Felipe Pedrell
Základní informace
Narození	19. února 1841 Tortosa
Úmrtí	19. srpna 1922 (ve věku 81 let) Barcelona
Žánry	opera, zarzuela a saradana
Povolání	hudební skladatel, muzikolog, hudební pedagog a hudební kritik
Významná díla	La Celestina Els Pirineus L'ultimo Abenzerraggio
Příbuzní	Carlos Pedrell (synovec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felipe Pedrell i Sabaté (19. února 1841 Tortosa – 19. srpna 1922 Barcelona) byl španělský hudební skladatel, pedagog, muzikolog a hudební kritik. Bývá nazýván otcem španělské národní hudby.

Život

Narodil se v Tortosu v provincii Tarragona v Katalánsku 19. února 1841. Jako chlapec zpíval v chrámovém sboru místní katedrály. Již v patnácti letech zkomponoval Stabat Mater pro tři hlasy. Další hudební vzdělání získal v Barceloně. Ve třiceti letech už zkomponoval více než 120 děl různých žánrů, z nichž nejzávažnější byla opera L'ultimo Abenzarraggio, která měla premiéru v Teatro del Liceo v Barceloně dne 14. dubna 1874. Hojně publikoval hudebněvědné a kritické články v denících i v odborném hudebním tisku.

Po premiéře své druhé opery, Quasimodo, ve stejném divadle (1875), napsal několik skladeb duchovní hudby a získal stipendium místních vlád Girony a Tarragony, což mu umožnilo v letech 1876–1877 vykonat studijní cestu do Říma a Paříže. Stal se tak prvním moderním katalánským hudebníkem, který měl možnost přímého kontaktu se soudobými hudebními směry v zahraničí. Stal se tak průkopníkem díla Richarda Wagnera ve Španělsku, takže se mu i říkalo španělský Wagner. Dalším jeho přínosem bylo hledání inspirace ve španělských lidových písních.

V roce 1882 byl jmenován profesorem katedry zpěvu na madridské konzervatoři a stal se členem Akademie krásných umění. V letech 1896–1899 vydával časopis věnovaný náboženské hudbě ve Španělsku, La música religiosa en España. V roce 1904 přesídlil do Barcelony, kde pokračoval v plodné hudební a literární činnosti. V roce 1910 se odcestoval do Buenos Aires, aby se zúčastnil premiéry opery Los Pirineos.

Významná byla rovněž jeho činnost pedagogická. Ovlivnil celou generaci španělských skladatelů. Mimo jiné ukázal cestu k fúzi dvou zdánlivě antagonistických prvků: populární a klasické hudby. Jeho žáky byli např. Isaac Albéniz, Enrique Granados, Manuel de Falla, Robert Gerhard či Amadeo Vives.

Zemřel v Madridu 19. srpna 1922 ve věku 81 let.

Dílo

Jevištní díla

• L'ultimo Abenzeraggio (linreto J. B. Altés, 1868, několikrát přepracováno, poslední verze 1889 Barcelona)
• Quasimodo (libreto J. Barret podle Victora Huga, 1875 Barcelona)
• Cléopâtre (libreto A. de Lauzières de Thémines, 1878)
• Mazeppa (1881 Madrid)
• Tasse à Ferrare (1881 Madrid)
• Little Carmen (1885 New York)
• Eda (1887)
• Mara (1889)
• Els Pirineus (libreto Victor Balaguer, 1891)
• El conde de Foix
• Rayo de luna
• La jornada de Panissars
• La Celestina (libreto vlastní podle Fernanda de Rojas, 1902)
• El comte Arnau (libreto Joan Maragall, 1904)
• Matinada (1905)
• Lluch-Llach
• Ells y elles
• La vertitat e la mentida
• La guardiola

Symfonické básně

• La veu de les muntanyes (1877)
• I trionfi (1880)
• Excelsior (1880)

Chrámová hudba

• Al·leluia (1865), per a solistes, cor i orgue
• Missa per a dues veus i orgue (1857)
• Quatre misses per a tres veus i orgue (1861, 1865, 1866)
• Dues misses per a quatre veus i orgue (1869)

Komorní hudba

• Nocturn-Trio (1873)
• Quartet de corda (1879)
• Gaillarde per a quartet de corda (1879).

Muzikologické spisy

• Diccionario técnico de la música (1894)
• Diccionario biográfico y bibliográfico de músicos españoles (1894–97)
• Emporio científico e histórico de organografía musical española antigua (1901)
• El Catàleg de la Biblioteca de la Diputació de Barcelona (1907–08)
• La festa d'Elche ou le drame liturgique espagnol (1901)
• Músics vells de la terra, seriál článků na hudební témata (1904–10)
• Por nuestra música, manifest národní hudby

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felipe Pedrell na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Felipe Pedrella v projektu IMSLP
• Životopis Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. en
• Životopis es
• Jevištní díla (operone.de)
• Seznam oper Standord University