A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ústřední orgán státní správy vs. ústřední správní úřad
U termínů ústřední orgán státní správy a ústřední správní úřad jsem změnil jejich používání ve prospěch ústředního orgánu státní správy. Z tohoto pojmu jsem udělal hlavní heslo, u ústředního správního úřadu a ústředního správního orgánu jsem vytvořil příslušné přesměrování, dosavadní odkazy jsem upravil na hlavní heslo. Důvody:
- pojem ústřední orgán státní správy výslovně užívá kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
- pojem ústřední orgán státní správy se používá častěji - má (o něco) větší odezvu při vyhledávání na Seznamu i Googlu oproti ústřednímu správnímu úřadu (Seznam, Google)
- IMHO pojem úřad oproti orgán zdůrazňuje spíše funkční a procesní aspekty, zatímco orgán má spíše význam z hlediska rozčlenění složek státu, o kterém stránka pojednává
Dotčené stránky založil Tompecina, který podle svého prohlášení už do Wikipedie nepřispívá, a proto jsem s ním tuto změnu nediskutoval.
--Radek Bartoš 20:21, 18. 8. 2006 (UTC)
- Následující příspěvek pochází z nástěnky správců :
- Samotná změna ale v pořádku není, protože termín "ústřední orgán státní správy" (obdobně "správní orgán" místo "správní úřad") je pozůstatkem komunismu, předurčeným k postupnému přejmenování. Ústava hovoří o správních úřadech a bylo by proto vhodnější používat jako primární toto moderní označení, s tím, že by bylo v textu článku potřebné na tuto (dočasnou) dvojkolejnost v terminologii upozornit, případně i s poukazem na to, že v rozporu s ústavní dikcí použil nový správní řád opět termínu "správní orgán" místo "správní úřad", takže zmatek v označování pokračuje. --Tompecina 10:30, 19. 8. 2006 (UTC) Z nástěnky správců sem zkopíroval Petr Adámek 10:56, 19. 8. 2006 (UTC)
Změna věty
Článek je hezký, jen bych navrhnul změnu věty: „která může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu“. Takhle to vypadá, že vláda někdy v budoucnu může zřídit Legislativní radu. Jenže LRV existuje již delší dobu, takže navrhuji formulaci: „která jako svůj poradní orgán zřídila Legislativní radu vlády“ (změněn podmiňovací způsob, dodáno slovo „vlády“ dle statutu LRV). --Lukáš Mižoch 20:38, 18. 8. 2006 (UTC)
- @Ragimiri: A nezřizuje ji každá vláda vždy znovu? Třeba u komisí rady to tak funguje, že se po každých volbách zřizují znovu, i když třeba pod stejným názvem, a to jsou podobné poradní orgány. --ŠJů (diskuse) 5. 11. 2020, 10:20 (CET)
Ministerstvo … České republiky
Když vidím ty články, tak mě napadá, zda má smysl, aby za každým názvem ministerstva bylo nutné uvádět i dodatek „České republiky“. Vznikají zbytečně dlouhé názvy jako „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky“, přitom je jasné, že „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“ je pouze naše. O jiných ministerstvech školství tady články nemáme a kdyby tady byly, asi by byly pojmenovány podle toho cizích státu. Leč tuzemská ministerstva bych asi nechal bez „ocásku“. --Lukáš Mižoch 23:14, 18. 8. 2006 (UTC)
- Uznávám, že některé názvy mohou být celkem dlouhé. Při zakládání dalších článků jsem vycházel z již založených článků: Ministerstvo financí České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které tu jsou v takové podobě od listopadu 2005, a Ministerstvo životního prostředí České republiky dokonce od ledna 2005. U dvou jsou zřízena přesměrování z formy bez uvedení státu. Další články jsem tedy dělal podle již založených, protože jsem chtěl zachovat shodnost (a vytvořit i stejnou základní vnitřní strukturu článků).
- Rozlišování státu mělo význam za dob federace, kdy vedle sebe mohla být až tři ministerstva shodného názvu (federální, české a slovenské), dnes už to skutečně může ztrácet smysl. Lze pochybovat, že by byly vytvořeny články, které by se zabývaly z historického hlediska např. příslušnými federálními ministerstvy. V kompetenčním zákoně přídomek u ministerstev výslovně uveden není, na oficiálních webech je praxe obojí. Přikláněl bych se tam Českou republiku nechat, jednoznačně to na první pohled určuje, že se jedná pouze o ministerstvo ČR, a nejde o nějaké zobecnění platné ve více státech, ale ani opak nevidím jako nějaký zásadní problém. Důležité IMHO je, aby to bylo u všech ministerstev stejně. --Radek Bartoš 00:12, 19. 8. 2006 (UTC)
- Přídomek České republiky by v názvech článků o jednotlivých ministerstvech rozhodně být měl (ostatně vizte stávající praie). Ačkoliv česká Wikipedie primárně popisuje České reálie, není vyloučenu, že v dohledné době vzniknou i články o významných ministerstvech jiných zemí (např. ministerstvo obrany USA). Prosté jméno bez přídomkku by v budoucnu mělo sloužit jako rozcestník, případně pro obecné články (ačkoli si nejsem jistý, jestli by takový článek měl význam). --Petr Adámek 06:50, 19. 8. 2006 (UTC)
Platné právo (kompetenční zákon) tento dodatek nepředepisuje, takže i když ministerstva, v tradici federace, se jím samy označují, mělo logiku založit hesla bez něj. Na druhé straně je ale Wikipedie členěna jazykově, nikoli politicky, takže existuje silný argument i pro to, dodatek "České republiky" v článcích používat. --Tompecina 10:40, 19. 8. 2006 (UTC)
Organizační složky státu
Jak je to s organizačními složkami státu? Je to to samé jako ÚOSS? Třeba podle téhle definice to tak vypadá: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_vyuzivani_ict_v_organizacich_verejne_spravy. Je to tam definované a heslo "Ústřední orgány státní správy" odkazuje na "Organizační složka státu".--Kozuch 24. 7. 2010, 12:40 (UTC)
- @Kozuch: Organizačními složkami státu mohou být za prvé i některé "nižší" orgány státní správy (možná i organizační jednotky těch ústředních), a za druhé i složky, které nevykonávají státní správu, ale něco jiného. Třeba Akademie věd ČR, nebo policejní či justiční akademie. To pak ovšem záleží na tom, jak pro ten účel tu "státní správu" pojmeme. V nejužším smyslu ji lze chápat jen jako veřejnou moc vykonávanou podle správního řádu, v širším smyslu i ostatní formy veřejné moci, správu státního majetku nebo výkon jiných státních zájmů, třeba právě to vzdělávání. Ostatně soudy asi taky budou organizačními složkami státu, i když vykonávají soudní moc, nikoliv veřejnou správu v obvyklém smyslu. --ŠJů (diskuse) 5. 11. 2020, 10:31 (CET)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk