Francouzské království - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Francouzské království
 ...
Francouzské království
Royaume de France (fr)
Reaume de France (fro)
Royaulme de France (frm)
Regnum Franciæ (la)
9871792
18141815
18151848 (Restaurace)
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Domine, salvum fac regem (1515 neofic.)
Marche Henri IV. (1590–1792, 1814–1830)
La Parisienne (1830–1848)
Motto Montjoie Saint Denis!
Geografie
Mapa
Francouzské království v roce 1000
Mapa2
Francouzské království v roce 1789
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
987 – nástup Huga Kapeta na západofranský trůn
Zánik
1792Národní konvent vyhlásil republiku
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Západofranská říše Západofranská říše
Anjouovská říše Anjouovská říše
Toulouské hrabství Toulouské hrabství
Akvitánské vévodství Akvitánské vévodství
Normandské vévodství Normandské vévodství
Gaskoňské vévodství Gaskoňské vévodství
Hrabství Champagne Hrabství Champagne
Avignonské papežství Avignonské papežství
Bretaňské vévodství Bretaňské vévodství
Navarrské království Navarrské království
valoiské Burgundsko valoiské Burgundsko
Štrasburské knížecí biskupství Štrasburské knížecí biskupství
Dolnoalsaské lankrabství Dolnoalsaské lankrabství
Hornoalsaské lankrabství Hornoalsaské lankrabství
Burgundské hrabství Burgundské hrabství
Décapole Décapole
Lotrinské vévodství Lotrinské vévodství
Korsická republika Korsická republika
Bigorrské hrabství Bigorrské hrabství
Hrabství Artois Hrabství Artois
První Francouzské císařství První Francouzské císařství
Následující
Francouzské království (1791–1792) Francouzské království (1791–1792)
První Francouzská republika (1792) První Francouzská republika (1792)
První Francouzské císařství (1804) První Francouzské císařství (1804)
stodenní Francouzské císařství (1815) stodenní Francouzské císařství (1815)
Červencová monarchie (1848) Červencová monarchie (1848)

Francouzské království (francouzsky Royaume de France, středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 9871793 a poté 18151848. Francouzské království bylo nástupcem Západofranské říše a předchůdcem dnešní Francie.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Francie.

Dědictví franské říše

Francouzské království navazuje na tradici franské říše založené roku 481 franským králem Chlodvíkem. Francouzští králové se i po roce 987 nazývali rex Francorum, „král Franků“ a teprve od sjednocení Francie za Filipa Augusta (1180–1223) se prosadil titul rex Franciae, „král Francie“, v doslovném původním významu „král země Franků“.

Jako první udělal z Paříže hlavní město království Chlodvík po dobytí Syagriovy říše. Francouzské královské pohřebiště v bazilice Saint-Denis u Paříže bylo založeno králem Dagobertem I. († 639). Posvátný, náboženský charakter korunovace francouzských králů (konsekrace) se datuje od Pipina Krátkého, který se nechal korunovat a pomazat biskupy v Soissons roku 751 a znovu roku 754 v Saint-Denis papežem Štěpánem II., aby pomohl legitimizaci svržení dynastie Merovejců. Zvyk korunovace francouzských králů v katedrále v Remeši zavedl Ludvík Pobožný roku 816 jako připomínku, že na jejím místě byl biskupem Remigiem pokřtěn král Chlodvík.

Západofranská říše (843–987)

Dějiny Francie jako jednotného státu začínají roku 843 rozdělením Franské říše verdunskou smlouvou. Synové císaře Ludvíka I. Pobožného rozdělili Franskou říši na východní, střední a západní část. Prvním králem Západofranské říše, jejíž kořeny sahaly k někdejším územím Neustrie a Austrasie, byl Karel II. Holý. Tu je možné považovat za základ dnešní Francie. Část společnosti se však hlásila a hlásí už k prvnímu franskému králi Chlodvíku I. jakožto k zakladateli fr. státu.

Zprvu jednotná říše se brzy rozpadá na jednotlivé domény: vévodství Frankie, Akvitánie (Guyenne), Gaskoňsko, Bretaň a Normandie, hrabství Champagne, hrabství Toulouse, Barcelona, Flandry, jakož i markrabství Gothie. Původně bylo království ve Francii rozděleno mezi všechny syny. K tomuto pravidlu se zpočátku přihlíželo i ve třech franských říšských částech. To se však již brzy změnilo a došlo k dělení podle státní identity na západě, východě a také v Itálii. Severní část střední říše, Lotharingie resp. tehdy již vévodství lotrinské, přitom byla definitivně připojena k východní říši (roku 925). S těmito změnami bylo spojeno i s dynastickými změnami, zavedením nových názvů říší, jakož i změnou dědičné monarchie ve volební. Díky praxi, kdy byli korunováni jako panovníci synové ještě za života otců a podíleli se na výkonu moci, byl v Západo- a Východofranské říši rozhodující dynastický původ. Na rozdíl od Východních Frank/Německa, kde Karlovci roku 911 vymřeli a během celého středověku po sobě nikdy nenásledovalo více než pět nepřerušených generací panovníků jedné dynastie, hrály v Západních Frankách/Francii dynastická kontinuita a rodové právo až do 19. století významnou roli, a králové docílili na počátku 13. století dokonce zřízení dědičné monarchie.

