A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lestkov (Egerberk) | |
---|---|
Celkový pohled na hrad z PP Mravenčák | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | počátek 14. století |
Přestavba | 1385–1395, konec 15. století |
Zánik | po roce 1587 |
Další majitelé | Pětipeští z Chýš a Egerberka, Šumburkové, páni z Dubé, páni z Illburka, Fictumové, Hasištejnští z Lobkovic, Štampachové ze Štampachu |
Poloha | |
Adresa | Vrch nad Lestkovem, Klášterec nad Ohří, Česko |
Souřadnice | 50°22′2,07″ s. š., 13°11′4,96″ v. d. |
Egerberk | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20475/5-723 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Egerberk (též Lestkov nebo německy Egerberg) je zřícenina hradu nad vesnicí Lestkov u Klášterce nad Ohří. Zřícenina stojí na okraji Doupovských hor na výrazném výběžku Černého vrchu v nadmořské výšce 548 metrů. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Jméno hradu bylo odvozeno z německého názvu řeky Ohře. Přesná doba založení hradu není jistá, ale obvykle se klade na počátek 14. století. Podle nálezů keramiky je však možné, že vznikl již v průběhu druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka o hradu je až z roku 1317,[2] kdy zde žil Vilém z Chýš a Egerberka, a další z roku 1322, kdy se po hradu psal Vilémův mladší bratr Fricek. Vilémův syn, taktéž Vilém, prodal Egerberk roku 1350 pánům ze Šumburka, od kterých ho roku 1384 koupil Jindřich Škopek z Dubé. Ten patřil k významným rádcům krále Václava IV. a nechal hrad velmi výrazně přestavět tak, aby odpovídal náročnějším požadavkům na bydlení a reprezentaci majitele.[2]
Od pánů z Dubé hrad koupil asi v roce 1411 nejvyšší zemský písař Mikuláš Augustinův z Prahy. Snad již v roce 1413 ho prodal, ale není zřejmé komu, protože další majitelé jsou známí až k roku 1422. Byli to Ota a Wend z Illburka a jejich strýc Půta z Illburka, kteří hrad spoluvlastnili a roku 1430 jim ho král Zikmud hrad potvrdil jako královské léno. Wend se zhruba o pět let později dostal do velkých majetkových sporů s Vilémem ze Šumburka. Vilém se lstí zmocnil Egerberka a zajatého Wenda na něm hlady umučil k smrti. Vilém ze Šumburka potom hrad, i přes protesty Wendova dědice Půty z Illburka, roku 1443 prodal Jakoubku z Vřesovic. V roce 1454 byl Egerberk navíc prohlášen za odumřelé léno a od krále Jiřího z Poděbrad ho získal Jan Calta z Kamenné Hory. Půta z Illburka i Jakoubek z Vřesovic proti tomu protestovali a soud roku 1457 nakonec rozhodl ve prospěch Půty, který však musel Jakoubkovi z Vřesovic za hrad zaplatit dva tisíce kop grošů.[3]
Půta z Illburka hrad roku 1460 prodal Bossovi z Fictumu.[3] Po něm na hradě žili Dětřich a Věnek z Fictumu, ale v roce 1488 už jen Dětřich s manželkou Kateřinou z Müldorfu. Po něm hrad zdědil Dětřichův syn Bernartin a od jeho synů hrad koupil v roce 1557 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic,[4] který však ke konci života přesídlil na nový zámek Felixburg. Za jeho vlády se panství hradu změnilo z královského léna na svobodný statek. Od té doby na hradě žil jen kastelán. Po smrti Bohuslava Felixe hrad zdědila jeho manželka Anna z Fictumu, ale když roku 1587 zemřela, odkázala ho svým synovcům. Jeden z nich prodal panství Linhartu Štampachovi ze Štampachu. Štampachové Egerberk nevyužívali, a hrad začal chátrat.[4]
Stavební podoba
Podoba původního hradu je nejasná. Zachovala se z něj zejména část zdiva půlválcové věže, hradby hradního jádra a část opevnění druhého nádvoří. Většina dochovaného zdiva pochází zejména z přestavby Jindřicha Škopka z Dubé, který pro hrad zvolil typ dvoupalácové dispozice[5] a rozšířil opevnění.
V sedle před hradem se nacházelo předhradí, ze kterého se zachovala ve skále vytesaná nádrž na vodu. Do hradu se vstupovalo malou věží s jednoduchým vějířovitým předbraním. Po průchodu věží příchozí po mostě překonali příkop a vstoupili do brány v další věži. Ta byla na zadní straně otevřená a ze strany k ní přiléhala strážnice. Cesta potom vedla mezi severní hradbou a hradním jádrem na první nádvoří.[2] Obránci mohli cestu kontrolovat z šestiboké věžice přistavěné ke hradbě jádra.
První nádvoří na severovýchodě uzavírala hospodářská budova, ze které se zachoval zejména valeně zaklenutý sklep.[2] Z nádvoří vedla rampa k bráně do hradního jádra vestavěné do přízemí paláce. Brána se uzavírala padacím mostem. Průjezd za bránou se mírně rozšiřuje a vede na druhé nádvoří, které odděluje hlavní palác s lichoběžníkovým půdorysem a menší palác s půlkruhovým půdorysem. Oba paláce spojovala mohutná hradba, která tak vytvořila přibližně obdélníkové nádvoří. V úrovni druhého patra ho obíhala pavlač. Velká část nádvoří je zasypaná destrukcí zdiva nádvorní strany půlkruhového paláce.[3]
Hlavní palác měl tři zděná patra a dochoval se téměř v plné výši. V přízemí byl jen průjezd brány a místnost využívaná pravděpodobně jako konírna. V prvním patře byla jediná místnost přístupná po schodišti z nádvoří osvětlená oknem s kamenným sedátkem. Druhé patro bylo obytné a dřevěná příčka ho dělila na dvě místnosti. Menší místnost osvětlovala tři okna a vedl z ní vstup na prevét. Větší místnost osvětlovala také tři okna a ve východní zdi byla vložena malá arkýřová kaple zaklenutá žebrovou klenbou. Otisk arkýře je patrný na vnější straně paláce. Ve třetím patře byl jediný velký sál s dalším prevétem. Palác byl vytápěn kachlovými kamny a zastřešen prejzovou krytinou.[3]
Půlkruhový palác nebo věž se dochoval hůře. Asi v polovině výšky byl z obvodu věže na dřevěných trámech vysazen ochoz přístupný portálkem, nad kterým byla dvě okna. Během úprav na konci 15. století bylo zdivo věže na vnitřní a částečně i na vnější straně rozšířeno ze dvou na více než čtyři metry. Důvodem bylo zvýšení odolnosti proti případnému ostřelování hradu děly z protějšího návrší. Ve stejné době byla zastavěna i část nádvoří.[4]
Celý hrad obepínala parkánová hradba a pod ní ještě příkop. Parkán se pod věží s bránou mírně rozšiřoval a stála zde nějaká, jen nepatrně dochovaná, hospodářská budova. Zejména na jižní straně hradu se parkánová hradba nedochovala.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 131306 : Hrad Egrberk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d HEFNER, Zdeněk. Hrad Egerberk. Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 28–32. ISSN 0231-5076.
- ↑ a b c d HEFNER, Zdeněk. Hrad Egerberk. Pokračování. Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 2, s. 60–64. ISSN 0231-5076.
- ↑ a b c HEFNER, Zdeněk. Hrad Egerberk. dokončení. Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 3, s. 92–96. ISSN 0231-5076.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Egerberk, s. 129–130.
Literatura
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Egerberk – hrad, s. 111–112.
- HEFNER, Zdeněk. Popis paláce hradu Egerberk – díla dvorské stavební hutě Václav IV. Hláska. 2011, roč. XXII, čís. 1, s. 1–4. Dostupné online.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Egrberk hrad, s. 70–76.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Egerberk na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk