A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Pospíšil | |
---|---|
Rotný František Pospíšil | |
Narození | 23. listopadu 1919 Rešice Československo |
Úmrtí | 28. října 1944 (ve věku 24 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Národnost | Češi |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | rotný pěchoty (nadporučík in memoriam) |
Doba služby | 1937 – 1944† |
Sloužil | Československo Francie Československé státní zřízení v exilu |
Složka | Československá armáda (1937-1944) Cizinecká legie (1939) |
Jednotka | Pěší pluk 24 Znojmo 1. pluk Cizinecké legie 11. pluk senegalských střelců Pěší pluk 1 (1940) |
Velel | výsadková skupina Bivouac |
Války | druhá světová válka |
multimediální obsah na Commons |
František Pospíšil (23. listopadu 1919, Rešice[1] – 28. října 1944, Terezín) byl československý voják a velitel výsadku Bivouac.
Mládí
Narodil se 23. listopadu 1919 v Rešicích jako nemanželský syn Marie Pospíšilové a Leopolda Opálky. Ta se později přestěhovala do Miroslavi a provdala se za příslušníka finanční stráže. František v Rešicích a později v Miroslavi navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Ve Zlíně v Baťových závodech absolvoval odbornou gumárenskou školu. Krátce pracoval v oboru, ale ze zdravotních důvodů později odešel pracovat do zemědělství.
Vojenská služba
1. října 1937 nastoupil základní vojenskou službu u pěšího pluku ve Znojmě. Po absolvování poddůstojnické školy byl 1. dubna 1938 povýšen na svobodníka a 16. listopadu 1938 na desátníka. 1. dubna 1939, po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem 15. března 1939 byl propuštěn mimo službu.
V exilu
26. června 1939 společně se svým bratrancem Adolfem Opálkou přešel do Polska, kde se dostal do tábora v Malých Bronowicích. Odtud se po moři přeplavil do Francie. Tam podepsal závazek do Cizinecké legie. V jejích řadách sloužil v Sidi bel Abbes. Po vstupu Francie do války s Německem 3. září 1939 vstoupil 7. října 1939 do československé armády ve Francii a v řadách 1. pěšího pluku se zúčastnil její obrany. 1. ledna 1940 byl povýšen na četaře. Po pádu Francie (koncem června 1940) byl evakuován do Velké Británie.
V Anglii byl zařazen k 1. pěšímu praporu a 28. října 1940 povýšen na rotného. V roce 1941 se přihlásil do programu výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 7. listopadu 1941 absolvoval sabotážní kurz, parašutistický výcvik a kurz průmyslové sabotáže. Po dalším doškolovacím kurzu byl jmenován velitelem výsadku Bivouac.
Nasazení
Pospíšil jako velitel výsadku Bivouac s rotným Čoupkem a des. Zapletalem byli 28. dubna 1942 vysazeni poblíž hospodářského dvora Požáry na Křivoklátsku.[2] Zapletal se společně s Pospíšilem přemístil do Zlína, kde 2. května 1942 Pospíšil kontaktoval svého bývalého spolužáka a kamaráda Jana Chvátala z Malenovic, ten však je udal českým strážnikům. Pospíšil jednoho četníka postřelil a utekl, ale Zapletal byl zatčen, donucen k výpovědi a druhý den byl v Brně zatčen Čoupek s rodinou.[3] Udavač Chvátal si vysloužil odměnu 10000 korun, po válce byl odsouzen a popraven.[4] Pospíšil, který byl také lehce postřelen, se poté ukrýval v dalešickém mlýně[5], později i na Telčsku a Táborsku.[6] Odtud se pokusil o ilegální přechod do Švýcarska. Po neúspěchu se v prosinci 1942 vrátil do Brna a ukrýval se u manželů Adamcových.[7] 10. února 1943 se zde setkal s konfidenty gestapa Karlem Čurdou a Jaroslavem Nachtmannem, kterými byl vylákán do Prahy a 12. února 1943 zatčen. Ve vazbě odmítl nabídku ke spolupráci a byl proto převezen nejdříve do pankrácké věznice a poté koncem roku 1943 do Terezína. Pod jménem Petr Švec zde byl držen až do 28. října 1944, kdy byl bez soudu zastřelen.[1]
Za pomoc výsadkáři Františku Pospíšilovi byli 19. dubna 1944 sťati v Praze na Pankráci tito vlastenci:[1]
- Bohumil David, mlynář z Dalešic[8]
- Oldřich Potůček, řeznický pomocník z Dalešic
- Rudolf Padělek, zemědělský dělník z Dalešic[9]
- František Hejkal, zednický pomocník z Rešic
- Karel Denemarek, rolník z Dolních Vilémovic
- rodiče Antonín a Marie Denemarkovi zemřeli koncem války v koncentračních táborech.
Jejich další syn Alois Denemarek přežil, svoje úspory věnoval na rekonstrukci muzea Jana Kubiše.[10]
Po válce
1. prosince 1945 byl jmenován podporučíkem pěchoty in memoriam a zároveň povýšen na poručíka pěchoty. 17. července 1947 byl in memoriam povýšen na nadporučíka pěchoty.
Vyznamenání
- 1940 – Československý válečný kříž 1939
- 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- 1945 – Československý válečný kříž 1939
Reference
- ↑ a b c MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17.
- ↑ ANDREJS, Jaroslav. Tři cesty k smrti. 1. vyd. : Mladá fronta, 1968. 192 s. S. 125–135.
- ↑ Výsadek Bivouac na valka.cz valka.cz
- ↑ Málo známé válečné drama. V centru Zlína honili parašutisty. idnes.cz
- ↑ Dalešický, Stejskalův, Davidův mlýn vodnimlyny.cz
- ↑ Parašutista František Pospíšil se ukrýval na Telčsku a Táborsku jihlavske-listy.cz
- ↑ František Pospíšil na encyklopedii města Brna encyklopedie.brna.cz
- ↑ Bohumil David v Osobnosti Hrotovicka na webu muzeumhrotovice.cz
- ↑ Rudolf Padělek v Osobnosti Hrotovicka na webu muzeumhrotovice.cz
- ↑ Zemřel Alois Denemarek, soused a kamarád Jana Kubiše vhu.cz
Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- MUK, Jiří. Jeden ze zapomenutých. 1. vyd. : Naše vojsko, 1946. 62 s. ISBN 80-7341-075-3.
- JANÍK, Vlastislav. Nikdy nezapomeneme aneb hrdinové nejen z Rešic, obec Rešice 2022, 76 stran
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pospíšil na Wikimedia Commons
- Kmenový list
- František Pospíšil v Osobnosti Hrotovicka na webu muzeumhrotovice.cz
- Alois Denemarek (1917-2013) v dokumentu Šil jsem u Kubiše, ČT 2010, 57 min, dostupné online
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk