František Ringhoffer III.
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1876 – 1878
Ve funkci: 1880 – 1883
člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1892 – 1909
Narození	22. listopadu 1844 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. července 1909 (ve věku 64 let) Bad Kissingen Německá říše Německá říše
Choť	Fanny von Klein-Wiesenberg
Rodiče	František Ringhoffer II.
Děti	František Ringhoffer IV. Leopoldine Ringhoffer Alfréd Ringhoffer Hanuš Ringhoffer
Příbuzní	Emanuel Freiherr von Ringhoffer (sourozenec)
Ocenění	Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Ringhoffer III.,^[1] v německojazyčných pramenech Franz Ringhoffer, plným jménem Franz Seraph svobodný pán von Ringhoffer^[2] (22. listopadu 1844 Praha^[3] – 23. července 1909 Bad Kissingen^[4]) byl český a rakouský podnikatel a politik z rodiny Ringhofferů, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Pocházel z pražské podnikatelské rodiny Ringhofferů. Jeho otec František Ringhoffer II. byl rovněž průmyslníkem. Ale také starostou Smíchova a poslancem na Českém zemském sněmu.^[5] František Ringhoffer III. absolvoval technická studia v Praze a pak v letech 1862–1866 absolvoval ženijní akademii v bývalém Louckém klášteře. V roce 1866 dosáhl hodnosti poručíka. Toho roku se účastnil rakouského tažení v Itálii (třetí italské války za nezávislost) a jižním Tyrolsku. Roku 1868 odešel z armády, ale již roku 1870 byl do ní znovu zařazen coby poručík v záloze. V roce 1878 byl povýšen na nadporučíka. Roku 1872 po smrti otce převzal spolu s bratry Emanuelem Ringhofferem a Viktorem Ringhofferem vedení rodinné firmy v Praze. Když v roce 1874 vypukla hospodářská krize (započatá krachem na vídeňské burze v pátek 9. května 1873 a odeznívající až kolem roku 1879), přežil ji díky masivní redukci výroby a pracovních sil. V podniku fungoval progresivní (pokrokový) způsob sociální péče o zaměstnance (nemocniční pokladna, pojištění). Firma se v rostoucí míře zaměřovala na železniční vagóny (vozy) a tramvaje, v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Byla největším výrobcem vagónů v monarchii.^[4][2]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v březnu 1876 byl zvolen ve velkostatkářské kurii (nesvěřenecké velkostatky) do Českého zemského sněmu, kde nahradil poslance Wernera Friedricha von Riese-Stallburg.^[6] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách roku 1880, opět za nesvěřenecké velkostatky.^[7]

Dlouhodobě zasedal v obecním i okresním zastupitelstvu na Smíchově. Od roku 1877 byl členem vedení České spořitelny. Od roku 1888 zasedal ve správní radě finančního ústavu Creditanstalt. V roce 1892 se stal doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Od roku 1897 byl také členem státní železniční rady a od roku 1898 i průmyslové rady. V roce 1890 získal Řád Františka Josefa (komturní kříž) a roku 1901 Císařský rakouský řád Leopoldův. V roce 1906 mu Německá vysoká škola technická v Praze udělila čestný doktorát a zároveň získal velkokříž Řádu Františka Josefa.^[4][2] František Ringhoffer III. zemřel na léčebném pobytu v Bavorsku v červenci 1909 po delší nemoci.^[2]

Od roku 1871 měl za manželku Fanny von Klein-Wiesenberg, s níž měl čtyři děti (syn František Ringhoffer IV. převzal vedení firmy).

• 1. František Ringhoffer IV. (31. 5. 1874, Smíchov – 30. 11. 1940, tamtéž), manž. 1900 Leopoldina (Ina) Ringhofferová (9. 10. 1879, Kamenice – 12. 4. 1956, Frankfurt nad Mohanem)
• 2. Leopoldina (1. 1. 1878, Smíchov – 31. 10. 1945, tamtéž), manž. 1900 Ervín Nádherný z Borutína (30. 3. 1876, Chotoviny – 19. 8. 1944, tamtéž)
• 3. Alfréd (17. 1. 1880, Kamenice – 6. 5. 1938, Praha), manž. 1904 Marie-Anna von Nostitz-Rieneck (9. 7. 1882, Horky nad Jizerou – 6. 5. 1952, Štýrský Hradec)
• 4. Hanuš (3. 1. 1885, Smíchov – 31. 12. 1946^[8], zvláštní tábor NKVD, Mühlberg), svobodný a bezdětný

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ringhoffer III.
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, z Ringhofferů František svobodný pán 1844
• Nekrolog v deníku Bohemia