Ing. František Laudát
František Laudát (2016)
Předseda Klubu angažovaných nestraníků
Úřadující
Ve funkci od: 19. října 2019
Předchůdce	Jiří Domlátil
3. předseda Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové
Ve funkci: 8. prosince 2015 – 4. dubna 2017
Předchůdce	Miroslav Kalousek
Nástupce	Michal Kučera
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 3. června 2006 – 28. srpna 2013
Ve funkci: 26. října 2013 – 26. října 2017
Zastupitel hlavního města Praha
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 2006
Zastupitel Městské části Praha 5
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 14. listopadu 2002
Stranická příslušnost
Členství	ODS (1991–2009) TOP 09 (2009–2018) KAN (od 2019)
Narození	13. března 1960 (64 let) Ledeč nad Sázavou Československo Československo
Alma mater	ČVUT v Praze
Commons	František Laudát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Laudát (* 13. března 1960 Ledeč nad Sázavou) je bývalý český politik TOP 09 (a ještě dříve za ODS), v letech 2006 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od prosince 2015 do dubna 2017 předseda Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, bývalý předseda pražské organizace TOP 09.

Život

První stupeň základní školy vychodil v obci Rejčkov, kde bydlel. Od šesté třídy dojížděl do rodné Ledče nad Sázavou. Zde také vystudoval v období let 1975–1979 gymnázium. Následně do roku 1984 studoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Poté pracoval ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd. V sektoru polovodičů se František Laudát v pozici vědeckotechnického pracovníka věnoval výzkumu polovodičových krystalů A III B V. V akademii jeho angažmá skončilo v dubnu 1993. Asi od roku 1987 do roku 1993 paralelně v pozici asistenta vyučoval základní kurzy fyziky v I. a II. ročníku Stavební fakulty ČVUT.^[1] Po krátkém tříměsíčním působení na Ministerstvu dopravy ČR nastoupil František Laudát do pozice asistenta náměstka primátora hlavního města Prahy.^[2] Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jej roku 2017 vybral, aby dohlížel na rekonstrukci historické budovy Národního muzea. V Národním muzeu působí nadále v kanceláři generálního ředitele.^[3] Od roku 2020 zaměstnán v Národním památkovém ústavu.^[4]

Politické působení

Dlouhodobě působí v pražské místní politice, byl ředitelem Obecního domu, kam ho jmenovala začátkem ledna 1995 Rada hlavního města Prahy. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Praha za ODS (tento post ovšem kvůli střetu zájmů musel opustit). Zvolen sem byl v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002. Asi šest let řídil Výbor dopravy ZHMP. Patří k zakladatelům Pražské integrované dopravy, optické telekomunikační sítě PRAGONET, prosadil řadu dopravních projektů, např. staveb městského silničního okruhu (Mrázovka), i např. tramvaj na Barrandov. V letech 1999 až 2000 měl na starosti dostavbu Kongresového centra Praha před zasedáním MMF a SB v roce 2000.^[1]

Začátkem ledna 1995 ho rada hlavního města Prahy jmenovala ředitelem Obecního domu v Praze. V pozici investora řídil obnovu této významné secesní památky, její znovuuvedení do provozu i následný provoz.^[5][2] Ve funkci ředitele Obecního domu působil až do 15. září 2006. Za tu dobu Obecní dům uspořádal cca 60 výstav, vydal více než 40 knižních titulů a vyprodukoval více než 10 filmových dokumentů. Je autorem Průvodce Obecním domem a spolutvůrcem zmíněných filmových projektů.^[1]

Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Praha).^[6] Působil ve sněmovním výboru pro sociální politiku a v petičním výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010, nyní již za TOP 09. Byl místopředsedou poslaneckého klubu TOP 09, místopředsedou hospodářského výboru sněmovny, členem kontrolního výboru, petičního výboru a rozpočtového výboru.^[7][8] Předsedal Podvýboru pro důchodovou reformu a byl členem podvýborů pro dopravu, odpadové hospodářství a globální změny klimatu, Výboru petičního a Výboru pro sociální politiku^[9] Poslanecký mandát za TOP 09 obhájil také ve volbách v roce 2013. V letech 2013 až 2015 byl místopředsedou poslaneckého klubu TOP 09, dále působí jako místopředseda hospodářského výboru sněmovny, také je členem petičního a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ČR.^[10]

Mimo jiné je členem poradního sboru pro rekonstrukci Národního muzea, od roku 2003 pravidelně zasedá v komisi soutěže Dopravní stavba roku. Nedávno vyšla jeho publikace o těchto stavbách, stejně jako publikace o architektonických projektech obdobné soutěže. V roce 2006 po odchodu z Obecního domu založil malostranskou kulturní společnost, jejíž první akcí byla výstava fotografií ke stému výročí narození herečky Jarmily Novotné.^[1]

Byl předsedou organizace TOP 09 v Praze.^[11] Po komunálních volbách v roce 2010 vedl jednání mezi TOP 09, ODS a ČSSD o budoucí koalici na pražském magistrátu. Sám ale do zastupitelstva hlavního města nekandidoval. Následně strana TOP 09 zůstala v opozici, protože došlo k uzavření koalice ODS a ČSSD. Ve funkci předsedy pražské TOP 09 byl potvrzen v září 2011.^[12]

Dne 8. prosince 2015 byl zvolen novým předsedou Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, když se uvolnilo místo po Miroslavu Kalouskovi, který byl na konci listopadu téhož roku zvolen předsedou TOP 09 (předsedové stran a klubů mají totiž ve Sněmovně přednostní právo na vystoupení).^[13] Laudát se tak stal i součástí předsednictva TOP 09.^[14] Na post předsedy poslaneckého klubu rezignoval v dubnu 2017, jelikož se rozhodl, že již nebude obhajovat poslanecký mandát a považoval za vhodné, aby tento post zastával někdo, kdo ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2017 kandidovat bude. Nahradil jej Michal Kučera.^[15]

Na jaře 2018 na vlastní žádost ukončil členství v TOP 09.

V říjnu 2019 byl zvolen novým předsedou KANu (Klubu angažovaných nestraníků).^[16]

V komunálních volbách v září 2022 byl za KAN na druhém místě kandidátní listiny koalice Strany soukromníků ČR, Koruny české, Konzervativní strany a Klubu angažovaných nestraníků do Zastupitelstva hlavního města Prahy, a z této kandidátní listiny získal nejvíce hlasů, tato koalice však získala pouze 0,22 % hlasů, a tedy z ní nikdo nebyl zvolen.^[17]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 kandiduje na kandidátce KAN z druhého místa.^[18]

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Laudát na Wikimedia Commons
• Osoba František Laudát ve Wikicitátech
• František Laudát na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• František Laudát na stránkách TOP 09