Družstvo v prvním sledu - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím

Odborná literatúra, audioknihy, eknihy:


Kategórie (12):


















© Beletria.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Družstvo v prvním sledu
 ...
Titulní strana časopisu "V boj",
číslo 27, rok 1939, Vojtěch Preissig[1]

Družstvo v prvním sledu byla ilegální odbojová organizace (skupina) působící na území Protektorátu Čechy a Morava v období od března 1939 do listopadu 1939.[2] Její členové založili ilegální časopis V boj a zajišťovali jeho vydávání a distribuci. Organizace vznikla díky odbojářské iniciativě Josefa Škaldy a lidí soustředěných kolem něj. Mezi květnem 1939 a listopadem 1939 vydala tato odbojová skupina prvních 27 čísel ilegálního týdeníku V boj. Zpočátku jen v nákladu kolem 500 výtisků, později pak již v počtu 5000 až 7000 exemplářů od každého čísla.[3] (Počet stránek jednoho čísla se pohyboval od 7 do 25. Jako týdeník vycházel každý pátek.[4]) Družstvo v prvním sledu bylo definitivně rozbito úderem gestapa na podzim roku 1939, když jeho struktura byla rozkryta (s pomocí konfidentů gestapa Rudolfa Kotrbatého a Jaroslava Nachtmanna). Ve vydávání ilegálního časopisu V boj pak pokračovala další garnitura odbojářů v podobě dvou paralelně působících redakcí.[5]

Vznik ilegální organizace

Odbojová organizace (skupina) "Družstvo v prvním sledu" (ve vojenských termínech to znamená jednotku postupující v čele útoku[6]) vznikla už 15. března 1939 kolem penzionovaného policejního úředníka, bývalého legionáře[7] a předsedy vinohradské pobočky "Svazu československých záložníků a bývalých vojáků" majora Josefa Škaldy (krycí jméno "Taťka"[6]). Tato organizace našla náplň své odbojové činnosti – stala se první garniturou vydavatelů ilegálního časopisu V boj.[1] Na "ustavující" schůzce ve Škaldově bytě v Praze na Vinohradech [p 1] složili zakládající členové "Družstva v prvním sledu" (většinou bývalí vojáci a legionáři) slavnostní přísahu:

„ Ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství a v důvěře ve znovuobnovení republiky slibujeme, že budeme bojovat za práva republiky a lidskosti do posledního muže a do poslední krůpěje krve. Ve jménu naší národní cti, ve jménu všeho toho, co je nám jako Čechům nejvýše svaté, přísaháme, že bojovat budeme proti všem nepřátelům našim do té doby, dokud národ náš nebude opět osvobozen. Slibujeme z boje neutíkati, nebezpečí se neohýbati, rozkazů svých vedoucích poslouchati, nepřátele o milost nikdy neprositi a smrti se nelekati a za svobodu vlasti své vše i život položiti. “
— Slavnostní přísaha členů Družstva v prvním sledu [1]

Kromě Josefa Škaldy byli tomuto aktu přítomni: Jindřich Benetka, Václav Boháček, František Pařízek, Ing. Bohuslav Svoboda, Jaroslav Straširipka a Jaromír Vaněček. V domě byla umístěna i dílna Škaldova švagra, kde byla bezprostředně po začátku okupace vydávána první čísla časopisu V boj.[8] Dnes (rok 2015) je na domě umístěna pamětní deska (viz níže).

Obdobná "ustavující" schůzka "Družstva v prvním sledu" se uskutečnila brzy po 15. březnu 1939 i mezi zaměstnanci Památníku národního osvobození na Vítkově [p 2] Schůzky se účastnili: Vojtěch Preissig, Josef Škalda, Emanuel Prüll [p 3], František Vik [p 4] a další. Tato skupina vydávala první variantu časopisu V boj. V budově Památníku se konaly některé redakční schůzky (a Viktor Preissig zde vytvořil obálku k prvnímu a druhému číslu časopisu V boj)[8]

Pamětní deska

Pamětní deska s portrétem
Josefa Škaldy
(Praha 2, Budečská 1026/14)

Pamětní deska na domě na adrese: Praha 2, Budečská 1026/14 [p 5] nese text:

ZDE V BŘEZNU R. 1939
    JOSEF ŠKALDA    
S NĚKOLIKA SPOLUPRACOVNÍKY
ZALOŽIL ILLEGÁLNÍ ČASOPIS
    V BOJ    
DRUŽSTVO V PRVNÍM SLEDU

SVOJI PRÁCI PRO VLAST
    ZAPLATIL ŽIVOTEM
BYL SŤAT V BERLINĚ PLÖTZENSEE
    23. LEDNA 1942    

pamětní deska [13][14]

Jak to všechno začalo

Benešův projev a leták "Duch a Meč"

Dne 19. března 1939 byl zahraničním rozhlasem odvysílán rozhlasový projev prezidenta Edvarda Beneše (přenášený z univerzity v Chicagu).[15] V tomto projevu Beneš protestoval proti okupaci Čech a Moravy. K americké veřejnosti a ostatnímu světu se obracel s protestem a s výzvou, aby okolní demokratické a dosud svobodné státy nedopustily trvalé ovládnutí Evropy nacismem.[3] Dr. Přemysl Šámal Benešův projev stručně zaznamenal a tyto poznámky předal (prostřednictvím své manželky Pavly Kropfové) malířce Jaroslavě Klenkové [p 6], odkud text (po několikerém předání) doputoval až k Josefu Škaldovi. Ovlivněn myšlenkami v prohlášení prezentovanými rozmnožil Škalda na cyklostylu asi sto výtisků (se zkrácenou řečí dr. Edvarda Beneše) v kanceláři Svazu československých záložníků a bývalých vojáků [p 7] ve formě letáku ("Duch vždy zvítězil nad Mečem") za účelem podělit jimi své nejbližší přátele.[1]

„ Do posledního dechu budu pokračovat v boji za svobodu našeho národa a za jeho práva. Jsem si jist, že náš národ z tohoto zápasu, tak jako to dokázal předtím v historii, vyjde statečný a hrdý, jako byl po celou dřívější dobu, a že vždy bude na jeho straně sympatie, uznání a láska všech slušných lidí na celém světě. Pravda vítězí. “
— Z Benešova projevu 19. března 1939 [6][15]

Cesta od Josefa Škaldy k Vojěchu Preissigovi

Obchodník Josef Sejkora následně odnesl několik výtisků Škaldova letáku do Památníku osvobození v Praze na Žižkově. Major Emanuel Prüll nasměroval Sejkoru na Spořilov, kde bydlel bývalý účastník odboje z první světové války, stoupenec T. G. Masaryka – malíř a grafik Vojtěch Preissig. Preissig už delší dobu zvažoval možnost vydávat ilegální tiskoviny a se Sejkorou se dohodli na pravidelném vydávání časopisu.[1]

Název a koncepce časopisu

Titulní strana časopisu "V boj",
rok 1939, Vojtěch Preissig[4]

Byl to Josef Sejkora, kdo navrhl[8] název časopisu "V boj" podle listu, který byl vydáván za první světové války legiemi v Itálii (kolem roku 1917), kde Sejkora bojoval[6]. K názvu "V boj" pak Josef Šklada připojil dovětek "Družstvo v prvním sledu". V záhlaví každého čísla mělo být uvedeno heslo prezidenta T. G. Masaryka "Pravda vítězí", které Vojtěch Preissig poupravil na "Pravda zvítězí". Na obálku prvního čísla nakreslil Vojtěch Preissig státní znak – dvouocasého lev, který v drápech trhal německou svastiku.[1][6]

Hlavou ilegální skupiny se stal Josef Škalda, ideovým otcem časopisu "V boj" pak Vojtěch Preissig. Spojení Preissiga s vydavateli časopisu V boj zajišťoval Josef Sejkora, který se s Preissigem setkával buď u Preissigových doma (na Spořilově), nebo v Památníku osvobození (na Vítkově).[1]

Okruh spolupracovníků "Družstva"

Okruh spolupracovníků "Družstva v prvním sledu" se poměrně rychle začal rozšiřovat. Mezi prvními spolupracovníky "Družstva", kteří se do vydávání a rozšiřování časopisu V boj záhy zapojili byli:[1][6]

  • obchodník Josef Sejkora,
  • nakladatel Otakar Vaněk,
  • tiskaři Josef Krupička (z Vokovic), František Pařízek, Jaroslav Straširipka,
  • ústřední ředitel vydavatelství Malantrich Jaroslav Šalda,
  • legionář major Jan Sadílek,
  • spisovatelé Jan Týml, R. J. Vonka,
  • redaktoři František Ročen, Eduard Maška,
  • malířka Milada Marešová, grafik Vojtěch Preissig a jeho dcera Irena Bernášková,
  • Jaromír Vaněček, Václav Boháček, Jindřich Benetka, Ing.Bohuslav Svoboda,
  • tchán Josefa Škaldy František Ducháček, manželka Josefa Škaldy – Olga Škaldová, [p 8]
  • manželé Anna Němečková a Jaroslav Němeček,
  • manželé Helena Slabová a Karel Slab,
  • Karel Lukeš, MUC. František Glesinger, Antonín Hedvík, Miloslav Kopernický, Jindřich Rohn, Karel Koza, Jaroslav Záluský, Otto Veselý, František Štěpánek, Václav Žižka, a další ....

Ke ilegální skupině "Družstvo v prvním sledu" se brzy přidali i další osobnosti: redaktor Ivan Herben, JUDr. Ladislav Rašín, JUDr. Prokop Drtina, spisovatel Ph.Dr. Jaroslav Werstadt a komunista Jan Zika.[6] Na jubilejním 27. čísle (k výročí 28. října 1939) se podíleli i Jan Drda a Josef Hora,[6] který používal pseudonym "Jan Víra".[4][6]

Zákulisí výroby a distribuce V boje

První redakční okruh

První redakční okruh tvořili Josef Škalda, redaktor Eduard Maška, Jan Peč, F. Kotrba, O. Brenner. Po zatčení Eduarda Maška (6. října 1939) převzala jeho funkci redaktora novinářka, spisovatelka a překladatelka Milena Jesenská.[1]

První číslo časopisu V boj

Koncem dubna 1939 získal Josef Sejkora pro tisk časopisu V boj tiskaře Josefa Krupičku z Vokovic. Ten měl doma vlastní rozmnožovací stroje a možnost nákupu papíru.[1] První číslo časopisu V boj se tisklo v bytě u Krupičků [p 9] na přelomu dubna 1939 a května 1939 za vydatné pomoci jeho manželky a syna Josefa.[1] Tímto způsobem byl tiskař Krupička schopen tisknout nákladem až 5000 exemplářů za týden.[8] [p 10][1]

Kde a jak se tiskl V boj

S pravidelným tiskem časopisu V boj souvisela i konspirační opatření, která zahrnovala střídavé přemisťování cyklostylů (po jednom až dvou týdnech) z místa na místo. Tisklo se tak střídavě v bytě Jaroslava Straširipky, Josefa Krupičky, Josefa Škaldy, Antonína Jiřiny, a na dalších místech. Naposledy (27. číslo časopisu V boj) se tisklo ve čtvrtém patře paláce Zlatá Husa na Václavském námětí (viz dále). Výroba každého čísla trvala několik dní. Kromě rodiny Krupičkových pravidelně pomáhali s výrobou Josef Sejkora, Jaroslav Straširipka, Josef Škalda, příležitostně pak Jaromír Vaněček, major Jan Sadílek a jiní. S přepisováním textů rukopisů na rozmnožovací blány pomáhaly i všechny tři dcery Vojtěcha Preissiga: Vojtěška, Irena (Inka) a Yvona.[1]

Kdo financoval V boj

První čísla financovali jednotliví členové ilegální skupiny "Družstvo v prvním sledu". Později ale časopis získal některé movitější podporovatele:[1]

Pravidelné (týdenní) vydávání časopisu ve velkém nákladu (až 5 000 výtisků) bylo finančně stále náročnější. V květnu 1939 se v bytě Josefa Škaldy [p 12] uskutečnila schůzka vydavatelů ilegálních časopisů ISNO a "V boj" s představiteli organizace Obrana národa – Čeňkem Kudláčkem a Jaroslavem Hájíčkem. Na schůzce bylo přislíbeno, že vydávání časopisu V boj bude spolufinancováno ze strany Obrany národa a že Obrana národa podpoří V boj nejen finančně ale i redakčně. Tímto krokem ale Škaldova skupina de facto ztratila právo přímo a výlučně rozhodovat o obsahu časopisu V boj a nadále se stala vlastně už jen jeho výrobní složkou.[1]

Zdroje informací pro V boj a jeho přispěvatelé

Obsahem jednotlivých čísel časopisu V boj byly překlady článků ze zahraničního tisku a původní články členů Družstva v prvním sledu (vycházely z konspiračních důvodů podepsány různými krycími jmény).[1]

  • Překladatelskou práci vykonávali Vojtěch Preissig, redaktor Eduard Maška, Jan Peč, Ing. Prouska nebo plukovník generálního štábu Krčka. Zahraniční tiskoviny (francouzské, americké, anglické, polské, ruské) dostával Josef Škalda z cenzurního oddělení zahraničních novin na policejním ředitelství (od Karla Lukeše).
  • Olga Škaldová a členové rodiny Vojtěcha Preissiga (jeho dcery) získávali informace poslechem zahraničního rozhlasu.
  • Původní články (zprávy z domova, různé stati, komentáře, úvodníky, úvahy ale i básně[4] apod.) psali: redaktor Eduard Maška, O. Brenner, A. Nehasil, Karel Lukeš, Milena Jesenská, Václav Vlk [p 13], V. Mareš, …[p 14]
  • Titulní strana byla kreslená a tvořili ji: Josef Škalda, Vojtěch Preissig, Josef Krupička, major Emanuel Prüll, major Jaroslav Riedl [p 15], major František Vik, …[p 16]
  • Karikatury kreslil Karel Slaba.[1]

