A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Stupka | |
---|---|
František Stupka, 1928 | |
Základní informace | |
Narození | 18. ledna 1879 Tedražice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. listopadu 1965 (ve věku 86 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | dirigent, houslista, pedagog |
Nástroje | housle |
Ocenění | zasloužilý umělec (1954) Řád práce (1964) národní umělec (1965) |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Stupka (18. ledna 1879, Tedražice[1] – 24. listopadu 1965, Praha) byl český dirigent, houslista a pedagog.
Život
František Stupka se narodil v malé pošumavské vesnici Tedražice u Sušice jako nejstarší ze třinácti dětí Jakuba Stupky, lidového muzikanta, hráče na křídlovku v cirkusovém orchestru a továrního dělníka.[2] Dětství trávil u příbuzných v Nalžovských Horách, kde se naučil základům hry na housle.[3] Od roku 1888 bydlel s rodiči v rakouském městě Steyr. Pokračoval v hudební výuce a po čtyřech letech se stal členem městské kapely, v níž hrával na housle a činely. Vyučil se kovářem, ale chtěl se raději věnovat hudbě, a proto si v roce 1895 podal přihlášku na Pražskou konzervatoř.[2] Byl přijat do houslové třídy a od třetího ročníku byl žákem Otakara Ševčíka. Konzervatoř absolvoval v roce 1901.[2][4]
Od roku 1902 vyučoval na hudební škole v Oděse. Když byla v roce 1913 povýšena na konzervatoř, byl jmenován profesorem houslové třídy. Založil smyčcové kvarteto ve složení Jaroslav Kocian, František Stupka, Josef Perman a Ladislav Zelenka, které dosáhlo velké úspěchy i v jiných ruských městech. Podílel se také na založení Oděsské filharmonie a působil i jako dirigent.[2][4]
V roce 1919 byl angažován jako druhý dirigent České filharmonie, spolupracovník Václava Talicha. V letech 1925–1931 zároveň vyučoval na Pražské konzervatoři hře na violu a občas hrával jako druhý violista na koncertech Českého kvarteta.[2] V České filharmonii aktivně působil do roku 1939, během válečných let se stáhl do ústraní.
V roce 1946 byl vyzván, aby pomohl překonat potíže, se kterými se potýkala nově založená Moravská filharmonie v Olomouci. František Stupka přijal a v letech 1946–1956 byl hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem tohoto souboru, který se pod jeho vedením stabilizoval a umělecky zkvalitnil. Interpret zvláště děl Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Petra Iljiče Čajkovského. V té době od roku 1947 do roku 1951 také působil jako profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[4]Od roku 1956 byl zvláštním poradcem České filharmonie pro otázky umělecké. Jako hostující dirigent František Stupka příležitostně vystupoval s různými hudebními tělesy i po odchodu do důchodu. Poslední koncert s Moravskou filharmonií řídil v září 1965. [2]
Zemřel 24. listopadu 1965. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově, hrob č. 11-69. Bronzová busta je dílem sochaře Karla Otáhala.[5][6]
V Olomouci a v Praze 7, Holešovicích jsou ulice, které nesou jeho jméno – Stupkova.[7] Na domě v Praze 7, Osadní ulici, kde František Stupka bydlel, je instalována pamětní deska. František Stupka se celý život rád vracel do rodného kraje a podporoval hudební život regionu. V roce 1965 mu město Sušice udělilo čestné občanství, jeho jméno nese umělecká škola a na náměstí je umístěna pamětní deska s bronzovým reliéfem.[8]
Ocenění
- 1954 titul zasloužilý umělec
- 1965 titul národní umělec (in memoriam)
- 1964 Řád práce
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f RYŠAVÝ, Milan. Budování Moravské filharmonie. Olomouc: M.Ryšavý, 2013. ISBN 978-80-260-5879-3. S. 100–104.
- ↑ František Stupka | HRÁDEK A OKOLÍ. www.sumavanet.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c ŠOUREK, Otakar. František Stupka pětasedmdesátníkem. Hudební rozhledy. 1954, čís. 1, s. 43. Dostupné online.
- ↑ hrob Františka Stupky na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
- ↑ Karel Otáhal: František Stupka, Vyšehradský hřbitov. hrob č. 11-69. Encyklopedie Prahy 2 . 2023-06-26 . Dostupné online.
- ↑ langweil.info . . Dostupné v archivu pořízeném dne 13-10-2011.
- ↑ Pamětní deska Františka Stupky v Sušici » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info . . Dostupné online.
Literatura
- ŠEFL, Vladimír. O věčné touze: příběh dirigenta národního umělce profesora Františka Stupky. : Panton Dostupné online.
- Příruční slovník naučný ČSAV, Praha 1967, IV. díl.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Stupka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Stupka
- Stručný životopis
- Dirigent František Stupka (1959)
- Sušice a okolí – osobnosti
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk