Fridrich III. Hohenzollernský
Narození	1220 Norimberk
Úmrtí	14. srpna 1297 (ve věku 76–77 let) Cadolzburg
Povolání	feudál
Choť	Alžběta z Andechs-Meranu (1246–1272) Helena Saská (1275–1297)[1]
Děti	Fridrich IV. Hohenzollernský Jan I. Hohenzollernský[2] Alžběta Hohenzollernská[2][3] Anna Hohenzollernská[2] Jan Hohenzollernský[2] Zikmund Hohenzollernský[2] … více na Wikidatech
Rodiče	Konrád I. Hohenzollernský a Adéla z Frontenhausenu[2]
Rod	Hohenzollernové
Příbuzní	Konrád IV. Hohenzollernský (sourozenec) Jan II. Hohenzollernský, Markéta Hohenzollernská[2], Fridrich Hohenzollernský[2], Albrecht Hohenzollernský[2], Berthold Hohenzollernský, Anežka Hohenzollernská[3], Helena Hohenzollernská[3], Konrád III. Hohenzollernský[2], Anna Hohenzollernská, Kateřina Hohenzollernská a Katharina of Nuremberg, Countess of Wertheim[3] (vnoučata)
Funkce	norimberský purkrabí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich III. Norimberský (kolem 1225 – 14. srpna 1297 Cadolzburg) byl norimberský purkrabí z rodu Hohenzollernů.

Život

Narodil se kolem roku 1225 jako syn Konráda I. Norimberského. V roce 1246 se oženil s Alžbětou, sestrou Oty II., posledního mužského příslušníka bohaté rodiny vévodů z Merana. Tento sňatek Fridricha poté, co Ota v roce 1248 zemřel, zainterestoval do dlouhotrvajících sporů o jeho pozůstalost. Ty byly ukončeny až v roce 1255. Fridrich v nich získal mimo jiné město Bayreuth a Hof. Po smrti svého otce se v roce 1261 stal norimberským purkrabím. Zasloužil se o významné rozšíření majetků svého rodu. Stal se přívržencem kandidatury Konradina, posledního Štaufa, na římskoněmecký trůn. Když Konradin v roce 1268 zahynul, Fridrich se v roce 1273 podílel na prosazení volby svého přítele Rudolfa I. Habsburského. Rudolf mu na oplátku udělil hodnost norimberského purkrabího jako jednoho z říšských knížat. Na čas norimberského purkrabí pověřil i řízením zemského soudu ve Frankách. Fridrich hrál rovněž zásadní roli v Rudolfových konfliktech s českým králem Přemyslem Otakarem II. Zúčastnil se dokonce i bitvy na Moravském poli, v níž Rudolf Přemysla roku 1278 definitivně porazil.^[4] Fridrich patřil mezi nejvlivnější Rudolfovi rádce. Římskoněmecký král ho proto často pověřoval diplomatickými misemi.^[5]

V roce 1297 Fridrich zemřel. Zanechal po sobě několik dcer z prvního manželství s Alžbětou Meranskou. Z druhého manželství s Helenou Saskou, s níž se oženil v roce 1275, měl Fridrich dva syny, Jana I. a Fridricha IV., a jednu dceru Annu, kterou provdal za Emicha I. Nasavského, bratrance římskoněmeckého krále Adolfa Nasvaského. Z Fridrichova prvního manželství sice vzešli synové Jan a Zikmund, kteří v roce 1262 však byli zavražděni.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• BOSL, Erika. Friedrich III., Burggraf von Nürnberg. In: BOSL, Karl. Bosls bayerische Biographie. Regensburg: Pustet, 1983. ISBN 3-7917-0792-2. S. 223.