Ferdinand Spiegel-Diesenberg
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Ve funkci: 1867 – 1877
Narození	12. srpna 1815 Tribuswinkel Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. července 1877 (ve věku 61 let) Višňové Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	Rosina Antonie z Lützowa (od 1844)
Děti	Marie Kristýna ze Spiegel-Diesenberg-Hanxledenu Marie Caroline Adolfine Isabelle Christine Bernardine Gräfin von Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden Maria Gabrielle Aloysia Klementine Ignatia Leopoldine Huberta Gräfin von Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Spiegel-Diesenberg, také Ferdinand Spiegel nebo celým jménem i s titulem Ferdinand hrabě Spiegel na Diesenbergu a Hanxledenu (německy Ferdinand Graf von Spiegel zum Diesenberg und Hanxleden, 12. srpna 1815 Tribuswinkel, Rakouské císařství – 23. července 1877 Višňové, Rakousko-Uhersko^[1]), byl moravský šlechtic z rodu Spiegel-Diesenbergů původem z Vestfálska, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu.

Životopis

Jeho otec Kaspar Phillip Spiegel-Diesenberg pocházel z Vestfálska, vstoupil do služeb císaře Františka I. a v roce 1836 koupil panství Višňové u Znojma. V politice se angažoval i jeho bratr Christoph a syn Ferdinand August.^[2]

Zasedal již na Moravském zemském sněmu během revolučního roku 1848. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848. Na sněmu zasedal od roku 1848 do roku 1849 za kurii virilistů a velkostatků.^[3]

Po obnovení ústavnosti v roce 1861 se zapojil do konzervativního a klerikálního proudu moravské politiky. Působil v Katolicko-politickém spolku ve Znojmě, v němž patřil k vůdčím osobnostem. Podporoval federalisty, např. při moravských zemských volbách 1871 podporoval zvolení federalistického poslance za venkovské obce Znojemska.^[2]

Sám byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii v letech 1867 a 1871. Po smrti jej nahradil Carl Lützow. V prvních přímých volbách do Říšské rady v roce 1873 se ucházel o mandát ve venkovské kurii v jihomoravském obvodě, ale porazil jej Johann Fux v poměru 231:192.^[2]

Reference