A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Francouzská intervence v Mexiku | |||
---|---|---|---|
konflikt: Mexicko-francouzská válka | |||
Trvání | 8. prosinec 1861 - 21. červen 1867 | ||
Místo | Mexiko | ||
Výsledek | Vítězství mexických republikánů | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francouzská intervence v Mexiku byl zásah expedičních vojsk druhého Francouzského císařství, zpočátku podporovaný dalšími evropskými mocnostmi – Velkou Británií a Španělskem. Intervence evropských zemí byla oficiálně reakcí na přerušení splátek dluhů, které Mexiko mělo u evropských zemí. Francouzský císař Napoleon III. navíc toužil po znovuvybudování francouzských držav na americkém kontinentě. 31. října 1861 tyto tři země podepsaly tzv. Londýnskou smlouvu, která stvrdila jejich společný postup při získávání svých mexických pohledávek. Nejprve začali konat Španělé - 8. prosince odrazila od kubánských břehů španělská flotila s vojskem, které se následně vylodilo v důležitém mexickém přístavu na pobřeží Mexického zálivu Veracruzu, kteří byli posléze následováni v lednu 1862 Brity a Francouzi.
Mexický prezident Benito Juárez začal vyjednávat a slíbil Evropanům splacení dluhů, jak jen to bude možné. Španělé a Britové na to přistoupili a rychle se stáhli. Francouzi však nikoliv a rozhodli se pro válku. Dobyli hlavní město Mexico City a svrhli Juárezovu republiku a místo ní byla nastolena habsburská monarchie. Příslušníci mexické konzervativní opozice nabídli mexickou korunu arcivévodovi Maxmiliánovi z rakouské císařské dynastie. Ten byl s pomocí Francie skutečně dosazen na mexický trůn jako císař Maxmilián I. Spojené státy americké se v té době nacházely uprostřed občanské války, a proto do situace za svými jižními hranicemi nijak nezasahovaly (viz Monroeova doktrína).
Francouzské vylodění
Mezi 6. - 8. lednem 1862 zakotvily britské a francouzské válečné lodě ve Veracruzu. 27. února se francouzskému loďstvu vzdalo mexické město Campeche, pozemní armáda pod velením generála Lorenceze k městu dorazila 5. března. Když si Britové a Španělé plně uvědomili francouzskou ambici o dobytí celého Mexika a nadcházející válku, začali v dubnu 1862 stahovat své ozbrojené síly z Mexika. V květnu Francouzi podnikli agresivní gesto, když jejich válečná loď La Bayonnaise na několik dnů zablokovala a ostřelovala Mazatlán, přístavní město na západním pobřeží Mexika.
Ačkoliv 5. května 1862 utrpěla francouzská expediční armáda drtivou porážku od mexického vojska v bitvě u Puebly, dokázal nakonec generál Charles de Lorencez mexická vládní vojska, vedená generálem Ignaciem Zaragozou, srazit na kolena. Mexičané se dali na ústup a francouzské oddíly je začaly pronásledovat, až je 14. června dostihly u Orizaby.
21. září 1862 dorazily do Mexika další francouzské posily, a 16. října dorazil s ještě větším kontingentem generál François Achille Bazaine. Město Tampico se Francouzům vzdalo bez boje 23. října, stejně jako Xalapa ve státě Veracruz 12. prosince 1862.
Obsazení Mexico City
15. ledna 1863 Francouzi ostřelovali město Veracruz a poté 16. března začal generál Forey obléhat Pueblu. Armáda generála Bazaina následně rozdrtila mexické vojsko vedené generálem Comonfortem, které se pokusilo u San Loreza jižně od Puebly prolomit obléhání. 17. května se jim město vzdalo. Prezident Juárez se i s členy své vlády uchýlil severněji do El Pasa del Norte a později do Chihuahuay, kde Juárez vytvořil exilovou vládu.
7. června 1863 vstoupily Bazainovy jednotky do Mexico City. Hlavní vojsko generála Foreye dorazilo o tři dny později. Jako prozatímní prezident byl Nejvyšší juntou, která byla dosazena Foreyem, zvolen generál Juan Almonte. Tato junta o 35 členech, pět dní po Almontově zvolení, prohlásila Mexiko katolickým císařstvím a korunu nabídla, díky úsilí Napoleona III. Maxmiliánovi Habsbursko-Lotrinskému. Maxmilián, který byl v té době v Terstu, 3. října mexickou korunu přijal.
Maxmiliánův příjezd
Koncem března 1864 se posádka francouzské válečné lodě Cordeliere pokusila dobýt Mazatlán, velitel obrany, plukovník Gaspar Sánchez Ochoa, však jejich útok odrazil. 7. ledna Bazainovy jednotky obsadily Guadalajaru a 6. února Douayovy oddíly obsadily Zacatecas. Následovaly další francouzské triumfy, jako dobytí Acapulca, Duranga a vítězné bitvy u Sinaloy a Jalisca.
