František Jaromír Rubeš
František Jaromír Rubeš
Narození	16. ledna 1814 Čížkov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. srpna 1853 (ve věku 39 let) Skuteč Rakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Pseudonym	Jarm. F. Rubeš
Povolání	spisovatel, básník, publicista, právník a dramatik
Alma mater	Univerzita Karlova
Žánr	poezie
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jaromír Rubeš (16. ledna 1814, Čížkov u Pelhřimova^[1] – 10. srpna 1853, Skuteč) byl právník, prozaik, básník, autor humoresek, deklamovánek a divadelních her, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček.

Život

František Jaromír Rubeš pocházel se sedmi dětí sládka malého pivovaru V Čížkově. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Kolína. Gymnázium vystudoval v Německém , dnes Havlíčkově Brodě. Poté odešel do Prahy, kde začal studovat filozofii, a po dvou letech vstoupil do semináře. Příprava na kněžství mu však nevyhovovala, a tak se po odchodu stal vychovatelem, nejprve v Bystřici u Benešova a pak v Praze. Při tomto povolání studoval práva. Po jejich absolvování (v roce 1847) odešel jako syndikus do Načeradce (v bouřlivém revolučním roce 1848 ukrýval ve svém bytě v Načeradecké radnici J. V. Friče, stíhaného rakouskými policejními úřady). V roce 1850 se stal auskultantem zemského soudu v Kutné Hoře a koncem roku 1851 byl jmenován adjunktem ve Skutči.

Tvorba

Svůj veřejný literární debut si odbyl v roce 1834 v Českých Květech. Spolu s přáteli Hajnišem a Filípkem založili humoristický časopis Paleček, který se stal základem Rubešovy tvorby, především jeho Deklamovánek. Jeho díla byla kritikou přijímána velmi dobře. Současníci jej nazývali českým Dickensem. Jeho nejslavnější dílo Pan Amanuensis na venku, aneb putování za novelou, se dočkalo zatím dvanácti vydání. Známé jsou i jeho "Deklamovánky".

Už od roku 1851 trpěl zřejmě dědičnou plicní chorobou. Působil na skutečském okresním soudu jako soudní úředník. Zemřel ve Skutči 10. srpna 1853 ve věku devětatřiceti let a na tamním starém hřbitově je i pochován (hrob s litinovým náhrobkem je dobře udržován). Pamětní desky věnované památce Františka Jaromíra Rubeše lze najít v Načeradci, Kolíně a ve Skutči.

Dílo

• Deklamovánky
• Deklamovánky a písně
• Dlouhá předmluva ku krátké povídce
• Dvě pověsti
• Harfenice
• Humoresky
• Humoristické novelky. Dostupné online.
• Novely a humoresky
• Ostří hoši
• Paleček, milownjk žertu a prawdy
• Pan amanuensis na venku aneb putování za novelou
• Povídky, pověsti a obrazy ze života
• Stoletý kalendář
• Tři humoresky
• Veselá předmluva k smutné povídce o jistém nešťastném bačkoráři, z něhož si nepříznivý osud ke vší jeho bídě naposledy ještě blázna udělal, ale přece to zas trochu napravil
• Vrabec a kůň

Památka

• Pamětní deska Františka Jaromíra Rubeše je umístěna ve Skutči, v domě, ve kterém žil a zemřel.^[2]
• Rubešova ulice je v Praze 2, Kolíně, Kralupech n. Vlt. a Plzni

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jaromír Rubeš na Wikimedia Commons
• Autor František Jaromír Rubeš ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jaromír Rubeš
• František Jaromír Rubeš v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Heslo František Jaromír Rubeš v Ottově slovníku naučném