A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Franta Sauer | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. prosince 1882 Praha ![]() |
Úmrtí | 26. března 1947 (ve věku 64 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | spisovatel, vydavatel a herec |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František „Franta“ Sauer (4. prosince 1882 Praha[p 1] – 26. března 1947 Praha[1]) byl český spisovatel, příslušník pražské umělecké bohémy. Byl blízkým přítelem spisovatele Jaroslava Haška.
Život
Mládí
Pocházel z chudých poměrů, byl sedmé z osmi dětí Jana Sauera a Barbory, rozené Hájkové.[2][p 2] Rodiče byli negramotní,[zdroj? otec vykonával nejrůznější povolání (kotlář, uzenkář[3]), matka byla služebná. Své vzdělání ukončil po několika propadnutích ve 2. ročníku měšťanské školy a vyučil se zámečníkem. Po tovaryšských cestách se vrátil na Žižkov, kde žil s matkou a sestrou na různých adresách (jedna z nich byla v Jeronýmově ulici 3).[4][5]
Žižkovský bouřlivák
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Franta_Sauer_1936.jpg/220px-Franta_Sauer_1936.jpg)
Vystřídal mnoho povolání,[p 3] názorově byl blízký nejprve sociální demokracii (jejíž byl krátkou dobu členem), později anarchistům. Jeho vystupování bylo často na hranici zákona, byl opakovaně odsouzen k pokutám[6] i vězněn (za pašování cukerinu).[4] Historky ze Sauerova života kolovaly v tisku[7][8][9] či jím byly parafrázovány.[10]
V listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.[11][p 4][p 5][12] V článku v Rudém právu z 4. 11. 1923 (3 roky po vytištění publikace Franta Habán ze Žižkova s popisem události) se k činu veřejně přihlásil.[13] Během soudu se hájil, že nechtěl sloup poškodit, pouze odstranit z vlasteneckých důvodů. Soud, který se konal roku 1924, považoval čin za promlčený.[14]
Na Žižkově měl, podle vlastních vzpomínek, po roce 1918 organizovat spolek Černá ruka, který do zatajených bytů nastěhovával nebydlící.[15] (Takto je též zmíněn v románu Anna proletářka Ivana Olbrachta, ve kterém Anně zajistí byt.)[p 6] Účastnil se dle vlastních vzpomínek rekonstrukce bitvy na Vítkově v roce 1920, ale akci cíleně poškodil opitím komparsistů, čímž zapříčinil skutečnou rvačku a "výhru" křižáckých vojsk.[16]
Haškův přítel
František Sauer byl přítelem Jaroslava Haška, mezi další jeho přátele patřili Zdena Ančík (1900–1972), Vratislav Hugo Brunner (1886–1928), Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955), Josef Lada (1887–1957), Emil Artur Longen (1885–1936), Xena Longenová (1891–1928), Jaroslav Panuška (1872–1958) a jiní.
V letech 1921 a 1922 byl spolu s Haškem vydavatelem prvního sešitového vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (díl I. a II.)[17] Sauer zajistil pro vydání prvního dílu potřebný kapitál a po získání prostředků z jeho prodeje přesvědčil Haška, aby psal pokračování.[4]
Protektorát a osvobození
Na konci války byl zatčen pro šíření spisů T. G. Masaryka a převezen do Terezína. Na jaře 1945 byl propuštěn pro onemocnění tuberkulózou, která byla příčinou jeho smrti v roce 1947. Před smrtí vykonal generální zpověď v klášteře františkánů u kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí. Zemřel v nemocnici Pod Petřínem opatřen posledním pomazáním.[18][19]
Posmrtná připomínka
V Praze 3-Žižkově je po něm od roku 1975 pojmenována ulice Sauerova nedaleko Olšanských hřbitovů.[20][21]
Dílo
František Sauer psal též pod pseudonymy Fr. Habán, Franta Habán ze Žižkova, Franta Kysela[p 7].
Příspěvky do perodik
V letech 1911–1935 přispíval do řady deníků a časopisů, např. České slovo, Právo lidu, Rudé právo a Trn.[4]
Knižní vydání
- Franta Habán ze Žižkova (obrázky z doby popřevratové napsal F. Kysela, I. a II. díl, Praha: Ladislav Šotek, 1920; další vyd. Ladislav Šotek 1923, Nakladatelství politické literatury 1965 - k vydání připravila, předmluvu, ediční poznámku a vysvětlivky napsala Marie Šolleová, Praha, Nakladatelství politické literatury)
- Naše luza jesuité a diplomaté (historický doklad svržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, napsal Franta Sauer-Kysela ze Žižkova, Praha, nákladem vlastním, 1923)
- In memoriam Jaroslava Haška (naps. František Sauer a Ivan Suk, Praha, nákl. vydav., 1924)
- Pašeráci (V Praze, Pokrok, 1929)
- Emil Artur Longen a Xena (aut. Franta Sauer, Stanislav Klika, obrazy opatřil a grafickou úpravu provedl Sláva Kittner, vzpomínku na E.A. Longena od E. E. Kische přeložila Jarmila Haasová, Praha, Franta Sauer, 1936)
- Pašeráci (il. František Bidlo, Praha, Knihovna Rudého práva, 1947; další vyd. Svoboda, 1948, Práce 1950, 1951, 1957 a 1968-il. František Freiwillig)
- Haškův poslední podnik (Veselohra o šesti obrazech, Praha: Dília, 1953)
Hry
Filmografie
Franta Sauer vystoupil v několika drobnějších rolích v českých filmech:
- 1947 Čapkovy povídky (role opilce v krčmě, režie Martin Frič)
- 1931 Miláček pluku (role šikovatele Klosa, zpěvák, režie Emil Artur Longen)
- 1931 Poslední bohém (tajný Firnádl, režie Svatopluk Innemann)
- 1931 Skalní ševci (role bačkoráře Kysely, režie Emil Artur Longen)
- 1931 Ze soboty na neděli (role opilce, zpěvák, režie Gustav Machatý)
Umělecké inspirace
- Franta Sauer (pod změněným jménem Oskar) je hlavní postavou epické básně Pražská legenda českého katolického básníka Václava Renče, která pojednává o působení Panny Marie v dějinách českého národa a v osobním životě nezávislého jedince. Sauerův skutečný příběh o stržení pražského Mariánského sloupu se v básni postupně přesouvá do roviny eschatologie hříšníka, který promarnil celý svůj život, ale v poslední chvíli se obrátil, litoval svých činů a prosil za odpuštění.[24]
- Franta Sauer je také jednou z postav románu Ivana Olbrachta Anna proletářka (ve filmovém zpracování z roku 1952 ho hrál Otomar Krejča).
- Antonín Zápotocký ho uvedl pod jménem Franta Habán v románu Bouřlivý rok.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některé zdroje uvádějí jako místo narození Žižkov, ve skutečnosti se narodil v Praze na Starém Městě čp. 630. AHMP Matrika TÝN N19 fol 68.
- ↑ Osmé dítě, neuvedené na příhlášce, byl bratr Heinrich (Jindřich, *1877), který pravděpodobně zemřel v dětském věku.
- ↑ Lexikon české literatury jich uvádí jedenáct.
- ↑ Podle Jana Bradny ze Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu tak tak měl učinit pro příslib odměny domněle zlatých hvězd z koruny Panny Marie. (web)
- ↑ Sám Franta Sauer prohlašoval, že sloup strhl kvůli spolupráci katolické církve s Habsburky a podílu viny církve na obětech Velké války. SAUER, Franta. Naše luza jesuité a diplomaté historický doklad svržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Praha: nákladem vlastním, 1923. 24 s. Dostupné online.
- ↑ Na 500. výročí bitvy na Vítkově roku 1920 Sauer údajně zorganizoval její rekonstrukci (ústní informace zazněla v pořadu ČT, od 00:21:50 ), v dobovém tisku ale akce nedohledána.
- ↑ Německé sauer znamená kyselý.
Reference
- ↑ (dostupné online v NK ČR). Rudé právo. 28. 3. 1947, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Sauer Johann, 1845
- ↑ Souboj viřtlářů. Národní politika. 2. 9. 1896, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Franta Sauer, s. 39–41.
- ↑ Bouřlivé volby do živnostenského soudu v Karlíně. Národní listy. 26. 11. 1908, s. 5. Dostupné online.
- ↑ František Sauer a - rakouská hymna. Lidové noviny. 15. 9. 1925, s. 3. Dostupné online.
- ↑ např.: (Artur Longen). Lidové noviny. 24. 4. 1933, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Ze soudní síně/Vlasta Burian contra Franta Sauer. Národní politika. 19. 5. 1932, s. 11. Dostupné online.
- ↑ E. A. Longen: Pan hrabě trampuje. Tramp. 16/1929, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Rrračte vstoupit. Rudé právo. 24. 2. 1957, s. 4. Dostupné online.
- ↑ K nedělnímu stržení Mariánského sloupu. Národní listy. 5. 11. 1918, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Česká televize: Z metropole, 31. 10. 2009 (web)
- ↑ Kdo strhl mariánský sloup na Staroměstském náměstí 3. listopadu 1918?. Rudé právo. 4. 11. 1923, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Trestní řízení pro svržení Mariánského sloupu. Národní politika. 15. 2. 1924, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Franta Sauer: kapitola z knihy Franta Habán ze Žižkova. Existence. 4/2012, s. 15. Dostupné online.
- ↑ “Bitva” císařských a husitských vojsk na vrchu Vítkově v roce 1910.. Duch času Nedělní list Svornosti. 15. 3. 1936, s. 389–392. Dostupné online.
- ↑ ÚČL AV ČR, Edice E, s.189: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- ↑ BRADNA, Jan. Obnova zaniklých památek. www.marianskysloup.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14.
- ↑ NOVOTNÁ, Věra. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Soukromá filokartie . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-27.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník II. (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. Kapitola Sauerova, s. 173.
- ↑ Zeměpisné souřadnice: 50°5′ s. š., 50°5′ v. d.
- ↑ Program divadel/Jiráskovo divadlo. Národní politika. 26. 2. 1933, s. 10. Dostupné online.
- ↑ (dostupné online v NK ČR) Program divadel/Veseloherní divadlo. Svobodné noviny. 17. 5. 1946, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Pražská legenda . Databáze knih . Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Franta Sauer, s. 39–41.
- SAUER, Franta. Naše luza jesuité a diplomaté: historický doklad svržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Praha: vl.n., 1923. 23 s. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franta Sauer na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franta Sauer
- Digializovaná díla Franty Sauera v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Anarchistická federace: Muž činu Franta Sauer
- Radko Pytlík: Domek č. 185 Archivováno 27. 3. 2022 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Švédské obléhání Prahy
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
15. květen
16. květen
1650
19. květen
1918
1924
1929
1949
1964
1969
1994
20. květen
3. květen
3. listopad
7. květen
8. květen
Alice Munroová
Andrej Bělousov
Arno Allan Penzias
AstraZeneca
Atentát na Roberta Fica
Baroko
Bedřich Smetana
Bellovy laboratoře
Berlínští filharmonikové
Bitva o Hamburger Hill
Bodypainting
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Cuyahoga
Dlouhý pochod (raketa)
Doba pobělohorská
Dušan Bilandžić
Ebráhím Raísí
Encyklopedie
Eurovision Song Contest 2024
Ferdinand III. Habsburský
Francie
Franta Sauer
František Krátký
Giovanna Marini
Handlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hypermasožravec
Immaculata
Ivan Mráz
Ja'el Dajanová
James Harris Simons
Jan Jiří Bendl
Josef Michl (chemik)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kirill Petrenko
Kosmodrom Wen-čchang
LGBT práva v Česku#Tranazice
Má vlast
Měsíc
Marek Ženíšek
Mariánský sloup
Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
Maria (matka Ježíšova)
Miloš Klimek
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní bezpečnostní agentura
Národní výbor československý
Nadace Wikimedia
Nebinární identita
Nemo Mettler
Nová Kaledonie
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Pavel Smutný
Petr Pavel
Petr Váňa
Poledne
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pražské jaro (festival)
Praha
Propadání Dunaje
Rekonstrukce (stavebnictví)
Reliktní záření
Rituál
Robert Woodrow Wilson
Roger Corman
Rudolf Kučera (fotbalista)
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Süe-lung 2
Sametová revoluce
Sergej Šojgu
Slovensko
Sluneční hodiny
Soubor:202404 Xuelong-2 in Hong Kong.jpg
Soubor:Horn Antenna-in Holmdel, New Jersey - restoration1.jpg
Soubor:Mariánský sloup, Staroměstské náměstí, Praha.jpg
Soubor:Self traditional folk face painting (2).jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1
Spojené království
Spojené státy americké
Staroměstské náměstí
Sterilizace (antikoncepce)
Symfonická báseň
Transgender
Transsexualita#Přeměna
UNIMA
Urbanismus
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka ve Vietnamu
Východní Ázerbájdžán
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Vietnamská republika
Vláda Petra Fialy
Vladimir Putin
Vlastimil Harapes
Vznik Československa
Western
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zámořská Francie
Západní Bengálsko
Zdeněk Bardoděj
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk