A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Drahomíra Stránská | |
---|---|
Narození | 8. prosince 1899 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. srpna 1964 (ve věku 64 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | etnoložka, učitelka a etnografka |
Rodiče | František Stránský a Olga Stránská-Absolonová |
Příbuzní | Karla Absolonová-Bufková (babička) Antonín Stránský (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Drahomíra Stránská (8. prosince 1899 Praha[1] – 24. srpna 1964 Praha[2])[3] byla přední československá etnografka a pedagožka. Působila v Náprstkově muzeu, v Národním muzeu či na Univerzitě Karlově v Praze.
Životopis
Začátky
Narodila se v Praze na Královských Vinohradech jako mladší ze dvou dětí. Jejím otcem byl akademický sochař a kameník František Stránský (1869 - 1901) a matkou publicistka a propagátorka ženského hnutí Olga Stránská (1873-1927). Její babička Karla Absolonová-Bufková proslula jako politička a sběratelka moravských pohádek a pověstí. Po předčasném úmrtí manžela se Olga Stránská roku 1902 odstěhovala s malými dětmi Drahomírou a Antonínem na venkov, kde malá Drahomíra poznala odkaz svých předků (Jindřich Wankel, Karel Absolon), ale brzy se vrátili do Prahy, kde matka pracovala v kanceláři Ústředního spolku českých žen a České strany pokrokové, stála při založení Ústředí Ochrany matek a dětí v Praze.
V roce 1918 Drahomíra absolvovala s vyznamenáním Městské reálné gymnázium Krásnohorská (dříve Minerva) v Praze II. Pštrossova ulice. V tomtéž roce začala studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor slovanské a románské jazyky a literaturu. Na univerzitě se začala hlouběji věnovat národopisu.
Už za studií sesbírala a odborně rozebrala přes 100 lidových písní ze Slovenska, které pak odevzdala Ústavu pro lidovou píseň československou. Již za studií také od roku 1923 začala pracovat v Národopisném oddělení Národního muzea[4].
Kariéra
Jako vynikající studentka odjela v roce 1925 se stipendiem Království Jugoslávie na letní semestr na univerzitu do Bělehradu. Na základě jugoslávského pobytu pak publikovala studii o jihoslovanských muzeích. Zároveň seznamovala jugoslávské kolegy s českým národopisem. Od roku 1928 začala nastálo pracovat v Národopisném oddělení Národního muzea. Od roku 1932 byly správkyní oddělení. Tentýž rok se stala docentkou slovanského národopisu[4].
Ve třicátých letech se podílela na řadě výstav, třeba Slovenské Tatry – kraj a lid (1933), Lidová víra a umění (1934), Lidové umění Dalmácie (1934), Durmitor (1935) nebo Bulharsko – země a lid (1938).
Po začátku druhé světové války v roce 1940 Stránská nuceně opustila národopisné oddělení muzea, protože v čele měl stát říšský Němec. Od roku 1941 pracovala v Náprstkově muzeu. Na konci války v roce 1944 byla výměrem pracovního úřadu odvolaná k dělnické práci (totálně nasazena), po skončení války se v srpnu 1945 opět vrátila do muzea. Po sporu ohledně oprávněnosti odvolání z vedení Národopisného oddělení Národního muzea se Stránská do jeho čela vrátila v roce 1947. Začala chystat výstavy a zároveň působila jako pedagožka na Filosofické fakultě UK.
Národní muzeum Stránská opustila v roce 1951, dál však působila na FF UK, kde byla docentkou na katedře etnografie a folkloristiky a jako členka výboru Národopisné společnosti československé. Své kariéře obětovala rodinný život, zůstala svobodná a osamělá.
Dílo a význam
Stránská ve svých pracích formou základního výzkumu systematicky zpracovala zejména lidový oděv, její kniha Lidové kroje v Československu (I. díl vydán r. 1949) zůstává dodnes jejím nejcennějším dílem a fundamentem pro další bádání, ve které již po roce 1951 nepokračovala, na její muzejní odkaz navázaly Alena Plessingerová a Jiřina Langhammerová. Věnovala se mimo jiné také lidové písni, či lidové architektuře Slovenska. Vydala 12 knih a publikovala na dvě stovky etnografických statí. V muzeu se podílela na záchraně a akvizicích významných artefaktů lidového umění a kultury, zejména z Moravy, Slezska a Slovenska. Uspořádala několik výstav, k nejvýznamnějším patřila Bulharsko - země a lid (1938), doplněná v roce 1950. Právem byla nazvána První dámou českého národopisu 20. století[5].
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Stránská, Drahomíra, 1899–1964
- ↑ Web Jihočeského muzea v Českých Budějovicích . . Dostupné online.
- ↑ a b MEVALDOVÁ, Helena; TAUBEROVÁ, Monika. Drahomíra Stránská - Osobnost evropské etnografie. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2011. 136 s. ISBN 978-80-7036-326-3.
- ↑ Hrdá, Judita: Drahomíra Stránská - první dáma českého národopisu 20. století, in: Český lid 86, č. 4, (1999,) s. 363-367
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Drahomíra Stránská
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk