Eryops

Eryops je rod primitivních obojživelníků z podtřídy vráskozubí (Labyrinthodontia), řádu Temnospondyli. Zástupci tohoto rodu žili v období svrchního karbonu až permu. Na délku měřili 150 cm až 200 cm.^[1]

Charakteristika a popis

V raném permu byl Eryops jedním z nejhojnějších obojživelníků.^[2] Byl statný, měl krátký ocas, krátké silné nohy a širokou protáhlou hlavu s množstvím ostrých zubů a silné čelisti; velké oční důlky směřovaly nahoru.

Eryops byl primitivní formou obojživelníka, což dokazuje např. sluchová kůstka, kolumela (columella), která velikostí odpovídá původnímu elementu žaberního oblouku a kvůli hmotnosti nebyla schopna přenášet kmity z vnějšího prostředí do vnitřního ucha.^[2] Také jeho zadní končetiny měly stavbu podobnou stavbě končetin současných mloků.^[3]

Pravděpodobně se živil rybami i suchozemskými obratlovci.^[4] Patrně měl jen málo predátorů, i když vrcholovým predátorem té doby byl synapsid Dimetrodon, který byl větší. Ve spodním permu bylo nalezeno několik kompletních koster Eryopse, častěji se však vyskytují fosilie lebečních kostí a zubů.

Jediným dosud známým druhem je Eryops megacephalus (Cope, 1877). Žil v období svrchního karbonu až permu. Primitivní tenmospodylní obojživelník dosahoval velikosti téměř 200 cm. Vyskytoval se na území dnešní Severní Ameriky.^[2] Hmotnost tohoto obojživelníka byla odhadnuta na 102 až 222 kilogramů.^[5]

Uvádí se, že „eryops“ znamená v řečtině „protáhlá tvář“ (ἐρύειν = eryein + ὤψ = ops).

Odkazy

Reference

↑ Eryops megacephalus Lower Permian Amphibian. In: The Virtual Fossil Museum . ©1999–2015 . Dostupné z: http://www.fossilmuseum.net/fossils/amphibians/Eryops/Eryops.htm
↑ ^a ^b ^c ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002, s. 219. ISBN 80-200-0858-6.
↑ Eva C Herbst, Armita R Manafzadeh & John R Hutchinson (2022). Multi-joint analysis of pose viability supports the possibility of salamander-like hindlimb configurations in the Permian tetrapod Eryops megacephalus. Integrative and Comparative Biology, icac083. doi: https://doi.org/10.1093/icb/icac083
↑ RAFFERTY, John P. Eryops. In: Encyclopedia Britannica . . Dostupné z: https://www.britannica.com/animal/Eryops
↑ Lachlan J. Hart, Nicolás E. Campione & Matthew R. McCurry (2022). On the estimation of body mass in temnospondyls: a case study using the large-bodied Eryops and Paracyclotosaurus. Palaeontology: e12629. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12629

Literatura

ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
WERNEBURG, Ralf; LUCAS, Spencer; SCHNEIDER, Joerg & RINEHART, Larry. First Pennsylvanian Eryops (Temnospondyli) and its Permian record from New Mexico. New Mexico Museum of Natural History and Science. 2010, Januar, 49, s. 129–135. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/282291631_First_Pennsylvanian_Eryops_Temnospondyli_and_its_Permian_record_from_New_Mexico

Externí odkazy

Eryops

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eryops na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Eryops
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Eryops megacephalus Lower Permian Amphibian. In: The Virtual Fossil Museum . ©1999–2015 . Dostupné z: http://www.fossilmuseum.net/fossils/amphibians/Eryops/Eryops.htm

[ZR-2] ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002, s. 219. ISBN 80-200-0858-6.

[3] Eva C Herbst, Armita R Manafzadeh & John R Hutchinson (2022). Multi-joint analysis of pose viability supports the possibility of salamander-like hindlimb configurations in the Permian tetrapod Eryops megacephalus. Integrative and Comparative Biology, icac083. doi: https://doi.org/10.1093/icb/icac083

[4] RAFFERTY, John P. Eryops. In: Encyclopedia Britannica . . Dostupné z: https://www.britannica.com/animal/Eryops

[5] Lachlan J. Hart, Nicolás E. Campione & Matthew R. McCurry (2022). On the estimation of body mass in temnospondyls: a case study using the large-bodied Eryops and Paracyclotosaurus. Palaeontology: e12629. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12629

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]