A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Eduard Brzorád | |
---|---|
Eduard Brzorád | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1892 – 1903 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1891 – 1903 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeská strana |
Narození | 8. prosince 1857 Německý Brod Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. listopadu 1903 (ve věku 45 let) Německý Brod Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Havlíčkův Brod |
Rodiče | Eduard Brzorád |
Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
Profese | advokát a politik |
Commons | Eduard Brzorád |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Brzorád (8. prosince 1857 Německý Brod[1][2] – 18. listopadu 1903 Německý Brod[3]) byl český politik, poslanec Českého zemského sněmu, Říšské rady a starosta Německého Brodu.
Životopis
Studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1880 získal titul doktora práv.[2] Od roku 1883 působil jako advokát v rodném Německém Brodě.[4] Byl aktivní ve veřejném životě. Působil jako jeden z předsedů Akademického čtenářského spolku, byl členem výboru Ústřední matice školské.[5] Předsedal německobrodské organizaci Sokola.[6]
Stejně jako jeho otec Eduard Brzorád starší, který dlouhodobě zastával post okresního starosty na Německobrodsku, vstoupil i mladý Eduard Brzorád do politiky (sám také později byl okresním starostou, stejně jako starostou města Německý Brod).[6] Byl členem mladočeské strany. Po tři roky působil jako tajemník jejího klubu. Profiloval se jako táborový řečník.[5] Ve volbách roku 1891 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd. Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1903. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal František Staněk.[7]
V letech 1892–1903 byl i poslancem Českého zemského sněmu. Byl sem zvolen za kurii venkovských obcí v obvodu Ledeč a Dolní Kralovice,[2] poprvé v doplňovacích volbách v říjnu 1892[8] poté, co rezignoval poslanec Robert Hruš.
Do zemského sněmu i Říšské rady nastupoval v době vrcholící agitace mladočechů proti plánu na česko-německé vyrovnání v Čechách (takzvané punktace), které mladočeská strana označovala za výhodné pouze pro Němce. Na kritice punktací mladočeši založili svůj volební úspěch a i v následujících letech jejich zástupci odmítali realizaci punktací. Když se v květnu 1893 na zemském sněmu projednával návrh na zřízení krajského soudu v Trutnově, kterým by německé etnikum na severovýchodě Čech získalo soudní obvod oddělený od českého vnitrozemí, účastnil se Brzorád radikálních mladočeských obstrukcí a v protokolu z jednání se dokonce uvádí, že „poslanec Brzorád sebral akta na stole a mrštil jimi proti zpravodaji Funkovi...“[9] Když se v roce 1896 mladočeská strana v Říšské radě během projednávání takzvané Badeniho volební reformy, která výrazně rozšiřovala volební právo, ale zachovávala kuriový systém a tedy nerovnost voličských hlasů, názorově rozdělila, Brzorád patřil mezi 15 mladočeských poslanců, kteří odmítli vládní předlohu podpořit.[10] V rámci strany tehdy reprezentoval radikální nacionalistické křídlo, proti kterému vystupovali umírnění mladočeši, které vedl Josef Kaizl.[11]
Již v roce 1894, mluvil v Budapešti proti militarismu, pro všeobecné odzbrojení i mezinárodní dohodu k vyřizování všech konfliktů.[6] Roku 1896 navrhl na vídeňském parlamentu zřízení rozhodčího soudu mocnostmi místo válek.[2]
Zemřel po delší nemoci v roce 1903. Pohřeb se konal 21. listopadu 1903 v Německém Brodě.[5]
Rodina
Jeho otec Eduard Brzorád byl okresním starostou, advokátem a notářem v Německém Brodě, matka Marie byla dcerou Eduarda šl. Křivánka, majitele statku Věž, a jeho ženy Karoliny, roz. svobodné paní Herites. Strýcem z matčiny strany byl také poslanec Českého zemského sněmu baron Karl Kutschera. Jaroslav Kratochvíl, syn jeho sestry Karolíny, byl protektorátním ministrem průmyslu.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém Brodě, sign. 2813, ukn 2084, str.285. Dostupné online.
- ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: , 1896. Dostupné online. Kapitola Brzorád Edvard, Dr..
- ↑ Dr. Ed. Brzorád. S. 2. Národní listy . 1903-11-18. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. Dostupné online. S. 670. Dále jen: Česká společnost 1848-1918; dostupné online po registraci.
- ↑ a b c O jednoho méně: za drem. Ed. Brzorádem. Národní listy. 1903-11-19, čís. 316, s. 2. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ a b c O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. . steinbauer.biz . Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Sněm král. českého:Stenoprotokol 6. 4. 1893. Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu ČR Dostupné online.
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 417
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 451
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 481
- ↑ STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. Dostupné z www.opredcich.cz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Brzorád na Wikimedia Commons
- Historie rodiny Brzorádů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk