A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gusinje Gucia / Gusi / Гусиње | |
---|---|
Hlavní ulice | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°33′43″ s. š., 19°50′2″ v. d. |
Nadmořská výška | 925[1] m n. m. |
Stát | Černá Hora |
Opština | Gusinje |
Gusinje | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 673 (2011) |
Správa | |
Telefonní předvolba | 051 |
PSČ | 84326 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gusinje (albánsky Gucia/Gusi, v srbské cyrilici Гусиње) je malé město ve východní části Černé Hory poblíž hranice s Albánií. Dle údajů z roku 2011 zde žije necelých 1700 obyvatel. Administrativně je správním střediskem stejnojmenné opštiny Gusinje (tato opština vznikla v roce 2014 vyčleněním z opštiny Plav). Nachází se na soutoku říček Vruja a Grnčar, pod strmými svahy pohoří Prokletije z jihu a pohoří Visitor ze severu, na silničním tahu z Albánie do Plavu a dále do zbytku Černé Hory. Historicky přes Gusinje procházela obchodní stezka, spojující Skadar (dnes v Albánii) a Peć (dnes na území Kosova).
Historie
Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve 14. století byla zaznamenána existence vesnice Gusino, která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. Kelmendiové bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní muslimové z okolí města Plav. Podle cestovatele Amiho Bouhé, který město v roce 1836 navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a albánským obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo "s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).
Až do roku 1913 bylo město součástí Osmanské říše, spadalo pod novopazarský sandžak. Poté bylo připojeno k Černé Hoře, od roku 1918 bylo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce 1939 bylo popsáno jako město orientálního charakteru s převážně albánským obyvatelstvem. V 20. století došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku 21. století se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky turistika. Vzhledem k nedaleké hranici s Albánií, která byla až do roku 1991 přísně střežena[zdroj?, nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí dobách existence socialistické Jugoslávie.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo Gusinje je převážně slovanské a hlásí se k islámu. Podle posledního sčítání lidu se přihlásilo k bosňácké národnosti. Kromě toho žije ve městě i albánská a srbská[zdroj? menšina.
Rodáci
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гусиње na srbské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gusinje na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk