Felix Steiner
Felix Steiner jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Rodné jméno	Felix Martin Julius Steiner
Narození	23. května 1896 Stallupönen, Německé císařství
Úmrtí	12. května 1966 (ve věku 69 let) Mnichov, Západní Německo
Rodiče	Hugo Steiner
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše (do roku 1944)
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945)
Velel	SS-Standarte Deutschland 5. SS-Panzer Division „Wiking“ III. tankový sbor SS 11. armáda
Války	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy	Invaze do Polska Bitva o Francii Operace Barbarossa Mansteinova jarní ofenzíva Bitva u Narvy Bitva o Berlín
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči Německý kříž ve zlatě
multimediální obsah na Commons

Felix Martin Julius Steiner (23. května 1896 – 12. května 1966) byl německý veterán první světové války a pozdější důstojník Waffen-SS, kde dosáhl generálské hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči nebo Německého kříže ve zlatě.

Mládí a první světová válka

Felix Steiner se narodil 23. května roku 1896 v městě Stallupönen (dnes v Kaliningradské oblasti). V březnu roku 1914 vstoupil do pruské armády v hodnosti důstojnického čekatele (Fahnenjunker) a byl zařazen k 41. východopruskému pěšímu pluku (Infanterie-Regiment "von Boyen" (5. Ostpreußisches) Nr. 41) sídlícím ve městě Tilsit (dnešní Sovetsk). Na této pozici zůstal pouze do srpna téhož roku, neboť byl těžce raněn na frontě a ze svých zranění se léčil až do počátku roku 1915, kdy mu byla po zotavení udělena hodnost Leutnant (Poručík).

Druhá světová válka

Steiner se aktivně podílel na vzniku vojsk SS a byl považován za jednoho z jejich nejlepších velitelů.

Od 1. července 1936 převzal v hodnosti plukovníka SS velení SS-Standarde "Deutschland". Od října 1936 působil jako vojenský pedagog na SS-Junkerschule Bad Tölz. S SS-Standarde Deutschland se v březnu 1939 zúčastnil obsazení zbytku Československa, dále v září 1939 tažení proti Polsku a v roce 1940 proti Francii. Za jeho úspěchy při tažení na západ mu byl 15. srpna 1940 udělen rytířský kříž.

9. října 1940 byl povýšen do hodnosti generálmajora SS a od 1. prosince 1940 byl jmenován velitelem 5. SS obrněné divize Wiking, která se pod jeho velením zúčastnila útoku na Sovětský svaz. 30. ledna 1942 byl povýšen do hodnosti generálporučíka SS a 23. prosince 1942 obdržel dubové ratolesti k rytířskému kříži.

Od 21. listopadu 1942 do 2. ledna 1943 byl členem štábu III. Panzerkorps (do tohoto útvaru byla zařazena i divize SS Wiking). Od 30. dubna 1943 převzal velení nově vytvořené III. (germanische) SS-Panzerkorps. 10. srpna 1944 obdržel meče k rytířskému kříži. Od konce října 1944 se musel dočasně vzdát velení ze zdravotních důvodů. Po zotavení byl nejdříve jmenován velitelem 11. Armády v Pomořansku, jež byla součástí Heeresgruppe Weichsel. Koncem března 1945 byl poté jmenován velitelem skupiny armád Steiner, která však počtem vojáků a technickým vybavením ani zdaleka nenaplňovala definici „skupiny armád“. Jeho úkolem bylo uvolnit úderem ze severu Berlín, který byl v té době již zcela obklíčen Rudou armádou. Početní poměr mezi jeho uskupením a silami Rudé armády byl odhadován na 1:10. Proto odmítl tuto fakticky neuskutečnitelnou operaci provést, pročež byl z důvodu odmítnutí poslušnosti 27. dubna 1945 sesazen z funkce velitele.

Období po válce

3. května 1945 se na Labi vzdal do amerického zajetí. V rámci Norimberských procesů byl obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Tato obvinění však nebyla v plném rozsahu prokázána, a proto byl 27. dubna 1948 propuštěn na svobodu.

V následujícím poválečném období svého života se věnoval psaní vzpomínkových knih, z nichž nejznámější jsou Armáda psanců (Die Armee der Geächteten) a Dobrovolníci (die Freiwilligen). Kromě toho napsal i několik románů, které se povětšinou odehrávají v období druhé světové války.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Fahnenjunker – březen, 1914
• Leutnant – 27. leden, 1915
• Oberleutnant – 18. říjen, 1918
• Hauptmann – 1. prosinec, 1927
• Major – 1933
• SA-Sturmführer – březen, 1934
• SS-Obersturmbannführer – 24. duben, 1935
• SS-Standartenführer – 1. červenec, 1936
• SS-Oberführer – 24. leden, 1940
• SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS – 9. listopad, 1940
• SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS – 1. leden, 1942
• SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS – 1. červenec, 1943

Data vyznamenání

• Rytířský kříž železného kříže – 15. srpen, 1940
• Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže – 23. prosinec, 1942
• Meče k rytířskému kříži železného kříže – 10. srpen, 1944
• Německý kříž ve zlatě – 1. leden, 1942
• Řád Kříže svobody I. třídy s dubovými listy a meči – říjen, 1942
• Pruský železný kříž I. třídy – 3. listopadu, 1917
• Pruský železný kříž II. třídy – 9. říjen, 1914
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy – 29. září, 1939
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy – 17. září, 1939
• Odznak za zranění v černém – 13. září, 1917
• Medaile za východní frontu
• Kříž cti
• Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
• Totenkopfring
• Čestný meč Reischsführera-SS
• Zmíněn ve Wehrmachtbericht – 1. srpen, 1944

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Steiner na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.