Zpočátku měly Západní Franky v rámci karolinské říše silnou pozici. Karel II. Holý získal Itálii a roku 875 byl korunován císařem. Vinou brzké smrti jeho syna a obou vnuků se však říše rozpadla: roku 877 vznikly Dolní Burgundy a roku 888 Horní Burgundy, samostatná království (později sloučená do Arelatska); rovněž vláda v Itálii byla neudržitelná. V roce 880 muselo být upuštěno od nároku na Lotharingii, ta posléze připadla východofranské říši. V letech 885887 byl původně východofranský král a císař Karel III. Tlustý vládcem rovněž říše západofranské. Pro svou pasivitu vůči normanské hrozbě byl však říšským sněmem v Triburu donucen odstoupit a v roce 888 byl v osobě hraběte Odona Pařížského zvolen první vzdorokrál. Karlovci se sice v Západních Frankách udrželi ještě sto let, nicméně moc už v té době měli v rukou Robertovci, potomci hraběte Odona.

Počátek vlády Kapetovců (987–1328)

Francouzské království roku 1477

Jeden z Robertovců, vévoda Hugo, zvaný Kapet („Čapka“, „Pláštík“), byl barony zvolen králem Franků a stal se zakladatelem dynastie, která definitivně vystřídala na trůnu Karlovce. Po celý život byl ve vleku mocné šlechty (řada jeho nominálních leníků měla mnohonásobně větší území a moc než on), politicky takřka bezmocný. Jeho třem nástupcům (Robert II., Jindřich I. a Filip I.) se jen pomalu dařilo upevnit královskou moc a zvolna ji rozšiřovat za hranice původně malé královské domény (Île-de-France, Francouzský ostrov).

Mocenský vzestup Kapetovců začíná Ludvíkem VI. Tlustým, jenž se v severní části země prosadil už jako skutečný suverén. Zavedením lenního práva a privilegováním měst mohl začít postupný proces upevňování koruny na náklady nižší šlechty. Francouzská národní hrdost a uvědomění se zformovaly v 1. čtvrtině 12. století, zejména během hrozícího vpádu římského císaře Jindřicha V. (1124) a během 2. křížové výpravy, po níž se francouzští rytíři začali považovat za „vyvolené nástroje Boží“. Ludvík navázal své království těsně na papežství, což v následujících staletích velmi pomohlo prestiži a moci Francie. Jeho kancléř a pravá ruka, cisterciácký opat Suger, se stal rozhodujícím tvůrcem správního a daňového systému země a propracované státní ideologie. Jeho přestavba chrámu v Saint-Denis (starém pohřebišti franských a francouzských králů) představuje počátek gotického slohu, jenž bude po následujících 250 let dominovat evropské architektuře.

Kapetovci postupně upevňovali svou moc, např. Filip IV. Sličný, čímž se Francie ve 12. století stala centralizovaným státem.

Filip IV. Sličný byl král neobyčejně silný a mocný, ale vedl poměrně agresivní politiku, dostával se do sporů s různými vrstvami obyvatel: sužoval prostý lid daněmi, aby měl prostředky na válku s Anglií (spory o území při pobřeží Atlantiku), doloval peníze z italských bankéřů a když nebyl schopen své dluhy splácet, vyhostil je ze země, zadlužoval se u Židů, místo splácení pak dělal pogromy, dluhů u templářů se zbavil tak, že přinutil papeže, aby řád obvinil z kacířství a zrušil. Svou moc Filip posiloval také na úkor církve, odebral jí desátky, které napříště šly do královské pokladny. Papež Bonifác VIII. nechtěl nic takového připustit, dostali se do sporu, Filip papeže urazil, papež zemřel, na jeho místo byl zvolen Kliment V.(bývalý arcibiskup z Bordeaux), na nátlak krále se usadil v Avignonu, období 1309–1378 bývá nazýváno Avignonským zajetím papežů, hlava církve podléhala vlivu francouzského krále. Filip IV. také založil generální stavy, sněm zástupců měst, církve a šlechty, které hrály důležitou roli v dalších dějinách Francie.

Filipovým nástupcem byl jeho syn, Karel IV., ten umírá roku 1328 a jeho smrtí končí vláda přímé linie Kapetovců. Po jeho smrti došlo ke střetům o francouzský trůn, které v roce 1337 přerostly ve stoletou válku.

Stoletá válka

Související informace naleznete také v článku Stoletá válka.
Stoletou válkou rozdělená Francie v roce 1382

Stoletá válka byla válka mezi Anglií a Francií v letech 13371453, jejíž hlavní příčinou byl spor o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francii a záminkou neuznání nástupnictví Edvarda III. na francouzský trůn. Pro zpřehlednění se průběh války tradičně rozděluje do tří etap, ale toto rozdělení není chápáno nijak dogmaticky (jde o to, kdo měl v dané etapě převahu, jakým způsobem byla válka vedena; etapy jsou od sebe odděleny důležitými mírovými ujednáními).

První etapa

Na počátku konfliktu se Anglie (kterou vedl král Eduard III.) snažila především o posílení svého obchodního postavení ve Flandrech, které byly paradoxně jejími spojenci, a udržení svých držav ve Francii. Na straně Francie (král Filip VI. Francouzský) stálo Skotsko. Anglii se dařilo především v námořních bitvách (Bitva u Sluis v roce 1340 jí zajistila dlouhodobou kontrolu nad kanálem La Manche), avšak v roce 1346 porazila francouzské vojsko v bitvě u Kresčaku. V roce 1347 Angličané dobyli město Calais. A přestože téhož roku byl uzavřen mír (v jehož průběhu nastoupil na francouzský trůn král Jan II.), už za osm let válka znovu započala a Francouzi byli roku 1356 poraženi v bitvě u Poitiers. V nastalých zmatcích se vlády chopil Karel V., který zlikvidoval odpor vzbouřené Paříže a v roce 1360 uzavřel mír v Brétigny, jímž první etapa války skončila. Král Edward III. se zřekl francouzské koruny a Flandry zůstaly v moci Francie. Většina francouzského území však nadále patřila Anglii.

Armády

Francouzská vojska sestávala ze šlechtické jízdy; šlechta odmítala pouštět do bitvy měšťany a žoldnéře. Naproti tomu armáda anglická disponovala skvělou jízdou a výbornými lučištníky z Walesu, kteří mohli francouzské jezdce postřílet dříve, než stihli použít svá dlouhá kopí. Navíc byla anglická armáda mnohem disciplinovanější (francouzské rytířstvo totiž často neuposlechlo rozkazy, vyjeli jinam než jim bylo přikázáno, nebo nevyjeli vůbec, což velmi narušovalo celistvost armády), velkým důkazem jejich svéhlavosti jsou následky bitvy u Kresčaku, francouzská bojová šlechta si nedokázala přiznat, že by je porazili neurození lučištníci a rozhodujícím faktorem určili anglické rytíře sesednuvší z koně (aby mohli lépe bránit právě lučištníky) a hned do další bitvy vyrazilo francouzské rytířstvo do boje pěšmo.

Konec války

Válka skončila v podstatě vítězstvím Francouzů. Angličané totiž ztratili všechna francouzská území, která před válkou vlastnili, kromě Calais a Normanských ostrovů, což učinilo z Anglie ostrovní stát, neboť ještě před začátkem války jim patřila celá Normandie.

Na počátku novověku

Související informace naleznete také v článku Francie v raném novověku.

Ze stoleté války vyšla Francie jako vítěz a do novověku tak vstoupila jako velmoc. V této době se začalo posilovat postavení panovníka a upevnilo se státní zřízení. Feudální režim ve Francii začala pozvolna nahrazovat centralizovaná vláda soustřeďující se kolem absolutisticky vládnoucího dvora. Během tohoto období se Francie postupně proměnila z feudálního státu středověkého typu ve vysoce centralizovanou monarchii s mocnou absolutistickou vládou soustředěnou v rukou krále, opírajícího se o mohutný úřednický aparát, silné vojsko a církev.

Italské války a habsburské nebezpečí

Italské války: Bitva u Pavie
Karel V. Habsburský v bitvě u Mühlbergu, Tizian, 1548

Celé první polovině 16. století dominují války o Itálii. Tyto války byly vyvolané sporem o nástupnictví v království Neapolském a vévodství Milánském, Francie tu válčila zejména se Španělskem, ale i se samotnými italskými městy. Francie měla o posílení moci v Itálii zájem z několika důvodů; předně italská města byla velice bohatá a kulturně vyspělá, navíc jejich získání by umožnilo postavit se rozpínavosti Španělska a Habsburků. Neapol i Milán Francouzi několikrát získali a několikrát zase ztratili. Po 60 letech vyčerpávajících válek se nakonec roku 1559 mírem v Cateau-Cambrésis jakýchkoliv snah o ovládnutí Itálie vzdali (království Neapolské získali španělští Habsburkové).

Právě Habsburkové se v 16. století stali pro Francii největším nepřítelem. V předchozích letech totiž nebývale vzrostla jejich moc; od roku 1437 prakticky bez přestání drželi císařskou korunu Svaté říše římské, roku 1477 navíc pronikli do západní Evropy a těsného sousedství Francie, když Maxmilián I. získal sňatkem s Marií Burgundskou nejen Burgundsko, ale taktéž Lucembursko a celé Nizozemí (tedy i území dnešní Belgie). Sňatkem Filipa I. Sličného Habsburského s Johanou Šílenou Kastilskou navíc Habsburkové získali Španělsko a jeho zámořské kolonie. Syn Filipa a Johany – Karel V. Habsburský – se tak stal zdaleka nejmocnějším monarchou Evropy 16. století. A Francie se octla v habsburském obležení – na francouzské severní a západní hranici ovládali Habsburkové Burgundsko, Nizozemí a Německo, na jihu Španělsko.