28. května do Mexika na lodi Novara připlul arcivévoda Maxmilián, který 10. dubna, podepsáním Miramarské smlouvy, formálně přijal mexickou korunu. Přijal tak titul mexického císaře jako Maxmilián I. Maxmiliánovy politické názory byly ovlivněny pokrokovými myšlenkami, které byly v té době v západní Evropě velmi módní. Preferoval vytvoření konstituční monarchie, kde by se panovník dělil o moc s demokraticky voleným shromážděním a zavádění dalších novot. Maxmiliánův liberalismus však příliš nenadchl mexické konzervativce, kteří celkově spíše spolupracovali s Francouzi, než s Juárezem, zatímco mexičtí liberálové odmítli uznat monarchii a francouzskou okupaci a bojovali na straně republikánů.
V neděli 13. listopadu 1863 tři francouzské válečné lodě, Victoire,, D'Assas a Diamante ostřelovaly město Mazatlán. Nakonec mexické císařské jednotky pod velením Manuela Lozady vstoupily a obsadily město.
Republikánská ofenziva
Francouzská armáda pokračovala až do roku 1865 ve své vítězné jízdě. 9. února 1865 generál Bazain dobyl Oaxacu a porazil oddíly generála Díaze, které město hájily. 29. března provedli Francouzi vylodění u města Guaymas, které následně dobyli. 11. dubna však nastal zvrat, když republikánské oddíly porazily císařské vojáky u Tacámbara ve státě Michoacán. Povstalci během dubna a května shromáždili ve státech Sinaloa a Chihuahua velké množství vojáků. Také většina měst na řece Rio Grande byla pod kontrolou Juárezovy armády. 11. července se odehrála druhá bitva u Tacámbara, kde tentokrát dobrovolníci z Belgie bojující za císaře porazili republikány.
3. října císař Maxmilián vydal dekret, který vešel do dějin jako „Černý zákon“. Díky tomuto zákonu mohli být všichni zajatí Mexičané, bojující za Juáreze, okamžitě popraveni. Na jeho základě bylo 21. října popraveno několik vysoce postavených důstojníků republikánské armády.
Intervence Spojených států
Americký prezident Abraham Lincoln byl na straně sesazeného prezidenta Juáreze. Nebyl však schopen zasáhnout v jeho prospěch, neboť se Spojené státy nacházely v občanské válce. Okamžitě po skončení války v Americe roku 1865 shromáždil generál Philip Sheridan pod dozorem nového prezidenta Andrew Johnsona a generála Granta vojsko o 50 000 mužích, které bylo odesláno na mexicko-americké hranice. Zde byly rozmístěny americké oddíly, aby viditelně hrozily intervencí proti Francouzům a Juáreze také často zásobovaly zbraněmi. Americký kongres přijal rezoluci, kterou se ostře ohradil proti mexické monarchii zřízené 4. dubna 1864. 12. února 1866 Spojené státy oficiálně vyzvaly Francii ke stažení svých vojsk z Mexika. K demonstraci svých hrozeb Američané rozmístili armádu podél Rio Grande a začali s preventivní námořní blokádou, aby Francouzi nemohli dopravit do Mexika posily z Evropy. 6. května také USA poslaly protest rakouské vládě proti rakouským dobrovolníkům bojujícím v Mexiku.
Stažení francouzských expedičních vojsk
Roku 1866 císař Napoleon III. oznámil stažení francouzských vojáků z Mexika k 31. květnu, protože potřeboval všechny své armády pro nadcházející konflikt s Bismarkovým Německým císařstvím. Republikáni vybojovali nad Francouzi i císařskými vojsky nesčetná vítězství, 25. března obsadili Chihuahuu, 8. července dobyli Guadalajaru. Matamoros, Tampico a Acapulco se ocitly pod republikánskou vládou ještě během téhož měsíce. Napoleon III. Maxmiliánovi vřele doporučoval, aby se vzdal císařské koruny a odešel s Francouzi do Evropy. Avšak ambiciózní císařovna Charlotta (v Mexiku známa jako Carlota) Maxmiliána přesvědčila, aby Mexiko neopouštěl. 26. července Francouzi vyklidili Monterrey, 5. srpna Saltillo a v září celý mexický stát Sonora. 18. září podali demisi všichni členové Maxmiliánova francouzského kabinetu. 13. listopadu souhlasil Ramón Corona a Francouzi s podmínkami příměří ohledně osvobození Mazatlánu. V noci na 14. listopadu se všichni francouzští vojáci v oblasti nalodili na tři válečné lodě, Rhin, Marii a Talisman a odpluli zpět do Evropy.
