František Musil (skladatel) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

František Musil (skladatel)
 ...
František Musil
Základní informace
Narození5. listopadu 1852
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. listopadu 1908 (ve věku 56 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryklasická hudba, duchovní hudba a vokální hudba
Povoláníhudební pedagog, hudební skladatel, varhaník a učitel
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Musil (5. listopadu 1852 Praha28. listopadu 1908 Brno[1]) byl český hudební skladatel, varhaník a hudební pedagog.

Život

Narodil se v rodině četnického nadporučíka Josefa Musila a jeho manželky Kateřiny, rozené Fleischhansové.[2] Vystudoval reálné gymnázium na Malé Straně. Poté se věnoval studiu hudby a hry na klavír, housle a varhany. Ve hře na housle byl jeho učitelem Jan Ondříček. V letech 1865–1868 studoval na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského. Na jeho přímluvu se stal varhaníkem nejprve v kostele sv. Haštala a poté krátce i v katedrále sv. Víta.

V roce 1870 byl jmenován dómským varhaníkem v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně, kde se později stal také ředitelem kůru. Učil nejprve jako suplující profesor v učitelském ústavu Leoše Janáčka, později v hudební škole Besedy brněnské a posléze v letech 1905–1908 v brněnské varhanické škole.

Vedle Leoše Janáčka se stal nejvýraznější postavou brněnského hudebního života. Vynikal jako skvělý varhanní improvizátor a znalec umění kontrapunktu a fugy. Zemřel 28. listopadu 1908 v Brně. Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

Rodinný život

Dne 4. listopadu 1878 se v Brně oženil s Annou Lžičařovou.[2] (Z potomků dohledána dcera Marie (1886–1951).[3])

Dílo

Kantáty

  • Obraz večerní (1890)
  • Stabat Mater op. 50 (získala Cenu České akademie věd a umění, 1893)
  • Zlatý kolovrat (1897)
  • Slavnostní kantáta k oslavě narozenin Františka Palackého (1898)
  • Maria náměstnice (1900)
  • Modlitba za vlast (1906)
  • Večerní píseň
  • U jesliček

Chrámové skladby

  • 15 mší
  • 2 requiem
  • Missa solemnis,
  • Mše ke cti sv. Ducha
  • Průvod varhan ke kancionálu cyrilskému
  • De processione in festo SS. Corporis Christi

Kromě toho zkomponoval četné drobné chrámové skladby, vložky a moteta.

Varhanní skladby

  • Sonáta solemnis (Allegro – Canone – Fuga)
  • Liber fugarum (sbírka 16 preludií, 36 předeher, doher a kadencí)
  • Výbor preludií, fug i fuget a slavnostní sonáta (vydáno posmrtně v roce 1909)
  • Sonata solemnis (vyšla ve sbírce Česká varhanní tvorba v r. 1954)

Orchestrální skladby

  • Symfonie C-dur (1871)
  • Symfonická věta (věnováno Františku Skuherskému, 1877)
  • Fest-Ouverture (1878)
  • Sedm havranů (předehra, 1891)
  • Obraz večerní (předehra, 1891)
  • Fantasie pastorale (1890)
  • Serenáda pro smyčcový orchestr

Komorní skladby

  • Romance pro housle a klavír (1888)
  • Koncert pro housle s doprovodem klavíru op. 51
  • Klavírní trio
  • Modlitba pro dvoje housle a violu
  • 1. smyčcový kvartet F-dur (1885)
  • 2. smyčcový kvartet D-dur (1890)
  • 3. smyčcový kvartet Es-dur (1896)

a další drobné skladby pro housle, klavír a menší hudební soubory

Kromě toho je autorem velkého množství písní a sborů vycházejících často z lidové moravské melodiky. Podílel se také na kancionálu Cesta k věčné spáse, pro který napsal melodie ke 44 písním a zharmonizoval 350 nápěvů. Téměř úplné dílo je uloženo v Hudebním archivu Moravského muzea v Brně.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 134
  • FRYDRYCH, Karol. Varhanní koncert Konzervatoře Brno k poctě Františka Musila. Zpravodaj Musica sacra - příloha, Brno, 2009, roč. 17, č. 5, s. 7-10.
  • FRYDRYCH, Karol. Dómský varhaník a skladatel František Musil (1852–1908). Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2009, č. 5, s. 11–13. ISSN 1212-5334.
  • KUNDERA, Ludvík. Janáčkova hudební škola v Brně. Olomouc, 1948.

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=František_Musil_(skladatel)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk