Boeing X-32
X-32B zachycený při přistání
Určení	víceúčelový bojový letoun
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Boeing
První let	18. září 2000[1]
Charakter	vyřazen
Uživatel	DARPA
Vyrobeno kusů	2
Varianty	X-32A X-32B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing X-32 vznikl díky vyhlášení programu na nový víceúčelový bojový letoun Joint Strike Fighter (JSF), který by uspokojil potřeby USAF, US Navy, USMC a také RAF^[2] a Royal Navy.^[3][4] Kromě letounu s klasickým vzletem tak musel vzniknout i demonstrátor, který by předvedl schopnosti letadla kategorie VTOL.

Konkurentem v programu JSF byl pro Boeing letoun od Lockheed Martin X-35, který se pak stal vítězem a pokročil do sériové výroby jako F-35 Lightning II.^[5]

Vývoj

DARPA spustila v roce 1993 program Common Affordable Lightweight Fighter (CALF), který navázal na projekt ASTOVL, což byl projekt pokročilého letounu se schopností krátkého vzletu a vertikálního přistání STOVL na němž DARPA spolupracovala s britským ministerstvem obrany v průběhu 80. let 20. století.^[6][7] Program CALF byl cílen na nalezení STOVL letounu pro americkou námořní pěchotu a letounu s konvenčním vzletem pro americké letectvo.^[6]

Přibližně ve stejné době se rozběhl program Joint Advanced Strike Technology (JAST), který se později spolu s programem CALF sloučil do jednoho programu Joint Strike Fighter, jehož cílem mělo být vyvinutí letounu se schopnostmi stealth, který by nahradil lehké stíhací a útočné letouny, včetně letounů F-16 Fighting Falcon, F/A-18 Hornet i letouny se schopností krátkého vzletu a vertikálního přistání STOVL AV-8B Harrier II.

V listopadu roku 1996 byl společnostem Boeing a Lockheed Martin přidělen kontrakt na stavby demonstrátorů, které měly prověřit koncepci. Společnost Boeing pro letoun obdržela označení X-32.^{[pozn. 1]} Konkurenční Lockheed Martin získal pro letoun označení X-35.^[1] Na rozdíl od předchozích projektů byl v programu JSF jiný způsob financování. Společnosti Lockheed Martin i Boeing získaly každá po 750 miliónech USD na vývoj a výrobu dvou demonstrátorů a na jeho vývoj bylo zakázáno využít vlastní financování firmy.^[8][9] Cílem tohoto opatření mělo být snížení nákladů na výrobu a zabránit případnému bankrotu těchto společností při jejich snaze o výhru v soutěži.^[8]

První vzlet uskutečnil X-32A 18. září 2000 z továrního letiště v Palmdale s přistáním na základně Edwards AFB.^[1] Stroj zalétal šéfpilot týmu Boeing JSF Fred Knox. Během testování, které trvalo 4 měsíce stroj uskutečnil 66 letů během nichž prokázal schopnost letu, doplňování paliva ve vzduchu z tankovacího letounu McDonnell Douglas KC-10 Extender. Dne 21. prosince 2000 s X-32A dosáhl pilot Lt. Col. Edward Cabrera nadzvukové rychlosti.^[10]

Varianta X-32B s modifikovaným křídlem se zmenšenou nosnou plochou a rozpětím, vzlétla poprvé se zalétávacím pilotem Dennisem O'Donoghuem 7. března 2001.^[1] V první polovině května 2001 se X-32B přesunul ze základny Edwards AFB na základnu námořnictva Patuxent River v Marylandu, kde 17. července dosáhl nadzvukové rychlosti.

Vítězem programu JSF se nakonec stal 26. října 2001 letoun X-35, z něhož vzešel víceúčelový stíhací letoun F-35.^[1]

Muzejní exponáty

• X-32A – Od roku 2005 se letoun nachází ve sbírkách Národního muzea Letectva Spojených států amerických v Daytonu v Ohiu.^[10] Letoun se nacházel minimálně od roku 2009 v hangáru určeném pro restaurování a ani v polovině roku 2023 není vystaven.^[10][11]

• X-32B – Nachází se ve venkovní expozici leteckého námořního muzea v Patuxent River.^[5]

Specifikace

Technické údaje

• Posádka: 1
• Délka: 13,72 m
• Rozpětí: 10,97 m
• Výška: 5,28 m
• Nosná plocha: 54,8 m²
• Pohon: 1× dvouproudový motor Pratt & Whitney YF119-PW-614C o tahu 120 kN nebo s tahem 190 kN při zapnutém přídavném spalování u verze X-32A
  nebo 1× dvouproudový motor Pratt & Whitney YF119-PW-614S se zvedacím modulem Rolls-Royce u verze X-32B^[2]

Výkony

• Maximální rychlost: 1931 km/h nebo 1,6 Mach
• Dolet v profilu mise USAF: 1 574 km
• Dolet v profilu mise US Navy: 1 389  km
• Dolet v profilu mise USMC: 1 112 km

Výzbroj

• 1 × 20mm kanón M61A2, nebo 27mm Mauser BK-27
• až 6 × AIM-120 AMRAAM ukrytých uvnitř letounu
• až 6 800 kg munice na vnějších závěsnících

Odkazy

Poznámky

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• JUDR. FOJTÍK PH.D., LL.M., Jakub. Boeing X-32 – neúspěšný protivník F-35. ATM. 2022, roč. 54, čís. 5, s. 74–76. ISSN 18802-4823. 
• ODEHNAL, Zdeněk. Boeing X-32. Letectví a kosmonautika. Červen 2005, roč. 81., čís. 6, s. 76–81. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing X-32 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Boeing X-32 JSF (Joint Stike Fighter)
• Galerie X-32A 1

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.