Fridrich I.
král v Prusku (od 1701) braniborský kurfiřt a markrabě pruský vévoda (do 1701) kníže oranžský, neuchâtelský
král Fridrich I.
Doba vlády	1688 – 1701 – 1713
Korunovace	18. ledna 1701
Tituly	Tituly Fridricha I. Pruského
Narození	11. červenec 1657 Königsberg
Úmrtí	25. únor 1713 Berlín
Předchůdce	Fridrich Vilém I. Braniborský
Nástupce	Fridrich Vilém I.
Manželky	Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská Žofie Šarlota Hannoverská Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
Potomci	Fridrich Vilém I. Pruský Luisa Dorotea Pruská
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich Vilém I. Braniborský
Matka	Luisa Henrietta Oranžská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).

Mládí

Budoucí král Fridrich I. se narodil 11. července 1657 jako syn Fridricha Viléma, pruského vévody a braniborského kurfiřta a jeho ženy Luisy Henrietty Oranžské.

Fridrich I. hovořil plynně francouzsky, německy a polsky.

Vláda

Po smrti svého otce se stal v roce 1688 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. a pruským vévodou Fridrichem I.

V roce 1701 se Fridrich I. stal pruským králem Fridrichem I. Stalo se tak povýšením pruského vévodství na království. Jaké byly důvody pro tento Fridrichův čin? Příčiny tohoto činu lze najít ve výbojné politice braniborských kurfiřtů, již byli zároveň pruskými vévody. Jejich mocenskému vzestupu stály v cestě nepřátelské rody, které většinou získaly v tu dobu královské tituly, čímž dosáhly významného úspěchu. Právě na přelomu 17. a 18. století získala severoněmecká Hannoverská dynastie následnictví Spojeného království, jehož králi se v roce 1714 skutečně stali. Další soupeř, tentokrát z vlivného rodu Wettinů, saský kurfiřt Fridrich August I. Silný získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Braniborsko-Prusko čím dál více otázkou prestiže. Problémem bylo jak jej získat.

Získání cizího královského titulu bylo nepravděpodobné, stejně tak to, že by císař povýšil braniborské markrabství na království, a tak zbylo jen Prusko resp. pruské vévodství. Jak již bylo uvedeno, Hohenzollerny držená část Pruska byla vévodstvím, a byla také jedinou jejich významnou državou mimo Svatou říši římskou. Ovšem území, k němuž se symbolicky mohl královský titul v Prusku vázat, totiž tzv. „královské Prusko“, ovládalo polské království, a proto se kurfiřt a vévoda Fridrich III. nemohl jen tak prohlásit pruským králem.

V rámci obtížně akceptovaného kompromisu s římskoněmeckým císařem a polským králem se tedy prohlásil „králem v Prusku“ (König in Preußen). Pruské království ve své počáteční podobě tak de facto představovalo území původního pruského vévodství. Jeho následný růst a připojení území „královského Pruska“ však na sebe nenechalo dlouho čekat.

Fridrich I. byl pruským králem korunován 18. ledna 1701 v Královci. Korunovaci předcházelo založení Řádu černé orlice. Při okázalé korunovační ceremonii v Královci si Fridrich sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechali pomazat.

Fridrich I. byl poslední pruský vládce a také král, který hovořil plynně polsky. Jeho následníci hovořili plynně francouzsky a německy (dále viz Pruské království)

Během své vlády se opíral o šlechtu vlastnící velkostatky. Na nich pěstované obilí se výhodně vyváželo do západní Evropy. Panovník se snažil zvýšit prestiž svého království, a proto vedl nákladný dvůr, zahájil velkolepou přestavbu sídelního města Berlína a podporoval vědy a umění. Založil i univerzitu v Halle (1694), akademii umění a společnost věd.

V roce 1707 se stal Fridrich I. v rámci personální unie také knížetem Neuchâtelským.

Manželství a potomci

Fridrich I. byl třikrát ženat.

Poprvé se oženil v roce 1679 v Postupimi s princeznou Alžbětou Henriettou Hesensko-Kasselskou (1661–1683). Alžběta předčasně zemřela po čtyřech letech manželství, z něhož se narodila jediná dcera:

• Luisa Dorotea (29. září 1680 – 23. prosince 1705), ⚭ 1700 Frederik I. Švédský (28. dubna 1676 – 25. března 1751), lankrabě hesensko-kasselský a švédský král od roku 1720 až do své smrti

Druhé manželství uzavřel v roce 1684 v Herrenhausenu s hannoverskou princeznou Žofií Šarlotou (1668–1705). Z tohoto manželství se narodili dva synové, první z nich však zemřel v útlém věku:

• Fridrich August (1685–1686);
• Fridrich Vilém (14. srpna 1688 – 31. května 1740), neuchâtelský kníže, braniborský kurfiřt, pruský král od roku 1713 až do své smrti, ⚭ 1706 Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687 – 28. června 1757)

Třetí manželství, které uzavřel v roce 1708 v Berlíně s vévodkyní Žofií Luisou Meklenbursko-Zvěřínskou (1685–1735), zůstalo bezdětné.

• Galerie
• 
  Korunovace v Königsbergu (1701)
• 
  Pruský král Fridrich I.
• 
  Setkání (zleva) krále polského, pruského a dánského, rok 1709
• 
  královna Sofie Šarlota

Vývod z předků

Související články

• Pruské království
• Pruské vévodství
• Braniborsko-Prusko
• Dějiny Pruska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich I. Pruský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Fridrich Vilém I.

Braniborský kurfiřt Fridrich III. 1688–1713

Nástupce: Fridrich Vilém II.

Předchůdce: Fridrich Vilém I.

Pruský vévoda 1688–1701

Nástupce: -

Předchůdce: -

Pruský král 1701–1713

Nástupce: Fridrich Vilém I.

Předchůdce: Vilém III. Oranžský

Oranžský kníže Fridrich I. 1702–1713

Nástupce: Fridrich Vilém I.

Předchůdce: Marie z Nemours

Neuchâtelský kníže Fridrich I. 1707–1713

Nástupce: Fridrich Vilém I.

Pruští panovníci
dynastie: Hohenzollernové
Vévodové	Albrecht I., Albrecht Fridrich, Jan Zikmund1, Jiří Vilém1, Fridrich Vilém1, Fridrich I. (III.)1
Králové v Prusku	Fridrich I. (III.)1, Fridrich Vilém I.1, Fridrich II. (IV.)1 (do 1772)
Králové Pruska	Fridrich II. (IV.)1, Fridrich Vilém II.1, Fridrich Vilém III.1, Fridrich Vilém IV., Vilém I.2, Fridrich III.2, Vilém II.2
1 také braniborský kurfiřt a markrabě (v závorce), 2 také německý císař, od 1871