A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Cvikov | |
---|---|
Stará radnice na náměstí Osvobození | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Cvikov |
Obec s rozšířenou působností | Nový Bor (správní obvod) |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°46′36″ s. š., 14°37′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 558 (2024)[1] |
Rozloha | 45,05 km²[2] |
Nadmořská výška | 357 m n. m. |
PSČ | 471 54 |
Počet domů | 1 181 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. Osvobození 63 471 54 Cvikov mesto@cvikov.cz |
Starosta | Petr Vrabec |
Oficiální web: www | |
Cvikov | |
Další údaje | |
Kód obce | 561479 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cvikov (německy Zwickau in Böhmen) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, zhruba šest kilometrů severovýchodně od Nového Boru, na území chráněné krajinné oblasti Lužické hory při její jižní hranici. Žije v něm přibližně 4 600[1] obyvatel.
Historie
První osada zde vznikla na obou stranách Boberského potoka v 13. století. Z roku 1352 pochází první písemná zmínka. Osada pod názvem Czwykaia byla uvedena v seznamech papežského desátku. Tou dobou už zde existoval farní kostel svaté Alžběty. V roce 1391 se vesnice dočkala povýšení na město.[4] V 14. století se zde na obchodní cestě z Lípy do Žitavy soustřeďoval obchod i mnohá řemesla.[5]
V letech 1553 až 1558 zde byla postavena věž z pískovce nalámaného na Dutém kameni. Roku 1634 postihl městečko požár a téměř shořelo. V roce 1680 po morové epidemii zde došlo k velkému povstání sedláků, kterých se zde z okolních dvaceti obcí shromáždilo asi 1 200. Na Zeleném vrchu se vydrželi dva dny bránit vojsku generála Piccolominiho.[5] V roce 1697 byl na náměstí města postaven pískovcový morový sloup, později přestěhovaný ke kostelu. V roce 1728 byla na náměstí postavena řada kamenných domů a na Křížovém vrchu vznikla křížová cesta ke kostelu. V té době již na vrcholu kopce stála poustevna, první z kaplí cesty byla dostavěna roku 1735. Křížová cesta po zrušení poutního místa a kaple císařem Josefem II. zchátrala. Nové kaple byly vybudovány po roce 1900. Kaple na vrcholu je z roku 1847, u ní jsou sochy Panny Marie, Jana Evangelisty a Maří Magdaleny.[6]
V 19. století byla na náměstí postavena empírová budova radnice.[7] V roce 1834 vybudoval u Boberského potoka Leopold Martin léčebné lázně. V roce 1910 byla ve Cvikově vybudována léčebna pro děti nemocné tuberkulózou, v roce 1961 (po ústupu tuberkulózy) bylo zařízení přeměněno na Dětskou léčebnu pro nespecifická onemocnění plic a horních cest dýchacích.[8] V Martinově údolí na severozápadním okraji Cvikova se nachází plicní léčebna pro dospělé.[9]
V období druhé světové války se ve zdejší textilní továrně vyráběly letecké padáky. Poblíž městečka působila odbojová skupina Waltro.[5] Po druhé světové válce bylo z města nuceně vysídleno původní německé obyvatelstvo.
Přírodní poměry
Město se nachází na Boberském potoce na jihovýchodním úpatí hory Klíč (760 m) a na jižním okraji chráněného území Lužické hory, asi deset kilometrů jihovýchodním směrem od německé Žitavy za hranicemi s německou spolkovou zemí Sasko. Západním směrem leží Údolí samoty na horním toku Dobranovského potoka.
Území Cvikova patří geomorfologicky do rozsáhlé Cvikovské pahorkatiny. Severně od města prochází hranice s Lužickými horami. Přímo na katastru Cvikova se nacházejí kopce Kobyla (625 m), Pařez (532 m), Hrouda (452 m), Bartelův vrch (448 m) Křížový vrch (443 m), Kamenitý (442 m) a Chudý vrch (434 m).[10]
Sousedními obcemi sídla jsou Zákupy, Velký Valtinov, Sloup v Čechách, Svor, Velenice, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Svojkov, Brniště a Radvanec.
Obecní správa
Cvikov byl v roce 1848 součástí panství Zákupy, jehož formálním vlastníkem byl příslušník habsburské císařské rodiny Leopold II. Toskánský. Panství Zákupy náleželo pod kraj Mladá Boleslav.
Po zrušení poddanství a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s deseti politickými okresy. Cvikov byl zařazen do okresu Česká Lípa. Zároveň byl vytvořen soudní okres Cvikov, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.
Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Česká Lípa, kam Cvikov i nadále patřil, se stal součástí Litoměřického kraje.
V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Cvikov i jeho soudní okres byly přeřazeny pod okresní hejtmanství Jablonné v Podještědí. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.[11]
Místní části
Znak a vlajka
Město má znak původem již z první poloviny 16. století (asi z roku 1526). Návrh na vzhled praporu zpracoval Jaroslav Kluch, byl projednán v Městském zastupitelstvu 8. dubna 1993, v listopadu 1993 byl posouzen Podvýborem pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny.[12]
Hospodářství
Pivovar
Rozsáhlý areál cvikovského pivovaru byl v provozu do roku 1968. V roce 2013 jej koupil soukromý podnikatel s cílem jeho provoz obnovit.[13] Od roku 2014 je v provozu restaurace Sladovna a pivovar produkuje piva Sklář, Luž a Klíč.[14]
Státní statek Cvikov
Státní statek Cvikov hospodařil v pohraniční oblasti severočeského kraje zhruba na polovině okresu Česká Lípa a po poslední reorganizaci činila jeho rozloha 14 000 hektarů zemědělské půdy, z toho 9 200 hektarů půdy orné. Funkčně byl rozdělen do šesti hospodářství a do šesti pomocných provozů (tři střediska dopravy, tři střediska dopravy a zpracovatelské činnosti).[15]
Doprava
Město leží na silnici I/13, která vede z Liberce do Děčína a dále přes Ústí nad Labem a Teplice do Karlových Varů, poblíž jejího křížení se silnicí I/9 Praha – Česká Lípa – Rumburk.
Veřejnou dopravu zajišťuje několik autobusových linek, zejména do Nového Boru, České Lípy a Liberce; několik dálkových spojů jezdí i do Ústí nad Labem.
V letech 1886/1905 – 1973/1986 byla v provozu Železniční trať Svor – Jablonné v Podještědí, naposledy v jízdním řádu pro cestující označená jako trať 8n, zrušená pro nevhodné trasování a nízké využití. Koleje jsou zde zrušeny a nádražní budovy využity k jiným účelům.
Společnost
Hotel Sever
Město s pomocí dotace evropských fondů zrenovovalo v roce 2011 secesní budovu hotelu postaveného před 110 roky. Hotel se jmenoval v minulosti Říšský dvůr a Stalingrad. V roce 1942 zde přednášel Konrad Henlein. Po válce byl hotel byl místem tanečních zábav. Do roku 1992 jej provozovaly Restaurace a jídelny Česká Lípa, později začal chátrat a uvažovalo se o jeho demolici. Roku 2006 jej město koupilo za 1,3 milionů Kč a s pomocí dotací jej za 62 milionů Kč zrenovovalo. Nyní je zde multifunkční zařízení v Žitavské ulici 132 se sálem pro 300 osob, galerií a centrem "Sever" pro místní spolky.[16]
Sport
Fotbalový A tým mužů hrál v sezóně 2013/2014 době I. A třídu Libereckého kraje,[17] fotbalový B tým II. třídu okresu Česká Lípa (okresní přebor).
Město je spojeno s Novým Borem a Jablonným v Podještědí zeleně značenou turistickou trasou, s Českou Lípou modře značenou turistickou trasou. Modře a žlutě značená trasa vede turisty do Lužických hor. Žlutý místní okruh vede turistu přes skalní divadlo a Schillerovu vyhlídku kolem Zeleného vrchu.
Pamětihodnosti
- Farní kostel svaté Alžběty Uherské – farnost z 14. století
- Raně barokní morový sloup u kostela z roku 1697, ozdoben soškami svatého Šebestiána, Jana Evangelisty a svatého Václava
- Kopec Křížový vrch (Kalvárie) se čtrnácti kaplemi křížové cesty, zrenovovanými v roce 1991
- Domy z 19. století v Žitavské ulici
- Severozápadně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky Rousínovského hrádku.[18]
Osobnosti
- Optatus Paul (1746–1819), 43. opat kláštera Neuzelle 1803–1817
- Anton Günther (1783–1863), narozen v Lindavě, filozof a teolog
- Theodor Grohmann (1844–1919), významný průmyslník a filantrop
- Heinrich Schiffner (1853–1938), česko-německý varhanář
- Karl Kreibich (1883–1966), československý politik, novinář, spisovatel a diplomat
- Franz Winkler (1890–1945), rakouský politik, vicekancléř a ministr vnitra
- Reinfried Pohl (1928–2014), podnikatel a miliardář, zakladatel finanční společnosti Deutsche Vermögensberatung AG
- Heinrich Vogel (1932–1977), německý marxistický filozof
- Anton Horn (1940–2004), lékař
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Historie města . Město Cvikov . Dostupné online.
- ↑ a b c RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Cvikov, s. 17.
- ↑ ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Obce Lužických a Žitavských hor, s. 168.
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag & berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 20.
- ↑ Historie – dětská léčebna Cvikov . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16.
- ↑ O nás . Cvikov: Léčebna respiračních nemocí cit. 2019-01-02. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR online. Zeměměřický úřad cit. 2023-11-04. Dostupné online.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.
- ↑ KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 239. ISSN 1211-9172.
- ↑ POLÁK, Michael. Českolipsko bude mít své vlastní pivo! Luž a Klíč. Českolipský deník online. 2013-11-07 cit. 2013-11-07. Dostupné online.
- ↑ O pivovaru Cvikov online. Pivovar Cvikov cit. 2019-01-02. Dostupné online.
- ↑ KOUDELKA, M. Problematika privatizace státních statků v pohraniční oblasti online. cit. 2021-04-23. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
- ↑ ŠEBELKA, Jan. Hotel čekala zkáza. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 2B. ISSN 1210-1168.
- ↑ CIHLÁŘ, Miloslav. Do I. A třídy jdou Rynoltice, Bílý Kostel postupuje do I. B třídy!. Deník online. 2013-06-26 cit. 2013-09-17. Dostupné online.
- ↑ GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Cvikov, s. 43.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Seznam kulturních památek ve Cvikově včetně připojených obcí
- Římskokatolická farnost Cvikov
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Galerie Cvikov na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cvikov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Cvikov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk