A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Château Haut-Brion je nejstarší a nejmenší z vinařských usedlostí, jimž byla při Bordeauxské klasifikaci vín v roce 1855 přiznána kategorie premier cru. Úředně je sice součástí obce Pessac-Léognan v oblasti Graves, ale její území je v podstatě sevřeno z jedné strany Pessakem a z druhé předměstím Bordeaux, které je centrem oblasti Médoc. Château Haut-Brion, jež leží v oblasti Graves, je jedinou usedlostí mimo oblast Médoc, jíž byla při legendární Bordeauxské klasifikaci vín v roce 1855 udělena zvláštní výjimka a byla zařazena do skupiny klasifikovaných usedlostí, navíc na její samotný vrchol. Château Haut-Brion je také první usedlostí, která propůjčila své jméno velkému vínu.
Dějiny
Historici se domnívají, že se zde víno pěstovalo již v římských dobách, nicméně nejstarší doložená existence vinohradu se datuje do roku 1423.[1] Vlastní historie usedlosti začíná v roce 1525, kdy se člen bordeauxského parlamentu Jean de Pontac oženil s Jeanne de Bellon, jež mu jako věno přinesla pozemek zvaný Haut-Brion. Pontac postupně skupoval okolní pozemky a o 25 let později zde začal budovat zámek. S nesmírnou jasnozřivostí jej postavil na místě, jež se nehodilo pro pěstování révy, a na veškeré vhodné půdě zřídil vinohrady.
Jeho potomci pokračovali v započatém díle. Asi 100 let po založení château zavedl François-Auguste de Pontac, jenž se v roce 1653 stal prezidentem bordeauxského parlamentu, nové metody prodeje vína a jeho uvádění na trh. Jako první začal do zahraničí vyvážet červené víno z jediného vinohradu. Hned po Velkém požáru Londýna v roce 1666 zde otevřel tavernu, která se rychle stala velmi oblíbeným místem. První zmínku o ní a o víně z Château Haut-Brion najdeme v Deníku kronikáře období stuartovské restaurace Samuela Pepyse. Napsal: „Pil jsem francouzské víno, kterému se říká Ho-Bryan. Mělo dobrou chuť, nejzvláštnější, s jakou jsem se kdy setkal.“ K dalším obdivovatelům tohoto vína v Anglii patřili též spisovatelé Daniel Defoe a Jonathan Swift a filozof John Locke.
Po bouřlivém období Francouzské revoluce vlastnil usedlost v letech 1801–1804 francouzský ministr zahraničí Charles Maurice de Talleyrand-Périgord. Jedna z legend, jež o něm kolují, vypráví o tom, že povýšil gastronomii na umění a svůj stůl učinil nástrojem diplomacie. Méně se však už ví, že jeden z hlavních nástrojů jeho „stolní diplomacie“ nesl jméno vinohradu, jejž kníže zakoupil v Pessaku.
Dalším rodem, jehož jméno je spojováno s Château Haut-Brion, jsou Larrieuovi. Usedlost koupil v roce 1836 za vlády Ludvíka-Filipa pařížský bankéř Joseph-Eugène Larrieu. Díky jeho synu Amédéovi prošla poprvé velkou modernizací a začala produkovat výtečné víno.
Tradici spojení diplomacie s gastronomií zopakoval o sto padesát let po Talleyrandovi americký finančník Douglas Dillon, jenž v letech 1953–1957 působil jako velvyslanec USA ve Francii, a svým vínem zásoboval Bílý dům i Elysejský palác. Později, za prezidenta J. F. Kennedyho, se stal ministrem financí. Douglas Dillon byl synem významného newyorského bankéře Clarence Dillona, který založil další dynastii majitelů Château Haut-Brion. Usedlost zakoupil v roce 1935 od předchozího majitele André Gilberta po měsíci přemlouvání. Teprve krátce předtím byl zrušen americký zákon o prohibici, takže v zemi nastala neukojitelná poptávka po víně. Clarence Dillon se sice dostal do světa vín pozdě, přistupoval však k němu s výjimečným zanícením a se zdravým smyslem pro význam terroiru. Podařilo se mu předat své vinařské nadšení potomkům, takže dnes je u kormidla již čtvrtá generace. Vnučka Clarence Dillona Joan, vévodkyně de Mouchy, a jeho vnuk, kníže Robert Lucemburský, převzali pochodeň a se zápalem typickým pro rodinný podnik dnes vedou vinařství s názvem Domaine Clarence Dillon.
Vinařství
Haut-Brion je dnes „městské Graves“. Celá usedlost s vinohradem i sklepy je totiž obklopena bordeauxským předměstím a aglomerací Pessac-Léognan, od nichž je oddělují vysoké zdi, které usedlosti zajišťují pokoj a klid. Toto zvláštní městské mikroklima způsobuje, že zdejší hrozny dozrávají ve srovnání s ostatními vinicemi rychleji. Pozemek usedlosti má rozlohu 109 akrů (44 ha), jež dávají každoročně mezi 12 000 až 15 000 kartony (1 karton = 12 láhví) vína. Vinohrad Château Haut-Brion je z 55 % osázen Cabernetem Sauvignon, z 25% Merlotem, z 20% Cabernetem Franc. Průměrné stáří keřů révy je 30 let.
Vinaři usedlosti Haut-Brion vždy propagovali pokrokové metody v pěstování vinné révy a výrobě vína. Po epidemii mšičky révokaze v polovině 19. století patřili mezi průkopníky roubování révy na podnože; po 2. světové válce zavedli používání mechanizace a traktorů a po ničivých mrazech v roce 1956 přešli na nový způsob selektivní výsadby. V 70. a 80. letech minulého století začali zavádět další moderní postupy. Z klonů, jež pocházejí ze zdejší révové školky, se postupně po částech obnovuje celý vinohrad.
V roce 1961 se Haut-Brion stalo prvním vinařstvím premier cru z oblasti Bordeaux, jež nahradilo staré dřevěné kvasné kádě tanky z nerezové oceli. Kromě zvýšení hygieny výroby vína se tím zlepšila kontrola teploty kvašení. Tyto tanky lze totiž i chladit, aby se dal v pravou chvíli zastavit fermentační proces. Víno zraje v nových sudech z dubového dřeva po dobu 24 až 27 měsíců a poté se láhvuje a ukládá k dalšímu dlouholetému zrání.
Haut-Brion bylo prvním vínem kategorie premier cru, o němž existují záznamy, že bylo vyvezeno to do Spojených států: Během své cesty po Francii si totiž Thomas Jefferson, pozdější prezident USA, zakoupil šest kartonů zdejšího vína a nechal si je poslat na svoji usedlost ve Virginii.[2]
Víno Haut-Brion, představuje skutečný klenot mezi všemi premier cru v kraji Bordeaux. Je to největší červené víno z oblasti Graves. Jeho nenapodobitelná chuť je dána terroirem vinohradu. Je velice jemné a dokonale hebké, vybraně harmonické a lahodné. Je vždy nádherně vytříbené a komplexní. Časem získává nenapodobitelný buket kouře a koření a jeho aroma se smyslně rozvíjí. Díky své dlouhověkosti může nádherně rozvinout svoji intenzitu, půvab i ušlechtilost.
Reference
- ↑ Domaine Clarence Dillon : Wines : Château Haut-Brion. haut-brion.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-20.
- ↑ K. MacNeil The Wine Bible pg 134 Workman Publishing 2001 ISBN 1-56305-434-5
Literatura
- Dominé, André. Víno. 2. vyd. Praha: Slovart. 2008. 928 s. ISBN 978-80-7391-105-8
- Edwards, Michael. Červené víno: Průvodce pro znalce. 1. vyd. Praha: Slovart. 2001. 256 s. ISBN 80-7209-211-1
- Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. 320 s. ISBN 978-80-7209-946-7
- Kolektiv. Vína světa: Velký ilustrovaný průvodce. 1. vyd. Praha: Slovart. 2006. 688 s. ISBN 80-7209-853-5
- Girard-Lagorceová, Sylvie. 100 legendárních vín. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. 144 s. ISBN 80-7209-861-6
- Johnson, Hugh. Příběh vína. 1. vyd. Praha: Slovart. 2008. 253 s. ISBN 978-80-7391-063-1
- McLeanová, Natalie. Červené, bílé, pije se všude. 1. vyd. Praha: Slovart. 2009. 279 s. ISBN 978-80-7391-106-5
Související články
- Vinařské oblasti ve Francii
- Château Lafite-Rothschild
- Château Latour
- Château Margaux
- Château Mouton-Rothschild
- Médoc
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Château Haut-Brion na Wikimedia Commons
- Château Haut-Brion, domovská stránka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk