František Míťa Hradil
František Míťa Hradil
Základní informace
Narození	8. prosince 1898 Vsetín, Morava Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. srpna 1980 (ve věku 81 let) Ledeč nad Sázavou Československo Československo
Povolání	hudební skladatel, pedagog, dirigent, učitel, hudební žurnalista, hudební kritik, klavírista, publicista a sbormistr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Míťa Hradil (8. prosince 1898 Vsetín^[1] – 29. srpna 1980 Ledeč nad Sázavou) byl hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista.

Život

Narodil se v jako syn hudebního skladatele, varhaníka a ředitele kůru ve Vsetíně Antonína Hradila. Již u otce získal kvalitní hudební vzdělání, takže po studiu na učitelském ústavu v Ostravě vykonal státní zkoušky z klavíru a zpěvu. Dále se zdokonaloval v mistrovské třídě brněnské konzervatoře u Leoše Janáčka. Stal se profesorem pedagogického oddělení Hudební školy v Mariánských horách a později ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Ostravě. Za jeho působení byla škola přebudována nejdříve na Městskou hudební školu a v roce 1953 na Vyšší hudebně-pedagogickou školu. Dnes škola pracuje pod názvem Janáčkova konzervatoř v Ostravě. Vychoval celou řadu vynikajících hudebníků. Jeho žákem byl např. hudební skladatel a klavírista Ilja Hurník. V letech 1921–1925 vedl Hudební školu kovodělníků ve Vítkovicích.

Pro ostravský kraj vykonával neocenitelnou osvětovou službu. Byl redaktorem časopisu Hudební a divadelní obzor, předsedou Kruhu přátel vážné hudby, členem porot při uměleckých soutěžích i sbormistrem mnoha amatérských pěveckých souborů. Kromě toho se sám aktivně účastnil koncertní činnosti. Byl také dirigentem Sokolského Pěveckého Sdružení župy Moravskoslezské a Těšínské v Moravské Ostravě mezi léty 1921 a 1931.

Dílo

Klavírní skladby

• Moravské lidové písně (1922)
• Chlapec (1925)
• Deník (1925)
• Pampelišky (1928)
• Pionýrská hudební knížka (1954)

Komorní skladby

• Klavírní kvintet (1922)
• Andante pro klavírní trio (1925)
• Malé taneční trio (1927)
• Houslová sonáta (1927)
• Hommage à J. S. Bach pro sólové housle (1935)

Orchestrální skladby

• Za Ostravicí (symfonická báseň dle Petra Bezruče, 1922)
• Football-Match (1923)
• Vlasti zdar! (1938)
• Hrdina (symfonický melodram o Juliu Fučíkovi, 1953)

Kantáty

• Balada o očích topičových (na báseň Jiřího Wolkra, 1923)
• Poluška (taxt B. Beneš-Buchlovan, 1925)
• Symfonická rapsodie (na slova Petra Bezruče, 1930)
• Zpěv míru (tex Vítězslav Nezval, 1951)

Písně

• Noc (text Rabíndranáth Thákur, 1922)
• Poledne (Rabíndranáth Thákur, 1924)
• Zpěvy slezské dědiny (1940)
• Flétna v dáli (1940)

Sbory

Dětské sbory

• V kožuchu (1935)
• Pionýrský zpěvník (1954)
• Květy v rozpuku (1955)

Ženské sbory

• Zem nevyzpívaná (úprava lidových písní, 1938)

Mužské sbory

• Tošonovice (text Petr Bezruč, 1920)
• Utonulý (1922)
• Slezský hymnus (slova Julius Zeyer, 1924)
• Píseň vítězná (1924)
• Kdo na moje místo (Petr Bezruč, 1926)
• Gabryš Orság (text vlastní, 1926)
• Otcova ukolébavka (1927)
• Píseň Bezkydu (1927)
• Červená, modrá a bílá (1929)
• Travička zelená (1936)
• Úsměvy ještěra (Bezruč, 1958)

Smíšené

• Tři hudci (1926)
• Ostrava (1935)
• Hold Ostravě (1935)
• Zdravice pěvců (1935)

Úpravy lidových písní pro sólové hlasy a sbory.

Literární dílo

• Petr Bezruč a česká hudební tvořivost. (Příspěvek k poznání hudební tvořivosti, podnícené poesií Petra Bezruče), Moravská Ostrava, nákladem vlastním, 1937
• Hudba a zpěv v kraji Leoše Janáčka. In: Od Ostravice k Radhošti, Ostrava, 1941
• Zpěvy národa. Soupis sbírek a úprav lidových písní.
• Hrajeme v souboru, metodická příručka k vyučování základů souborové hry pro učitele základních hudebních škol a hudebních kursů při osvětových besedách, pro vedoucí pionýrských souborů a závodních orchestrů, Praha, Státní hudební nakladatelství, 1961
• Jaroslav Křička (27. 8. 1882 – 23. 1. 1969). Úplná bibliografie skladatelského díla k 100. výročí autorova narození, Praha : Městská knihovna, 1982
• Katalog klavírních výtahů jevištních hudebně dramatických děl a skladeb vokálně symfonických, uložených v hudebních (notových) archivech Čs. rozhlasu, editovat | editovat zdroj

  Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

  Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vsetín

  Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hradil na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hradil
  • Stručný životopis na Co ke Co
  Portály: Hudba