Rozsah pokrytí území

Časopis V boj se brzy stal hlavním ilegálním časopisem protinacistického odporu na Němci okupovaném Protektorátu Čechy a Morava. Škaldova skupina (včetně distribuční a kolportérské sítě) pokrývala prakticky celé území tehdejšího protektorátu.[1] Odhaduje se, že čítala více než 500 osob.[3] "Družstvu v prvním sledu" se v celkem krátké době podařilo vybudovat poměrně rozsáhlou distribuční a kolportážní síť. Maximální týdenní náklad 5 000 kusů výtisků byl dělen do menších distribučních dávek (po 200 až 500 exemplářích). Tyto "balíčky" byly kolportovány do skupin a podskupin dalších distributorů dislokovaných nejen v Praze, ale i na venkově. Na těchto kolportážních pozicích pracovali ilegálové z řad vojáků, záložníků, sokolů a inteligence. Pokud byla v některé kolportážní větvi potřeba výtisků vyšší, docházelo k opětovnému rozšiřování "V boje" na základě originálních tisků a to v podobě celých čísel časopisu nebo jen letáků (Pokud chybělo technické vybavení, mnozí distributoři si časopis nebo jeho části přepisovali sami na psacích strojích). Různými cestami se pak ilegální "V boj" dostával i za hranice protektorátu.[1]

Změna v redakci

Během podzimu 1939 byl na post hlavního redaktora "V boje" prosazen Obranou národa bývalý vedoucí brněnské redakce Lidových novin Ivan Herben.[1][5] [p 17] (Jeho předchůdce major Josef Zuska je některými prameny[1] nesprávně označován za hlavního redaktora "V boje".)[1]

Události 10. listopadu 1939 – Poslední číslo „V boje“

Prostory Hotelu Zlatá husa [p 18] v dolní části Václavského náměstí sloužily jako časté místo schůzek první garnitury vydavatelů časopisu V boj. Ve čtvrtém patře zadního traktu hotelu se zde i časopis tiskl. Nejinak to bylo i v případě posledního – 27. čísla časopisu V boj dne 10. listopadu 1939.[1]

Číslo 27 mapovalo a reagovalo na události spojené s 28. říjnem 1939, kdy došlo v Praze a některých dalších městech protektorátu k protiněmeckým demonstracím. Jeho rozmnožování probíhalo na několika různých místech; část nákladu 27. čísla časopisu už byla dokončena před 8. listopadem 1939, kdy byl zatčen tiskař Josef Krupička.[1] Na tuto událost reagovalo „Družstvo“ plánem přesunout tiskařské stroje do podzemí na vybrané místo v pražské kanalizaci, ale k jeho provedení už nedošlo. Nakonec bylo rozhodnuto dohotovit zbytek exemplářů 27. čísla na „osvědčeném“ místě – v Hotelu Zlatá husa.[1] Kvůli zradě konfidenta gestapa Rudolfa Kotrbatého [p 19] už ale bylo toto místo v „hledáčku“ gestapa.

Inka Bernášková donesla ten den, 10. listopadu 1939, do hotelu malované obálky, určené pro toto vydání, které koloroval její otec Vojtěch Preissig. Tady se krátce setkala s Josefem Sejkorou, který ji informoval o zatčení Josefa Krupičky. V době, kdy Josef Škalda končil poradu redakce, gestapo obklíčilo široké okolí hotelu. Když Josef Škalda a Josef Sejkora v poledne spolu s balíky výtisků určených pro kolportéry opustili hotel, byli uprostřed Václavského náměstí zastaveni gestapem. V pasáži Alfa došlo ke srážce. Škalda vytáhl revolver a namířil na gestapáka. Stiskl spoušť, ale rána nevyšla. Než stačil pálit podruhé, srazil mu jiný gestapák ruku a další pomocníci gestapa se Škaldy a Sejkory zmocnili. Škalda byl na místě brutálně zmlácen[6] a následně ve vyšetřovnách gestapa podroben krutým výslechům.[1][6]

Jen o několik hodin později téhož dne (10. listopadu 1939) byl v zadním traktu Hotelu Zlatá husa překvapen a po potyčce s gestapem zatčen spolupracovník redakce Jaroslav Straširipka. Odpoledne přišla ještě do Zlaté Husy i Olga Škaldová, ale podařilo se jí zatčení uniknout a následně varovat ostatní spolupracovníky. Poté s falešnými doklady opustila Prahu.[1]

  • Titulní stránky posledních tří čísel časopisu V boj (autor: Vojtěch Preissig)
  • Číslo 25 (Věrni zůstaneme)
    Číslo 25 (Věrni zůstaneme)[4]
  • Číslo 26 (Opustíš-li mne…)
    Číslo 26 (Opustíš-li mne…)[4]
  • Číslo 27 (Padlým, kteří žijí)
    Číslo 27 (Padlým, kteří žijí)[4]

Závěr

V několika následujících dnech gestapo zatklo Františka Ducháčka, Václava Škaldu, Františka Holického, Jaromíra Vaněčka, MUC. Františka Glesingera, A. Nehasila, Annu Němečkovou a Jaroslava Němečka, a další. Další zatýkání gestapa pak vedlo k definitivnímu rozpadu "Družstva v prvním sledu".[8] Ostatní nezatčení ilegálové z okruhu vydavatelů časopisu V boj buď emigrovali do zahraničí nebo se ukryli mimo Prahu a pak se zcela "ponořili" do ilegality.

Lze konstatovat, že jádro ilegální skupiny kolem Josefa Škaldy bylo definitivně rozkryto a rozbito gestapem na podzim roku 1939. Josef Škalda byl zatčen gestapem 10. listopadu 1939 (viz výše). Na jeho zatčení se podílel konfident gestapa Jaroslav Nachtmann.[8][22]

Odsouzení a poprava Josefa Škaldy

Josef Škalda byl shledán vinným (a označen za "nepřítele Říše"[3]). Lidovým soudním dvorem byl odsouzen k trestu smrti za spáchání velezrady (za "velezrádné štvavé psaní velkého rozsahu"[3]) a za pokus o vraždu úředníka pražské státní policie[6]. Popraven byl stětím dne 23. ledna 1942 v Berlíně-Plötzensee.

Další garnitury časopisu V bojeditovat | editovat zdroj

Podrobnější informace jsou uvedeny v hesle (článku) o ilegálním časopisu V boj

Na činnost původní organizace (tzv. první garnituru) navázaly hned dvě následnické skupiny: spořilovská (někdy označovaná jako civilní) a holešovická (někdy označovaná jako "vydání H" nebo též vojenská).[5]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Poznámkyeditovat | editovat zdroj

  1. ↑ V letech 1940–1945 "Humboldtova" (německy Humboldtstrasse); nyní (2015) Budečská 1026/14, Praha 2[8]
  2. ↑ V letech 1933–1940 "U Památníku"; v letech 1940–1945 "Na Vítkově" (německy "Am Veitsberg"), v současnosti (2015) Národní památník na Vítkově, U Památníku 1900, Praha 3[8]
  3. ↑ Emanuel Prüll (* 27. října 1896 v Praze – 28. února 1980)[9] byl malíř a grafik, autor ex libris.[9] Na frontu odešel roku 1915 po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Roku 1916 přešel na východní frontě do ruského zajetí. Do řad československých vojenských jednotek na Ukrajině vstoupil již v březnu roku 1916. Byl zařazen jako vojín k 1. a později 3. záložní rotě 1. československého střeleckého pluku. V roce 1916 byl přeřazen k údernému pluku 8. ruské armády. Do vlasti se vrátil v hodnosti podporučíka šestým lodním transportem v září roku 1919.[10] V Československu setrval Prüll i nadále v činné službě (štábní kapitán). Po roce 1919 působil též několik let v uměleckých dílnách Památníku odboje na Vítkově. Kromě portrétní tvorby proslul za války jako malíř jevištních scén a propagačních plakátů k divadelním představením, koncertům a dalším kulturním akcím. Později se věnoval volné umělecké tvorbě. Byl intenzivně inspirován francouzským impresionismem.[11]
  4. ↑ František Vik (* 1895–1957) se narodil 21. května 1895 v Libčicích. Malíř, grafik a ilustrátor. Ruský legionář, důstojník československé armády s hodností majora. Používal pseudonym František Igor Vik. Zemřel v Praze v roce 1957.[12]
  5. ↑ Pamětní deska: GPS Souřadnice: 50°04′27″ s. š., 14°26′32″ v. d.
  6. ↑ Malířka Jaroslava Klenková (* 20. srpna '1890, Mělník – † 1982), studovala soukromě v malířských školách v Praze (u K. Reisnera; podobně jako např. Jan Zrzavý), absolvovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze (u Emílie Krostové). V Paříži byla žačkou francouzského malíře a profesora Luciena J. Simona (* 1861 Paříž – † 1945), který působil na pařížské umělecké škole – akademii "Académie de la Grande Chaumière". Jako členka "Kruhu výtvarných umělkyň v Praze" se v roce 1936 účastnila souborné výstavy v pavilonu umělecké skupiny Myslbek (Palác Myslbek).[16]
  7. ↑ Vinohradská pobočka Svazu československých záložníků a bývalých vojáků sídlila v ulici Sokolská 454/9 (dnes (rok 2015) Praha 2). Zde se také uskutečnila řada schůzek ilegální organizace Družstvo v prvním sledu.[8]
  8. ↑ Bratr Josefa Škaldy – Václav Škalda vydával časopis v Královéhradeckém kraji.
  9. ↑ Kladenská 89/50, Praha 6; dům dnes již nestojí – byl zbořen na konci 40. let dvacátého století
  10. ↑ Tisk ilegálních tiskovin – "V boj" a "RČS" (Republika Československá) zde probíhal prakticky až do Krupičkova zatčení gestapem 7. listopadu 1939 (některé prameny[1] uvádějí datum Krupičkova zatčení 8. listopadu 1939), poté, co byl prozrazen konfidentem Rudolfem Kotrbatým. Josef Krupička patřil k přímým spolupracovníkům Josefa Škaldy. V Berlíně byl odsouzen ke dvanácti letům káznice.[8]
  11. ↑ Továrník Jindřich Waldes byl 1. září 1939 zatčen ve své vile (Americká 489/1, Amerikanische Strasse, Praha 2) kvůli svému židovskému původu. Ještě před svým zatčením byl donucen prodat většinu své sbírky obrazů Národní galerii. Od 1. září 1939 byl vězněn v Pankrácké věznici. Dne 22. října 1939 byl převezen do Jeny. Byl vězněn v KT Dachau a KT Buchenwald. V roce 1941 se rodině podařilo Jindřicha Waldese z KT Buchenwald vykoupit, ale cestou do USA Jindřich Waldes zemřel.[17]
  12. ↑ Budečská 1026/14, Praha 2
  13. ↑ Dr. Václav Vlk (* 12. dubna 1910 Brtnice u Jihlavy – † 23. března 1962 Praha). Jeho otec byl obuvnický mistr. Václav byl jeho v pořadí sedmé dítě. V roce 1922 maturoval s vyznamenáním na státním reformním gymnáziu v Jihlavě. Právnickou fakultu v Brně absolvoval v letech 1929 až 1934 a ukončil ji doktorátem. Následovaly dva roky praxe (1936 až 1937) v Brně (advokátní koncipient) a zřízení advokátní kanceláře v Praze (od září 1937). Později byl zaměstnán v Nemocenské pojišťovně soukromých zaměstnanců a poté v Národní odborové ústředně zaměstnanecké. Za protektorátu umožnil (prostřednictvím spolupráce s bulharským velvyslanectvím) odchod řady ohrožených lidí za hranice. Brzy po mnichovských událostech spoluzakládal odbojovou organizaci, která vydávala ilegální časopis V boj. Po rozbití "Družstva v prvním sledu" gestapem se stal členem skupiny "Předvoj" a členem průmyslové a zásobovací komise ilegální Ústřední rady odborů. V roce 1946 mu prezident republiky udělil československou medaili Za chrabrost před nepřítelem.[18] Další poválečné aktivity Dr. Václava Vlka jsou uvedeny ve zdroji:[18]
  14. ↑ V průběhu celé existence časopisu V boj (květen 1939 až březen 1941) byli jeho přispěvateli také např. František Halas, Josef Hora, Jan Drda, odbojáři ze skupiny Tří králů: Josef Balabán, Josef Mašín[5] a další.
  15. ↑ Major Jaroslav Riedl působil v době první světové války v československých legiích v Rusku. V roce 1919 velel výzvědné rotě 3. střeleckého pluku. Od roku 1926 pracoval v Památníku odboje jako výtvarný referent. Později působil ve funkci přednosty muzejního oddělení Památníku osvobození.[19]
  16. ↑ V průběhu celé existence časopisu V boj (květen 1939 až březen 1941) spolupracovali na titulní stránce či kresbách publikovaných v časopise V boj např. malířka Toyen – (vlastním jménem Marie Čermínová) nebo Milada Marešová a další.
  17. ↑ Ivan Herben (* 26. února 1900 Praha – † 25. října 1968 Pacific Grove, USA) byl český novinář a politik, syn Jana Herbena (* 1857 – † 1936). Absolvoval vojenskou akademii, krátce sloužil jako voják z povolání (důstojník). Zájem o věci veřejné jej přivedl k novinařině. Od počátku 20. let dvacátého století až do zániku Československa byl redaktorem listů Tribuna (1922 až 1928), České slovo (1928 až 1938) a nakonec šéfredaktorem brněnské redakce Lidových novin. Za protektorátu se angažoval v protinacistickém odboji, koncem roku 1939 byl zatčen gestapem. V letech 1940–1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po skončení druhé světové války se stal členem předsednictva Československé strany národněsocialistické a šéfredaktorem Svobodného slova. Po únoru 1948 emigroval do USA. Zde v exilu spolu s Ferdinandem Peroutkou, Pavlem Tigridem a dalšími stál u zrodu rozhlasové stanice Svobodná Evropa, v níž jako kulturně-politický redaktor působil v letech 1950 až 1965.[4][20])
  18. ↑ Dnes (2017) hotel Ambassador v dolní části Václavského náměstí – Václavské náměstí 840/5
  19. ↑ Konfident gestapa Rudolf Kotrbatý (* 3. dubna 1894 – † 18. dubna 1947)[21] se do řad odbojářů vloudil pod záminkou spolupráce. Podle plánu měl přivést gestapo na stopu všech ilegálů okolo časopisu V boj. Rudolf Kotrbatý byl za svoji zradu Lidovým soudem na Pankráci odsouzen k trestu smrti 18. dubna 1947[21] a rozsudek byl ještě téhož dne vykonán.

Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab JEDLIČKOVÁ, Blanka. Ženy okolo ilegálního časopisu "V boj" 1939 - 1942 online. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická: 2011 cit. 2015-07-23. S. 1 až 80. Bakalářská práce, akademický rok 2010/2011; formát PDF, celkem 128 stran. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25. 
  2. ↑ -RED-. V boj online. Encyklopedie Co Je Co, 2000-03-14, rev. 2006-10-16 cit. 2015-08-12. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Jan B. Uhlíř. Slovo historika: ZAPOMENUTÝ HRDINA JOSEF ŠKALDA. S. 9. Noviny Prahy 2 online. cit. 2015-08-06. Roč. 14, rok 2012, čís. 12, s. 9. Ke stažení v PDF formátu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22. 
  4. ↑ a b c d e f g h RAMBOUSEK, Jiří. Dát hlas rtům němé domoviny (Poezie v ilegálních časopisech let 1939 - 1945) online. journals.muni.cz (UNIVERSITAS), 2004-01-01 cit. 2015-08-18. Formát PDF. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola Ilegální časopis "V boj", s. 89 až 97. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l HAVRÁNEK, Karel. Modřany v odboji a květnovém povstání online. Diplomová práce (2008); Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra dějin a didaktiky dějepisu, 2008-04-25 cit. 2015-08-18. Formát PDF. Dostupné online. 
  7. ↑ PANUŠ, Bernard. Škalda Josef online. Klub přítel pplk. Karla Vašátky cit. 2015-08-05. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j JIŘÍ, Padevět. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Škalda Josef + Družstvo v prvním sledu). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 291, 297, 339, 392, 393, 444, 577. 
  9. ↑ a b Emanuel Prüll online. cit. 2015-08-17. Databáze autorit Národní knihovny: Ident. číslo = xx0074965, Systém. číslo = 000442566. Dostupné online. 
  10. ↑ Emanuel Prüll, Voják s děvčetem, Ukrajina 1917 online. cit. 2015-08-17. Dostupné online. 
  11. ↑ Emanuel Prüll, Pozdrav ze záložního pluku, Rusko, kolem 1917 online. cit. 2015-08-17. Dostupné online. 
  12. ↑ František Vik online. www.prijmeni.cz cit. 2015-08-12. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Vojenská pietní místa v Praze 2 (strana 6) : Pamětní deska Josef Škalda online. Praha 2: Spolek pro vojenská pietní místa (archivní), 2008-04-05 cit. 2015-08-05. (spoluautorka Diana Štruplová). Dostupné online. 
  14. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Josef Škalda online. Praha 2: Spolek pro vojenská pietní místa, 2008-04-05 cit. 2015-08-05. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18093. Dostupné online. 
  15. ↑ a b BENEŠ, Edvard. Šest let exilu a druhé světové války: řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. 3., dopl. vyd. online. Praha: Orbis, 1946 cit. 2015-08-12. (Sbírka Stopami dějin). Kapitola Vpád německého vojska do Prahy dne 15. března 1939, s. 39 až 46. Dostupné online. 
  16. ↑ Výtvarné umělkyně - Jaroslava Klenková online. eAntik.cz cit. 2015-08-19. Dostupné online. 
  17. ↑ JIŘÍ, Padevět. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Jindřich Waldes). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 334, 484. 
  18. ↑ a b Václav Vlk (* 1910 - † 1962) online. cit. 2015-08-18. Dostupné online. 
  19. ↑ Riedl Jaroslav: Tomáš Garrigue Masaryk; 1930 online. Praha: Vojenský historický ústav Praha cit. 2015-08-18. Dostupné online. 
  20. ↑ MCH. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (HERBEN Ivan) online. cit. 2015-08-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  21. ↑ a b ŠIMŮNEK, Michal. Seznam popravených pro retribuční trestné činy v ČSR (podle data popravy) (18.4.1947 - Rudolf Kotrbatý (* 3.4.1894)) online. forum.valka.cz, 2005-08-17 cit. 2015-08-17. Dostupné online. 
  22. ↑ ŠIMŮNEK, Michal. Nacistické bezpečnostní složky v protektorátu (Jaroslav Nachtman) online. 2005-08-17 cit. 2015-08-17. Dostupné online. 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • ŽÁČEK, Pavel. Ilegální časopis „V BOJ“. Odbojová organizace „Družstvo v prvním sledu“ v roce 1939 online. Praha: FSV UK Praha cit. 2015-08-13. Disertační práce; rok 2001; postgraduální studium v oboru masová komunikace a žurnalistika na FSV UK Praha (PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. (* 1969)). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-05. 

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Družstvo_v_prvním_sledu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Navigácia: Literatúra v Juhoslávii > Literatúra v Čiernej Hore >

Egészségügy
Zdravotníctvo

Príbuzné výrazy:
Úřad vlády ČR
Úmrtí v roce 2021
Únor 1948
Ústřední vedení odboje domácího
Ústava České republiky
Ústava Československé republiky
Ústava Československé socialistické republiky
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní vývoj v Česku
Ústavní zákon o československé federaci
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Úterý
Čeština
Čechy
Černá věž (Pražský hrad)
Černé moře
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní rada (odboj)
Česká socialistická republika
Česká Wikipedie
České Budějovice
České království
České Slezsko
Česko
Československá hymna
Československá republika (1948–1960)
Československá samostatná obrněná brigáda
Československá socialistická republika
Československé parlamentní volby 1946
Československé perutě v RAF
Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945
Československý národní výbor
Československý odboj (1939–1945)
Československý pěší prapor 11 – Východní
Československý spisovatel
Československý vojenský hřbitov La Targette
Československo
ČRo
Čtvrtá vláda Jozefa Tisa
Říšský protektor
Římské číslice
Říp
Řecko
Šablona:Infobox - demografie
Šemík
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Štěchovický poklad
Štefan Osuský
Švédsko
Železná opona
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žito (Staré pověsti české)
Župní dům (Košice)
Žytomyrsko-berdyčevská operace
1. československá armáda na Slovensku
1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky
1. československá smíšená letecká divize v SSSR
1. československý armádní sbor
1. říjen
1. březen
1. duben
1. horská divize (Wehrmacht)
1. prosinec
1. září
10. duben
10. květen
10. leden
10. srpen
11. únor
11. květen
11. prosinec
11. srpen
12. květen
12. listopad
12. září
13. únor
13. březen
13. srpen
13. století
14. březen
14. duben
14. květen
14. století
1427
1428
1442
1463
1476
1486
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. srpen
15. století
15. září
1500
1506
1516
1521
1533
1544
1550
1558
1560
1566
1570
1576
1584
16. květen
16. leden
16. století
17. březen
17. duben
17. století
1775
18. únor
18. duben
18. století
1849
1866
1894
19. červen
19. duben
19. leden
19. prosinec
19. srpen
19. století
1905
1926
1936
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1946 ve filmu
1946 ve fotografii
1946 v hudbě
1946 v letectví
1946 v loďstvech
1947
1948
1949
1950
1952 ve filmu
1956
1961
1966
1976
1981
1992
1999
2. únor
2. československá paradesantní brigáda v SSSR
2. březen
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. století
2000
2007
2008
2009 ve filmu
2011
2012
2013
2015
2017
2021
2022
21. únor
21. březen
21. duben
21. květen
21. leden
21. listopad
21. srpen
21. století
21. září
22. únor
22. červenec
22. březen
22. duben
22. květen
23. únor
23. květen
23. listopad
24. únor
24. květen
24. leden
25. květen
26. říjen
26. březen
26. květen
27. únor
27. březen
27. leden
28. říjen
28. březen
28. duben
28. září
29. duben
29. květen
29. září
3. únor
3. červen
3. duben
3. květen
3. srpen
30. březen
30. duben
30. květen
31. květen
310. československá stíhací peruť RAF
311. československá bombardovací peruť RAF
312. československá stíhací peruť RAF
313. československá stíhací peruť RAF
4. únor
4. červen
4. březen
4. leden
4. srpen
5. březen
5. květen
5. srpen
6. únor
6. červen
6. květen
6. leden
6. listopad
7. květen
7. listopad
7. srpen
8. květen
8. srpen
9. únor
9. červenec
9. březen
9. srpen
Adolf Hitler
Adolf Hrubý
Afrika
Agde
Albánie
Albatros (nakladatelství)
Aleš Skřivan
Alena Macurová
Alexandrie
Alexandr Kramer
Alexandr VI.
Alois Jirásek
Alois Liška
Amanda Gormanová
Amharsko
Angličtina
Anglie
Antoine Marès
Antonín Procházka (malíř)
Archiv výtvarného umění
Argentina
Arnošt Goldflam
Atentát na Heydricha
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Sedláček
Autorita (knihovnictví)
Avala-Modrý kruh
Aztécká říše
Bílá paní
Bělehradská operace
Bělorusko
Břetislav I.
Břetislav Pojar
Barokní architektura
Bedřich Neumann
Bedřich Smetana
Bejrút
Benešovy dekrety
Benedikt Rejt
Berlínská zeď
Bernal Díaz del Castillo
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitva o Británii
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Francii
Bitva o Kyjev (1943)
Bitva u Jasla
Bitva u Kresčaku
Bitva u Slivice
Bitva u Sokolova
Bitvy českých dějin
Bivoj
Blaničtí rytíři
Boček z Poděbrad
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Laštovička
Boje o Liptovský Mikuláš
Boj o Český rozhlas (1945)
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Bombový útok na hotel Krále Davida
Bratrstvo (Jirásek)
Brigádní generál
Britové
Britský mandát Palestina
Bruncvík
Buckinghamshire
Budapešť
Budyně nad Ohří
Bulharština
Carl Gustaf Emil Mannerheim
Charles de Gaulle
Cheb
Clément Marot
Clement Attlee
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Covid-19
Cromwell (tank)
Crusader (tank)
Dívčí válka (pověst)
Dějiny Česka
Dějiny Československa
Dějiny Československa#Porevoluční vývoj
Dějiny Slovenska
Dětský fond Organizace spojených národů
Děvín (národní přírodní rezervace)
Daliborův nález
Daliborka
Dalibor (opera)
Dalibor z Kozojed
Dalimilova kronika
Daniela Kolářová
De iure
Diecéze míšeňská
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Divize (vojenství)
Divizní generál
Dobývání Aztécké říše
Doktor Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)
Domažlice
Drahomír Koudelka
Družstvo v prvním sledu
Druhá Československá republika
Druhá exilová vláda Jana Šrámka
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka na Blízkém východě
Druhá světová válka v Africe
Druhá vláda Augustina Vološina
Druhá vláda Jana Syrového
Druhá vláda Jozefa Tisa
Druhá vláda Rudolfa Berana
Dušan Tříska
Dušan Tomášek
Dunkerk
Dusty Hill
Eduard Kohout
Eduard Outrata
Edvard Beneš
Edward Frederick Lindley Wood
Egypt
Ellen Jilemnická
Emanuel Moravec
Emily Greene Balch
Emil Hácha
Encyklopedie
Epika
Erwin Rommel
Etiopie
Evangelická církev
Eva Hašková
Eva Romanová
Exilová vláda
Fülane Hatun
F. L. Věk
F. L. Věk (seriál)
Fat Man
Faustův dům
Federalizace Československa
Filip I. Sličný
Film
Filmová hudba
Filosofská historie
Filosofská historie (film)
Forces françaises libres
Francie
Francouzština
Francouzská cizinecká legie
František Bartoš (etnograf)
František Panchártek
Fredric March
Fultonský projev
Görlitz
Gedera
Gemeinsame Normdatei
Gien
Globální oteplování
Golem
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Gustav I. Vasa
Hájkova kronika
Hana Zagorová
Havířov
Hedvika Vilgusová
Herbert George Wells
Hermann Hesse
Hermann Joseph Muller
Hernán Cortés
Hilo
Hlavní město
Hlavní strana
Horní Lužice
Horymír (vladyka)
Hraný film
Humber (obrněný automobil)
Husitský král (román)
Husitství
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie)
I. ilegální ÚV KSČ
Indie
Indočínská válka
Internace
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Irgun
Isabela Portugalská (1496)
Italština
Ivana Janů
Ivan Štampach
Ivan Vyskočil (1946)
Ján Gronský
Jaan Kaplinski
Jakabov palác
James Batcheller Sumner
Jana I. Kastilská
Jan Šrámek
Jan Žižka (film, 1956)
Jan Žižka z Trocnova
Jan Živný
Jan Aragonský a Kastilský
Jan Bechyna
Jan Berwid-Buquoy
Jan František Beckovský
Jan Hus (film)
Jan I. Olbracht
Jan II. Kastilský
Jan Kodeš
Jan Kozina (partyzánská jednotka)
Jan Kratochvíl (generál)
Jan Kuklík (právník)
Jan Lucemburský
Jan Masaryk
Jan Nedvěd
Jan Roháč (divadelní hra)
Jan Smejkal
Jan starší Hodějovský z Hodějova
Japonština
Japonsko
Jaroslava Obermaierová
Jaroslav Beneš (fotograf)
Jaroslav Krejčí
Jaroslav Nešetřil
Jaroslav Veis
Jazyk (lingvistika)
Ječmínek
Jean-Paul Sartre
Jehuda ben Becalel
Jericho
Jermak (partyzánská jednotka)
Jeruzalém
Jiří Bělohlávek
Jiří Brdečka
Jiří Chalupa
Jiří Kabeš
Jiří Kabele
Jiří Mucha (soudce)
Jiří Poláček
Jiří Pujman
Jiří Trnka
Jiří z Kunštátu a Poděbrad (opera)
Jiřina Šedinová
Jindřich IV.
Jindřich Kamenický
Jindřich VII. Tudor
Jitka ze Schweinfurtu
João de Barros
John Howard Northrop
John Mott
Jordánsko
Josef Frais
Josef ha-Kohen
Josef Kalfus
Josef Mathauser
Josef Pecinovský
Josef Richard Vilímek (1860)
Josef Svátek
Josef Zieleniec
Josip Broz Tito
Jozef Kochan
Juan Perón
Judská poušť
Jugoslávie
Juho Kusti Paasikivi
Junkers Ju 88
Juraj Jánošík
Kapitulace u Világoše
Karel Höger
Karel Klapálek
Karel VIII. Francouzský
Karlovy Vary
Karpatská Ukrajina
Karpatsko-dukelská operace
Kat
Kateřina Burianová
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1946
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazi
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
Klement Gottwald
Kněžna Libuše (film)
Košice
Košický vládní program
Kolébka (opera)
Komunismus
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Konflikt v Tigraji 2020
Korsuň-ševčenkovská operace
Kosmova kronika
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kréta
Kramerius (digitální knihovna)
Krok (vojvoda)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Květnové povstání českého lidu
Ladislav Sitenský
Lalibela
Legie Čechů a Slováků
Leopold Chalupa
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Libanon
Libri
Libuše (kněžna)
Lillian Hellmanová
Listina základních práv a svobod
Literární druh
Litoměřice
Loira
Londýn
Lužická Nisa
Lubomír Holeček
Lubomír Zajíček
Lucerna (divadelní hra)
Lucerna (film, 1938)
Lucerna (film, 1967)
Lucerna (opera)
Lucká válka
Ludvík XII.
Lu Č’ (malíř)
Městské okresy v Německu
Mšené-lázně
M3 Half-track
M3 Scout Car
M5 Stuart
Maďarština
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarské království
Maďarsko
Magdalena Jetelová
Mariánské Lázně
Marie Terezie
Marie Tudorovna (1496 - 1533)
Markéta Habsburská (1480–1530)
Marna
Martin Kratochvíl
Maryla
Maryla (Ambros)
Maximilián I. Habsburský
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Mezinárodní měnový fond
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Mezi proudy
Michal Prokop
Michal Vitanovský
Mikoláš Aleš
Milan Buben
Milavče
Miroslava Besserová
Miroslav Jindra
Miroslav Machotka
Mk VIII Challenger
Mnetěš
Mnichovská dohoda
Mongolština
Morava
Motto
Myrna Loy
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní hnutí pracující mládeže
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní souručenství
Národně socialistická německá dělnická strana
Němčina
Němci
Německá demokratická republika
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německo
Německo-polská státní hranice
Naše řeč
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Nejlepší léta našeho života
Neklan
New York
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Norimberský proces
Normalizace
Norsko
Novorossijsk
Obec sokolská v odboji
Obléhání Dunkerque (1944–1945)
Obléhání Tobrúku
Obléhání Tobruku
Obrana národa
Odborové hnutí
Oldřich (kníže)
Oldřich Dočekal
Oldřich Dudek
Oldřich Machač
Oldřich Svojanovský
Olympijské hry
Opatovický klášter
Opera
Operace Anthropoid
Operace Carbon
Operace Exporter
Operace Spelter
Operace Tetřev
Operace Wolfram
Opyš (Pražská plošina)
Organizace spojených národů
Ostravská operace
Osvobození Československa
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou
Otec (divadelní hra, Jirásek)
Ottovo nakladatelství
O Křesomyslu a Horymírovi
Předlitavsko
Předměstí
Přemysl Oráč
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Palestina
Palestinská autonomie
Památková rezervace
Památková rezervace (Česko)
Památková rezervace (Slovensko)
Památková zóna
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Parlament
Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus
Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
Paul Hindemith
Pavel Šremer
Pavel Brümer
Pavel Bratinka
Pavel Frýbort
Pavel Lohonka
Percy Williams Bridgman
Petiční výbor Věrni zůstaneme
Petr Hannig
Petr Moos
Petr Směja
Petr Vronský
Piccadilly
Pilot
Ploutvonožci
Plukovník
Poddanství
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus#Samostatná Karpatská Ukrajina
Polština
Politické ústředí
Polsko
Pomlčková válka
Poprava stětím
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Posádka
Pověst
Právo útrpné
Pražské ghetto
Pražské jaro
Pražské jaro (festival)
Pražské povstání
Pražský hrad
Praha
Praotec Čech
Pravda vítězí
Prevét
Prezident Finska
Prokop Maxa
Protektorát Čechy a Morava
Proti všem
Proti všem (film)
Prozatímní ústava
Prozatímní česko-slovenská vláda
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní státní zřízení
Pruské Slezsko
První československý samostatný stíhací letecký pluk
První exilová vláda Jana Šrámka
První italská válka
První republika
První vídeňská arbitráž
První vláda Augustina Vološina
První vláda Jozefa Tisa
První vláda Rudolfa Berana
První vláda Zdeňka Fierlingera
Psohlavci
Psohlavci (opera)
Q1157931
Q1157931#identifiers
Q1157931#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q11918639
Q3491167
Q3491167#identifiers
Q3491167#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Děcká
Růžena Nasková
Růžový palouček
Rada tří
Radek Tomášek
Radka Fidlerová
Rakousko-Uhersko
Ratihabice
Referendum
Reinhard Heydrich
René Přibil
Renesanční architektura
Republiky v Československu
Revoluční odborové hnutí
Richard Bienert
Robert Kvaček
Robotní patent (1775)
Rok
Rokycany
Ropná skvrna
Ruština
Rudá armáda
Rudolf Hrušínský mladší
Rudolf Viest
Rumunština
Rusko
Rytíř
Sýrie
Sakrální stavba
Sametová revoluce
Santo Domingo
SARS-CoV-2
Sasko
Sergěj Ingr
Sergej Adamovič Kovaljov
Seznam československých parašutistů v boji proti nacismu
Seznam římských králů
Seznam exilových vlád Československa
Seznam forem vlády
Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava
Seznam premiérů Česka
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vlád Československa
Seznam vlád Protektorátu Čechy a Morava
Sherman Firefly
Sibylina proroctví
Silvestr
Skřipec
Skotsko
Slezská kuchyně
Slovenština
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská socialistická republika
Slovenská země (1938–1939)
Slovenské povstalecké letectvo
Slovenský štát
Slovensko
Smrt fašismu (partyzánská jednotka)
Soubor:Ales golem.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Brno, Semilasso, 2. Beatfest, Martin Kratochvíl.jpg
Soubor:Cerny-Jirasek.jpg
Soubor:Dalibor-ve-vezi.jpg
Soubor:DanielaKolarova.jpg
Soubor:Edvard Beneš.jpg
Soubor:England Region - London.svg
Soubor:Eva Romanová and Pavel Roman 1965 (cropped) - Romanova.jpg
Soubor:Flag of the Czech Republic.svg
Soubor:Goldflam 2010.jpg
Soubor:Hana Zagorová - Show Jana Krause (30. 5. 2014).png
Soubor:Havířov, kostel svaté Anny - památník v areálu kostela (2).JPG
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Horymýr - O. Cihelka.jpg
Soubor:Jan Šrámek.jpg
Soubor:Jan Kodeš.JPG
Soubor:Jan Vilímek - Alois Jirásek.jpg
Soubor:Jaroslav Krejčí.jpg
Soubor:Josef Mathauser - Kníže Krok s dcerami (Kazi, Teta, Libuse).jpg
Soubor:Josef Mathauser - Praotec Čech na hoře Říp.jpg
Soubor:La Panne Belgie 1945.jpg
Soubor:Lesser coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:Medium coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Soubor:Michal Prokop.jpg
Soubor:Middle coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:MikolasAles Bivoj.PNG
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Oldřich Dudek 2013.JPG
Soubor:Petr Hannig 2015.JPG
Soubor:Rudolf Hrušinský mladší (2).JPG
Soubor:Stare povesti ceske 1932.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Věnceslav Černý - Ctirad a Šárka.jpg
Soubor:VHarapes.JPG
Soubor:Vladimír Merta (2017).jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Co odkazuje na/Památková rezervace
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-00-01213-8
Speciální:Zdroje knih/80-206-0247-X
Speciální:Zdroje knih/80-246-1027-2
Speciální:Zdroje knih/80-246-1210-0
Speciální:Zdroje knih/80-85821-67-2
Speciální:Zdroje knih/80-85899-24-8
Speciální:Zdroje knih/80-86182-69-X
Speciální:Zdroje knih/978-80-243-3664-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-415-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-502-6
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-254-3
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Speciální:Zdroje knih/978-80-7502-475-6
Speciální:Zdroje knih/978-9639241084
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společnost národů
Srážka vlaků u Milavčí
Státní rada Československá
Státní znaky Československa
Střední Evropa
Střední východ
Středoevropská univerzita
Středozemní moře
Střetnutí u Coulommiers
Střetnutí u La Ferté sous Jouarre
Stanislav Motl
Staré letopisy české
Staré pověsti české
Staré pověsti české/O Daliborovi z Kozojed
Staroměstský orloj
Sudety
Sulejman I.
Světskost
Svatá říše římská
Svatý kopeček (přírodní rezervace)
Svatopluk I.
Třetí Československá republika
Třetí Francouzská republika
Třetí vláda Augustina Vološina
Třetí vláda Jozefa Tisa
Tři konšelé
Tři králové (protinacistický odboj)
Temno (film)
Temno (román)
Tenochtitlán
Terry Cooper
Teta (mytologie)
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tobruk
Tokijský proces
Tokio
Tomáš Linka
Tony Esposito (lední hokejista)
Ukrajina
Ukrajinská sovětská socialistická republika
UNESCO
Universal carrier
Univerzita Palackého v Olomouci
Václav IV.
Václav Trojan
Václav Vydra (1876)
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní Germáni
Věnceslav Černý
Vakcína proti covidu-19
Valné shromáždění OSN
Velké okresní město
Vichy
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vláda Štefana Tisa
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Andreje Bródyho
Vláda Júlia Révaye
Vláda Jaroslava Krejčího
Vláda Jozefa Siváka
Vláda Karola Sidora
Vláda Richarda Bienerta
Vláda Vojtecha Tuky
Vladimíra Čerepková
Vladimír Just
Vladimír Merta
Vladimír Petlák
Vladimír Veit
Vladislav Jagellonský
Vlastenský slovník historický/Dalibor
Vlastimil Harapes
Vojenský hřbitov Adinkerke
Vojenský historický ústav Praha
Vojnarka (divadelní hra)
Vojnarka (film, 1936)
Vojnarka (opera)
Volba prezidenta Československé republiky#Volba prezidenta 19. června 1946
Volyňští Češi
Vratislav I. z Pernštejna
Vyšehrad
Vznik Československa
Vzpoura kutnohorských havířů (1496)
Walter Bertsch
Wendell Meredith Stanley
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Název článku
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Rozcestníky
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Wyler
Winston Churchill
WorldCat
Zákon o nezávislosti Indie
Zákon o obnovení univerzity v Olomouci
Zákon o zřízení samostatného státu československého
Zánik Československa
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní Slované
Západokarpatská operace
Zahajovací koncert Pražského jara
Zakarpatská oblast
Zdeněk Štěpánek
Zdeněk Koudelka
Zdeněk Nejedlý
Zdeněk Volný
Země Koruny svatoštěpánské
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zemský soud
Zgorzelec
Zikmund Habsburský
Zpravodajská brigáda



Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk