Caroline Kennedyová - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Caroline Kennedyová
 ...
Caroline Kennedyová
Caroline Kennedyová (2022)
Caroline Kennedyová (2022)
Velvyslankyně USA v Austrálii
Úřadující
Ve funkci od:
25. července 2022
PrezidentJoe Biden
PředchůdceArthur B. Culvahouse
29. velvyslankyně USA v Japonsku
Ve funkci:
12. listopadu 2013 – 18. ledna 2017[1]
PrezidentBarack Obama
PředchůdceJohn Roos
NástupceBill Hagerty
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Rodné jménoCaroline Bouvier Kennedy
Narození27. listopadu 1957 (66 let)
New York, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ChoťEdwin Arthur Schlossberg
(od 1986)
RodičeJohn Fitzgerald Kennedy
Jacqueline Lee Bouvierová
DětiRose Kennedy Schlossberg
Tatiana Celia Kennedy Schlossberg
John Bouvier Kennedy Schlossberg
PříbuzníArabella Kennedyová, John F. Kennedy mladší[2] a Patrick Bouvier Kennedy[2] (sourozenci)
SídloPark Avenue, New York (soukromé)
Alma materHarvardova univerzita
Kolumbijská univerzita
Profesediplomatka, právnička, spisovatelka
Náboženstvířímská katolička[3]
OceněníProfile in Courage Award (1989)
Person of the Year, American Chamber of Commerce in Japan (2016)
velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2021)
CommonsCaroline Kennedy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
S bratrem a  rodiči v rodinném sídle Kennedyů Hyannis Port během srpna 1962

Caroline Kennedyová, rozená Caroline Bouvier Kennedy[4][5] (* 27. listopadu 1957 New York[6]) je americká spisovatelka, právničkadiplomatka, od července 2022 americká velyslankyně v Austrálii sloužící v Bidenově administrativě, která se úřadu ujala předáním pověřovacích listin generálnímu guvernéru Davidu Hurleymu. V letech 2013–2017 zastávala post velvyslankyně Spojených států v Japonsku, kam ji jmenoval prezident Barack Obama.[1] Řadí se k dynastii Kennedyů, jakožto jediný žijící potomek 35. prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyhoprvní dámy Jacqueline Kennedyové Onassisové. Strýci byli senátoři Robert F. KennedyTed Kennedy.

V době otcova prezidentování byla v dětském věku. Po atentátu na Johna F. Kennedyho, v listopadu 1963, se rodina usídlila na manhattanském Upper East Side, kde navštěvovala školy. Po absolvování Radcliffe College pracovala v newyorském Metropolitním muzeu umění, kde se seznámila s budoucím manželem, tvůrcem výstav Edwinem Schlossbergem. Titul doktorky práv (J.D.) získala na Právnické fakultě Kolumbijské univerzity. Většinu profesionální kariéry strávila v právnickém prostředí a politice, stejně tak se zabývala reformou vzdělávání a charitativní činností. Spolu s Ellen Aldermanovou napsala dvě knihy o občanských svobodách.

prezidentských volbách 2008 podpořila se strýcem Tedem Kennedym, již v primárkách, demokratického kandidáta Baracka Obamu a po zisku nominace řečnila v jeho kampani na Floridě, v Indianě a Ohiu. Současně působila jako spolupředsedkyně komise pro výběr viceprezidenta. Vystoupila také na Demokratické konvenci 2008 v Denveru.[7] Poté, co si Obama vybral tehdejší senátorku Hillary Clintonovou za ministryni zahraničí, projevila zájem být jmenována na uvolněné senátorské místo ve státě New York. Následně se však tohoto úmyslu zřekla z „osobních důvodů“.

Osobní život

Narodila se v listopadu 1957 v manhattanské Cornellově nemocnici, rok po mrtvě narozené sourozenkyni Arabelle Kennedyové. Jméno Caroline získala po tetě z matčiny strany Caroline Lee Bouvierové a praprababičce Caroline Maslin Ewingové. Mladší bratr John F. Kennedy přišel na svět v roce 1960 dva dny před jejími třetími narozeninami. Druhý bratr Patrick Bouvier Kennedy zemřel v důsledku syndromu dechové tísně novorozenců (IRDS) dva dny po předčasném porodu roku 1963.

Do prezidentské inaugurace otce v lednu 1961 žila rodina ve washingtonské rezidenční čtvrti Georgetown. Poté, co se senátor Kennedy ujal prezidentského úřadu, přestěhovala se s rodiči do Bílého domu. Navštěvovala mateřskou školu organizovanou svou matkou, v níž byla vyfocena jezdící okolo Bílého domu na poníku jménem Macaroni. Snímek zveřejněný v novinách se stal inspirací pro amerického hudebníka Neila Diamonda k napsání hitu „Sweet Caroline“ – tuto skutečnost prozradil až při zazpívání písně na jejích 50. narozeninách.[8]

Jako dcera amerického prezidenta obdržela řadu dárků od oficiálních návštěv, včetně štěněte od sovětského předsedy vlády Nikity Chruščova i yukatánského poníka od amerického viceprezidenta Lyndona B. Johnsona.[9] Historici její dětskou osobnost popsali jako „trochu nepřístupnou a mírně ostýchavou“, přesto však „pozoruhodně nenarušenou“.[10] Babička Rose Kennedyová na její adresu prohlásila: „Je příliš malá na to, aby se uvědomovala všechen ten luxus … Asi si myslí, že je pro děti normální, když vyrážejí na cesty svým vlastním letadlem. Ovšem když je v kruhu bratranců a sestřenic, někteří z nich tančí a plavou lépe než ona, neposkytují jí žádné speciální výsady.“[11]

V den dallaského atentátu na otce Johna F. Kennedyho, 22. listopadu 1963, je s bratrem chůva Maud Shawová odvezla z Bílého domu k babičce z matčiny strany Janet Lee Bouvierové, která na ni naléhala, aby vnučce sdělila zprávu o úmrtí. Večer se děti vrátily do Bílého domu a během ukládání Caroline ji Shawová oznámila danou skutečnost.[12] Sama Jacqueline Kennedyová však měla v úmyslu seznámit děti s úmrtím otce, což vyvolalo její rozkol s chůvou.[12] Z prezidentského sídla se s matkou přestěhovali zpět do Georgetownu. Jejich domov se nedlouho poté stal turistickou atrakcí, což vedlo roku 1964 k opuštění Washingtonu a zabydlení se v ateliérovém bytu na Fifth Avenue manhattanského Upper East Side.

Caroline s otcem na jachtě Honey Fitz blízko pobřeží u Hyannis v srpnu 1963 (Honey Fitz byla přezdívka jejího praděda, bostonského starosty).

V roce 1967 pokřtila letadlovou loď amerického námořnictva USS John F. Kennedy při široce medializovaném ceremoniálu ve virginském Newport News.[13] Loď poté sloužila čtyřicet let. V létě téhož roku odjely děti s matkou na šestitýdenní letní cestu do Irska, kde se střetli s prezidentem Éamonem de Valerou a navštívili dům v Dunganstownu, odkud odešli předci Kennedyů do Ameriky.[14]

Roli otce se snažil nahradit strýc a její kmotr Robert F. Kennedy, který s dětmi trávil větší čas, ač měl sám jedenáct potomků. Poté co byl, v červnu 1968 během předvolební prezidentské kampaně zastřelen, rozhodla se Jacqueline Kennedyová hledat prostředky ochrany, když prohlásila: „Pokud zabíjí Kennedyovi, pak jsou mé děti terčem … Chci pryč z téhle země.“[15] V říjnu 1968 se provdala za rejdařského miliardáře Aristotela Onassise a s dětmi se přestěhovala na manželův soukromý ostrov Skorpios v Řecku. V roce 1969 se jako dvanáctiletá Caroline zúčastnila pohřbu děda Josepha P. Kennedyho, bývalého amerického velvyslance ve Spojeném království; na dotaz bratrance Davida Kennedyho, jaké má pocity z otčíma, stroze odvětila: „Nemám ho ráda“.[16]

S rodinou v Hyannis Portu během srpna 1963

V roce 1970 se podílela na shromažďování příspěvků v kampani za znovuzvolení strýce Teda Kennedyho do Senátu. Rok od jeho incidentu v Chappaquiddicku napsala Jackie Kennedyová senátorovi dopis podpory a žádala jej, aby se stal kmotrem dcery, když byl Robert Francis Kennedy zavražděn. Nejmladší, a již jediný tehdy žijící, ze čtyř bratrů Kennedyových tak začal rodinu v New Yorku pravidelně navštěvovat.[17] Caroline navštívila Bílý dům poprvé od otcovy smrti v únoru 1971. Republikánský prezident Richard Nixon, jehož Kennedy v prezidentských volbách 1960 porazil, ji pozval na odhalení otcova oficiálního portrétu.[18]

Aristoteles Onassis zemřel 15. března 1975 a tři dny poté se zúčastnila jeho pohřbu. Dne 20. března se pak s matkou a bratrem objevila na předání Řádu čestné legie tetě Eunice Kennedyové Shriverové z rukou francouzské hlavy státu Valéryho Giscarda d'Estainga.[19] V roce 1975 navštívila Londýn, aby dokončila roční umělecký kurs v aukční síni Sotheby's.

Vzdělání a soukromý život

Základní stupeň školství absolvovala na soukromých dívčích ústavech The Brearley School a Convent of the Sacred Heart, ležících na Manhattanu. V roce 1975 dokončila massachusettskou střední školu Concord Academy.[20] Roku 1980 obdržela bakalářský titul (B.A., Bachelor of Arts) na Radcliffe College Harvardovy univerzity.[21] Diplom doktorky práv (J.D., Juris Doctor) pak získala roku 1988 na Právnické fakultě Kolumbijské univerzity, když zakončila mezi prvními deseti procenty posluchačů ročníku.[22] Během univerzitních studií zvažovala kariéru novinové fotografky. Brzy si však uvědomila, že by nebyla schopna nepozorovaně stopovat jiné lidské osudy, protože by se její objekty zájmu příliš zaměřovali na ni samotnou.[23] Na Zimních olympijských hrách 1976Innsbrucku pracovala jako asistentka fotografa.[23] V létě 1977 byla na brigádě v kanceláři newyorského deníku Daily News s týdenním výdělkem 156 dolarů.[24] Pro hudební časopis Rolling Stone napsala krátce po smrti Elvise Presleyho příspěvek z návštěvy Gracelandu.[23]

Caroline s otcem v srpnu 1963.

Po zisku bakalářského titulu v roce 1980 se stala vědeckou pracovnicí v oddělení filmu a televize Metropolitního muzea uměníNew Yorku. Později měla na starosti styk zaměstnanců muzea s producenty a režiséry, kteří v instituci natáčeli.[25]

K jejímu ohrožení došlo poté, co 4. prosince 1984 útočník telefonicky oznámil uložení bomby v muzeu. Uvedl přitom své jméno a adresu. Dopaden a uvězněn byl tři dny poté.[26] Během muzejní práce poznala budoucího manžela, tvůrce výstav Edwina Schlossberga, za něhož se provdala roku 1986 v kostele Panny Marie Vítězné v massachusettském Centerville.[6][27] Její celé jméno je někdy nesprávně uváděno jako „Caroline Kennedyová Schlossbergová“, ačkoli sňatkem nepřijala manželovo příjmení.[4][5] Do manželství se postupně narodily tři děti: dcery Rose, Tatiana a syn John. Po matce vlastní nemovitost o rozloze 1,52 km2 známou jako Red Gate Farm v Aquinnah na Martha's Vineyard.[28] Newyorský deník Daily News v roce 2008 odhadl její majetek na více než 100 miliónů dolarů.[29] V roce 2013, kdy se stala velvyslankyní v Japonsku, vykazovala její majetková přiznání hodnotu mění v rozmezí 67–278 milionů dolarů.[30]

Matka Jacqueline Kennedyová Onassisová zemřela 19. května 1994. Na rozdíl od strýce Teda Kennedyho se postavila proti veřejnému pohřbu. Bratr, manžel a matčin druh Maurice Tempelsman podpořili její rozhodnutí, které převážilo.[31] V dalším období se začala angažovat více veřejně, když například předsedala galavečeru Amerického divadla baletu (American Ballet Theatre). S bratrem se zúčastňovala setkání Městského uměleckého spolku (Municipal Art Society), pro nějž rovněž zřídila fond.[32]

Vzhledem ke skutečnosti, že se sourozencem vyrostli v New Yorku, odděleni od zbytku početné rodiny v Hyannis,[33] stali se s Johnem mladším velmi blízkými. Pouto ještě zesílilo po matčině skonu.[34] Po tragické smrti bratra Johna F. Kennedyho v červenci 1999, zůstala jediným žijícím potomkem rodiny 35. prezidenta. Také jeho pohřeb odmítla vypravit veřejně přístupný[35] a rozhodla, že ostatky podstoupí kremaci a popel bude rozprášen z lodi u břehů Martha's Vineyard nad Atlantik.[36]

Profesní kariéra

Při východu z Kapitolu, po pravé ruce matky, během státního pohřbu Johna F. Kennedyho. Strýc, ministr spravedlnosti, Robert Kennedy s manželkou za nimi. 25. listopadu 1963

Profesním zaměřením je právnička, spisovatelka a editorka, která byla členkou správních rad řady neziskových organizací. V roce 1991 napsala s Ellen Aldermanovou knihu In Our Defense: The Bill of Rights In Action (Za naši obranu: Listina práv v procesu). Během rozhovoru odhalujícího obsah uvedla, že záměrem bylo ukázat, proč byl napsán IV. dodatek Ústavy.[37] Dne 7. prosince 1999 pronesla projev na každoroční snídani Nadace Robina Hooda, v níž se angažoval její bratr.[38]prezidentských volbách 2000 podpořila demokratického kandidáta Ala Gorea a vyjádřila mu duchovní spřízněnost, když otcové obou dvou společně zasedali v americkém senátu.[39] Poprvé od demokratické konvence v roce 1960, na níž získal John F. Kennedy prezidentskou nominaci, vystoupila na takové události až v roce 2000, kdy se nominační sjezd uskutečnil v kalifornském Los Angeles.[40]

V letech 2002–2004 řídila kancelář strategické spolupráce školského odboru města New York, když byla jmenována školským kancléřem Joelem Kleinem. Třídenní úvazek v týdnu pro ni znamenal příjem jednoho dolaru. Hlavní cíl sestával ze získání soukromých investic a jejich přesunutí do newyorského veřejného školství.[41] Její kancelář pomohla navýšit rozpočet o více než 65 milionů dolarů.[6][42][43] Působila také jako spolupředsedkyně správní rady Fondu pro veřejné školy (Fund for Public Schools) a následně ve funkci čestné ředitelky fondu.[44][45] Ve správní radě zasedala i v Concordské akademii, kterou na základním stupni navštěvovala.[20]

Spolu s dalšími členy Kennedyovské dynastie zřídila v roce 1989 ocenění Profile in Courage Award. Cena je udělována veřejně působícím osobám, které svým činem projevily politickou odvahu a vedení v duchu odkazu knihy Johna F. Kennedyho Profily odvahy (Profiles in Courage).[46] V roce 2001 předala cenu bývalému prezidentu Geraldu Fordovi za jeho kontroverzně vnímanou, téměř třicet let starou, milost pro prezidenta Richarda Nixona, týkající se zločinů, kterých se mohl během výkonu nejvyššího úřadu dopustit vůči Spojeným státům (Proclamation 4311 z 8. září 1974).[47] Zastává také post ředitelky nadace Knihovny Johna F. Kennedyho[6] a poradkyně při Harvardském politologickém institutu, jenž je živoucím odkazem na jejího otce.

Řadí se mezi členy washingtonské a newyorské advokátní komory. Podílí se na činnosti v představenstvu Komise prezidentských debat, občanskoprávní právnické firmě NAACP Legal Defense and Educational Fund a je čestnou předsedkyní Amerického divadla baletu.[46] Rodinu zastupovala na státních pohřbech bývalých prezidentů Ronalda Reagana a Geralda Forda i při pohřbu první dámy Lady Bird Johnsonové. V listopadu 2004 byla přítomna na ceremonii nově přejmenovaného Prezidentského střediska a parku Billa Clintona v Little Rocku. Dne 28. srpna 2013 se zúčastnila slavnosti padesátého výročí Pochodu na Washington za práci a svobodu.[48]

Prezidentské volby 2008 a 2012

Kennedyová v Obamově předvolební kampani.

V článku „A President Like My Father“ (Prezident jako můj otec), který vyšel 27. ledna 2008 v deníku New York Times, vyjádřila názor, že by v prezidentské kampani roku 2008 chtěla podpořit senátora Baracka Obamu.[49] V závěru stati uvedla: „Nikdy jsem nezažila prezidenta, který by mě inspiroval takovým způsobem, jakým inspiroval můj otec lidi, kteří mi o tom vyprávěli. Ale poprvé věřím, že jsem nalezla muže, jenž by se mohl stát právě takovým prezidentem — ne jen pro mě, ale pro celou novou generaci Američanů.“[50][51]

Záznamy Národní volební komise ukázaly, že 29. června 2007 přispěla 2 300 dolary na prezidentskou kampaň Hillary Clintonové. Dříve jí věnovala pět tisíc dolarů na senátorskou kampaň v roce 2006. Dne 18. září 2007 pak poslala částku 2 300 dolarů také na prezidentskou kampaň Baracka Obamy.[52]

Obama ji 4. června 2008 jmenoval, spolu s Jimem Johnsonem a Ericem Holderem, spolupředsedkyní jeho Výboru pro výběr viceprezidenta.[53] Johnson po týdnu odstoupil. Filmař Michael Moore pak v otevřeném dopisu Kennedyovou vyzval, aby se zachovala jako Dick Cheney[54] a po jeho vzoru se sama jmenovala kandidátkou na Obamovu viceprezidentku (Dick Cheney předsedal stejnému výboru v Bushově týmu prezidentské kampaně 2000 a sám se vybral pro úřad viceprezidenta[55]). Obama 23. srpna 2008 oznámil za svého kandidáta do tohoto úřadu delawarského senátora Josepha Bidena. Kennedyová vystoupila s projevem na Demokratické národní konvenci 2008 v Denveru, při němž také uvedla film na počest přítomného strýce, senátora Teda Kennedyho.[56]

Během prezidentských voleb 2012 působila jako jedna z třiceti pěti spolupředsedů Obamovy kampaně za jeho znovuzvolení.[57] Na jeho mítincích se objevila 27. června 2012 v Nashue a Manchesteru, ležících v unijním státu New Hampshire.[58]

Zájem o křeslo americké senátorky

Poté, co zvolený prezident Barack Obama v prosinci 2008 nominoval na post ministryně zahraničí newyorskou senátorku Hillary Rodham Clintonovou, projevila zájem o uvolněné senátorské křeslo v New Yorku Kennedyová. Do doby předčasných voleb, vypsaných na 2. listopadu 2010, jmenoval senátora dle zákona newyorský guvernér David Paterson, jenž byl v úřadu několik měsíců.[59] Od ledna 1965 do zavraždění v červnu 1968 toto křeslo náleželo jejímu strýci Robertu F. Kennedymu, jenž byl zvolen jako demokratický kandidát.[60] Její nominaci podpořili kongresmanka Louise Slaughterová,[61] newyorský kongresman Vito Lopez,[62] newyorský starosta Michael Bloomberg,[63] bývalý newyorský starosta Ed Koch[64] a také úvodník periodika New York Post.[65]

Caroline Kennedyová v roce 2009

Kritika kandidatury směřovala na fakt, že od své stranické registrace roku 1988 v New Yorku nevolila v řadě demokratických primárek ani obecních voleb.[62] Výhrady směřovaly i k neposkytnutí podrobností o politických postojích.[64] V reakci na to pak prostřednictvím tiskového mluvčího Kennedyová sdělila některé názory, včetně podpory legalizace stejnopohlavních sňatků a hnutí pro-choice. Naopak se postavila proti trestu smrti, byla pro obnovu federálního zákazu útočných zbraní (Federal Assault Weapons Ban), který znemožňoval civilistům držení definovaných poloautomatických zbraní a domnívala se, že by měla být přezkoumána dohoda severoamerického volného obchodu NAFTA.[66][67] V zahraničních tématech mediální zástupce zdůraznil její odmítavý postoj k válce v Iráku, který zastávala od jejího počátku a také tlumočil názor, že by se měl Jeruzalém stát nerozděleným hlavním městem státu Izrael.[68][69] Právnička odmítla zveřejnit své finanční transakce a další osobní záležitosti, když uvedla, že by tak učinila až po svém jmenování senátorkou.[70]

V rozhovoru pro agenturu Associated Press sdělila: „Vstup do politiky je něco, na co se mě lidé pořád vyptávají“, a dodala: „Když šla tato příležitost kolem, tak neočekávaně, pomyslela jsem si: 'Dobře, možná nyní. A co teď?' pracovat dvakrát tak tvrdě než kdokoli jiný … Představuji nekonvenční volbu.“[71] Na konci prosince 2008 se stala terčem kritiky několika médií za nedostatek srozumitelnosti během rozhovorů a časté používání fráze „you know“, kterou ve 30minutovém interview pro stanici NYi zopakovala 168krát.[72]

Krátce před půlnocí 22. ledna 2009 vydala prohlášení, v němž oznámila upuštění záměru usilovat o senátorské křeslo, když jako důvod uvedla „osobní důvody“.[73] Zprávy za skutečnou příčinu odstoupení uváděly „jisté daňové záležitosti“ a „problémy se zaměstnanci v domácnosti“ – informace, které prostřednictvím poradců doputovaly ke guvernéru Patersonovi.[74][75] Kennedyová i přes tyto domněnky odmítla upřesnit důvody vedoucí ke stažení nominace.[73][76] Den po jejím odstoupení guvernér oznámil, že se novou senátorkou rozhodl jmenovat demokratickou kongresmanku Kirsten Gillibrandovou, která se tak stala nejmladší členkou Senátu v probíhajícím volebním období. V listopadu 2010 pak vyhrála předčasné (doplňovací) senátní volby v New Yorku.[77]

Velvyslankyně Spojených států v Japonsku

Oficiální portrét v úřadu americké velvyslankyně v Japonsku, 2013

Prezident Obama 24. července 2013 uvedl, že ji nominuje na úřad velvyslankyně Spojených států v Japonsku, kde měla nahradit ambasadora Johna Roose.[78][79] Spekulace o nominaci byly poprvé v médiích diskutovány v únoru 2013.[80] V polovině července 2013 pak japonská vláda formálně vyslovila agrément, čímž deklarovala, že navržená osoba je pro ni přijatelná.[81]

Slyšení před Výborem pro zahraniční vztahy Senátu proběhlo 19. září 2013, v němž odpovídala na dotazy republikánů i demokratů. Za své priority uvedla vojenské styky, obchod a studentskou výměnu.[82]

Americký Senát Obamovu nominaci potvrdil jednohlasně 16. října 2013. Kennedyová se tak mohla stát první ženou v tomto úřadu.[83] Slavnostní slib pak složila 12. listopadu 2013 do rukou ministra zahraničí Johna Kerryho.[84] Na japonskou půdu vstoupila 15. listopadu[85] a s členy japonského diplomatického sboru se setkala o tři dny později v rámci úvodního oficiálního jednání.[86] Televizní stanice NHK pak 19. listopadu živě přenášela z císařského paláce předání pověřovacích listin císaři Akihitovi.[87]

Setkání s japonským premiérem Šinzem Abem, 20. listopadu 2013

V prosinci 2013 navštívila Nagasaki, kde se setkala s přeživšími po svržení atomové bomby na toto město v srpnu 1945.[88] Pamětní ceremoniál k uctění obětí po svržení jaderné pumy v Hirošimě se zúčastnila 5. srpna 2014. Odehrál se týden po skonu posledního člena posádky amerického bombardéru Theodora Van Kirka, jenž vykonal hirošimský útok. Toto místo již navštívila v roce 1978 se strýcem Tedem Kennedym. Stala se také druhým americkým velvyslancem, který se na každoroční připomínku dostavil.[89][90]

Na Twitteru zkritizovala 17. ledna 2014 japonskou praxi krutého lovu delfínů zahnáním do zátok, když označila tento přístup za „nelidský“ a informovala o odmítavém postoji americké vlády.[91] Úředníci spojení s tímto každoročním lovem pozvali velvyslankyni, aby se na vlastní oči přesvědčila, že lov je pro delfíny bezbolestný.[92] Kennedyová později ve vystoupení amerického pořadu Today Show sdělila, že nelituje svého kroku. V kritice masových lovů delfínů nezůstala osamocena. Připojila se tím ke stejně smýšlejícím osobnostem, včetně Yoko Ono, Susan Sarandonové a Ricky Gervaise, kteří vyzvali k ukončení těchto praktik. Japonská oficiální místa označila slova velvyslankyně za pokrytecká s odkazem na množství masa, které konzumují Američané.[93]

Projev při podpisu americko-japonské smlouvy o zvýšení spolupráce v boji proti závažné kriminalitě v Tokiu, únor 2014

V únoru 2014 navštívila ostrov Okinawa, kde se nachází sídlo rozsáhle americké vojenské základny. Přivítaly ji protesty proti přítomnosti amerických vojáků na japonském území. Odpůrci se vyhraňovali zejména vůči sexuálním napadením vojáků na ženách i proti znečišťování životního prostředí ze strany základny.[94] Součástí programu bylo také setkání s okinawským guvernérem Hirokazu Nakaimem, jemuž přislíbila snížit americkou vojenskou přítomnost na ostrově.[94]

Dne 14. května 2014 přijela do jaderné elektrárny Fukušima I v doprovodu syna Johna Schlossberga. Továrna byla silně poškozena silným zemětřesením a tsunami v březnu 2011, což způsobilo radioaktivní kontaminaci vzduchu a vodstva. Následkem byl také odjezd tisíců členů amerických rodin ze základny. Velvyslankyně prohlásila, že Spojené státy udělaly maximum, aby se Japonsko vyrovnalo s následky katastrofy.[95]

Z úřadu odstoupila 18. ledna 2017 v souvislosti s příchodem republikánského prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a plánovanou výměnou vedoucích zastupitelských misí.[1]

Velvyslankyně Spojených států v Austrálii

Americký prezident Joe Biden ji 15. prosince 2021 nominoval do úřadu americké velyslankyně v Austrálii.[96] Senátní slyšení před Výborem pro zahraniční vztahy proběhlo 7. dubna 2022. Výbor se k nominaci vyslovil kladně a 4. května postoupil věc na senátní plénum. Následující den byla senátory potvrzena do úřadu.[97][98] Slib složila 10. června v New Yorku[99] a úřadu se ujala 25. července 2022 předáním pověřovacích listin generálnímu guverneru Davidu Hurleymu. Funkce, v níž nahradila republikána Arthura B. Culvahouse, byla neobsazena rok a půl.[100] Při první cestě v roli ambasadorky, na začátku srpna 2022, navštívila Šalomounovy ostrovy, kde se zúčastnila 80. výročí vylodění Spojenců při zahájení bitvy o Guadalcanal.[101][102] Na Šalomounových ostrovech bojoval i její otec, tehdejší poručík John F. Kennedy jako velitel torpédového člunu PT-109.[103]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caroline Kennedy na anglické Wikipedii.

