PhDr. Bohumil Kučera
PhDr. Bohumil Kučera
Narození	22. března 1874 Semily Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. dubna 1921 (ve věku 47 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	fyzik, pedagog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Příbuzní	Vojtěch Habada (manželčin bratr)[1][2]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Kučera (22. března 1874 Semily – 16. dubna 1921 Praha) byl český fyzik.

Život

Narodil se v Semilech jako syn Václava Kučery a Anny rozené Čihákové z Jilemnice.^[3] Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově v Praze a byl prvním vědcem v českých zemích zkoumajícím nově objevené účinky radioaktivity. V roce 1912 se stal profesorem experimentální fyziky na Univerzitě Karlově. Jako vůbec první studoval kapky rtuťovou kapkovou elektrodu k přesnému měření povrchového napětí (popsáno v knize Zur Oberflächenspannung polarisiertem von Quecksilber, 1903). Jeho habilitační práce byla základem pro objev polarografie Jaroslavem Heyrovským.

Zemřel kvůli svému bohémskému životnímu stylu.^[zdroj? Zemřel na nedomykavost chlopní aorty a degeneraci srdce.^[4] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech^[5].

Dílo

• Nástin geometrické optiky a základů fotometrie (1915). Dostupné online
• Základy mechaniky tuhých těles (1921). Dostupné online

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Kučera na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Kučera (1874–1921)
• Velmi krátký životopis
• Životopis
• Hrob s rodinou Habadů - vzal si Terezii Habadovou a měl dcery Bohumilu a Alexandru

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.