A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
DC-4E | |
---|---|
![]() Douglas DC-4E v letu | |
Určení | experimentální dopravní letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Douglas Aircraft Company |
První let | 7. června 1938[1]:s.267 |
Charakter | program opuštěn |
Uživatel | United Air Lines[1]:s.266, 268 Imperial Japanese Airways |
Vyrobeno kusů | 1[1]:s.267 |
Další vývoj | Douglas DC-4 Nakadžima G5N |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Douglas DC-4E byl americký experimentální dopravní letoun, vyvinutý v období před druhou světovou válkou u firmy Douglas. Typ se nedostal do sériové výroby, ale zkušenosti získané na základě jeho selhání vedly ke vzniku projektu později velmi úspěšné modelové řady Douglas DC-4/C-54. Řada prvků konstrukce DC-4E se také uplatnila u bombardéru Nakadžima G5N, vzniklého pro Japonské císařské námořní letectvo.[1]:s.268
Vznik a vývoj
Projekt začal vznikat v roce 1935 na základě požadavků United Air Lines,[2]:s.17 s cílem vyvinout mnohem větší a pokročilejší typ nahrazující Douglas DC-3, ještě před tím než první DC-3 vzlétl.[3]:s.122 Projekt vzbudil dostatečný zájem i dalších aerolinek, takže k United Airlines se připojily i American Airlines, Eastern Air Lines, Pan American Airways a Transcontinental and Western Air (TWA)[p 1] a poskytly 100 000 dolarů každá na pokrytí nákladů vývoje. S nárůstem nákladů a komplexity typu ale Pan Am a TWA své fondy stáhly, protože daly přednost typu Boeing 307, u něhož se očekávaly nižší náklady.[1]:s.267
S plánovanou kapacitou až 42 cestujících (ve třinácti řadách po dvou sedadlech na každé straně uličky), nebo 30 při lůžkové úpravě (podobně jako u typu Douglas DST) mohl DC-4, jak byl typ zpočátku označován, přepravit až dvojnásobné množství cestujících než DC-3, a byl také prvním velkým dopravním letounem s příďovým podvozkem. Mezi další inovativní prvky patřilo použití pomocných zdrojů napájení, posilovače řízení, klimatizace kabiny a použití palubního elektrického systému užívajícího střídavý proud. Pro sériové stroje bylo plánováno použití přetlakové kabiny. Trojité svislé ocasní plochy umožňovaly využití existujících hangárů a přitom poskytovaly dostatečnou plochu pro umožnění vzletu pouze se dvěma funkčními motory na jedné straně letounu. Půdorys křídla byl podobný DC-3, s šípovitou náběžnou hranou a téměř přímou odtokovou hranou. Pohon zajišťovaly čtyři čtrnáctiválcové hvězdicové motory Pratt & Whitney R-2180-A Twin Hornet, které byly instalovány rozbíhavě od podélné osy letounu, zejména jejich vnější dvojice.[1]:s.266–268
Operační historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Douglas_DC-4E_photo_L%27Aerophile_June_1937.jpg/220px-Douglas_DC-4E_photo_L%27Aerophile_June_1937.jpg)
Prototyp (sériové číslo 1601, imatrikulace NX18100) bez problému poprvé vzlétl 7. června 1938 z letiště Clover Field v kalifornské Santa Monica, pilotován zkušebním pilotem Carlem Coverem. Menší problémy během letových zkoušek však oddálily udělení certifikátu typové způsobilosti až do 5. května 1939. V roce 1939 pak začal být stroj United Airlines užíván pro interní zkoušky a hodnocení typu. 6. června 1939, během letu nad Daytonem v Ohiu, byl jeho pasažérem i Orville Wright. Ačkoliv letoun byl relativně bezproblémový, jeho komplexní systémy se ukázaly finančně náročnými na údržbu, a výkony typu byly nižší než očekávané, zejména po zvýšení počtu cestujících na 52 a nárůstu vzletové hmotnosti na 65 000 liber (29 484 kg).[1]:s.267
Projekt byl tedy opuštěn v prospěch o něco menšího, lehčího a méně složitého čtyřmotorového typu s jednoduchou svislou ocasní plochou, a kratším rozpětím křídla. Tento typ také nesl označení DC-4, což vedlo k zpětnému přeznačení původního projektu na DC-4E (E jako Experimental). Ten byl koncem roku 1939 odprodán Imperial Japanese Airways, které v té době nakupovaly americká letadla za účelem zkoumání jejich technických parametrů a kopírování použitých technologií. DC-4E byl v Japonsku podroben důkladnému zkoumání, a stal se základem pro vývoj neúspěšného bombardéru Nakadžima G5N.[1]:s.268 Japonský tisk sice krátce po zakoupení oznámil, že letoun havaroval v Tokijském zálivu, ale ve skutečnosti byl tajně zkoumán vojenskými a průmyslovými odborníky u společnosti Nakadžima.[4]:s.18, 49-50
Uživatelé
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Douglas_DC-4E_Oakland.jpg/220px-Douglas_DC-4E_Oakland.jpg)
Japonské císařství
- Imperial Japanese Airways
Spojené státy americké
Specifikace (DC-4E)
Údaje podle publikace McDonnell Douglas Aircraft since 1920, Vol. 1[1]:s.266–268
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Douglas_DC-4E_NX18100_Santa_Monica_%2815518098374%29.jpg/220px-Douglas_DC-4E_NX18100_Santa_Monica_%2815518098374%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/AL61A-044_Douglas_DC-4E_%2813984971640%29.jpg/220px-AL61A-044_Douglas_DC-4E_%2813984971640%29.jpg)
Technické údaje
- Osádka: 3
- Kapacita: 42 cestujících
- Rozpětí: 42,14 m (138 stop a 3 palce)
- Délka: 29,74 m (97 stop a 7 palců)
- Výška: 7,48 m (24 stop a 6 palců)
- Nosná plocha: 200,207 m² (2 155,01 čtverečních stop)
- Prázdná hmotnost: 19 307 kg (42 564 liber)
- Vzletová hmotnost: 27 896 kg (61 500 lb)
- Maximální vzletová hmotnost: 30 164 kg (66 500 lb)
- Pohonná jednotka: 4 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový motor Pratt & Whitney R-2180-S1A1-G Twin Hornet
- Výkon pohonné jednotky: 1 450 hp (1 080 kW)
- Vrtule: stavitelné třílisté kovové
Výkony
- Maximální rychlost: 394 km/h (213 uzlů, 245 mph) ve výši 2 134 m (7 000 stop)
- Cestovní rychlost: 322 km/h (174 uzlů, 200 mph)
- Dolet: 3 541 km (1 912 námořních mil, 2 200 mil)
- Stoupavost: 5,97 m/s (1 1175 stop za minutu)
- Dostup: 7 000 m (22 900 stop)
- Zatížení křídla: 139 kg/m² (28,5 lb na čtvereční stopu)
- Poměr výkon/hmotnost: 4,8 kW/kg (0,0943 hp/lb)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Společnost po druhé světové válce změnila název na Trans World Airlines, pod kterým je známější.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Douglas DC-4E na anglické Wikipedii.
Literatura
- FRANCILLON, René J. McDonnell Douglas Aircraft since 1920: Volume I. 2. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1988. ISBN 0-87021-428-4. Kapitola Douglas DC-4E, s. 265–268. (anglicky)
- GREY, C.G.; BRIDGMAN, Leonard. Jane's All The World's Aircraft 1938. Newton Abbot: David & Charles, 1938. ISBN 0-7153-5734-4. (anglicky) Reprint 1972.
- PEARCY, Arthur. Douglas Propliners: DC-1 - DC-7. Shrewsbury: Airlife Publishing, 1995. Dostupné online. ISBN 1-85310-261-X. (anglicky)
- WESTELL, Freeman. Big Iron, big engines & bigger headaches: Building the first experimental strategic bombers. Airpower. Listopad 1999, roč. 29, čís. 6.
- YENNE, Bill. McDonnell Douglas: A Tale of Two Giants. Greenwich, Connecticut: Bison Books, 1985. Dostupné online. ISBN 0-517-44287-6. (anglicky)
Související články
- Související vývoj
- Letadla podobného určení a období
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglas DC-4E na Wikimedia Commons
- Douglas DC-4E na www.valka.cz
- (anglicky) Fotografie DC-4E během jeho nakládání k transportu do Japonska
- (anglicky) Douglas DC-4E na stránkách 1000aircraftphotos.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk