Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Demence
Porovnání zdravého mozku starší osoby, a mozku atrofovaného při pokročilé formě Alzheimerovy choroby
Klasifikace
MKN-10	F00.–F07.
MeSH	D003704
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejich podstatou jsou poté rozličné chorobné procesy a poškození, jako jsou Alzheimerova a Huntingtonova choroba, Frontotemporální lobární degenerace, či vzácná Creutzfeldtova–Jakobova nemoc. Většina forem demence postihuje jedince nad 60 let, nicméně v 19. století byla demence poměrně častá i mezi 30, 40 lety – nejobvykleji se jednalo o, dnes již vzácnou, progresivní paralýzu, tj. parenchymatózní syfilis. Ale i dnes je předčasná demence poměrně častý jev (AIDS dementia complex, mozkové nádory, různorodé heredopatie, atd.)

Ústředními příznaky demence je progresivní deteriorace rozumových schopností a změny osobnosti. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá paměť, porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních kognitivních schopností, jakými je pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce. Osobnost nemocného se postupně rozpadá, četné obtíže pro něj představují i běžné každodenní činnosti a jeho společenská role, pacient zapomíná již naučené úkony, jakými je oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování, nebo epizodické stavy zmatenosti (delirium) s hrozbou pádu. V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, úzkost a apatie, zřídkavé ovšem nejsou ani euforie, mánie, či tzv. moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – halucinace, iluze, paranoia, nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se, v závislosti na původě onemocnění, projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné paralýzy a parestezie či extrapyramidové příznaky (tremor, pohybová rigidita).

Velmi významnou vlastností demence je ztráta již získaných duševních schopností, nikdy tedy nelze hovořit o demenci vrozené. Nejčastější formou demence je poté Alzheimerova choroba, frontotemporální a vaskulární demence. Prvotní příznaky demence se obvykle projevují jako postupné oslabování inteligence, schopnosti rozpoznávání a paměti, změny osobnosti, apatie a úpadek volní činnosti. V preseniu (do 50 až 60 let) bývá demence většinou sekundární, tj. v rámci jiného onemocnění (Pellagra, syfilis, AIDS, mozkové nádory, aj.)

Syndrom demence představuje komplexní zdravotnický, sociální, právní i ekonomický problém.

Podoby demence

Základní rozdělení

Demenci rozlišujeme ve dvou základních druzích, dle výskytu prvních příznaků:

• Presenilní (např. progresivní paralýza (syfilis), spongiformní encefalopatie, PML, Wilsonova choroba, Huntingtonova nemoc)
• Stařecká, tzv. senilní (např. demence u Parkinsonovy nemoci, Alzheimerova choroba, Pickova nemoc)

Další rozdělení

Primární

• Atroficko-degenerativní (např. Alzheimerova choroba, Frontotemporální lobární degenerace)
• Ischemicko-vaskulární (např. mozek není dostatečně okysličován (hypoxie), multiinfarktová demence)

Sekundární

• Symptomatická
  • Infekce (v posledních stádiích AIDS a syfilis, Kuru, Herpetická encefalitida)
  • Metabolické, aj. poruchy (Wilsonova choroba, Wernickeova encefalopatie, Hypotyreóza)
  • Expanzivní nitrolební děje (mozkový nádor, normotenzní hydrocefalus)
  • Toxické (Alkoholová d., po dlouhodobém užívání toluenu)
  • Traumatické (Dementia pugilistica)

Rizikové faktory

Onemocnění se rozvíjí převážně ve stáří. Rizikovými faktory pak jsou:

Nevhodná výživa

• alkoholismus^[1][2]
• obezita^[1], přejídání, viscerální tuk^[zdroj?
• podvýživa, nedostatek některých živin, nekvalitní potraviny (nedostatek čerstvých, nezávadných potravin)^[zdroj?

Další poruchy v životosprávě

• nedostatek spánku^[1]
• stres (zejména chronický) - nedostatečná relaxace
• drogová závislost
• znečištěné ovzduší, nikotinismus^[1]

Jiné onemocnění či trauma

• vysoký krevní tlak^[1]
• nedoslýchavost^[1]
• AIDS^[zdroj?
• mozkový nádor
• otřesy mozku^[1]

Psychické

• nutnost opustit domov a blízké^[3]

Reference

Literatura

• Glenner, Joy A. a kol.: Péče o člověka s demencí. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0154-0
• König, Jutta; Zemlin, Claudia: 100 chyb při péči o člověka s demencí. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1184-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu demence na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo demence ve Wikislovníku

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.