A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svatý Efrém Syrský | |
---|---|
učitel církve | |
Narození | kolem 306 Nisibis (dnešní Nusaibin, Turecko) |
Úmrtí | 9. června 373 Edessa (dnes Urfa, Turecko) |
Příčina úmrtí | mor |
Svátek | 28. leden – pravoslaví; 8. červen – Skotská episkopální církev; 9. červen – římskokatolická církev a anglikánská církev; 18. červen – Maronitská katolická církev |
Období | Římská říše |
Místo působení | Şanlıurfa |
Vyznání | katolická církev a Syrští křesťané |
Úřady | jáhen |
Uctíván církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
Atributy | vinná réva, svitek |
Patronem | duchovních vůdců |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Efrém Syrský (kolem 306, Nisibis, dnešní Nusaibin, Turecko – 9. června 373, Edessa, dnes Urfa v Turecku) byl jáhen a velký ctitel Panny Marie, kterou nazýval Usmiřovatelkou mezi nebem a zemí. Proslul hlubokým duchovním životem a komentáři k biblickým knihám. Od roku 1920 patří mezi učitele katolické církve.
Život
Efrém se narodil v křesťanské rodině v Nisibis (dnešní Nusaibin v Sýrii) kolem roku 306. Přijal jáhenské svěcení. Proslul jako slavný učitel ve svém rodišti a v roce 363 v dnešní Urfě založil teologickou školu. Od tamějšího biskupa Jakuba se mu dostalo skvělého vzdělání a sám Efrém Jakubovi pomohl vybudovat teologickou školu v Nisibisu, a později se rozhodl žít poustevnickým a mnišským životem. Když v roce 372 vypukl v Edesse mor, pomáhal všem potřebným a poté se vrátil zpátky do své poustevny, kde o rok později zemřel.
Smrt
Zemřel 9. června roku 373 v Edesse, kde se také nacházejí jeho ostatky. V roce 1920 byl papežem Benediktem XV. prohlášen učitelem církve.[1] V katolické církvi je jeho liturgická památka slavena 9. června.
Dílo
Své spisy psal syrsky. Vystupoval v nich proti tehdejším herezím (gnosticismus, manicheismus, …) a vykládal v nich Bibli. Ukazoval v nich hloubku duchovního života. Hojně citoval Písmo svaté a svým zvláštním básnickým stylem se snažil vysvětlit tajemství křesťanských bohoslužeb. Rovněž psal biblické komentáře, kázání a dogmatické spisy proti kacířství. Skládal též texty k náboženským písním a v nich vštěpoval prostému lidu základní náboženské pravdy. Některé z těchto písní jsou dodnes používány při bohoslužbách v Syrské církvi sjednocené s Římem. Právě díky těmto písním získal přízvisko citera Ducha svatého.[2] Tři úryvky z jeho spisů se čtou v breviáři ve čtvrtek po 1. adventní neděli.[1] Jeho spisy se překládaly do řečtiny i arménštiny.
Spisy
- 52 hymnů O Církvi – pojednává v nich o svobodě, spravedlnosti, dobru a o církvi
- Komentáře ke knize Genesis a knize Exodus
- 77 písní nisibijských
- Komentář k listům apoštola Pavla
- Komentář ke Skutkům apoštolů
Citát
„ | Ó Panno nejpodivuhodnější, všechno dnes zpívá ke tvé cti: jsou tu cherubové, kteří však nedosahují tvé svatosti, jsou tu serafové, kteří se nemohou srovnávat s tvou krásou… Čistí andělé však radostně oslavují nebeské dítě, které vyšlo z tvého lůna. | “ |
— Hymnus o nebeské Matce |
Odkazy
Literatura
- EFRÉM. Hymny o ráji. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. Pro Oriente. ISBN 9788074653537.
- EFRÉM. Velikonoční hymny. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2020. Pro Oriente. ISBN 978-80-7465-426-8.
- Efrém Syrský. In: STAROWIEYSKI, Marek. Slovník raněkřesťanské literatury Východu : Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 369 s. (Pro Oriente; sv. 7). ISBN 978-80-7465-021-5. S. 93–99.
- LANE, Tony. Dějiny křesťanského myšlení. Praha: Návrat domů, . 286 s. ISBN 80-85495-47-3. S. 36.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-304-4.
- NĚMEC, Jaroslav. Nové profily světců. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 2005. ISBN 80-7266-204-X.
Reference
- ↑ a b Němec, Jaroslav: Nové profily světců, Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc 2005, s. 88, ISBN 80-7266-204-X
- ↑ Lane, Tony: Dějiny křesťanského myšlení, Návrat domů, Praha 1996, s. 36, ISBN 80-85495-47-3
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Efrém Syrský na Wikimedia Commons
- Osoba Efrém Syrský ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Efrém Syrský
- Řeč o Svatém týdnu – úryvek z kázání
- Velikonoční Beránek
- Svatý Efrém Syrský
- Sv. Efrém Syrský – promluva papeže Benedikta XVI.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk