Gennadios Scholarios
Osobní údaje
Datum narození	1400
Místo narození	Konstantinopol
Datum úmrtí	1473 (ve věku 72–73 let)
Místo úmrtí	Saint John the Baptist Monastery, Serres
Povolání	kněz, filozof a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gennadios II. Scholarios (řecky Γεννάδιος Βʹ Σχολάριος, původně Georgios Kourtesios Scholarios, Γεώργιος Κουρτέσιος Σχολάριος; kolem roku 1405 Konstantinopol – po roce 1472 Serres) byl první ekumenický patriarcha Konstantinopole (1454–1464) pod tureckou nadvládou. Byl také předním řeckým pravoslavným aristotelsky orientovaným teologem a polemikem své doby.

Život

Georgios Scholarios se v letech 1438/39 zúčastnil ferrarsko-florentského koncilu jako sekretář císaře Jana VIII. a zpočátku podporoval zde dohodnuté spojení se západní církví, ale to ho stále více zklamávalo. Od roku 1449/50 žil pod jménem Gennadios jako mnich v klášteře Charsianeites. Vystřídal Marka Eugenikose († 1445) jako vůdce protiflorentské paralelní hierarchie, která se ustavila v Konstantinopoli, „Svaté synaxi pravoslavných v Konstantinopoli“.^[1] 12. října 1452 byly v katedrále Hagia Sofia přečteny dekrety o unii a mnich Gennadios se jako zahořklý odpůrce unie stáhl do ústraní. Dobytí Konstantinopole unii zneplatnilo. Po dobytí Konstantinopole Osmany v roce 1453 zde Gennadios Scholarios sloužil v letech 1454 až 1456 jako nový ekumenický patriarcha – z milosti a jako propuštěnec v osobní závislosti na sultánovi Mehmedovi II. († 1481), avšak zvolený a vysvěcený podle tradičních norem. Ze západní perspektivy byl však nelegitimním vzdoropatriarchou Řehoře III. († 1459 v Římě). V roce 1456 Gennadios odstoupil z úřadu a stáhl se do kláštera v Makedonii, kde pokračoval ve své literární práci.^[1] Pozdější funkční období patriarchy (1462–1463 a 1464–1465) jsou sporná.

Gennadios byl odborníkem na západní filozofii a teologii. Jeho kolegové ho proto posměšně označovali za „latiníka“. Vyjadřoval se k aristotelským a novoplatónským textům a používal je ve výuce.

Během svého funkčního období jako ekumenický patriarcha byl Gennadios II. konfrontován nejen s reorganizací církevní správy, která se zhroutila kvůli sporům a válkám, a s korupcí duchovních až po biskupy, ale také s naléhavým problémem islamizace křesťanského obyvatelstva v důsledku nátlaku, unášení chlapců (devşirme), problémů různého druhu kolem uzavírání manželství včetně zákazu druhých sňatků křesťanům. Tváří v tvář této krizi Gennadios obhajoval velkorysé uplatňování oikonomie usnadněním rozvodu a s odkazem na Petrovo zapření také shovívavost vůči kajícím se unionistům – a v žádném případě za to nedošel všeobecného uznání. V liturgických otázkách stavěl proti jakékoli λεπτολογία (úzkoprsosti).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gennadios Scholarios na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gennadios Scholarios na Wikimedia Commons

Literatura

• John A. Demetracopoulos: Georgios Scholarios. In: Laurent Cesalli, Gerald Hartung (Hrsg.): Grundriss der Geschichte der Philosophie. Die Philosophie des Mittelalters. Band 1: Byzanz, Judentum. Schwabe, Basel 2019, ISBN 978-3-7965-2623-7, S. 224–239, 298 f.
• Friedrich Wilhelm Bautz: Gennadius II. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 2, Bautz, Hamm 1990, ISBN 3-88309-032-8, Sp. 204–205.
• Alexios G. Savvides, Benjamin Hendrickx (Hrsg.): Encyclopaedic Prosopographical Lexicon of Byzantine History and Civilization. Bd. 3: Faber Felix – Juwayni, Al-. Brepols, Turnhout 2012, ISBN 978-2-503-53243-1, S. 75–81.
• Marie-Hélène Blanchet: Georges-Gennadios Scholarios (vers 1400–vers 1472). Un intellectuel orthodoxe face à la disparition de l’empire byzantin. Institut Français d’Études Byzantines, Paris 2008, ISBN 2-901049-21-4.
• Xénophon A. Sidéridès, Martin Jugie, Louis Petit (Hrsg.): Oeuvres complètes de Georges Scholarios. 8 Bände. Maison de la bonne presse, Paris 1928, OCLC 843359776