Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
 ...
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Vznik1878
Další informace
Souřadnice
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo (ukrajinsky Донецький академічний обласний драматичний театр) je profesionální divadlo zaměřené na činoherní produkci v ukrajinském přístavním městě Mariupol. Sídlí v historizující budově z roku 1960, která je dominantou Divadelního náměstí (ukrajinsky Театральний сквер).

Historie

Za počátek divadelnictví v Mariupolu se považuje rok 1847, kdy do města poprvé zavítal divadelní soubor pod vedením V. Vinogradova. Mariupol však v té době neměl vhodnou budovu, a tak se představení odehrávala v pronajaté stodole v Jekatěrinské ulici (dnešní Nikopolská třída). V 50. a 60. letech 19. století zřídil místní obyvatel Popov ve své stodole první divadlo.[1]

V roce 1878 byl ve městě založen první profesionální divadelní soubor. Právě z té doby pochází Městské činoherní divadlo, dnes Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo. V roce 1884 byl ustaven Mariupolský hudebně-dramatický spolek, jehož členové pořádali ochotnická představení a koncerty. Dne 8. listopadu 1887 byla otevřena nová divadelní budova zvaná Koncertní sál (později Zimní divadlo), a to zásluhou podnikatele, herce, režiséra a pedagoga Vasilije L. Šapovalova. Divadlo mělo velké jeviště, oddělené orchestřiště a hlediště s kapacitou 800 míst.[1][2]

Budova divadla z roku 1960 na Divadelním náměstí (stav r. 2021)

Ve 20. letech 20. století působil v Mariupolu činoherní soubor „Nové divadlo“ pod vedením A. Borisoglebského. V roce 1934 vzniklo na základě Městského činoherního divadla Celodoněcké hudebně-dramatické divadlo se stálým sídlem v Mariupolu. Po druhé světové válce v roce 1947 bylo ruské činoherní divadlo v Mariupolu uzavřeno, k obnově činnosti pak došlo v roce 1959. Byla vybudována nová stálá divadelní scéna, ustaven divadelní soubor a připravovány nové inscenace. Slavnostní otevření se konalo 2. listopadu 1960 premiérou hry Alekseje Nikolajeviče Arbuzova Irkutská historie.[1][3]

V roce 1978 Mariupol oslavil 100. výročí městského divadla a při té příležitosti byl soubor tehdejšího Doněckého státního ruského činoherního divadla vyznamenán Řádem cti. V roce 1985 byla otevřena malá divadelní scéna. Dne 12. listopadu 2007 Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ukrajiny udělilo divadlu akademický statut. V roce 2016 došlo k přejmenování na Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo.[1]

Ruská invaze 2022

Poškozená budova divadla v březnu 2022.
Podrobnější informace naleznete v článku Bitva o Mariupol.

V době Ruské invaze na Ukrajinu na jaře 2022 sloužila divadelní budova jako útočiště pro obyvatele města, kteří přišli o domovy v důsledku bombardování.[4] Podle svědectví zveřejněného stanicí BBC lidé rozštípali dřevěná sedadla z hlediště na otop a na jejich měkkých částech spali, po několika dnech v divadle zprovoznili polní kuchyni.[5][6]

Podle ukrajinských úřadů dne 16. března 2022 po čtvrté hodině odpoledne svrhlo ruské letadlo na budovu bombu,[7][8] došlo ke zničení centrální části divadla a vstupu do protileteckého krytu.[9] Podle místostarosty města Sergeje Orlova v té době bylo v budově 1 000 až 1 200 osob.[4][9] Ruské ministerstvo obrany bombardování divadla popřelo,[9] podle jeho verze budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, součásti Ukrajinské národní gardy.[10] Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ruské vojsko bombardovalo divadlo záměrně, podobně jako jiné civilní cíle.[11] Americká soukromá firma Maxar Technologies téhož dne zveřejnila satelitní snímek pořízený 14. března, dokumentující obří ruské nápisy „děti“ namalované v té době na dlažbě po obou stranách divadla.[9][12][13] Londýnská společnost McKenzie Intelligence Services pro BBC později uvedla, že byla budova zasažena pravděpodobně jedinou bombou, podle přesného zásahu středu budovy se mohlo jednat o laserem naváděnou střelu, KAB-500L či podobnou variantu odpálenou z letadla.[14]

Následujícího dne ukrajinský poslanec a někdejší hejtman Doněcké oblasti Serhij Taruta informoval, že protiletecký kryt pod divadlem bombardování vydržel a podařilo se z něj v první chvíli vyprostit nejméně 130 osob.[10][11][15] Kvůli dalšímu ostřelování však bylo nutno odklízení trosek a vyprošťovací práce přerušit.[5] Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová uvedla, že pod budovou zůstalo ještě minimálně dalších 1 300 lidí.[16][17] Podle informací z 18. března při bombardování nikdo nezahynul, jedna osoba byla těžce zraněna.[18] Vedení města však 25. března oznámilo, že útok mohl mít podle očitých svědectví až 300 obětí na životech.[19][20]

Italský ministr kultury Dario Franceschini informoval o nabídce italské vlády poskytnout Ukrajině prostředky na obnovu divadla.[16]

Symboliku nápisu „děti“ na dlažbě před divadlem využila mimo jiné 22. března 2022 některá česká divadla a další instituce, které se připojily k akci „Světlo pro Mariupol“, aby vyjádřily soudržnost s lidmi v bombardovaném Mariupolu.[21][22] K akci se připojila i divadla na Slovensku či ve Švýcarsku,[21][23] z českých scén pak Národní divadlo v Praze,[24] Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě,[25] Východočeské divadlo Pardubice,[26] Klicperovo divadlo v Hradci Králové[27] a další.

Reference

  1. a b c d Донецький академічний обласний драматичний театр | Театр . Theatre.love . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-17. (ukrajinsky) 
  2. Донецький академічний обласний драматичний театр . Маріупольська культура . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-22. (ukrajinsky) 
  3. ARBUZOV, Alexej Nikolajevič : Irkutská historie. search.mlp.cz . Městská knihovna v Praze . Dostupné online. 
  4. a b MACHÁLKOVÁ, Růžena. Rusové zasáhli divadlo v Mariupolu. Uvnitř se skrývalo tisíc lidí, tvrdí úřady. Deník.cz. 2022-03-16. Dostupné online . 
  5. a b ČTK; iDNES.cz. Dva dny jsme nejedli, vše jsme dávali dětem, líčí žena z divadla v Mariupolu. iDNES.cz . MAFRA, 2022-03-17 . Dostupné online. 
  6. MACKINTOSH, Eliza; OCHMAN, Oleksandra. They thought they would be safe in the theater. Then it was bombed. CNN . 2022-03-21 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ČTK; iDNES.cz. Ruská bomba v Mariupolu zasáhla divadlo. Skrývala se v něm tisícovka lidí. iDNES.cz . MAFRA, 2022-03-16 . Dostupné online. 
  8. ČTK. Satelitní snímky ukazují zkázu v Mariupolu, zničení divadla i celých bloků. ČeskéNoviny.cz . 2022-03-30 . Dostupné online. 
  9. a b c d ČTK. Mariupol upadá do beznaděje. Ruské síly bombardovaly divadlo s civilisty, hlásí místostarosta. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-03-16 . Dostupné online. 
  10. a b SLOUPOVÁ, Miroslava (slo); ČTK. Kryt divadla v Mariupolu vydržel zásah. Přeživší vycházejí z trosek. iDNES.cz . MAFRA, 2022-03-17 . Dostupné online. 
  11. a b LÁSKA, Timon; ČTK. Kryt pod divadlem v Mariupolu vydržel bombardování, z trosek zatím vyšlo na 130 lidí. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-03-17 . Dostupné online. 
  12. ROKOS, Milan. Nápis „DĚTI“ bombardéry nezastavil, Rusko v Mariupolu opakuje známou taktiku. Seznam Zprávy online. Seznam.cz, 2022-03-17 cit. 2022-03-17. Dostupné online. 
  13. Victoria Butenko, Olga Voitovych, Andrew Carey, James Frater & Jeevan Ravindran. Survivors emerge from rubble of Mariupol theater bombed by Russia. CNN online. 2022-03-17 cit. 2022-04-18. Dostupné online. 
  14. ROSA, Tomáš. Přežili útok na divadlo v Mariupolu. Jejich svědectví jsou plná smutku a hrůz. Deník.cz. 2022-03-23. Dostupné online cit. 2022-04-18. 
  15. SLOUPOVÁ, Miroslava (slo); ČTK. Kryt divadla v Mariupolu vydržel včerejší zásah. Přeživší postupně vycházejí z trosek | Svět. Lidovky.cz online. MAFRA, 2022-03-17 cit. 2022-03-18. Dostupné online. 
  16. a b Záběry zničeného divadla v Mariupolu. Pod budovou zůstává přes 1300 lidí. Seznam Zprávy online. Seznam.cz, 2022-03-18 cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  17. Záchranu lidí z divadla v Mariupolu komplikuje ostřelování, řekl Zelenskyj. iDNES.cz online. 2022-03-18 cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  18. V krytu pod troskami divadla v Mariupolu zůstává na 1300 lidí, oběti na životech podle radnice zatím nejsou. iROZHLAS online. cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  19. Až 300 lidí podle radnice nepřežilo útok na divadlo v Mariupolu. V Charkově raketa zasáhla polikliniku. iROZHLAS online. cit. 2022-03-30. Dostupné online. 
  20. aš. Jak dopadlo vybombardované divadlo. Nové záběry ze zničeného Mariupolu. Novinky.cz online. 2022-04-04 cit. 2022-04-18. Dostupné online. 
  21. a b Česká divadla a další instituce se připojují k události “Světlo pro Mariupol”. Radio Prague International online. 2022-03-22 cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  22. Výzva divadlům: Připojte se k události “Světlo pro Mariupol” v úterý 22. 3. | divadlo.cz. www.divadlo.cz online. 2022-03-21 cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  23. Dnes v Nitre: Pred Starým divadlom zapálime Svetlo pre Mariupol. www.nitranoviny.sk online. 2022-03-22 cit. 2022-03-22. Dostupné online. (slovensky) 
  24. JAROŠ, Milan. Světlo pro Mariupol. Týdeník Respekt online. cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  25. KABOŇ, Lukáš. OBRAZEM: Světlo pro Mariupol. Před ostravským divadlem svítí do noci nápis děti. Deník.cz. 2022-03-22. Dostupné online cit. 2022-03-22. 
  26. Světlo pro Mariupol | Východočeské divadlo Pardubice. www.vcd.cz online. cit. 2022-03-22. Dostupné online. 
  27. Světlo pro Mariupol - přijďte zapálit svíčku | Klicperovo divadlo. www.klicperovodivadlo.cz online. cit. 2022-03-22. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Doněcké_akademické_oblastní_činoherní_divadlo
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2022
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Česká hokejová reprezentace do 20 let
Česká Wikipedie
Česko
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šipky
Švédsko
1. květen
1. leden
1584
1585
1673
1674
1862
19. duben
1904
1908
1909
1912
1922
1924
1942
1954
1974
1977
1992
2. leden
20. duben
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
3. leden
5. květen
5. leden
7. leden
Airbus A350
Akronym
Amundsen–Scott (polární stanice)
Anglie
Antarktida
Apple II
Azovstal
Benjamin Netanjahu
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bombardier Dash 8
BRICS
Bzenecká lípa
Christian Oliver
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
CQD
Cvi Zamir
Dněpr
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Egypt
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etiopie
Filip Počta
Finsko
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gene L. Coon
George Gershwin
Guy Lafleur
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hrnčiříkovití
IBM
Ignacio Zaragoza
Ingenuity
Izrael
Jack Phillips
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japan Airlines
Japonská pobřežní stráž
Japonsko
John Pilger
Kaligrafie
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Ken Liu
Kišin Šinojama
Klaus Schulze
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Letiště Haneda
Loď
Luboš Kohoutek
Luke Humphries
Luke Littler
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Meda Mládková
Metro sovětského typu
Metro v Kyjevě
Mezinárodní hokejová federace
Mezinárodní měnový fond
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2024
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Morseova abeceda
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nanking
Nejvyšší soud Státu Izrael
Neutrinová observatoř IceCube
New York
Niklaus Wirth
Noto (poloostrov)
Obolonsko-Teremkivska (linka metra v Kyjevě)
Oldřich Semerák
Oto Kanás
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavel Vondra
Pavol Mešťan
PDC Mistrovství světa v šipkách
Pečeť
Perseverance
Peter Magubane
Podilsko-Vyhurivska (linka metra v Kyjevě)
Podněstří
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Loďstvo
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pravda (noviny)
Prefektura Išikawa
Provozovatel drážní dopravy
Provozovatel dráhy
Radim Uzel
Rallye Dakar 2024
Rapsodie v modrém
Richterova stupnice
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sálih Arúrí
Sýrie
Saúdská Arábie
Signál
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SOS
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:George Gershwin 1937.jpg
Soubor:IceCube Neutrino Observatory in 2023 02.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Syrets metro station Kiev 2010 01.jpg
Soubor:Zvon 9801.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené státy americké
Steampunk
Strojový překlad
Světová ekonomika
Svjatošynsko-Brovarska (linka metra v Kyjevě)
Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)
Türkân Akyolová
Třída T 47
Tchang Jin
Tiskař
Titanic
Tokio
Turecko
Ukrajinština
Ukrajina
Václav Štěpán (divadelní a literární historik)
Válka šimpanzů v Gombe
Válka Izraele s Hamásem (2023)
V-2
Vernon Wray
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zdeněk Fiala
Zemětřesení
Zvon 9801




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk