František Josef Andrlík
František Josef Andrlík
Narození	21. září 1852 Polička Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. listopadu 1939 (ve věku 87 let) Ústí nad Orlicí Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí
Pseudonym	Jaroslav Lipovský, Josef Borek
Povolání	učitel, spisovatel, překladatel
Národnost	česká
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Andrlík (21. září 1852 Polička^[1] – 28. listopadu 1939 Ústí nad Orlicí^[2]) byl český učitel, spisovatel knih pro mládež a překladatel.^[3]

Život

Narodil se v Poličce Dolním Předměstí. Jeho otec Vincenc Andrlík byl krejčí a vlastník obchodu se střižným zbožím, matka Anna Záleská z Prosetína. Měl sestru Marii Vincencii (1856). Oženil se s Annou Korábovou, se kterou měl šest dětí: Franze (1875), Jindřicha (1877–1879), Jaroslava (1880–1952), Annu (1882–1950), Marii (1884) a Ludmilu (1887).

Poté, co absolvoval obecnou školu a v roce 1863 německou reálku, na přání rodičů vystudoval roku 1871 učitelský ústav v Hradci Králové. Svou učitelskou pouť započal jako podučitel v roce 1872 ve Výprachticích. V následujícím roce nastoupil již jako učitel v Ústí nad Orlicí, kde působil 39 let.

Ve svých literárních začátcích přispíval do různých časopisů a kalendářů. Jeho cílová skupina byla především mládež, ale psal i prózu pro dospělé. Byl redaktorem časopisu „Přítel mládeže“ v Hradci Králové. Publikoval rovněž pod pseudonymy Jar. Lipovský a Josef Borek. V roce 1880 se vydal na cesty. Procestoval celý Balkánský poloostrov. Z těchto cest vzniklo mnoho článků, které byly otištěny ve Zlaté Praze, Lumíru a dalších časopisech. Od roku 1887 redigoval „Literární věstník“ a edici „Přítel mládeže“.

František Andrlík napsal a vydal 124 knih, z toho bylo 84 titulů pro mládež. Za svého života mu bylo uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí. Dále obdržel uznání Zemské školní rady a vyslanectví ČSR v Bulharsku. Zemřel 28. listopadu 1939 v Ústí nad Orlicí, kde byl rovněž i pohřben na zdejším městském hřbitově.

Výběrová bibliografie

Vlastní próza

• Když nepřiletí vrána (1880), povídka ze slovenského venkova.
• Z malého světa (1882), obrázek dětského života, dva díly.
• Kreslení a zábavky na prvém stupni věku mládeže (1884) ^[4]
• Z otroctví ku svobodě (1884), původní povídka z dob utrpení národa bulharského
• V ďáblových tenatech (1884), obrázek ze života karbaníkova.
• Důvěřuj Bohu! (1885), původní povídka ze života námořníkova.
• Ratolístky (1885) – obrázky z mladistvého věku ^[5]
• Růže a trní (1886-1887), povídky pro mládež. dva svazky.
• Škapulíř a talisman (1886), příhody katolické rodiny pode jhem tureckým.
• Český Robinson Crusoe (1886), dobrodružný román.
• Odkaz hajdukův (1888), povídka z dob utrpení křesťanů balkánských.
• Umění nad bohatství (1889), povídka ze života hercegovského guslara.
• Příběhy českého vystěhovalce (1890), povídka.
• Na svobodě a v okovech (1891), povídky pro mládež.
• Robinsonka (1893), příhody dívky na opuštěném ostrově.
• Robinsonka na Balkáně (1893), příhody osamělé dívky za války rusko-turecké.
• Zábavné chvíle (1893) – povídky pro českou mládež ^[6]
• Na škole měšťanské (1897) ^[7]
• Z vlasti a ciziny (1897), povídky pro mládež.
• Dobrodinci lidstva (1898), črty ze života světoznámých mužů, kteří získali si o lidstvo nepomíjející zásluhy.
• O sousto chleba (1900, dvě povídky z továrního prostředí.
• Jaká setba, taková sklizeň (1900), povídka z počátku devatenáctého století.
• Zajímavé příběhy z dějin rakouských (1900) ^[8]
• Bratrstvo mstitelův (1901), povídka z dob poroby křesťanů balkánských.
• Bezděčná pouť (1902), příhody mladého Čecha v cizině.
• Malému čtenáři (1903) – řada povídek pro nejnižnší stupeň věku školního ^[9]
• V záři půlměsíce (1903), povídka z posledních zápasů křesťanů balkánských.
• Děti a zvířata (1904) – řada črt pro nejmenší čtenáře ^[10]
• Za chlebem (1907), příhody české rodiny v Mandžursku za války rusko-japonské.
• Pohádky z tajůplných světů (1912), sbírka pěkných pohádek pro českou mládež.
• Z války rusko-japonské (1914) – povídka z počátku války rusko-japonské ^[11]
• Život venkova (1926), sebrané povídky.
• Světem žertovných pohádek (1926), sebrané pohádky.
• Havrdova rodina (1927), povídka z maloměstského prostředí.
• Svému osudu nikdo neujde a jiné povídky (1938).

Překlady

• 1881 – E. T. A. Hoffmann: Oběť přátelství.
• 1883 – Margarethe Wulff: Mařenka, obrázek z nejútlejšího mládí, volný překlad.
• 1883 – Hedwig Prohl: K nebi, volný překlad.
• 1885 – Margarethe Wulff: Ratolístky, obrázky z mladistvého věku, volný překlad.
• 1887 – Franz Strässle: V kouzelné říši, pohádky.
• 1895 – Charles Dickens: Děd a vnuk, život a příhody Martina Chuzzlevita.
• 1903 – Onorato Fava: Budulínek, společně s Václavem Markem, upraveno se souhlasem autorovým.
• 1905 – Francis Bret Harte: Puritánka.
• 1916 – Carlo Collodi: Panáček Nosáček (1916), dobrodružství dřevěného kloučka, volný překlad knihy Pinocchiova dobrodružství.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Josef Andrlík na Wikimedia Commons
• Autor František Josef Andrlík ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Josef Andrlík
• Digitalizovaná díla Františka Josefa Andrlíka v Národní digitální knihovně.
• František Josef Andrlík v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Osobnosti regionu, František Josef Andrlík
• František Josef Andrlík v Databázi knih
• Městské muzeum v Ústí nad Orlicí, František Josef Andrlík^{[nedostupný zdroj}
• Orlický deník, Zapomenutý ústecký autor František Josef Andrlík
• Vybrané pohádky z knihy Světem žertovných pohádek online na stránkách Pohadkozem.cz