Hagar
Hagar a anděl (Francesco Montelatici, okolo 1570)
Narození	20. století př. n. l. starověký Egypt
Úmrtí	20. století př. n. l.
Povolání	pracovnice v domácnosti
Nábož. vyznání	Egyptské náboženství
Choť	Abrahám
Děti	Izmael[1]
Rodiče	Pharaoh[2]
Příbuzní	Nebajót[3], Machalat, Basemat[4], Duma[5], Adbeel, Náfiš[6], Mibsam[3], Mishma[5], Massa[5], Hadad[6], Tema[6], Kedemah[6], Jetur[6] a Qeydar-e Nabi[3] (vnoučata)
Funkce	královská choť
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hagar (hebrejsky הָגָר, „Ten, který je hostem“^[7]) byla podle abrahámovských náboženství egyptská otrokyně, která sloužila Sáře, manželce Abraháma. Na popud Sáry se Hagar stala druhou Abrahámovou manželkou a porodila mu syna Izmaela. Příběh Hagar je zaznamenán v knize Genesis i v pozdějším Koránu.

Manželka Abrahámova

Podle některých tradic byla Abrahámova manželka Ketura^[8], kterou si vzal po smrti Sáry, totožná s Hagar.^[9] Nové jméno Ketura (hebrejsky קְטוּרָה, „Okouřená kadidlem“) údajně obdržela proto, že se neposkvrnila a neprovdala za jiného muže ani poté, co byla od své paní, Sáry, a svého muže vyhnána^[10]. Seznam Hagařiných a Ketuřiných synů podle Bible:

Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."

Genesis 25:12-15

Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."

Genesis 25:1-2

Někteří křesťané tyto seznamy používají jako důkaz proti tradici, jež Keturu ztotožňuje s Hagar. Ti však, kdo uznávají židovskou výkladovou posloupnost pardes, poukazují na to, že tento způsob biblického zápisu tuto tradici nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“^[11] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená. Tento způsob vnímání využil i apoštol Pavel, aby čtenářům svého listu Galatským přiblížil, proč se tehdejší Jeruzalém podobal otrokyni Hagar a ne svobodné ženě, ačkoliv jeho židovští obyvatelé byli tělesnými potomky Sáry.^[12]

Význam jména

Význam jména Hagar je utíkat, být odvlečen, být vtažen do služby. Jméno Hagar mohlo znamenat útěk díky velmi vzácnému semitskému slovesu znamenajícímu Odvlečený nebo prostřednictvím řecko-perských výrazů - Tlačený do služby nebo Posel.^[13]

Odkazy

Reference

Literatura

• NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Agar. 
• DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo HAGAR. 
• WIESEL, Elie. Příběhy o důvěře. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-468-0. 2. kapitola: Sára a Hagar aneb mateřská láska, s. 25-38. 

Externí odkazy

• Agar, Genesis, 16. kapitola, Bible kralická
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hagar na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.