Dogmatismus (z řec. dogma - mínění, rozhodnutí, učení) je spíše pejorativní označení pro takový postoj či způsob myšlení, který určitým tvrzením přisuzuje absolutní platnost. Má-li zároveň k dispozici donucovací prostředky, může pokusy o kritiku těchto mínění zakazovat a trestat. Tak se dogmatismus chápe v politických a ideologických diskusích.

Filosofie

Ve filosofii se dogmatismus zprvu chápal jako radikální protiklad ke skepticismu. Jenže kdo cítí potřebu zakazovat kritickou diskusi o určitých míněních nemá asi o jejich platnosti či pravdivosti příliš vysoké mínění. Jak říká Pascal: „Naši neschopnost dokazovat nepřemůže žádný dogmatismus. Ale máme ideu pravdy, kterou nepřemůže žádná skepse.“^[1] Immanuel Kant pokládal za dogmatickou každou metafyziku, která by neprovedla kritiku vlastního poznání a předpokladů. Bez toho totiž ani neví, co může poznat a co ne.^[2]

Dogmatika a dogmatismus

Naproti tomu například právo musí vycházet z určitých základních premis, jako je platné objektivní právo. Tato základní východiska čili právní dogmatiku musí vykládat a interpretovat, nemůže však zpochybnit její platnost.^[3] Podobně je tomu i v teologii, pro niž je existence a uznání dogmat přirozeným východiskem výkladu. Za dogmatismus by se pak dal považovat jen postoj, který by se domníval, že žádného výkladu není třeba nebo dokonce chtěl pokusy o výklad zakazovat a trestat.

Odkazy

Reference

Literatura

• Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Dogmatismus, str. 92.
• Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Dogmatismus. Sv. 2, sl. 277n.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Dogmatismus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dogmatismus v Sociologické encyklopedii