V říjnu porazili republikáni císařské jednotky u Miahuatlánu ve státě Oaxaca, který během listopadu celý obsadili, stejně jako části Zacatecasu, San Luis Potosí a Guanajuata. 6. prosince byly rakouské a belgické dobrovolnické sbory rozpuštěny a jejich vojáci byli včleněni do mexické císařské armády. Mnoho z nich ale očekávalo hořký konec a snažilo se opustit zemi.
5. února nakonec Francouzi evakuovali hlavní město Mexico City. Bez podpory Francie byl osud Mexického císařství zpečetěn. Císařovna Charlotta se vydala do Evropy, aby sehnala pomoc od některé Evropské mocnosti, ale její mise neměla úspěch. 13. února opustil Mexico City i císař Maxmilián se svými posledními vojáky a hlavního města se zmocnili povstalci. Posléze byl císař i se svými dvěma nejvyššími mexickými vojevůdci, generálem Miramónem a Mejíou, v Querétaru zajat a postaven před válečný soud. Ten všechny tři odsoudil k trestu smrti zastřelením, který byl neprodleně vykonán. Takto neslavně nakonec skončil francouzský pokus o vytvoření vlastních držav v Americe.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku French intervention in Mexico na anglické Wikipedii.
Literatura
- Anders, Ferdinand und Eggert, Klaus: Maximilian von Mexiko, Wien 1982
- Chartrand, René und Hook, Richard: The Mexican Adventure 1861-67 (Osprey's "Men-At-Arms"-Serie), London 1994
- Lubienski, Johann Der Maximilianische Staat: Mexiko 1861-1867; Verfassung, Verwaltung und Ideengeschichte, Wien 1988
- PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9.
- PERNES, Jiří. Maxmilián I. Mexický císař z rodu Habsburků. Praha: Brána ; Knižní klub, 1997. 230 s. ISBN 80-85946-80-7.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská intervence v Mexiku na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Article historique sur Le guêpier mexicain de Napoléon III[nedostupný zdroj
- (španělsky) L´Expedition au Mazatlan
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2022
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Česká hokejová reprezentace do 20 let
Česká Wikipedie
Česko
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šipky
Švédsko
1. květen
1. leden
1584
1585
1673
1674
1862
19. duben
1904
1908
1909
1912
1922
1924
1942
1954
1974
1977
1992
2. leden
20. duben
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
3. leden
5. květen
5. leden
7. leden
Airbus A350
Akronym
Amundsen–Scott (polární stanice)
Anglie
Antarktida
Apple II
Azovstal
Benjamin Netanjahu
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bombardier Dash 8
BRICS
Bzenecká lípa
Christian Oliver
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
CQD
Cvi Zamir
Dněpr
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Egypt
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etiopie
Filip Počta
Finsko
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gene L. Coon
George Gershwin
Guy Lafleur
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hrnčiříkovití
IBM
Ignacio Zaragoza
Ingenuity
Izrael
Jack Phillips
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japan Airlines
Japonská pobřežní stráž
Japonsko
John Pilger
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Ken Liu
Kišin Šinojama
Klaus Schulze
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Letiště Haneda
Loď
Luboš Kohoutek
Luke Humphries
Luke Littler
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Meda Mládková
Metro sovětského typu
Metro v Kyjevě
Mezinárodní hokejová federace
Mezinárodní měnový fond
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2024
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Morseova abeceda
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nanking
Nejvyšší soud Státu Izrael
Neutrinová observatoř IceCube
New York
Niklaus Wirth
Noto (poloostrov)
Obolonsko-Teremkivska (linka metra v Kyjevě)
Oldřich Semerák
Oto Kanás
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavel Vondra
Pavol Mešťan
PDC Mistrovství světa v šipkách
Pečeť
Perseverance
Peter Magubane
Podilsko-Vyhurivska (linka metra v Kyjevě)
Podněstří
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Loďstvo
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pravda (noviny)
Prefektura Išikawa
Provozovatel drážní dopravy
Provozovatel dráhy
Radim Uzel
Rallye Dakar 2024
Rapsodie v modrém
Richterova stupnice
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sálih Arúrí
Sýrie
Saúdská Arábie
Signál
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SOS
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:George Gershwin 1937.jpg
Soubor:IceCube Neutrino Observatory in 2023 02.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Syrets metro station Kiev 2010 01.jpg
Soubor:Zvon 9801.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené státy americké
Steampunk
Strojový překlad
Světová ekonomika
Svjatošynsko-Brovarska (linka metra v Kyjevě)
Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)
Türkân Akyolová
Třída T 47
Tchang Jin
Tiskař
Titanic
Tokio
Turecko
Ukrajinština
Ukrajina
Václav Štěpán (divadelní a literární historik)
Válka šimpanzů v Gombe
Válka Izraele s Hamásem (2023)
V-2
Vernon Wray
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zdeněk Fiala
Zemětřesení
Zvon 9801
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk