2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Dobrý den, mohu se zeptat, kde jste přišel k roku 1966? Nepodařilo se mi jej nikde dohledat, všude je uvedena památková ochrana od roku 1958. Naskenovaný evidenční list je z roku 1967. Děkuji. Gumideck (diskuse) 25. 2. 2018, 14:21 (CET)Odpovědět

@Gumideck: K roku 1966 jsem přišel v Památkovém katalogu, vizte referenci v článku. A to je taky první místo, kde by člověk takovou informaci měl hledat. Zapsáno 4. 4. 1966 jako 5-3813 kostel Navštívení P. Marie se hřbitovem a márnicí, nabytí právní moci dnem zápisu. Pokud je někde uvedena památková ochrana od 3. 5. 1958, tak je to vždy pouhá fikce založená na tom, že před rokem 1988 status kulturní památky nebyl závislý na zápisu do rejstříku, a redakce Ústředního seznamu kulturních památek vychází z odvážného předpokladu, že všechny památky zapsané do konce roku 1987 (v případě nezákonných zápisů v Jihomoravském kraji i později) měly své památkové hodnoty a tedy úředně nezapsaný status kulturní památky zpětně již od počátku účinnosti tehdejšího památkového zákona. A pak z toho vznikají v kolonkách ÚSKP absurdity, jako že Palác kultury, vybudovaný v letech 1976–1981, byl kulturní památkou od 3. 5. 1958. Bohužel spousta autorů různých naučných tabulí či letáků nic o historii památkové ochrany a památkového zákona neví a jen tupě opisují toho 3. května 1958. Znalý člověk naopak při spatření tohoto data nebo roku ihned ví, že to je pouhá fikce, protože v roce 1958 se do rejstříků ještě ani nezačalo zapisovat. --ŠJů (diskuse) 25. 2. 2018, 14:50 (CET)Odpovědět

Moc jste mi nepomohl. Ptal jsem se proto, že u památek samozřejmě projíždím MonumNet a nově i Památkový katalog, ale tento údaj jsem vážně nemohl nikde najít. Pak nezbývá než tupě opsat to, co je dostupné, ač mám o památkové ochraně zběžné znalosti. Poté, co jsem cca půl hodiny znovu rozklikával vše možné i nemožné, včetně příloh, jsem to skutečně našel. Příště už budu vědět. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 25. 2. 2018, 19:01 (CET)Odpovědět

@Gumideck: Je fakt, že v MonumNetu údaj o datu zápisu do rejstříku vůbec nebyl dostupný a ani uspořádání Památkového katalogu není ideální, například tam nelze podle data zápisu do rejstříku filtrovat, řadit ani vyhledávat. Ale že údaje o památkové ochraně objektu bude nejlépe na stránce dané památky hledat v sekci "Památková ochrana", která je mimochodem v pravé části stránky památky uvedena s výrazným nadpisem hned jako první, a že většina údajů na pravé části stránky objektu má formu klikacích odkazů, to mi nepřišlo až tak složité, takže mě nenapadlo, že bych to musel polopatě vysvětlovat. Že v Památkovém katalogu jsou zvlášť evidovány objekty a zvlášť akty jejich právní ochrany a tyhle prvky jsou navzájem pospojovány odkazy, to se celkem dá dovtípit i ze stránky výsledků vyhledávání, kde má uživatel základní volbu, jestli chce hledat "objekty", anebo "právní ochranu". Chápu, že tomu, kdo Památkový katalog navštíví poprvé, může chvilku trvat, než se v něm zorientuje, ale Vás už jsem považoval za zkušenějšího člověka, kterému stačí naznačit, co a proč má hledat (proto jsem vám taky psal identifikátor a název toho původního zápisu do rejstříku, abyste věděl, na co kliknout). Ale chápu - když přijdou na řadu hádanky nebo hlavolamy, taky bývám mezi posledními, kterým to nedocvakne. :-) --ŠJů (diskuse) 25. 2. 2018, 19:52 (CET)Odpovědět

Dobrý den. Nezkontroloval byste prosím tuto editaci , příp. článek Krasíkovice? Ani pomocí map na apl.czso.cz se mi nepodařilo ověřit, která informace je správná. --Valdemar (diskuse) 9. 4. 2018, 22:59 (CEST)Odpovědět

@Vlout: V mapě to vypadá jako docela zřetelné čtyřmezí - nevím, kde kdo přišel na těch 10 metrů společné hranice, ale to se dá pohledem na mapu celkem vyloučit, hranice delší než metr už by tam měla být jasně k rozeznání. Pak tedy záleží na použité definici enklávy: Krasíkovice nemají společnou hranici s jinou obcí než Pelhřimovem (protože bodový kontakt není hranicí), ale je sporné, jestli se dá považovat za obklopení Pelhřimovem, pokud je tam území Pelhřimova uzavřené taky jen bodovým kontaktem. --ŠJů (diskuse) 9. 4. 2018, 23:41 (CEST)Odpovědět

Děkuji za upřesnění, takhle je to už celkem jasnější. --Valdemar (diskuse) 10. 4. 2018, 00:06 (CEST)Odpovědět

Ahoj Šjů - my máme tolik pěkných fotek guard stonů (nárožních kamenů?) (zrovna hledám, co to slovní spojení vlastně znamená...), ale ani jeden článek o nich - nebo přece? (Všiml jsem si, že jsi autorem přinejmenším jedné z těch fotek.) https://commons.wikimedia.org?pojem=Category:Guard_stones_in_Prague Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 12. 4. 2018, 12:22 (CEST)Odpovědět

@Jiří Janíček: Výborný postřeh, téma scházelo. Dovolil jsem si založit pahýl Nárožní kámen. Editujte s odvahou :-) --Svenkaj (diskuse) 12. 4. 2018, 18:00 (CEST)Odpovědět

@Svenkaj: No, víte, to je problém - když o tom vím houby, resp. vlastně nevím, jak to pojmout, přišlo by mi spíš chucpe editovat s odvahou (tím teď myslím sebe). Protože podle mého předběžného bádání může ten nárožní kámen nebo snad i kvádr znamenat tři různé věci - snad tady ten Váš nárožník, ale biblický kámen nárožní byl prý snad spíš prostě základní kámen - nebo taky klenák (svorník) (A. Novotný: biblický slovník). To by snad fakt chtělo někoho, kdo tomu rozumí (podle mě). --Jiří Janíček (diskuse) 15. 5. 2018, 23:53 (CEST)Odpovědět

Docela systematicky se tím zabývá např. Ladislav Bartoš a říká tomu patník. Patník obyčejně říkáme spíše kamenům či nízkým sloupkům lemujícím z bezpečnostních důvodů silnici. Nicméně zde by to šlo chápat jako kámen vsazený v patě zdi a ji též chránící. Asi se ještě zkusím podívat, ale objevuje se i termín odrazník, odrazný kámen, protože to sloužilo k odrážení kol povozů. To byl hlavní smysl v úzkých uličkách starých měst, na nárožích i ve vjezdech palácových bran. Zde pak mívají i jednodušší formy strmého komolého jehlance nebo čtvrtválce apod. Terminologie však zřejmě není ustálena nějakým územ pro projektanty, restaurátory, kameníky... Já to třeba zde alibisticky použil jako prakticky synonyma (patník, odrazník). MONUDET (diskuse) 16. 5. 2018, 00:17 (CEST)Odpovědět

@Jiří Janíček, MONUDET: Kopíruji tuto diskusi do Diskuse:Nárožní kámen (a pokračuji tam), abychom nezatěžovali diskusní stránku Šjů.--Svenkaj (diskuse) 16. 5. 2018, 11:41 (CEST)Odpovědět

Ahoj ŠJů, asi sis všiml tohoto příspěvku, když jsem Tě tam označil, ale přesto mi to nedá nezeptat se: Netušíš tedy, co nápis znamená (to už jsem asi zjistil) - a hlavně proč na tom jinak nenápadném domě je? (Nebylo to nějaké centrum muslimské komunity u nás v letech 1931-34, nebo je to prostě dům, kde bydlel nějaký muslim...?) Wikipedie:Pod lípou#Záhadný arabský nápis na domě na Břevnově (Praha 6) Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 15. 5. 2018, 23:49 (CEST)Odpovědět

Zde navazující diskusi jsem přesunul do odkazované diskuse Pod lípou. Děkuji kolegům za zájem. --ŠJů (diskuse) 25. 5. 2018, 17:26 (CEST)Odpovědět

Ahoj, myslím, že podle zásady "očekávaný význam" má existující a v literatuře často uváděné sídliště přednost před dávno neexistujícím hostincem. --Gampe (diskuse) 3. 6. 2018, 20:13 (CEST)Odpovědět

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Diskuse_s_wikipedistou:ŠJů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---