže Vilém z Hanavy, podle něhož byla stavba pojmenována. Pavilón navrhli architekti Otto Haiser a Josef Hercík (1849–1919), detaily dekorace navrhl výtvarník Zdeněk Emanuel Fiala.
Jde o zajímavou bohatě plasticky zdobenou technickou památku. Konstrukce je z litiny, má základy z kamene a z cihel, obvodové zdivo je hrázděné z betonu, bohatě prosklené,[1] schody jsou žulové a pozdější terasa z betonu. Není nejstarší pražskou litinovou stavbou, starší jsou hala a nástupiště Masarykova nádraží z roku 1862, mimo Prahu západočeské lázeňské kolonády a zámecký pavilón na Hluboké.[2]
Po skončení výstavy byl pavilon rozebrán a kníže Hanavský jej daroval městu Praze, poté byl převezen na své dnešní místo a znovu postaven. Nebyla obnovena vstupní dvojice pylonů se sochami Antonína Procházky a Františka Hergesela a lunetový záhon s nápisem SALVE vysázeným z květin.[3]
V letech 1967 a 1987 pavilon prodělal dvě náročné rekonstrukce spojené s restaurováním jednotlivých částí stavby, včetně kompletní výměny nejpoškozenějších částí a nového osazení litinových prvků její konstrukce. Zejména druhá rekonstrukce se odchýlila od přesného kopírování původních detailů: zmizela břidlicová krytina střechy, zaoblené příčníky okenních rámů byly napřímeny, oblé litinové kandelábry s vejčitými lucernami vyměněny za velkosériové rovné, přibyla novodobá mříž před schodištěm do suterénu.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Sto let práce, Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. Svazek 3, 1891, s. 154 - popis konstrukce
- ↑ Vratislav Grulich: Blanenská umělecká litina. Katalog. Blansko 1991, s. 45
- ↑ Sto let práce, svazek 3, 1891, s. 204-205 s půdorysným plánkem
- ↑ Jaroslav Kronbauer, Naše jubilejní výstava, Praha 1892, foto s. 94
Literatura
- Jaroslav Kronbauer, Naše jubilejní výstava, Praha 1892, s. 94, 194, 285.
- Sto let práce. Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. Na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze. Praha 1891, svazek 3
- Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanavský pavilon na Wikimedia Commons
- http://www.buzuluk.com/cz/buzuluk/historie Archivováno 5. 6. 2016 na Wayback Machine.
- Stránky na Atlasu Česka
- Místa tajemná a zapomenutá místa "U nás" Archivováno 19. 3. 2008 na Wayback Machine.
- Stránky pražské informační služby
- Letenské domy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk