A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Schmoranz | |
---|---|
František Schmoranz mladší | |
Narození | 19. listopadu 1845 Slatiňany, Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. ledna 1892 (ve věku 46 let) Praha, Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | městský hřbitov Slatiňany |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | architekt, učitel, ilustrátor a designér |
Rodiče | František Schmoranz starší |
Příbuzní | Gustav Schmoranz, Jan Schmoranz a Josef Schmoranz (sourozenci) |
Ocenění | Řád Františka Josefa 1873 Řád Medžidie 1876 |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Schmoranz mladší (19. listopadu 1845, Slatiňany[1] – 12. ledna 1892, Praha[2]) byl architektem a prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze.
Život
Narodil se ve Slatiňanech v domě čp. 88 v rodině Františka Schmoranze staršího, stavitele a zedníka, a jeho manželky Františky, dcery hostinského Václava Novotného ze Slatiňan. [1] Absolvoval reálku v Kutné Hoře a poté studoval na pražské polytechnice. Absolvoval studijní cestu po Německu, v Hamburku byl zaměstnán jako architekt a seznámil se zde s orientálním uměním. Roku 1873 se vrátil do Vídně a projektoval pavilony pro světovou výstavu. Poté absolvoval s architektem Janem Machytkou cestu zaměřenou na orientální architekturu a umění po Palestině a Egyptě. Od roku 1874 ve Vídni s Machytkou společně provozovali vlastní architektonickou kancelář. Od roku 1882 byl uměleckým inspektorem c. a k. textilních průmyslových škol v Rakousko-Uhersku.
Roku 1885 přesídlil do Prahy, kde se stal prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Zároveň byl jmenován c. a k. stavebním radou.[3] V roce 1887 byl na téže škole jmenován profesorem architektury jeho mladší bratr Gustav Schmoranz. Roku 1890 byl jmenován dopisujícím členem IV. třídy České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.[4]
Zemřel uprostřed práce ve 46 letech, svobodný a bezdětný.
Ocenění
Roku 1873 byl za svou činnost oceněn řádem Františka Josefa I., roku 1876 pak tureckým řádem Medžidžie (turecky: Mecidiye, anglicky Medjidie).
Dílo
Jeho zájem o orientální umění se výrazně odrazil v jeho realizovaných i nerealizovaných projektech. Pro světovou výstavu ve Vídni roku 1873 projektoval Egyptsko-súdánský pavilon. Po vzniku ateliéru se společně s Janem Machytkou účastnili řady soutěží na veřejné stavby po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Dlouhá je i řada realizovaných staveb. V Trenčianských Teplicích navrhli hlavní lázeňskou budovu a také budovu tureckých lázní Hammam, na níž měl Schmoranz zřejmě výraznější podíl.
S Janem Machytkou projektoval roku 1882 novorenesanční budovu Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V soutěži na projekt Národního muzea v Praze získali druhou cenu. Schmoranz navrhl mj. též rekonstrukci Vlašského dvora v Kutné Hoře.
1882 - Letohrádek barona Drasche z Wartinberka v oboře pod Kunětickou horou.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1842-1862 ve Slatiňanech, sign.1035, ukn 8839, str.86. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Pobytová přihláška u pražského magistrátu
- ↑ Almanach České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1900, s. 36
- ↑ Lovčí zámeček z roku 1882
Literatura
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Schmoranz, František mladší, s. 429.
- heslo Schmoranz František. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXIII. S. 14–15.
- ŠULC, Ivo. František Schmoranz mladší. In: Šulc Ivo, Uhlík Jan, Uhlíková Kristina. František Schmoranz starší a rod Schmoranzů ze Slatiňan. Praha: Artefactum, 2020. ISBN 978-80-88283-40-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Schmoranz mladší na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Schmoranz mladší
- František Schmoranz mladší na webu města Slatiňany
- František Schmoranz mladší v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Schmoranz, František *1845
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk