Tarbík
tarbík velký (Jaculus orientalis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Čeleď	tarbíkovití (Dipodidae)
Podčeleď	tarbíci (Dipodinae) Fischer, 1817
Rod
Dipus – tarbík Eremodipus – tarbík Jaculus – tarbík Stylodipus – tarbík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarbík je české jméno pro všechny rody podčeledi Dipodinae z čeledi tarbíkovitých. Jsou to malí hlodavci, jejichž charakteristickým poznávacím znamením jsou výrazně prodloužené zadní nohy. Devět druhů této podčeledi se vyskytuje v pruhu od Ukrajiny přes Kavkaz a severní Írán až po severovýchodní Čínu; v Africe pak od Senegalu přes Maroko až po Somálsko na jihu.

Pro jednotlivé rody nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako tarbíky.^[1]

Charakteristika

Tarbíci jsou malí až středně velcí hlodavci. Mají dlouhý ocas (zpravidla ukončený výraznou štětičkou delších chlupů) a prodloužené zadní nohy, pomocí nichž se většinou pohybují. Při nebezpečí jsou schopni skočit až 3 m.^[2] Přední nohy slouží k uchopování a zpracování potravy. Hladká až sametová srst je zbarvena obvykle do béžova až světle hněda.

Tarbíci jsou aktivní především v noci a za soumraku.^[2] Živí se především různými semeny trav, hlízami a šťavnatými částmi místních rostlin. Někdy loví i hmyz. Pijí jen minimálně.

Přehled druhů

Jako tarbíci se označují celkem 4 rody s 9 druhy^[3]

Podčeleď Dipodinae – tarbíci:

rod Dipus – tarbík

• Dipus sagitta – tarbík huňatý – žije od severního Kavkazu přes severovýchodní Írán až po severovýchodní Čínu (Mandžusko),

rod Eremodipus – tarbík

• Eremodipus lichtensteini – tarbík Lichtensteinův – vyskytuje se ve střední Asii v Turkmenistánu, Kazachstánu a Uzbekistánu,^[4]

rod Jaculus – tarbík

• Jaculus blanfordi – tarbík Blanfordův – žijící v Íránu, Pákistánu a Afghánistánu,
• Jaculus jaculus – tarbík egyptský – vyskytující se v pouštních a polopouštních oblastech od Maroka a Senegalu po Írán a Somálsko,
• Jaculus orientalis – tarbík velký – žijící od Maroka po jih Izraele,
• Jaculus turcmenicus – žijící v Turkmenistánu a Uzbekistánu; tento druh není všeobecně uznáván a někteří odborníci jej považují jen za synonymum k Jaculus blanfordi,^[5]

rod Stylodipus – tarbík

• Stylodipus andrewsi – tarbík mongolský – vyskytující se v Mongolsku a přilehlých oblastech Číny,
• Stylodipus sungorus – tarbík džungarský – žijící jen v severozápadním Mongolsku,
• Stylodipus telum – tarbík emurančík – žijící od Ukrajiny po Mongolsko.

Zařazení čeledi Paradipodinae

Někteří autoři neuznávají podčeleď Paradipodinae a jediného jejího příslušníka zařazují do této podčeledi Dipodinae.^[6] V tom případě by sem tedy patřil i

rod Paradipus – frčík

• Paradipus ctenodactylus – frčík hřebenatý – žije od Kazachstánu po Turkmenistán.

Stupeň ohrožení

Tarbíci nejsou podle posledních pozorování ohroženi a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh.^[7]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Taxon Dipodinae ve Wikidruzích
• Profil taxonu Tarbíkovití v databázi BioLib