Renesanční Francie a upevnění panovnické moci

František I. od Cloueta

Spolu s francouzskými zásahy v Itálii do Francie dorazila renesance. Ztělesněním rozkvětu a moci Francie v této době se stal král František I. (François Ier). Všichni životopisci Františka I. zdůrazňují, že podporoval umění, udržoval přepychový dvůr a posiloval moc krále. A přitom rozhodně nezapomínal na zahraniční politiku. Po celý život byl rivalem španělského krále a německého císaře Karla V., s nímž se utkal v četných válkách o Apeninský poloostrov a na němž získal zpět Burgundsko. Právě války o Itálii se Španělskem dominovaly celé jeho vládě. Humanisty byl František milován, do úst mu vložili slova: „Nevzdělaný král je korunovaný osel.“, opěvována byla jeho pěkná postava, hlas, výřečnost a šarm.

zámek Chambord na Loiře

František neměl žádnou stálou rezidenci, místo toho brázdil spolu se svým kočujícím královstvím Francii. Ačkoliv byl tento typ řízení státu v tehdejší době obvyklý, ukazuje také na nedostatečnou funkci Paříže jako hlavního města. Jelikož však Františkův dvůr byl obrovský a přepychový (a v celé tehdejší Evropě neměl obdoby), a jeho neustálé stěhování se dosti prodražovalo, František započal se stavbou královských rezidencí; vznikly tak opěvované zámky na Loiře (Chambord, Chenonceau, Blois), zámek Fontainebleau a František také nechat několikrát přebudovat pařížský Louvre.

Na Františkově dvoře se plně rozvinula renesanční a manýristická kultura; působili tu básníci Pierre de Ronsard, Michel de Montaigne či François Rabelais, František sem pozve Leonarda da Vinci, Michelangela, Rafaela a Tiziana.

Za Františkovy vlády Verrazano a Jacques Cartier objevili pro Francii Kanadu; ve Francii se také začal rozvíjet obchod (v Lyonu je založena první burza).

Avšak ta obrovitá sláva Františkova dvora a namáhavé války v Itálii měly také svou odvrácenou stranu. Za Františkovy vlády se Francie nesmírně zadlužila, a tak rostly daně, ceny a nespokojenost lidu. A v té době do Francie pronikla reformace.

Velké století

Podrobnější informace naleznete v článcích Velké století, Ancien régime a Régence.
Ludvík XIV. překračuje Rýn během francouzské invaze do Nizozemí roku 1672

Za Ludvíka XIV. Velikého (16381715) se francouzské hospodářství slibně rozvíjelo, navzdory tomu se však situace prostého obyvatelstva příliš nezlepšovala. Ačkoliv Francie představovala jednu z nejbohatších zemí světa, nedokázala plně uspokojit potřeby svého panovníka, který neustále trpěl nedostatkem financí, které potřeboval jak na své honosné stavby, tak zejména na válečné účely. Smrtící se pro stát ukázaly dvě věci: stavba a následný provoz zámku ve Versailles a ne příliš úspěšné války o dědictví španělské, v níž se střetl s koalicí Velké Británie, Svaté říše římské národa německého a rakouských Habsburků. Výsledkem bylo obrovské zadlužení země, které vyústilo za vlády Ludvíka XV. ve všeobecný úpadek, který se ještě prohloubil za Ludvíka XVI. (17741792). Nastaly hospodářské problémy. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, nejvíce lidí žilo na venkově (20 milionů obyvatel, tedy asi 4/5). Půda byla drahá. Rolníci i velkostatky měly jen malé výnosy a cena potravin stoupala. Těsně před revolucí tvořili 1/5 národa žebráci. Řemeslo bylo řízeno cechy. Ozývaly se hlasy po jejich zrušení, někteří řemeslníci chtěli vyrábět svobodně. Průmyslníci se zasazovali o právo na svobodné podnikání. Obchod se nejvíce vyplácel na pobřeží, protože se platilo vnitřní clo. Ani obchodníci na pobřeží ale nebyli spokojeni.

Od dob Ludvíka XIV. vládl francouzský panovník absolutisticky, jeho moci byl přisuzován božský původ. Dvůr Ludvíka XVI. měl obrovskou spotřebu a vysoké dluhy. Aby měl na splátky, zvýšil stávající a zavedl speciální daně, například z komínů, šatů a oken. Daně platilo 97 % obyvatelstva, takzvaný třetí stav. Ten navíc platil desátky a clo.

Velká francouzská revoluce

Podrobnější informace naleznete v článku Velká francouzská revoluce.

První republika

Podrobnější informace naleznete v článku První Francouzská republika.

Restaurace Bourbonů

Podrobnější informace naleznete v článcích Restaurace Bourbonů, Červencová revoluce a Červencová monarchie.

Galerie

Státní symbolika

Odkazy

Literatura

  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Francouzské_království
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Úmrtí v roce 2022
Únor
Čína
Češi
Čechy
ČEKA
Červená pyramida
Česká televize
Česká Wikipedie
České vysoké učení technické v Praze
Česko
Československý odboj (1939–1945)
Československo
Čestmír Vlček
Řád svatého Benedikta
Římské číslice
Řehoř VI.
Řezno
Šáhanšáh
Šarlota Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönská
Šebestián Hněvkovský
Šimpanz
Španělsko
Štrasburské přísahy
Švédsko
Žofie Magdalena Braniborská
1. červen
1. březen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. prosinec
1. srpen
1. září
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. květen
10. leden
10. listopad
10. prosinec
10. září
1046
11. únor
11. říjen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
1100
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
13. červen
13. květen
13. leden
13. listopad
13. prosinec
13. srpen
14. únor
14. červen
14. říjen
14. březen
14. duben
14. leden
14. listopad
14. prosinec
1409
15. únor
15. červenec
15. duben
15. leden
15. prosinec
15. srpen
15. září
1504
1512
1537
1543
1576
1580
1592
1597
16. únor
16. červen
16. říjen
16. duben
16. leden
16. prosinec
16. srpen
16. století
1616
1620
1624
1633
1640
1642
1654
1666
1669
1673
1689
1690
1692
1695
1696
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. březen
17. leden
17. listopad
17. prosinec
17. století
1700
1703
1705
1709
1712
1713
1716
1722
1729
1732
1741
1744
1750
1752
1754
1757
1760
1762
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1778
1780
1783
1784
1785
1790
1792
1793
1794
1797
1799
18. červen
18. červenec
18. březen
18. duben
18. leden
18. prosinec
18. srpen
18. století
18. září
1802
1804
1810
1814
1815
1819
1820
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1830
1831
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1853
1854
1856
1857
1858
1860
1861
1862
1866
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1877
1879
1881
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
19. červen
19. březen
19. duben
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1934
1935
1936
1938
1939
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1958
1959
1960
1961
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1972
1976
1977
1979
1981
1982
1983
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1993
1994
1995
1996
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. duben
2. květen
2. leden
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
2008
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2020
2022
2023
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. listopad
21. prosinec
21. století
22. únor
22. duben
22. leden
22. listopad
22. prosinec
22. srpen
23. únor
23. červenec
23. říjen
23. březen
23. duben
23. leden
23. listopad
23. prosinec
23. srpen
23. září
24. červen
24. červenec
24. březen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. srpen
25. únor
25. červen
25. leden
25. listopad
25. prosinec
25. září
26. únor
26. červenec
26. březen
26. květen
26. leden
26. listopad
26. prosinec
27. říjen
27. březen
27. květen
27. leden
27. prosinec
27. srpen
28. červenec
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
29. červen
29. říjen
29. březen
29. duben
29. leden
29. listopad
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. duben
3. květen
3. leden
3. prosinec
3. srpen
30. červen
30. říjen
30. březen
30. květen
30. leden
30. listopad
30. prosinec
31. květen
31. leden
31. prosinec
31. srpen
4. únor
4. červen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. prosinec
4. srpen
4. září
5. únor
5. červenec
5. březen
5. duben
5. leden
5. listopad
5. prosinec
5. srpen
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. leden
6. listopad
6. prosinec
6. srpen
6. září
7. únor
7. červen
7. červenec
7. říjen
7. březen
7. duben
7. květen
7. leden
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. leden
8. prosinec
8. srpen
8. září
805
806
829
843
865
876
9. únor
9. říjen
9. březen
9. duben
9. leden
9. prosinec
9. srpen
Abbás II.
Abeceda (teória automatov)
Adalbert Horawitz
Adam Jerzy Czartoryski
Adolf Bradáč
Adolf Hitler
Adolf I. Fridrich
Adolf Kubeš
Agáta Kestřánková
Akademie múzických umění v Praze
Alžír
Albert Škarvan
Aleš Balcárek
Aleš Ulm
Alexandr V.
Alexandr Württemberský
Alfréd Radok
Alois Beer
Alois Kirnig
Alois Zima
Alphonse Daudet
Amédée Louis Michel Lepeletier
Americká občanská válka
Americký dolar
André-Jacques Garnerin
Anglie
Anna Letenská
Anna Malinová
Anticharta
Antonín Bedřich I. Mitrovský
Antonín Matějček
Antonín Moudrý (fotbalista)
Antonín Oktábec
Antonín Rejcha
Antonín Sum
Antonio Palomba
Anton Foerster (skladatel)
Anton Pavlovič Čechov
Anton Thomas Hanke
Architekt
Archiv český
Archiv Národního divadla
Archiv výtvarného umění
Ariane 5
Arnošt Freissler
Arnold Geulincx
Arnulf Korutanský
Ashley Cole
Atentát na Heydricha
Auguste Rodin
August Bebel
August Salaba
Aura Herzogová
Austrálie
Automat (teória automatov)
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Bělorusko
Břetislav Bauman
Břetislav II.
Bavorsko
Bazilika svatého Petra a Pavla
Beatrix Nizozemská
Bedřich Kubice
Benedikt IX.
Bengálský hladomor 1770
Bertel Thorvaldsen
Betlémská kaple
Betty White
Bezkontextová gramatika
Bibliografie dějin Českých zemí
Bill Clinton
Bitva u Bolimova
Bitva u Kahulu
Bitva u Largy
Bitva u ostrova Chios
Bitva u Stalingradu
Bitva v Ardenách
Božena Studničková
Bohuš Stejskal
Bohumil Bachura
Bohumil Janda
Bohumil Tomáš
Bohuslav Strnad
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Boris Savinkov
Bostonský masakr
Bratislava
Brexit
Brno
Brusel
Bulhaři
Císař říše římské
Carlo Innocenzo Frugoni
Carl Menger
Charles Avison
Charles Booth
Charles Warren
Charlotta Belgická
Chemická zbraň
Chomského hierarchia
Claude Monet
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Dánsko
Dóm svatého Petra (Řezno)
Důl ČSM
Damien de Veuster
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Divadlo DISK
Dominik Riegel
Dominique Joseph Vandamme
Druhá italská válka
Dušan Klein
Dušan Třeštík
Dyckov jazyk
Dynastie
EBR-1
Eduard Fusek
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emanuel Heinrich Komers
Emanuel Hruška
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Ermengarda z Hesbaye
Ernst Abbe
Eugen Kadeřávek
Evropská komise
Evropská unie
Explorer 1
Favoritka
Ferdinando Carulli
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Florián Červeň
Forchheim
Formálny jazyk
Frázová gramatika
François-Étienne Kellermann
François Boucher
François Gérard
Francesco Araja
Francie
Francouzská Guyana
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Franco Faccio
Frankfurt nad Mohanem
Franská říše
František Černý (divadelní historik)
František Šípek
František Antonín Kolovrat
František Borový
František Brusák
František Bureš (hudebník)
František Huml
František Kalousek
František Kovářík
František Král (1884)
František Pánek
František Palacký
František Pettrich
František Salzer
František Schwarz (1840–1906)
František Slavíček (odbojář)
František Tröster
František Václav Mareš
František Wichterle
František Xaver Pokorný
Františka Zelenková
Franz Schubert
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Friedrich Hölderlin
Friedrich Paulus
Fuldské letopisy
Gabriel Jean Joseph Molitor
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gemeinsame Normdatei
Georges Mouton de Lobau
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Canning
George Grenville
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Gertruda Šašková
Gian Francesco de Majo
Giovanni Battista Tiepolo
Giuseppe Tartini
Go-Sakuramači
Gramatika (informatika)
Gregoriánský kalendář
Gregor Wolný
Gruzínská písma
Gustav Heverle
Guyanské kosmické centrum
Habsburská monarchie
Ham (šimpanz)
Hans Ernst Karl von Zieten
Hans Makart
Hans Watzek
Harry S. Truman
Helena Voldan
Hemma z Altdorfu
Heydrichiáda
Hiram Stevens Maxim
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Horní Police
Housle
Hudební skladatel
Hymna Ruské federace
Iejasu Tokugawa
Ignác Šechtl
Ignác Jaksch (arciděkan)
International Standard Book Number
Invalidovna (Paříž)
Irmgarda z Buchau
Istanbul
Ivan Fjodorovič Kruzenštern
Ivo Grüner
Ján Adam Rayman
Jakub Arbes
Jakub Chromeček
Jakub Hron Metánovský
Jakub Janda (1990)
James Bruce
James Cook
James G. Blaine
James Hogg
Janko Drašković
Jan Čaloun
Jan Baryl
Jan Bejbl
Jan Evangelista Andres
Jan František Régis
Jan Hus
Jan III. Švédský
Jan Jesenský (1904)
Jan Křtitel Lachenbauer
Jan Karel Hraše
Jan Kubiš
Jan Masaryk
Jan Radimský
Jan Sarkander
Jan Theobald Held
Jan Václavík
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jaromír Pleskot
Jaroslav Čvančara
Jaroslav Heyrovský
Jaroslav Klemeš
Jaroslav Novák (skautský spisovatel)
Jaroslav Radimský
Jaroslav Starý (odbojář)
Jaroslav Strnad
Jean de Carro
Jeremy Wariner
Jeskyně krystalů
Jiří Frejka
Jiří Hilmera
Jiří III.
Jiří Jesenský
Jiří Kunert
Jiří Pleskot (právník)
Jiří Víšek
Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe
Jižní Karolína
Jindřiška Nováková
Jindřich I. Portugalský
Jindřich III. Černý
Jindřich Niederle
Johann David Starck
John Boyd Dunlop
Josef Dostál (botanik)
Josef Frankovský
Josef II.
Josef Janeček (1902)
Josef Liška
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Schubert
Jozef Gabčík
Judita Bavorská (795–843)
Křest čtrnácti českých knížat roku 845
Karel Čurda
Karel Adámek
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Husárek
Karel II. Holý
Karel III. Španělský
Karel III. Tlustý
Karel Jernek
Karel Jonáš
Karel Krejčík
Karel Loprais
Karel Louda
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Schinzel
Karel Svěrák
Karel Veliký
Karel Vraný
Karloman II. Francouzský
Karloman Východofranský
Karlovci
Karl Heinrich Dzondi
Karolína Králová
Karolína Marie Tereza Parmská
Karviná
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev
Kateřina Etrychová
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Úmrtí v roce 1770
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1770
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkazská válka
Kazachstán
Klement František de Paula
Klement II.
Klement XIV.
Kolín
Koncentrační tábor Mauthausen
Konečný automat
Kontextová gramatika
Kontextový jazyk
Král
Království Velké Británie
Krize v České televizi
Lány (okres Kladno)
Lány (zámek, okres Kladno)
Ladislav Boháč
Ladislav Lohniský
Ladislav Pešek
Lajos Abafi
Landsberg am Lech
Laza Kostić
Ležáky
Ledňáček říční
Leden
Lední hokej
Lelek americký
Leopold Lohniský
Liboslava Fafková mladší
Library of Congress Control Number
Lidija Aleksejevna Čarská
Lidská práva v Rusku
Lilek brambor
Listopad
Liutgarda Saská
Lotharingie
Lothar I. Franský
Lothar II. Lotrinský
Louis-Nazaire Bégin
Louis-Nicolas Davout
Louis Gabriel Suchet
Ludmila Brožová-Polednová
Ludmila Ryšavá
Ludmila Slavíčková
Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Němec
Ludvík III. Mladší
Ludvík IV. Dítě
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Ludvík z Montfortu
Ludwig van Beethoven
Luisa Landová-Štychová
Lunalilo
Luna 9
Lydie Bondyová
Lyon
Měšťanská beseda
Měsíc
Maastricht
Macao
Magdalena Dobromila Rettigová
Malá pevnost Terezín
Malíř
Manuel Belgrano
Maorové
Marek Matějovský
Marie Anna Habsburská (1654)
Marie Antoinetta
Marie Bradáčová
Marie Brunclíková
Marie Formáčková
Marie Kotrbová (odbojářka)
Marie Kovárníková
Marie Kubicová
Marie Moravcová
Marie Moravcová#Manžel Alois Moravec
Marie Moravcová#Syn Vlastimil Moravec
Marie Stará (učitelka)
Marie Terezie
Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská
Marie Valterová
Marika
Mario Lanza
Markéta Saská
Marshallovy ostrovy
Martin Florian
Martin Patřičný
Martin Schulz
Martin Van Buren
Martin van Meytens
Maxmilian von Merveldt
McDonald's
Mečislav Borák
Meerssenská smlouva
Memorial
Mexiko
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Milán
Milada Frantová
Miliarda
Miloš Zeman
Miroslav Kostelka
Modrý Nil
Mosasaurus
Moskva
Mustafa III.
Muzeum Karlova mostu
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní umělec
Německé císařství
Německo
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Nauru
Neapol
Nepokoje v Kazachstánu 2022
Nicolas-Toussaint Charlet
Nils Ericson
Nizozemská královská knihovna
Nizozemsko
Nobelova cena za chemii
Norman Mailer
Oběti heydrichiády
Obalkyknih.cz
Obléhání Bastogne
Obodrité
Odboj během druhé světové války
Odilon Redon
Oldřich Frolík
Oldřich Zakopal
Oleg Homola
Opatství Lorsch
Opera
Operace Anthropoid
Operace Bivouac
Operace Intransitive
Operace Out Distance
Operace Platinum-Pewter
Operace Silver A
Operace Steel
Ordinatio imperii
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Oskar Höcker
Osmanská říše
Otakar Brůna
Otakar Hřímalý
Ota Ornest
Otomar Krejča
Otto Jírovec
Pád (řeka)
Paříž
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Pasquale Bini
Pavel Štecha
Pavel Janák
Pavel Majerík
Penny Black
Per Teodor Cleve
Petra Kvitová
Petr Fafek
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Pavlík (malíř)
Pierre Cambronne
Pipin I. Akvitánský
Ploutvonožci
Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)
Poštovní známka
Polabští Slované
Polská národní knihovna
Polské království
Pondělí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portugalsko
Povodeň v Nizozemsku 1953
Pražská konzervatoř
Praha
Pravomil Raichl
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Pravoslav Vykouk
Prezident Kazachstánu
Prezident Spojených států amerických
Profesor
Program Mercury
Prosinec
Prostějov
Protesty v Bělorusku (2020–2021)
Pruské království
První anglo-afghánská válka
První opiová válka
První plavba Jamese Cooka
Q12017540
Q12017540#identifiers
Q12017540#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q152463
Q152463#identifiers
Q152463#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakousko-Uhersko
Regulárna gramatika
Reinhard Heydrich
Rekurzívne vyčísliteľný jazyk
Rela Fafková
Remedius Prutký
Richardis Alsaská
Richard Genzer
Richard Jahn
Richard Leakey
Richard Lví srdce
Robert Holman
Robert Jenkinson
Rok
Rostislav
Roudnice nad Labem
Rudolf Kříženecký
Ruské impérium
Ruský prezident
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
São Paulo
Séraphin-Médéric Mieusement
Safíovci
Samuel Lišovíni
SARS-CoV-2
Saturnin Heller
Scénograf
Seznam římských císařů (800–924)
Seznam bavorských panovníků
Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam popravených na Kobyliské střelnici
Seznam pruských panovníků
Seznam východofranských králů
Sidney Poitier
Silvestr III.
Sjarhej Cichanouski
Sjednocená kanadská provincie
Slovenské národní divadlo
Slovo (teória automatov)
Smlouva z Waitangi
Soběslav Sobek
Soubor:ACole.JPG
Soubor:Alcedo atthis - Riserve naturali e aree contigue della fascia fluviale del Po.jpg
Soubor:Alois.Moravec.(1887-1942).gif
Soubor:Anna Letenská (1904-1942).jpg
Soubor:Anna Malinova 1914 1942.gif
Soubor:Anna Malinova 1914 1942 Portret.jpg
Soubor:Antonín Oktábec (1905-1943).jpg
Soubor:Armoiries Bavière.svg
Soubor:Armoiries Saint-Empire monocéphale.png
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Beatrix05.jpg
Soubor:Bedrich Kubice 1900 1942.png
Soubor:Beethoven.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Egypt.Dashur.RedPyramid.01.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Emil Brunclik 1889 1942.gif
Soubor:Festakt 500 Jahre Kölner Transfixbrief-8651.jpg
Soubor:Film 108 027a.jpg
Soubor:Frantisek Kral 1884 1942.jpg
Soubor:Frantiska Zelenkova 1901 1942.png
Soubor:Gertruda Saskova 1896 1942.gif
Soubor:Hegel portrait by Schlesinger 1831.jpg
Soubor:Heyrovsky Jaroslav.jpg
Soubor:Hilda Bondyova Bergmannova 1887 1942.png
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jan Vilímek - Magdalena Dobromila Rettigová.jpg
Soubor:Jessica Walter.jpg
Soubor:Jiří Jesenský (1905-1942).jpg
Soubor:Jindriska Novakova 1928 1942 Blue.jpg
Soubor:JIRI Pleskot.jpg
Soubor:Josef Janecek 1902 1942.gif
Soubor:JUDr.Frantisek.Slavicek.(1890-1942).gif
Soubor:Křest 14 knížat - Fuldské letopisy.png
Soubor:Karolina Sabina Kralova 1900 1942KTM.jpg
Soubor:Liboslava Fafkova Mladsi 1922 1942.gif
Soubor:Louis II de Germanie.jpg
Soubor:Louis I of East Francia.jpg
Soubor:Ludmila Sonnevendova Ortova Rysava 1908 1942 cca 1927.jpg
Soubor:Ludmila Soukupova Kovarnikova 1912 1942.gif
Soubor:Ludwig der Deutsche.jpg
Soubor:Lydie Bondyova Holznerova 1921 1942.jpg
Soubor:Marie Brunclikova 1898 1942.gif
Soubor:Marie Kotrbova 1904 1942.png
Soubor:Marie Kovarnikova 1914 1942.gif
Soubor:Marie Kovarnikova 1914 1942 Portret.gif
Soubor:Marie Kubicova 1905 1942.png
Soubor:Mario Lanza Pinkerton.jpg
Soubor:MUDr Alexander Bondy 1874 1942.png
Soubor:Norman Mailer (1948).jpg
Soubor:Oldrich.Frolik.(1909-1943).Identity.Card.gif
Soubor:Osaka07 D7A Jeremy Wariner post-victory.jpg
Soubor:Pavla Vykoukova 1896 1942.png
Soubor:Petr Fafek (1893-1942).jpg
Soubor:Pomník se jmény v Resslově ulici.jpg
Soubor:Pravoslav Vykouk 1902 1942 Portret.png
Soubor:Rela Fafkova 1920 1942 Portret.gif
Soubor:Sebestian Hnevkovsky Scheiwl.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Terezie Kaliberova 1901 1942.png
Soubor:Treaty of Verdun cs.svg
Soubor:Vaclav.Ornest.(1887-1942).gif
Soubor:Vladimir Ort 1911 1942 Portret.gif
Soubor:Vlasta Oktábcová (1913-1942).jpg
Soubor:Vlastimil Ata Moravec 1921 1942.jpg
Soubor:Western Empire-Europe870.JPG
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zdenka Pakova 1906 1942.png
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/3-222-11973-2
Speciální:Zdroje knih/3-7868-1470-8
Speciální:Zdroje knih/3-89678-452-8
Speciální:Zdroje knih/80-207-0419-1
Speciální:Zdroje knih/80-7106-138-7
Speciální:Zdroje knih/80-85625-19-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-86339-38-2
Speciální:Zdroje knih/978-80-86852-51-5
Speciální:Zdroje knih/9780801438905
Spojené království
Spojené státy americké
Srbové
Středa
Stanislav Albrecht
Stanislav Huml
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Rudolf
Stefan Stambolov
Stonava
Strana Whigů
Světová výstava
Světová výstava 1958
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svatopluk I.
Svrchovanost
Tři sestry (divadelní hra)
Tajná policie
Teória formálnych jazykov
Terezie Kaliberová
Theodore William Richards
Theodoros Kolokotronis
Theodor Tomášek
Thomas Chatterton
Thomas Hardy
Thomas Johann Seebeck
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Dytrych
Tomáš Koupal
Tomáš Tožička
Tomáš Zíb
Torpor
Townshendovy zákony
Turingov stroj
Učitel
Uničov
Union List of Artist Names
Univerzita Karlova
Univerzitní systém dokumentace
Václav Šimerka
Václav Bednář
Václav Chochola
Václav Farník
Václav Khodl
Václav Khodl mladší
Václav Král (1891)
Václav Mareček
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Ornest
Václav Posejpal
Václav Svatopluk Štulc
Vídeň
Výbuch metanu v dole ČSM
Východofranská říše
Věra Kučerová
Vakcína NovaVax proti covidu-19
Vakcína proti covidu-19
Valentina Kameníková
Valerián Karoušek
Valerie Chmelová
Vatikánská apoštolská knihovna
Velezrada
Velkomoravská říše
Verdunská smlouva
Vesmír
Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Viktor Šulc
Viktor Vrabec
Viktor Wilhelm Russ
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Viliam Pauliny
Viola
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Bergauer
Vladimír Kýn
Vladimír Ort
Vladimir Putin
Vlasta Fabianová
Vlasta Oktábcová
Vlastenský slovník historický/Ludvík
Vlastislav Janík
Vratislav Hošek
Vrbičany (okres Litoměřice)
Vyšehrad
Vyšehradský hřbitov
Vyhlazení Lidic
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Henry Harrison
William Pittenger
William Wordsworth
WorldCat
XVIII. sjezd KSČ
Západofranská říše
Zásobníkový automat
Zane Grey
Zbečno
Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Zdeněk Bergman (1970)
Zdenka Paková




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk