A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Eunuchové v Číně existovali na dvorech prakticky všech panovníků čínských států a říší. Mnozí vládci využívali eunuchy nejenom k obsluze svých harémů, ale i k plnění různých úkolů hospodářského a politického charakteru, takže někdy plnili významné role ve správě státu. V některých případech, zvláště za vlády nezletilých panovníků, eunuchové zaujímali klíčové pozice ve vládě.
Kastrace v Číně zahrnovala jak odstranění varlat, tak penisu, obojí bylo současně odříznuto nožem.[1][2][3]
Většina eunuchů sloužila panovníkovi, nicméně nezřídka vlastními eunuchy disponovali i příbuzní panovníků, regionální představitelé a velcí pozemkoví vlastníci.
Zdroje eunuchů
Panovnický dvůr, případně jiní páni mohli eunuchy získat různými způsoby:
- z chlapců zajatých ve válkách (v mingském období, 14.–17. století, války spojené s vyhnáním Mongolů z Číny a založením mingského státu, válka ve Vietnamu začátkem 15. století, války s miaoskými a jaoskými kmeny na jihozápadě), vykastrovaných a dodaných k panovnickému dvoru. Část takto získaných eunuchů si někdy rozebrali místní hodnostáři;
- kastrace mohla být jedním z trestů, mimo jiné za přestupky politického charakteru;
- eunuchy, podobně jako konkubíny, nezřídka posílali čínským panovníkům vládci okolních zemí jako tribut;
- chudáci se sami vykastrovali, nebo nechali kastrovat své syny, v naději na přijetí do služby u panovnického dvora a únik z bídy. Pokud eunuchové dosáhli u dvora vyššího postavení, pomáhali svým rodinám.
V některých čínských státech a obdobích byla takováto dobrovolná kastrace možná a státem regulovaná, v mingské době byla naopak zakázána už prvním císařem Chung-wuem; jeho vnuk, císař Chung-si, takové dobrovolné eunuchy měl za příživníky a posílal je do pohraničních vojsk. To ovšem chudáky bez životních perspektiv v širším zázemí Pekingu neodstrašovalo a od 70. let 15. století přicházeli sami se vykastrovavší eunuchové žádat o práci v Zakázaném městě po desítkách a stovkách, v pozdněmingském období i po tisících. Jistotu úspěchu neměli, ale v 16. a počátkem 17. století je císařové, mimo jiné v obavách z nepokojů způsobených davy tisíců jinak nezaměstnatelných kastrátů, čas od času masově přijímali do služby a případně rozdávali knížatům z císařského rodu.
Počty a vliv eunuchů
Význam eunuchů plynul z jejich těsného a pravidelného styku s panovníkem, jehož osobním potřebám sloužili. Jejich použití bylo výhodné; protože za prvé mohli mít přístup k panovníkovým ženám (což byl původní důvod jejich zavedení a důvod proč vzdělanci přes výpady proti nim uznávali jejich potřebnost a nenavrhovali jejich zrušení);[4] za druhé, v čínské společnosti, fixované na zachování rodu, z jejich fyzického postižení plynula sociální podřadnost a proto neměli naději na slušné postavení, natožpak moc nebo prestiž, mimo panovnickou domácnost. Z toho plynula jejich takřka otrocká závislost na panovníkovi. Panovníci si jich cenili i proto že eunuši nemohli zaujmout jejich místo a založit vlastní dynastii.[5]
Podle čínského historika Po Janga (1920–2008) byla v čínských dějinách tři období růstu počtů a vlivu eunuchů na stát, a sice
- 2. století n. l. v období Východní Chan;
- v letech 755–903 v tchangském období od povstání An Lu-šana po omezení moci eunuchů císařem Ču Wenem;
- v mingském období od počátku 15. století (vláda císaře Jung-le) do pádu mingské říše (1644).
Eunuchové existovali patrně už za Šangů, bezpečně jsou doloženi za Čouů. Pevnou pozici získali až v chanském období za císaře Wu-tiho, který zvýšil množství svých konkubín z dvacítky na několik tisíc a adekvátně i počet eunuchů; rovněž je používal jako špehy a ke kancelářské práci a předávání císařských příkazů úředníkům. Umožnil tak jejich pozdější vzestup. V pozdní Chan jejich moc souvisela s izolací císaře ve vnitřním paláci, kam neměli úředníci přístup.[6] Za Tchangů od poloviny 8. století moc eunuchů zesílila oproti raně tchangským dobám a v pozdně tchangském období moc eunuchů převýšila i moc císařů. Totiž koncem tchangské doby eunuchové převzali velení nad armádou a zejména palácovou gardou a získali rozhodující vliv na řešení nástupnictví.[6] Za Sungů byla situace úplně jiná: zakladatel dynastie omezil počet eunuchů na padesát a zakázal jim vstupovat do politiky. Dodržování zákona a vliv byrokracie zabránily opakování tchangské zkušenosti.[6] Také v říši Jüan byly počet a funkce eunuchů pod osobní kontrolou císařů. I první mingský císař Chung-wu se chtěl omezit pouze na několik stovek eunuchů s jasně stanovenými úkoly. Avšak už po svržení druhého mingského císaře Ťien-wena třetím (Jung-lem) roku 1402 počet eunuchů začal růst a jejich úkoly rozšiřovat, protože nový císař se opíral spíše o eunuchy než o úředníky, mnohdy ho považujícími za uzurpátora. Počet eunuchů v mingské říši rostl i za pozdějších císařů, takže ke konci 15. století jich císaři a knížatům z císařského rodu sloužilo na 10 tisíc a před zánikem mingské říše jejich počet dosáhl snad až 100 tisíc.
Úkoly eunuchů
Řadoví eunuchové vykonávali všemožné povinnosti služebnictva v panovníkově paláci, včetně obsluhy panovníkových žen a konkubín. Ještě více eunuchů zajišťovalo provoz císařského paláce, pro který vyráběli nábytek, hračky, šperky, oděvy a obuv, ale i zbraně, zpracovávali dodávané potraviny, ze surovin vyráběli potřeby pro provoz císařových kanceláří i například toaletní papír. Zajišťovali opravy a údržbu budov a zahrad palácového areálu, čistotu a pořádek tamtéž, starali se o hrobky císařských předků, zajišťovali dřevo pro topení a vodu pro mytí a vaření, starali se o panovnický zvěřinec i jeho koně. Sloužili k panovníkově zábavě jako herci, hudebníci, doprovázeli ho při výjezdech mimo Zakázané město. Eunuchové vyučovali panovníkovy děti, včetně následníka trůnu; takto vzniklé blízké vztahy mohly přetrvat do dospělosti císařů a princů.
V mingském období byli eunuchové v širokém měřítku vysíláni jako osobní císařovi pověřenci i mimo Zakázané město, v regionech kontrolovali výběr daní, dohlíželi na těžbu drahých kovů , výrobu a distribuci soli, výběr cel a různých poplatků. Významnou roli hráli v mingské diplomacii, působili jako vyslanci. Při válečných taženích byli eunuchové jmenováni zástupci velitelů vojsk, přičemž měli dozor nad střelnými zbraněmi, děly a puškami.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Евнухи в Китае na ruské Wikipedii.
- ↑ BULLOUGH, Vern L. Encyclopedia of birth control. : ABC-CLIO, 2001. Dostupné online. ISBN 1-57607-181-2. S. 248.
- ↑ MAJNO, Guido. The healing hand: man and wound in the ancient world. : Harvard University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-674-38331-1. S. 254.
- ↑ SCHEIDEL, Walter. Rome and China: comparative perspectives on ancient world empires. : Oxford University Press US, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-19-533690-0. S. 71.
- ↑ TORBERT, Preston M. The Chʻing Imperial Household Department: A Study of Its Organization and Principal Functions, 1662-1796. : Harvard Univ Asia Center, 1977. 2967 s. Dostupné online. ISBN 0674127617, ISBN 9780674127616. S. 1. (anglicky) .
- ↑ Torbert, s. 2.
- ↑ a b c Torbert, s. 3–4.
Literatura
- TSAI, Shih-shan Henry. The Eunuchs in the Ming Dynasty. Albany: SUNY Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-7914-2687-4.
- УСОВ, Виктор Николаевич. Евнухи в Китае. М.: Муравей, 2000. (Историческая библиотека). ISBN 5-89737-083-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eunuchové v Číně na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk