Cestovní stipendia
Frontispis francouzského vydání
Autor	Jules Verne
Původní název	Bourses de voyage
Překladatel	Vítězslav Unzeitig
Ilustrátor	Léon Benett
Země	Francie
Jazyk	francouzština
Edice	Podivuhodné cesty
Žánr	dobrodružný román
Vydavatel	Pierre-Jules Hetzel
Datum vydání	1903
Česky vydáno	1909
Předchozí a následující dílo
Bratři Kipové Drama v Livonsku
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cestovní stipendia (1903, Bourses de voyage) je méně známý dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).

Obsah románu

Dílo, které autor vytvořil téměř na sklonku svého života, vypráví dramatický příběh skupiny osmi chlapců z jedné londýnské školy, kteří byli za odměnu vybráni na prázdnový výlet na lodi po ostrovech Velkých a Malých Antil. Výlet pro studenty uspořádala paní Seymourová, milionářka žijící osaměle na jednom z antilských ostrovů, v rámci své dobročinné činnosti. Návštěvou u ní měl také výlet skončit a každý student měl od ní ještě obdržet stipedium 700 liber šterlinků.

Výprava pod vedením profesora latiny Pattersona se měla nalodit na loď Alert kapitána Paxtona v irském přístavu Queenstown (dnes Cobh) v Corkském zálivu. Díky propagaci celé akce v tisku se o lodi, která čekala na své cestující, dozvěděl i vůdce uprchlých trestanců z místního vězení Harry Markel. Pod jeho vedením zločinci povraždili posádku a chtěli na lodi prchnout. Bezvětří však zmemožnilo plachetnici vyplout z přístavu. Když pak přijela skupina chlapců se svým vedoucím, museli zločinci sehrát roli původní posádky. Na moři se chtěl Markel cestujících zbavit, ale pak si uvědomil, že každý z chlapců dostane na konci cesty slíbené stipendium, a změnil svůj plán.

Výlet tedy probíhal přesně podle původních propozic sponzora a na jeho konci paní Seymourová vyplatila slíbená stipendia. Vyjádřila zároveň přání, aby jejího známého, loďmistra Willa Mitze, loď odvezla do Anglie, což nemohl Markel odmítnout. Mitz však na lodi v noci náhodně vyslechl plán zločinců na povraždění cestujících a podařilo se mu zločince zavřít v podpalubí. Když pak na lodi nenadále vypukl požár, který zřejmě způsobili opilí zločinci, chlapci a Patterson s pomocí Mitze opustili loď na malém člunu těsně před jejím zánikem. Byli pak zachránění jinou lodí a šťastně se vrátili domů.

Příběh, který by se pohodlně vešel do knihy daleko menšího rozsahu, rozmělnil Verne mnohdy až únavnými podrobnostmi o každém navštíveném antilském ostrově tak, že se mu z něho podařilo vytvořit dvoudílný román.

Ilustrace

Knihu Cestovní stipendia ilustroval Léon Benett.

Česká vydání

• Cestovní stipendia, Burkart, Brno 1909, přeložil Vítězslav Unzeitig,
• Cestovní stipendia, Eduard Beaufort, Praha 1913, přeložil Vítězslav Unzeitig, dva svazky,
• Cestovní stipendia, Návrat, Brno 1996, přeložil Vítězslav Unzeitig.
• Cestovní stipendia, Nakladatelství Josef Vybíral, Žalkovice 2020, přeložil Vítězslav Unzeitig.

Externí odkazy

• http://www.j-verne.de/verne58.html - německy
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cestovní stipendia na Wikimedia Commons