Disjunkce ve fytogeografii je území mezi subareály disjunktivního areálu. Jedná se vlastně o přerušení areálu, ve kterém se daný taxon nebo taxony nevyskytují. Disjunkce bývá často větší než samotný areál. Disjunkce může být marinní, oceánická či terestrická. Disjunkce nejčastěji vzniká působením biotických a abiotických činitelů. Při působení antropických činitelů vznikají disjunkce druhotné. Disjunkce se dále dělí na interkontinentální a disjunkci kontinentální.

Rozdělení disjunkcí

Disjunkce, resp. disjunktivní areály se dělí na primární a sekundární.

Primární disjunkce

• arktoalpínská
• evropsko-altajská
• evropsko-východoasijská
• středoevropsko-kavskazská
• mediteránní
• pontická
• severoatlantská
• holoarktická
• severopacifická
• pantropická
• paleotropická
• jihoatlantská
• holantarktická
• bipolární

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Sekundární disjunkce

Sekundární disjunkce vznikají působením člověka. Zpravidla se jedná o zavlečení druhu z oblasti hojného výstkytu do oblasti, kde se druh nebo taxon přirozeně nevyskytuje. Je to např. případ vřesu obecného (Calluna vulgaris) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum) zavlečených z Evropy do Střední Ameriky; sítinu tenkou (Juncus tenuis) zavlečenou naopak z Ameriky do Evropy či známou invazní rostlinu netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora) zavlečenou do Evropy ze Střední Asie.