  1. a b c THE ASSOCIATED PRESS (KEN MORITSUGU). Caroline Kennedy Leaves Japan After Three Years as U.S. Ambassador . Bloomberg.com, 2017-01-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Kindred Britain.
  3. GROSS, Michael. Caroline Kennedy's fiance respected as innovator. Star-News. July 8, 1986. Dostupné online. 
  4. a b SACHS, Andrea. 10 Questions for Caroline Kennedy. Time. May 13, 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. 
  5. a b Transcript: Larry King Interview with Caroline Kennedy. Larry King Live. CNN, May 7, 2002. Dostupné online . 
  6. a b c d board of directors: Caroline Kennedy, President . John F. Kennedy Library Foundation . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-03. 
  7. Gary Ginsberg on her campaigning for Obama; cited in MacFarquhar, Larissa (April 18, 2009). "The Kennedy Who Couldn't". The Age: Good Weekend supplement (pp. 12–16).
  8. Neil Diamond: Caroline Kennedy Inspired 'Sweet Caroline'. www.foxnews.com. Fox News, November 20, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. Caroline Kennedy Shares White House with a Menagerie. The New York Times. June 26, 1961, s. 33. Dostupné online. 
  10. Heymann, p. 66.
  11. People. Time. August 3, 1962. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-29. 
  12. a b Heymann, pp. 110–114.
  13. John F. Kennedy CVA-67 . . Dostupné online. 
  14. Heymann, pp. 145-146.
  15. Heymann, pp. 152-154.
  16. Heymann, p. 167.
  17. Heymann, p. 176.
  18. Heymann, p. 178.
  19. Heymann, p. 202.
  20. a b Heymann, p. 203.
  21. UPI photo archives 1980. www.upi.com. UPI, June 5, 1980. Dostupné online . 
  22. Heymann, p. 299.
  23. a b c MITCHELL, Greg. Caroline Kennedy's Journalism Days – And Meeting Elvis. Editor & Publisher. December 13, 2008. Dostupné online . 
  24. Andersen, p. 219.
  25. Heymann, p. 264.
  26. Arrest Made in Threat On Caroline Kennedy. www.nytimes.com. The New York Times, December 8, 1984. Dostupné online. 
  27. Caroline Bouvier Kennedy to wed Edwin Schlossberg. The New York Times. March 2, 1986. Dostupné online. 
  28. MCFADDEN, Robert D. Death of a First Lady; Jacqueline Kennedy Onassis Dies of Cancer at 64. The New York Times. May 20, 1994, s. 1. Dostupné online . 
  29. SAUL, Michael. Caroline Kennedy: The $100M Woman. Daily News. December 24, 2008. Dostupné online . 
  30. SALANT, Jonathan D. Caroline Kennedy Worth Up to $278 Million, Records Show. www.bloomberg.com. Bloomberg News, August 20, 2013. Dostupné online. 
  31. Anderson, p. 387.
  32. Anderson, pp. 397-398.
  33. Anderson, p. 11.
  34. Anderson, p. 4.
  35. ALLEN, Mike. Bodies From Kennedy Crash Are Found. www.nytimes.com. New York Times, July 22, 1999. Dostupné online. 
  36. Landau, p. 20.
  37. Caroline Kennedy. www.youtube.com. Youtube. Dostupné online. 
  38. Charity Group Recalls John Kennedy Jr.. www.nytimes.com. New York Times, December 8, 1999. Dostupné online. 
  39. JFK's First Lady; CAROLINE KENNEDY MAKES HER POLITICAL DEBUT AS SHE BACKS GORE FOR PRESIDENT. www.highbeam.com. The Mirror, August 17, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-10. 
  40. NAGOURNEY, Adam. THE DEMOCRATS: THE KENNEDY FACTOR; 40 Years Later, Invoking Spirit of New Frontier. www.nytimes.com. The New York Times, August 16, 2000. Dostupné online. 
  41. HALBFINGER, David W. Résumé Long on Politics, but Short on Public Office. The New York Times. December 15, 2008. Dostupné online . 
  42. HERSZENHORN, David M. Caroline Kennedy Is Leaving Fund-Raising Job for Schools. The New York Times. August 20, 2004. Dostupné online. 
  43. GOODNOUGH, Abby. Caroline Kennedy Takes Post As Fund-Raiser for Schools. www.nytimes.com. New York Times, October 2, 2002. Dostupné online. 
  44. Board and Officers - The Fund for Public Schools . Fund for Public Schools . Dostupné v archivu pořízeném dne 10-08-2014. 
  45. Board of Directors online. Fund for Public Schools cit. 2008-12-17. Dostupné online. 
  46. a b Profile in Courage Award online. John F. Kennedy Library cit. 2008-12-17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-25. 
  47. CLYMER, Adam. Ford Wins Kennedy Award For 'Courage' of Nixon Pardon. www.nytimes.com. The New York Times, May 22, 2001. Dostupné online. 
  48. Caroline Kennedy, Lynda Bird Johnson Robb Speak At March On Washington Anniversary. www.huffingtonpost.com. The Huffington Post, August 28, 2013. Dostupné online. 
  49. KENNEDY, Caroline. A President Like My Father. The New York Times. January 27, 2008. Dostupné online cit. January 27, 2008. 
  50. Caroline Kennedy Endorses Obama; President Kennedy's Daughter Calls Illinois Senator 'A President Like My Father'. cbs2.com. KCBS-TV, January 26, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  51. PICKLER, Nedra. Obama Names a Kennedy to Help Pick Veep. www.breitbart.com. Breitbart.com, June 4, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  52. Federal Election Commission Finance Reports Transaction Query by Individual Contributor online. Federal Election Commission cit. 2008-02-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. 
  53. MURRAY, Mark. Obama Taps 3 to Lead Veep Committee. First Read. MSNBC, June 4, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-08. 
  54. MOORE, Michael. 'Caroline: Pull a Cheney!' An Open Letter to Caroline Kennedy (head of the Obama VP search team) from Michael Moore. www.michaelmoore.com. michaelmoore.com, August 19, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  55. Frank Bruni. The 2000 Campaign: The Texas Governor; Bush Names Cheney, Citing 'Integrity' and 'Experience'. The New York Times. June 26, 2000. Dostupné online cit. January 22, 2009. 
  56. Scorecard: First-Night Speeches, Caroline Kennedy. Time. August 26, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-19. 
  57. NAKAMURA, David. Rahm Emanuel, Eva Longoria, Caroline Kennedy Among Obama Campaign's National Co-Chairs. The Washington Post. February 22, 2012. Dostupné online. 
  58. YOUNG, Shannon. Caroline Kennedy urges voters to support Obama. The Boston Globe. Dostupné online cit. June 28, 2012. 
  59. CONFESSORE, Nicholas. Caroline Kennedy to Seek Clinton's Senate Seat. The New York Times. December 15, 2008. Dostupné online cit. December 15, 2008. 
  60. U.S. Senate: Senators Home > State Information > New York. Senate.gov. Retrieved on December 29, 2013.
  61. SMITH, Ben. Kennedy's first endorsement. www.politico.com. Politico, December 16, 2008. Dostupné online. 
  62. a b EINHORN, Erin; SALTONSTALL, DAVID. Records show Caroline Kennedy failed to cast her vote many times since 1988. New York Daily News. December 19, 2008. Dostupné online cit. December 19, 2008. 
  63. Another Senator Kennedy?. abclocal.go.com. New York: WABC-TV, December 5, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-29. 
  64. a b Salstonstall, David. We know Caroline Kennedy's name, but not her views on the issues. New York Daily News. December 17, 2008. Dostupné online cit. December 20, 2008. 
  65. Kennedy for the Senate. New York Post. December 16, 2008. Dostupné online cit. December 17, 2008. 
  66. KATZ, Celeste. Senate-hopeful Caroline Kennedy talks gays, war, and education. www.nydailynews.com. Daily News, December 21, 2008. Dostupné online. 
  67. CONFESSORE, Nicholas. Kennedy Offers Hints of a Platform, and a Few Surprises. The New York Times. December 20, 2008. Dostupné online cit. December 20, 2008. 
  68. GEDALYAHU, Tzvi Ben. Caroline Kennedy: Jerusalem is Israel's Undivided Capital. Israel National News. December 20, 2008. Dostupné online cit. December 22, 2008. 
  69. Caroline Kennedy Is Decidedly Liberal by John Nichols, The Nation (reprinted by CBS News), December 22, 2008.
  70. HALBFINGER, David. Kennedy Declines to Make Financial Disclosure. The New York Times. December 22, 2008. Dostupné online cit. December 23, 2008. 
  71. NEUMEISTER, Larry. Kennedy says 9/11, Obama led her to public service. www.foxnews.com. Associated Press (via Fox News), December 26, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  72. Not Ready for SNL: Caroline Kennedy's 168 'You Knows.'. The Wall Street Journal. December 29, 2008.
  73. a b Confessore, Nicholas and Hakim, Danny. Kennedy Drops Bid for Senate Seat, Citing Personal Reasons. The New York Times. January 22, 2009. Dostupné online cit. January 9, 2010. 
  74. Hakim, Danny and Confessore, Nicholas. In Attack on Kennedy, Echo of a Spitzer Tactic. The New York Times. February 3, 2009. Dostupné online cit. February 23, 2009. 
  75. Hakim, Danny and Confessore, Nicholas. Paterson Had Staff Deny Kennedy Was Top Choice. The New York Times. February 20, 2009. Dostupné online cit. February 23, 2009. 
  76. Confessore, Nicholas. Kennedy Says Children Had No Role in Senate Decision. The New York Times. May 18, 2009. Dostupné online cit. January 9, 2010. 
  77. Caroline Kennedy Withdraws Senate Bid. www.msnbc.msn.com. MSNBC, January 22, 2009. Dostupné online cit. January 22, 2009. 
  78. Caroline Kennedy chosen as Ambassador to Japan. www.politico.com. Politico, July 24, 2013. Dostupné online cit. July 24, 2013. 
  79. Landler, Mark (July 24, 2013). "Caroline Kennedy Chosen to Be Japan Ambassador" The New York Times. Retrieved July 24, 2013.
  80. Nichols, Hans. (February 27, 2013) Caroline Kennedy Said to Be Candidate for Envoy to Japan. Bloomberg. Retrieved on December 29, 2013.
  81. Kamen, Al (July 13, 2013). "Caroline Kennedy Poised for Japan". The Washington Post. Retrieved July 13, 2013.
  82. Bernadine Racoma. Caroline Kennedy on Her Way to Becoming US Ambassador to Japan online. Day Commerce, September 20, 2013 cit. 2013-09-20. Dostupné online. 
  83. Arlette Saenz. Caroline Kennedy Confirmed as Ambassador to Japan. ABC News. October 16, 2013. Dostupné online cit. November 5, 2013. 
  84. Caroline Kennedy sworn in as ambassador to Japan. www.cbsnews.com. CBS News, November 12, 2013. Dostupné online cit. December 11, 2013. 
  85. SPITZER, Kirk. Caroline Kennedy arrives in Japan as new ambassador. www.usatoday.com. USA Today, November 15, 2013. Dostupné online cit. November 15, 2013. 
  86. Caroline Kennedy meets with Japanese diplomats. www.washingtonpost.com. The Washington Post, November 18, 2013. Dostupné online. 
  87. Kurtenbach, Elaine. US envoy Caroline Kennedy meets Japan's emperor. news.yahoo.com. Houston Chronicle, November 19, 2013. Dostupné online. 
  88. WAKATSUKI, Yoko. Caroline Kennedy meets atomic bomb survivors in Nagasaki. www.cnn.com. CNN, December 10, 2013. Dostupné online cit. December 10, 2013. 
  89. REYNOLDS, Isabel. Kennedy Attends Hiroshima Ceremony 36 Years After First Visit. www.bloomberg.com. Bloomberg, August 5, 2014. Dostupné online. 
  90. YAMAGUCHI, Mari. Japan marks 69th anniversary of Hiroshima bombing. www.theherald-news.com. The Herald-News. Dostupné online. 
  91. ALMAN, Ashley. Caroline Kennedy 'Deeply Concerned' By Japanese Dolphin Hunt. www.huffingtonpost.com. The Huffington Post. Dostupné online cit. January 20, 2014. 
  92. Japanese dolphin fishermen invite Kennedy to see hunt for herself online. ajw.asahi.com, February 11, 2014 cit. 2014-07-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-06-2014. 
  93. KUTNER, Jenny. Caroline Kennedy: "No Regrets" About Calling Taiji Dolphin Hunt Inhumane. www.thedodo.com. The Dodo, April 24, 2014. Dostupné online. 
  94. a b US envoy visits Okinawa amid long-running row over military bases. www.theguardian.com. The Guardian, 11 February 2014. Dostupné online cit. 8 July 2014. 
  95. ROBSON, Seth. Caroline Kennedy visits crippled Japanese nuke plant. www.stripes.com. Stripes, May 14, 2014. Dostupné online. 
  96. President Biden Announces Key Diplomatic and Agency Nominees. The White House online. 2021-12-15 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  97. Caroline Kennedy confirmed as next US ambassador to Australia. ABC News online. 2022-05-06 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  98. U.S. Senate confirms Caroline Kennedy to be ambassador to Australia. Reuters online. 2022-05-05 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  99. Caroline Kennedy sworn in as Australian ambassador in Canberra. Canberra Weekly online. 2022-06-13 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Caroline Kennedy Officially Starts Her Job as U.S. Ambassador to Australia. news.yahoo.com online. 2022-07-25 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  101. New US ambassador to Australia confirms she will travel to Solomon Islands next week. ABC News online. 2022-07-25 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 
  102. CAVE, Damien. A U.S. Return to Guadalcanal, in Another Tense Historical Moment. The New York Times online. 2022-08-07 cit. 2022-08-17. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  103. NAST, Condé. John F. Kennedy’s Story of Survival. The New Yorker online. 1944-06-10 cit. 2022-08-17. Dostupné online. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • ANDERSEN, Christopher P. Sweet Caroline: Last Child of Camelot. s.l.: HarperCollins, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-06-103225-7. 
  • HEYMANN, C. David. American Legacy: The Story of John and Caroline Kennedy. s.l.: Simon & Schuster, 2007. Dostupné online. ISBN 0-7434-9738-4. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Caroline_Kennedyová
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Österreichisches Jungvolk
Ötzi
Úmrtí v roce 2021
Únorový převrat
Ústřední mocnosti
Časové pásmo
Češi
Čeština
Černá smrt
Černé moře
Červen
Červenec
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá republika
Československo-polský spor o Těšínsko
Ľadová doba
Řád německých rytířů
Řád zlatého rouna
Řím
Římská legie
Římské číslice
Římské provincie
Římskokatolická církev
Řecká národní knihovna
Řecko
Šablona:Rakouští panovníci
Šicí stroj
Španělští Habsburkové
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Štýrsko
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štaufové
Štvorcový kilometer
Švédsko
Švýcarsko
Švajčiarsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofia Bošňáková
.at
.pl
1. červen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. polská armáda
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. leden
10. století
10. září
1098
11. únor
11. červen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. století
1156
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. století
1246
1273
1278
1297
13. červen
13. květen
13. srpen
13. století
1358
1365
1379
1385
14. únor
14. červen
14. leden
14. prosinec
14. srpen
1423
1491
1494
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1526
1534
1535
1540
1541
1554
1558
1564
1565
1568
1569
1570
1571
1580
1583
1585
1587
1590
16. únor
16. červen
16. říjen
16. prosinec
1605
1609
1644
1645
1665
17. únor
17. červen
17. červenec
17. leden
17. století
1714
1720
1731
1740
1742
1751
1754
1772
1776
1784
1787
1793
1795
1798
18. červen
18. červenec
18. duben
18. srpen
18. století
18. září
1802
1807
1810
1811
1814
1815
1818
1819
1820
1822
1823
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1846
1848
1850
1855
1857
1858
1860
1861
1862
1864
1873
1874
1875
1881
1883
1884
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1896
1897
1898
19. červen
19. říjen
19. květen
19. leden
19. prosinec
19. století
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1925
1926
1927
1928
1934
1936
1937
1939
1940
1943
1945
1947
1948
1949
1950
1951
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1963
1964
1965
1971
1974
1976
1978
1980
1983
1984
1985
1989
1993
1994
1996
2. červen
2. duben
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. březen
20. květen
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2006
2007
2009
2014
2018
2021
2022
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. prosinec
21. století
22. únor
22. červen
22. duben
22. květen
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. leden
23. listopad
23. srpen
23. září
24. červen
24. duben
24. květen
24. listopad
25. červen
25. leden
26. únor
26. červen
26. červenec
26. květen
26. leden
27. červen
27. červenec
27. říjen
28. červen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
29. červen
29. říjen
29. duben
29. listopad
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. leden
3. prosinec
30. červen
30. říjen
30. březen
30. listopad
303. stíhací peruť
31. leden
31. prosinec
4. červen
4. duben
4. květen
4. listopad
4. srpen
4. století
455
476
5. únor
5. červen
5. červenec
5. duben
5. leden
5. srpen
575
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. listopad
6. září
657
7. únor
7. červen
7. říjen
7. květen
7. leden
7. srpen
7. září
718
757
8. červen
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. srpen
8. století
8. století př. n. l.
8. září
9. červen
9. březen
9. listopad
955
976
996
Ašraf Ghaní
Abdikace
Abdulláh Abdulláh
Abdul Ali Mazari
Absolutismus
Adalbert Horawitz
Adolf Hitler
Afghánistán
Air Canada
Alžběta Habsburská (1436)
Alžběta I.
Alžběta II.
Alžběta Lucemburská
Albánie
Alban Berg
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht II. Habsburský
Albrecht Rakouský
Albrecht V. Bavorský
Albrecht VI. Habsburský
Albrecht VII. Habsburský
Aleš Balcárek
Alexander Van der Bellen
Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský
Alfons Španělský
Alma mater
Alois Beer
Alois Kirnig
Alpínske vrásnenie
Alphonse Daudet
Alpy
Alpy (Mesiac)
Amanda Gormanová
Americká revoluce
Americká univerzita v Bejrútu
Americký dolar
Amharsko
Amrulláh Sálih
Anšlus
Andrzej Duda
Anexe
Anglie
Anna de Foix a Candale
Anna Habsburská (1528–1590)
Anna Habsburská (1573–1598)
Anna Habsburská (1573-1598)
Anna Jagellonská
Antikatolicismus
Antiochie
Antisemitismus
Antonín Rakousko-Toskánský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonie di Giorgi
Anton Thomas Hanke
Apeniny
Apulská platňa
Archeologická lokalita
Archeologické prameny
Archeologický informační systém ČR
Archeologický nález
Archeologický výzkum
Archiv český
Arcivévoda
Arnošt Habsburský
Arnošt Habsbursko-Lotrinský
Arthur Ashkin
Arthur Seyß-Inquart
Art Garfunkel
ArXiv
Associated Press
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Auguste Rodin
August Bebel
August II. Silný
August III. Polský
August Salaba
Australská národní knihovna
Austroalpinikum
Austrofašismus
Autoritarismus
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Běloruština
Bělorusko
Babenberkové
Babrak Karmal
Baltové
Baltské moře
Barack Obama
Barokní architektura
Barská konfederace
Bavoři
Bavorština
Bavorské vévodství
Bazilika
Bedřich Homola
Bedřich Rakousko-Těšínský
Bedřich Rozehnal
Benedikt I.
Berijev Be-200
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Biskupin
Bitva na Moravském poli
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Moháče
Bitva u Vídně
Bitva u Varšavy (1920)
Boeing B-29 Superfortress
Boj o investituru
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Bosenská krize
Brigitte Hamannová
Britská Indie
Brno
Brownova univerzita
Budapešť
Burhánuddín Rabbání
Císař
Car
Carl Menger
Carnuntum
Caroline Kennedyová
Cestovní ruch
Charles Booth
Charles Warren
Charlie Watts
Charlotta Belgická
Chmelnického povstání
Chorvatština
Chorvatsko
Christianizace
Christoph Willibald Gluck
CiNii
Claude Monet
Claudius
Commons:Featured pictures/cs
Cornellova univerzita
Cosimo II. Medicejský
Covid-19
Curych
Curzonova linie
Czartoryští
Dějiny Polska
Dějiny Rakouska
Dělení Polska
Džaváharlál Néhrú
Damien de Veuster
Dana Picková
Dartmouth College
Diecéze míšeňská
Diktatura
Dináre
Dlouhá turecká válka
Doba železná
Doba bronzová
Doba halštatská
Dolní Rakousy
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domažlice
Dominik Riegel
Dom (vrch)
Doubravka Přemyslovna
Dr. House
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Druhohory
Dub
Dufourspitze
Dunaj
Dyje
Dynastie
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Ekonom
Elektrická dráha na Letné v Praze
Elektrická tramvaj
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Eleonora Habsburská (1582–1620)
Eleonora Navarrská
Eleonora Portugalská (1467)
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Engelbert Dollfuss
Enrico Fermi
Epigram
Ernst Abbe
Ernst Kaltenbrunner
Estonsko
Etiopie
Eugen Johann Christoph Esper
Eugen Kadeřávek
Eurázijská platňa
Európa
Euro
Eurozóna
Evžen I.
Evžen Rakousko-Těšínský
Evangelická církev
Evropská unie
Fat Man
Favoritka
Federace
Federico Zandomeneghi
Felix Rakouský
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Ferrante
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Toskánský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand IV. Toskánský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915)
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Ferdinand Karel Tyrolský
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Feudalismus
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný
Filip II. Španělský
Filip III. Španělský
Filip IV. Španělský
Film
Finsteraarhorn
Florence Marlyová
Florián Červeň
Francúzsko
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské revoluční války
Franco Faccio
Franská říše
František Brusák
František Ferdinand d'Este
František Forst
František Hrobař
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Rakouský
František IV. Modenský
František Josef I.
František Josef Toskánský
František Křižík
František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Rakousko-Toskánský
František Palacký
František Pilař
František Plánička
František Salvátor Rakousko-Toskánský
František Schwarz (1840–1906)
František V. Modenský
František Wichterle
František Xaver Naske
Franz Stangl
Fridrich Ferdinand Rakouský
Fridrich III. Habsburský
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Görlitz
Gabriela Navrátilová
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gallus Anonymus
Geiserich
Gemeinsame Normdatei
Generalplan Ost
Geodata
Geografie Rakouska
Geológia
Geológia Álp
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Washington
Georg von Schönerer
Gerd Müller
Germáni
Gestapo
Gesta principum Polonorum
Glaciál
Gotická architektura
Gottfried Toskánský
Gran Paradiso
Gregoriánský kalendář
Gregoria Maximiliána Habsburská
Grossglockner
Gruzie
Guglielmo Marconi
Guta Habsburská
Hámid Karzaj
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (rozcestník)
Habsburské Nizozemí
Hafizulláh Amín
Haiti
Hajbatulláh Achúndzáda
Haličsko-vladiměřské království
Halit
Hallstatt
Hall in Tirol
Hans Makart
Harlem
Harvardova univerzita
Hektár
Heliocentrismus
Helvetikum
Herculaneum
Hiram Stevens Maxim
Hirohito
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Hohe Tauern
Holokaust
Horní Lužice
Hornina
Hornoslezská povstání
Hrubý domácí produkt
Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský
Hustota zalidnění
Ignác Šechtl
Ignác z Loyoly
Index lidského rozvoje
Indie
Innsbruck
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Invalidovna (Paříž)
Invaze do Polska (1939)
IROZHLAS
Isabela Bourbonská
Isabela Kastilská
Isabela Portugalská (1496)
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:AT
ISO 3166-2:PL
Itálie
Ivana Grollová
Ivan Hrbek
Ivy League
Izraelské obranné síly
Jára Beneš
Józef Beck
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Arbes
Jakub Hron Metánovský
Jaltská konference
James Wilson (Dr. House)
Jana Enríquezová
Jana I. Kastilská
Janovský záliv
Janov (Taliansko)
Jantarová stezka
Jan Ambrůz
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan II. Aragonský
Jan II. Kastilský
Jan III. Sobieski
Jan Jindřich
Jan Karel Habsburský
Jan Karel Hraše
Jan Macháček
Jan Matejko
Jan Radimský
Jan Salvátor Toskánský
Jan Tomáš
Jan Váňa (havíř)
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jarmil
Jazyk (lingvistika)
Jiří II.
Jiří Toskánský
Jih
Jim Carroll
Jindřich Ferdinand Toskánský
Jindřich Habsbursko-Lotrinský
Jindřich II. Babenberský
Jindřich II. Pobožný
Jindřich IV.
Jindřich Niederle
Jindřich V. Sálský
Johann Franz Greipel
John Boyd Dunlop
John Kerry
John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough
Josef August Rakouský
Josef Ferdinand Toskánský
Josef Frankovský
Josef František Habsbursko-Lotrinský
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Josef Pražák
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Stiglitz
Josif Vissarionovič Stalin
Južná Európa
Judaismus
Juh
Juhovýchod
Kábul
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižáci
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kampus
Kapitulace Japonska
Karantánie
Kara Mustafa
Karel Španělský
Karel Štýrský (biskup)
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Adámek
Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský
Karel Ambrož Rakouský-Este
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Förster
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Karel Havlíček Borovský
Karel Hořínek
Karel I.
Karel I. Josef Habsburský
Karel II. Španělský
Karel II. Štýrský
Karel IV.
Karel Jan Rudzinsky
Karel Jonáš
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Pius Rakousko-Toskánský
Karel Růžička starší
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Smělý
Karel V.
Karel VI.
Karel Vrátný
Karel Vraný
Karlovac
Karl Nehammer
Karpaty
Kateřina II. Veliká
Kateřina Jacques-Bursíková
Kateřina Renata Habsburská
Kateřina z Foix
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Katolické řády a řeholní kongregace
Katolictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazimír III. Veliký
Kazimír IV. Jagellonský
Keltové
Kibuc
Kilometer
Kitzbühel
Klíma
Klagenfurt
Klaudie Medicejská
Klemens Wenzel von Metternich
Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský
Kmen (sociologie)
Knížectví
Kościuszkovo povstání
Kolumbijská univerzita
Komtur
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Rakouska
Konžská republika
Kongresové Polsko
Konrád I. Mazovský
Konstance Habsburská
Konstancja Gładkowska
Konstituční monarchie
Korunní princ Rudolf
Korunovace
Korutany
Kosmická sonda
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Královský hrad (Varšava)
Kraňsko
Krakov
Krakovské povstání
Kras
Kreva
Krevská unie
Kryštalinikum
Krymský chanát
Kujavsko
Kujavsko-pomořské vojvodství
Kurt Biedenkopf
Kurt Waldheim
Květen
Květnový převrat (Polsko)
Lógar
Lac du Bourget
Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský
Ladislav Pohrobek
Ladislav Rott
Lajos Abafi
Lalibela
Latina
Lednové povstání
Leopold Ferdinand Salvátor
Leopold Habsbursko-Lotrinský
Leopold I.
Leopold I. Babenberský
Leopold I. Vilém
Leopold II.
Leopold II. Toskánský
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Leopold V. Habsburský
Leo Karel Habsbursko-Lotrinský
Les
Letecká archeologie
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Levice
Lev XI.
Liberalismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lichtenštajnsko
Lichtenštejnsko
Lilek brambor
Linec
Lipica
Listopadové povstání
Literární fikce
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louis-Nazaire Bégin
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Ludvík Salvátor Toskánský
Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský
Lulu (Berg)
Luna 22
Lvov
Lyskamm
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Měď
Měšťanstvo
Měšek I.
Měsíc
Městské okresy v Německu
Maďaři
Maďarština
Maďarsko
Madeleine Albrightová
Madrid
Mahátma Gándhí
Mahmúd Ahmadínežád
Malá Strana
Maltská konvence
Manhattan
Manuel Rivera-Ortiz
Maorové
Maršál Polska
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
Marie Burgundská
Marie Kristýna Rakouská (1574–1621)
Marie Magdalena Habsburská
Marie Stuartovna
Marie Terezie
Markéta Habsburská (1584–1611)
Markéta Habsburská (1584)
Markéta Saská
Markýz de Sade
Markrabě
Mars (planeta)
Mars Express
Martha Washingtonová
Martin Čech
Martin Van Buren
Massif des Écrins
Mateusz Morawiecki
Matterhorn
Matyáš Habsburský
Mauzoleum
Maximilián I. Habsburský
Maxmilián Arnošt Habsburský
Maxmilián Evžen Rakouský
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián III. Habsburský
Maxmilián Josef Rakouský-Este
Mazovčané
McDonnell Douglas DC-9
Metrov nad morom
Metro v Praze
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Saakašvili
Mikuláš Koperník
Milan Havlín
Milan Zelený
Milavče
Miloš Klicman
Milton Friedman
Miocén
Miroslav Khol
Miroslav Tetter
Mongolský vpád do Evropy
Mont Blanc
Morava
Muhammad Dáúd Chán
Muhammad Nadžíbulláh
Mumie
MusicBrainz
Nářečí
Náboženství
Náměstí Hrdinů (Vídeň)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Citace
Nápověda:Literatura
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní konvent
Národní muzeum
Národnost
Núr Mohammad Tarakí
Němčina
Němci
Německá říše
Německé císařství
Německé Rakousko
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německý spolek
Německo
Německo-polská státní hranice
Německo-polský pakt o neútočení
Nacismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Neandertálec
Nedestruktivní archeologie
Negba
Nemecko
Neoabsolutismus
Neolit
Neutralita
New York
New York (stát)
New York City Police Department
Nihil novi
Nikolaj Davyděnko
Nobelova cena
Noricum
Novorossijsk
Občanská demokratická strana
Obléhání Brna (1645)
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Obležení Hlohova
Obyvatelstvo
Odilon Redon
Odilo Globocnik
Odra
Okupační zóny Rakouska
Oldřich Nový
Oligocén
Olympijské hry
OpenStreetMap
Opera
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace pro osvobození Palestiny
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace zemí vyvážejících ropu
Orogenéza
Oskar Höcker
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osvícenství
Ota František Josef
Ota I. Veliký
Ota II.
Ota III.
Oto Linhart
Otto von Habsburg
Pádska nížina
Pákistán
Pán (šlechtický titul)
Předměstí
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Přimda (hrad)
Paříž
Paštunština
Paštunové
Pagekon obří
Paleogén
Palisáda
Památková rezervace
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pangermanismus
Panonie
Panoráma
Papež
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Penninikum
Penninské Alpy
Penny Black
Pensylvánská univerzita
Pentagon
Perština
Personální unie
Per Teodor Cleve
Petr Ferdinand Toskánský
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Kolínský
Piastovci
Pius X.
Piz Bernina
Pjotr Lavrov
Ploutvonožci
Poštovní známka
Požár
Požár Malé Strany a Hradčan
Pohřebiště
Pohorie
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská národní knihovna
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Pomořansko
Pompeje
Poniatowští
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Francúzsko
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Pravěk
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Vedy o Zemi
Poslanecká sněmovna
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Príkrov (geológia)
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prevét
Princetonská univerzita
Privilegium minus
Projekt Manhattan
Prosperita
Protestantismus
Pruské království
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První anglo-afghánská válka
První křížová výprava
První opiová válka
První Rakouská republika
První světová válka
Pryč od Říma!
Pulitzerova cena
Q156400
Q156400#identifiers
Q156400#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q172388
Q172388#identifiers
Q172388#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q49088
Q49088#identifiers
Q49088#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q839954#identifiers
Q839954#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q866393
Q866393#identifiers
Q866393#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rétové
Raabs an der Thaya
Rada Evropy
Raetie
Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
Rakúsko
Rakouská hymna
Rakouská občanská válka
Rakouská státní smlouva
Rakouská vlajka
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské markrabství
Rakouské Nizozemí
Rakouské spolkové země
Rakouské vévodství
Rakouský stát
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1663–1664)
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rekatolizace
Renáta Doleželová
Renesanční architektura
Renesance
Republika
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
Richard Jahn
Richterova stupnice
Robert Führer
Robert Oppenheimer
Robert Rakouský-d'Este
Robert Sean Leonard
Rok
Ropná skvrna
Rozhlas
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf I. Habsburský
Rudolf II.
Rudolf IV. Habsburský
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Rytíř
Séraphin-Médéric Mieusement
Saintgermainská smlouva
Sakrální stavba
Salcburk
Sanace (Polsko)
Sarajevo
Sarmati
SARS-CoV-2
Sasko
Satira
Saturnin Heller
Schengenský prostor
Schutzstaffel
Sedimentačná panva
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severovýchod
Seznam římských králů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam švédských králů
Seznam brixensko-bolzanských biskupů
Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Afghánistánu
Seznam představitelů Polska
Seznam představitelů Rakouska
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam pasovských biskupů
Seznam polských králů
Seznam portugalských panovníků
Seznam pruských panovníků
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů
Shetlandy
Sidney Altman
Sjednocená kanadská provincie
Skanzen
Skotsko
Skytové
Slezané
Slezská kuchyně
Slezské vojvodství
Slezsko
Slované
Slovanské náboženství
Slovanský sjezd
Slovenština
Slovenská národní rada
Slovensko
Slovinština
Slovinsko
Smlouva z Waitangi
SNAC
Sofie Litevská
Solná komora
Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG
Soubor:Anonym Erzherzog Karl II.jpg
Soubor:Aschraf Ghani MSC 2017 2 (cropped modified).jpg
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Austria 1945-55.svg
Soubor:Austria Romana.png
Soubor:Austria satellite-map.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Bregenz pano 1.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg
Soubor:Carinthia Arms.svg
Soubor:Charlie Watts Berlinale 2008 cropped.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Coat of arms of Austria.svg
Soubor:ColumbiaNYUCoat.JPG
Soubor:Davydenko Hamburg.jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg
Soubor:EU-Austria.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jarlshof(NigelDuncan)Feb2007.jpg
Soubor:Joseph Siffred Duplessis - Christoph Willibald Gluck - Google Art Project.jpg
Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Low Memorial Library Columbia University NYC.jpg
Soubor:Marcha orientalis-cs.svg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Teresa-Stolz.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:VenusWillendorf.jpg
Soubor:Wappen Herzogtum Krain.png
Soubor:Wappen Herzogtum Steiermark.png
Soubor:Wentworth Miller by Gage Skidmore.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/16/52.788378/17.744691/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-239-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-455-8
Spisovatel
Spittal an der Drau
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Srážka vlaků u Milavčí
Srbsko
Státní znak Polska
Státní znak Rakouska
Středa
Střední Evropa
Střední Litva
Střední paleolit
Stanfordova univerzita
Stanisław Żółkiewski
Stanislav II. August Poniatowski
Starověk
Starověký Řím
Story Musgrave
Strana Whigů
Strana Zelených
Stratzing
Stredná Európa
Sunnitský islám
Světová banka
Světová obchodní organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svobodné město Krakov
Svrchovanost
Szlachta
Tádžikistán
Tálibán
Třicetiletá válka
Taliansko
Talibán
Terciární sektor
Terciér
Tereza Stolzová
Terst
Tethys (more)
Teurnia
Theodore Roosevelt
Theodor Tomášek
Thilafushi
Think tank
Thomas Hardy
Thomas Merton
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Vorel
Tony Award
Tony Esposito (lední hokejista)
Toomas Hendrik Ilves
Toruň
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trapista
Treťohory
Trove
Turečtina
Turecko
Tyrolsko
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Umělá družice
Umajjovci
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzita
Univerzita ve Štýrském Hradci
Univerzitní systém dokumentace
Uzbekistán
Václav II.
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Veber
Válka o španělské dědictví
Válka ve Vietnamu
Válka v Tigraji
Války o rakouské dědictví
Vápenec
Vídeň
Vídeňský kongres
Východ
Východní blok
Východní Germáni
Východní marka
Východní Prusko
Východofranská říše
Vakcína proti covidu-19
Vandalové
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Vatikánská apoštolská knihovna
Velká francouzská revoluce
Velká turecká válka
Velké okresní město
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Veněra 15
Venuše z Galgenbergu
Versailleská smlouva
Viedeň
Viedenská kotlina
Viktor Wilhelm Russ
Vilém Habsbursko-Lotrinský
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Vilém Rakousko-Těšínský
Vilém Tierhier
Virginie
Virtual International Authority File
Virunum
Visegrádská skupina
Vislané
Vitalianus
Vital Šyšov
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vladislav II. Jagello
Vladislav Jagellonský
Vlastenecká fronta (Rakousko)
Vlastislav Antonín Vipler
Vlnolam
Vnitřní Rakousy
Vnitrozemský stát
Voda
Volyňský masakr
Vrása
Vrásnenie
Vrchol
Vstup Rakouska do Evropské unie
Vyhlazovací tábory nacistického Německa
Wachau
Warren Buffett
Weisshorn
Welfové
Wentworth Miller
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willendorfská venuše
William Gregory
William Henry Harrison
William Pittenger
Wkra
WorldCat
Yaleova univerzita
Západní Slované
Závěť
Złoty
Zaolzie
Zdeněk Šreiner
Zell am See
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Zemská armáda
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Báthory
Zikmund František Tyrolský
Zikmund Habsburský
Zikmund Habsbursko-Lotrinský
Zikmund III. Vasa
Zinalrothorn
Zlaté svobody




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk