A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Erik Braniborský | |
---|---|
Narození | 1245 |
Úmrtí | 21. prosince 1295 (ve věku 49–50 let) Grabow |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rodiče | Jan I. Braniborský[1] a Sofie Dánská[1] |
Rod | braniborští Askánci |
Příbuzní | Anežka Braniborská, Konrád I. Braniborský, Jan II. Braniborský, Jindřich I. Braniborský a Ota IV. Braniborský (sourozenci) |
Funkce | katolický arcibiskup (od 1283) arcibiskup |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Erik Braniborský (kolem 1245 – 21. prosince 1295) byl magdeburský arcibiskup z jánské větvě rodu Askánců.
Život
Narodil se kolem roku 1245 jako syn braniborského markraběte Jana I. a dánské princezny Žofie, dcery dánského krále Valdemara II. Už od svého narození byl Erik otcem předurčen na církevní dráhu.[2] V roce 1264 se s podporou papeže Urbana IV. neúspěšně ucházel o místo magdeburského kanovníka.[3] Mezi lety 1264 a 1273 působil jako kanovník v Halberstadtu, kde se v roce 1267 stal proboštem kapituly. V roce 1277 je zmiňován také jako kaplan římskoněmeckého krále a roku 1283 jako kaplan samotného papeže. Průběžně se uvádí rovněž jako kanovník v Kolíně nad Rýnem.[2]
Erikovi starší bratři Jan II., Ota IV. a Konrád I. se ho dlouho snažili dosadit na magdeburský arcibiskupský stolec. Naskytla se k tomu příležitost v roce 1277, kdy se stolec uprázdnil smrtí arcibiskupa Konráda. Magdeburská kapitula se při volbě nového arcibiskupa rozdělila na dvě části. Zatímco první arcibiskupem zvolila Erika, druhá se vyslovila pro Burcharda z Querfurtu. Blížící se válku mezi oběma stranami nakonec odvrátila mírová dohoda, podle níž se arcibiskupem stal Günther z Schwalenbergu. Mír ale netrval dlouho – mezi novým magdeburským arcibiskupem a Erikovým bratrem Otou IV. brzy vypukly další boje. V roce 1278 byl Ota IV. Güntherem poražen a zajat, ale ani to jej neodradilo, aby ve válce pokračoval. Až v roce 1283 se Otovi podařilo Erika dosadit na magdeburský stolec.[3]
Erik se na začátku svého působení v Magdeburku dostával do sporů s magdeburskými měšťany, kteří Askánce považovali za nebezpečné. Brzy se jejich vztahy s novým arcibiskupem ale vylepšily, což dokládá skutečnost, že když byl roku 1284 Erik při obléhání hradu Harlingsbergu v Brunšvicku zajat, měšťané ho ze zajetí vykoupili. Tuto pevnost se Erikovi ve spojení s měšťany, hildscheimským biskupem Siegfiredem II. a jinými říšskými knížaty, s nimiž uzavřel spojeneckou dohodu na říšském sněmu v Erfurtu, podařilo pokořit až o sedm let později. Ještě před tím roku 1284 Erik s pomocí bratra Oty IV. na svých arcibiskupských majetcích čelil vzpouře ministeriálů.[3]
Magdeburští měšťané usilující o osamostatnění na arcibiskupství si od Erika zakoupili mnoho významných privilegií. Mezi lety 1293 a 1295 Erik musel řešit táhlé spory mezi nimi a šlechtou. Erik během svého působení na magdeburském stolci aktivně podporoval kláštery a nechával razit mince. Zemřel v roce 1295.[3]
Vývod z předků
Albrecht I. Medvěd | ||||||||||||
Oto I. Braniborský | ||||||||||||
Žofie z Winzenburgu | ||||||||||||
Albrecht II. Braniborský | ||||||||||||
? | ||||||||||||
Adelheid | ||||||||||||
? | ||||||||||||
Jan I. Braniborský | ||||||||||||
Dedo III. Lužický | ||||||||||||
Konrád II. Lužický | ||||||||||||
Matylda z Heinsbergu | ||||||||||||
Matylda Lužická | ||||||||||||
Měšek III. Starý | ||||||||||||
Eliška Polská | ||||||||||||
Alžběta Uherská | ||||||||||||
Erik Braniborský | ||||||||||||
Knut Lavard | ||||||||||||
Valdemar I. Veliký | ||||||||||||
Ingeborg Kyjevská | ||||||||||||
Valdemar II. Vítězný | ||||||||||||
Volodar Minský | ||||||||||||
Sofie z Novgorodu | ||||||||||||
Richenza Polská | ||||||||||||
Žofie Dánská | ||||||||||||
Alfons I. Portugalský | ||||||||||||
Sancho I. Portugalský | ||||||||||||
Matylda Savojská | ||||||||||||
Berengarie Portugalská | ||||||||||||
Ramon Berenguer IV. Barcelonský | ||||||||||||
Dulce Aragonská | ||||||||||||
Petronila Aragonská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b SCHWINEKÖPER, Berent. Erich, Markgraf von Brandenburg. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1959. Dostupné online. ISBN 3-428-00200-8. Svazek 4. S. 586. (německy)
- ↑ a b c d JANICKE, Karl. Erich. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Leipzig: Duncker & Humblot, 1877. Dostupné online. Svazek 6. S. 205–206. (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk