A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Hořava | |
---|---|
Narození | 24. července 1906 Opatovice u Rajhradu Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. května 1974 (ve věku 67 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Národnost | česká |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař, malíř |
Manžel(ka) | Albína Hořavová |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Hořava (24. července 1906 Opatovice u Rajhradu – 28. května 1974 Brno) byl český sochař a malíř. Za svůj život vytvořil mimo jiné řadu děl pro veřejná prostranství (pomníky, reliéfy) především v Brně a okolí. V rodných Opatovicích je po něm pojmenována ulice (49°4′35″ s. š., 16°38′30″ v. d.). Otec František (1879-1962) byl obuvníkem, původem z Českomoravské vrchoviny, matka Františka (1876-1956) rozená Báborová byla z dělnické rodiny v Opatovicích.
Vzdělání
- 1912-1919 Obecní škola v Opatovicích
- 1919-1921 Měšťanská škola chlapecká v Brně v Řeznické ulici
- 1921-1922 pracuje u Josefa Rejnarta v jeho Umělecko-průmyslovém ateliéru sochařském a závodě štukatérském v Brně v Mundyho ulici
- 1922-1925 studium na Umělecko-průmyslové škole v Praze (především modelování u Josefa Mařatky, dále u Emílie Krostové, Jaromíra Pečírky, V. V. Štecha, Bohumila Kafky).
- V roce 1925 se stává nejprve hospitantem speciální školy dekorativního modelování Josefa Drahoňovského. Další rok absolvuje už jako řádný žák u Otty Gutfreunda a dokončuje v roce 1928 u Josefa Mařatky.
Život
První dílčí úspěchy - prezentace sochy Maryčka Magdónova v roce 1928 na Výstavě soudobé kultury v Československu v pavilonu Umělecko-průmyslové školy na nově vzniklém Výstavišti. Sochu následně zakoupilo Ministerstvo školství a národní osvěty.
Po absolutoriu dostává na doporučení Josefa Mařatky stipendium do Paříže (15. února - 15. srpna 1929), kde studuje u Antoina Bourdella a seznamuje se s Františkem Kupkou. Vzpomínkou na pobyt v Paříži je jeho soubor linorytů z roku 1937.
V září 1930 se Hořava usadil v Brně, kde zůstává do konce života. Vstupuje do Klubu výtvarných umělců Aleš, později do Svazu československých výtvarných umělců. Má množství zakázek veřejných (banky) i soukromých (portréty), zapojuje se do uměleckého života města. Prosazuje se u něj stále více životní téma ženského aktu, mimoto zpracovává i pracovní témata.
V roce 1944 se oženil s doktorkou práv Albínou Němcovou. Později se jim narodily děti Petr a Pavla. V padesátých letech postupně ubývá veřejných zakázek, materiální situace rodiny se zhoršuje. Od 60. let se stále více věnuje malbě (zátiší a krajiny), obnovuje techniku stucco lustra (freskařský postup, kdy se směs mramorové moučky a omítky barví, brousí a leští). Vytvořil několik stuccolustrových desek. Poměrně intenzivně se dále zabývá dřevěnými intarziemi pro nábytek, a to soukromě i na zakázku.
Nedostatek pracovní příležitosti v oboru přivedl Hořavu v letech 1964-1965 i do Moravského muzea, kde restauroval Rulíškovy modely hub. Umírá při návratu z Adamova, kde pracoval na své poslední zakázce. František Hořava je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově, kde má na hrobě vlastní pískovcovou desku s motivem vzpínajících se koní.
Některá veřejná díla
- portrétní reliéf Václava hraběte Kounice - budova brněnské Techniky a zimní zahrada zámku Slavkov - zakázka ovdovělé hraběnky Josefiny Kounicové (1932-3)
- pomník T. G. Masaryka - Rajhrad (1937-8))
- reliéf - oslavanská elektrárna (přelom třicátých/čtyřicátých let)
- reliéf - jihlavská elektrárna (1941)
- památník Prokopa Diviše (reliéf v interiéru) - Znojmo-Přímětice (1941)
- knižní ilustrace ke knihám V. Šelepové První zrání a J. Gregora Hovory s tebou pro brněnské Jíchovo nakladatelství, které v roce 1944 ve svém salónku v Brně na Cejlu uspořádalo také výstavu
- pamětní deska Vladimíra Helferta - Brno, Mojžíšova 14 (1958)
- pomník Petra Jilemnického - Adamov, školní budova na dnešní ulici Ronovská 12 (1963-4)
- socha pro adamovský podnik ADAST (1973-1974) - poslední zakázka, jejího dokončení se Hořava nedočkal (socha byla odlita po jeho smrti)
- reliéfy na fasádě budovy spořitelny - Brno (Královo Pole), Husitská l a Palackého 59
- reliéf na fasádě budovy - Brno, Křenová 27
- reliéf v nemocnici - Brno, Obilní trh
- reliéf v budově Zemského finančního ředitelství - Brno, Malinovského náměstí (dnešní Magistrát)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hořava na Wikimedia Commons
- František Hořava v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk