Corazon Aquino

Corazon Aquinová
Corazon Aquinová
	Corazon Aquinová (1986)
11. prezidentka Filipín
	Ve funkci:; 25. února 1986 – 30. června 1992
Předchůdce	Ferdinand Marcos
Nástupce	Fidel Ramos
Stranická příslušnost
Členství	UNIDO; Partido Demokratiko Pilipino-Lakas ng Bayan
Narození	25. leden 1933 ; Paniqui, Tarlac, Filipíny
Úmrtí	1. srpen 2009 ; Makati, Filipíny
Příčina úmrtí	kolorektální karcinom
Místo pohřbení	Manila Memorial Park Sucat
Choť	Benigno Aquino
Rodiče	Jose Cojuangco a Demetria Sumulong
Děti	Noynoy Aquino; Kris Aquinová; Ballsy Aquino-Cruz; Pinky Aquino-Abellada; Viel Aquino-Dee
Příbuzní	Josephine C. Reyes a Jose Cojuangco, Jr. (sourozenci)
Alma mater	College of Mount Saint Vincent
Profese	politička a lidskoprávní aktivistka
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Osobnost roku časopisu Time (1986); Fulbrightova cena (1996); Cena Ramona Magsaysaye (1998); World Citizenship Award (2001); Řád Pákistánu; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.coryaquino.ph
Commons	Corazon Aquino
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Corazón "Cory" Sumulong Cojuangco Aquino (25. ledna 1933, Paniqui, Tarlac, Filipíny – 1. srpna 2009, Makati, Filipíny) byla filipínská politička a v letech 1986–1992 prezidentka státu.

Život

V 80. letech 20. století byla vůdčí postavou demokratického hnutí, které svrhlo diktaturu Ferdinanda Marcose.

Do politiky vstoupila v roce 1983 poté, co byl na letišti v Manile zavražděn její manžel, senátor Benigno Aquino, který patřil mezi čelné kritiky diktatury. V letech 1986 až 1992 byla první ženou ve funkci prezidenta Filipín a vůbec první ženou v podobné funkcí v Asii. I díky obrovské popularitě mezi Filipínci úspěšně čelila několika pokusům o puč. Nepodařilo se jí však provést potřebné reformy v sociální a ekonomické oblasti.^[2]

V srpnu 2009 zemřela na rakovinu tlustého střeva.

Její syn, Noynoy Aquino byl v květnu 2010 zvolen filipínským prezidentem, úřadu se ujal 30. června.^[3]^[4]

Odkazy

Reference

↑ 4. června 2021. Dostupné online.
↑ Filipíny truchlí za bývalou prezidentku Aquinovou. ČT24 . Česká televize, 2009-08-01 . Dostupné online.
↑ Nový filipínský prezident Aquino složil přísahu. ČT24 . Česká televize, 2010-06-30 . Dostupné online.
↑ MIKOLÁŠ, Robert. Novým filipínským prezidentem zřejmě bude Benigno Aquino. iROZHLAS . Český rozhlas, 2010-05-10 . Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Corazon Aquinová na Wikimedia Commons
(anglicky) Corazon Aquino – oficiální stránky
(anglicky) historický projev před americkým Kongresem

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Corazon_Aquino
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[fc774874cfa7fe5fcd3fed202449d9bc069a1582-1] 4. června 2021. Dostupné online.

[2] Filipíny truchlí za bývalou prezidentku Aquinovou. ČT24 . Česká televize, 2009-08-01 . Dostupné online.

[3] Nový filipínský prezident Aquino složil přísahu. ČT24 . Česká televize, 2010-06-30 . Dostupné online.

[4] MIKOLÁŠ, Robert. Novým filipínským prezidentem zřejmě bude Benigno Aquino. iROZHLAS . Český rozhlas, 2010-05-10 . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Osobnosti roku časopisu Time

1927–1950	Charles Lindbergh (1927) Walter Chrysler (1928) Owen D. Young (1929) Mahátma Gándhí (1930) Pierre Laval (1931) Franklin Delano Roosevelt (1932) Hugh Samuel Johnson (1933) Franklin Delano Roosevelt (1934) Haile Selassie I. (1935) Wallis Simpsonová (1936) Čankajšek / Sung Mej-ling (1937) Adolf Hitler (1938) Stalin (1939) Winston Churchill (1940) Franklin Delano Roosevelt (1941) Stalin (1942) George Catlett Marshall (1943) Dwight D. Eisenhower (1944) Harry S. Truman (1945) James F. Byrnes (1946) George Catlett Marshall (1947) Harry S. Truman (1948) Winston Churchill (1949) americký voják (1950)

1951–1975	Muhammad Mosaddek (1951) Alžběta II. (1952) Konrad Adenauer (1953) John Foster Dulles (1954) Harlow Curtice (1955) maďarský bojovník za svobodu (1956) Nikita Sergejevič Chruščov (1957) Charles de Gaulle (1958) Dwight D. Eisenhower (1959) američtí vědci: George Beadle / Charles Draper / John Enders / Donald Arthur Glaser / Joshua Lederberg / Willard Libby / Linus Pauling / Edward Purcell / Isidor Rabi / Emilio Segrè / William Bradford Shockley / Edward Teller / Charles Townes / James Van Allen / Robert Woodward (1960) John Fitzgerald Kennedy (1961) papež Jan XXIII. (1962) Martin Luther King (1963) Lyndon B. Johnson (1964) William Westmoreland (1965) generace Baby boomers (1966) Lyndon B. Johnson (1967) posádka Apolla 8: William Anders / Frank Borman / Jim Lovell (1968) střední společenská třída Američanů (1969) Willy Brandt (1970) Richard Nixon (1971) Henry Kissinger / Richard Nixon (1972) John Sirica (1973) král Fajsal (1974) americké ženy: Susan Brownmillerová / Kathleen Byerlyová / Alison Cheeková / Jill Conwayová / Betty Fordová / Ella Grassová / Carla Hillsová / Barbara Jordanová / Billie Jean Kingová / Carol Suttonová / Susie Sharpová / Addie Wyattová (1975)

1976–2000	Jimmy Carter (1976) Anvar as-Sádát (1977) Teng Siao-pching (1978) Rúholláh Chomejní (1979) Ronald Reagan (1980) Lech Wałęsa (1981) počítač (1982) Ronald Reagan / Jurij Andropov (1983) Peter Ueberroth (1984) Teng Siao-pching (1985) Corazon Aquinová (1986) Michail Gorbačov (1987) ohrožená Země (1988) Michail Gorbačov (1989) George H. W. Bush (1990) Ted Turner (1991) Bill Clinton (1992) mírotvůrci: Jásir Arafat / Nelson Mandela / F. W. de Klerk / Jicchak Rabin (1993) papež Jan Pavel II. (1994) Newt Gingrich (1995) David Ho (1996) Andrew Grove (1997) Bill Clinton / Ken Starr (1998) Jeff Bezos (1999) George W. Bush (2000)

2001–dosud	Rudolph Giuliani (2001) whistlebloweři: Cynthia Cooperová / Coleen Rowleyová / Sherron Watkinsová (2002) americký voják (2003) George W. Bush (2004) dobří Samaritáni: Bono / Bill Gates / Melinda Gatesová (2005) ty (2006) Vladimir Putin (2007) Barack Obama (2008) Ben Bernanke (2009) Mark Zuckerberg (2010) protestující (2011) Barack Obama (2012) papež František (2013) bojovníci proti ebole: Jerry Brown / Kent Brantly / Ella Watsonová-Strykerová / Foday Gollah / Salome Karwahová (2014) Angela Merkelová (2015) Donald Trump (2016) ti, kteří prolomili mlčení (2017) ochránci: Džamál Chášukdží / Maria Ressaová / Wa Lone / Ťjo Sou U / zaměstnanci The Capital (2018) Greta Thunbergová (2019) Joe Biden / Kamala Harrisová (2020) Elon Musk (2021) Volodymyr Zelenskyj / duch Ukrajiny (2022) Taylor Swift (2023)

Corazon Aquinová
Corazon Aquinová (1986)

11. prezidentka Filipín
Ve funkci: 25. února 1986 – 30. června 1992
Předchůdce	Ferdinand Marcos
Nástupce	Fidel Ramos


Stranická příslušnost
Členství	UNIDO Partido Demokratiko Pilipino-Lakas ng Bayan


Narození	25. leden 1933 Paniqui, Tarlac, Filipíny
Úmrtí	1. srpen 2009 Makati, Filipíny
Příčina úmrtí	kolorektální karcinom
Místo pohřbení	Manila Memorial Park Sucat
Choť	Benigno Aquino
Rodiče	Jose Cojuangco a Demetria Sumulong
Děti	Noynoy Aquino Kris Aquinová Ballsy Aquino-Cruz Pinky Aquino-Abellada Viel Aquino-Dee
Příbuzní	Josephine C. Reyes a Jose Cojuangco, Jr.^[1] (sourozenci)
Alma mater	College of Mount Saint Vincent
Profese	politička a lidskoprávní aktivistka
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Osobnost roku časopisu Time (1986) Fulbrightova cena (1996) Cena Ramona Magsaysaye (1998) World Citizenship Award (2001) Řád Pákistánu … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.coryaquino.ph
Commons	Corazon Aquino
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezidenti Filipín

Emilio Aguinaldo (1899–1901) • Manuel Quezon (1935–1944) • José P. Laurel (1943–1945) • Sergio Osmeña (1944–1946) • Manuel Roxas (1946–1948) • Eldipio Qirino (1948–1953) • Ramon Magsaysay (1953–1957) • Carlos P. Garcia (1957–1961) • Diosdado Macapagal (1961–1965) • Ferdinand Marcos (1965–1986) • Corazon Aquinová (1986–1992) • Fidel V. Ramos (1992–1998) • Joseph Estrada (1998–2001) • Gloria Macapagal-Arroyová (2001–2010) • Noynoy Aquino (2010–2016) • Rodrigo Duterte (2016–2022) • Bongbong Marcos (od 2022)