A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Body-psychoterapie, česky uváděná také jako psychoterapie zaměřená na tělo, je souhrnný název pro psychoterapeutické přístupy, které jsou postaveny na předpokladu funkční psychické a tělesné jednoty v osobnosti člověka a na možnosti přímé práce s tělem.[1] Cíle body-psychoterapie jsou stejné jako klasické psychoterapie, tj. uspokojivější prožívání klienta.[2] Hlavními nástroji jsou též rozhovor a terapeutický vztah. Body-psychoterapie ovšem umožňuje zahrnout také přístupy zaměřené na hlubší uvědomování si tělesného prožívání nebo práci s dotekem, dechem a pohybem. Do body-psychoterapie dnes patří desítky přístupů. Body-psychoterapie může být využívaná jak v individuální, tak ve skupinové psychoterapii.
Historie a vývoj
Počátky body-psychoterapie jsou spojeny především s prací psychoanalytika Wilhelma Reicha, dlouhodobého studenta Sigmunda Freuda. Reich si všiml, že obranné mechanismy se projevují také tělesně a nazval to „svalovým pancířem“ (resp. krunýřem), s kterým dál tělesně pracoval.[1][2] Reich vytvořil rámec konceptů a technik, které zahrnují práci jak s tělem, tak s mysli pro účely psychoterapie. Ty položily základy jeho terapeutického konceptu analýzy charakteru a metody zvané vegetoterapie.[2]
Reichova práce inspirovala vznik dalších psychoterapeutických směrů, např. bioenergetickou analýzu Alexandra Lowena, biodynamickou body-psychoterapii Gerdy Boyesen, biosyntézu Davida Boadelly, Hakomi terapii Rona Kurtze, core-energetickou psychoterapii Johna Pierrakose aj.[2]
V porovnání s technikami bodyterapií nebo technikami práce s tělem (angl. bodywork), kam můžeme počítat např. Feldenkraisovu metodu, Alexandrovu techniku, Rolfing, kraniosakrální terapii, fyzioterapii a mnoho dalších, zahrnuje body-psychoterapie obvyklé aspekty psychoterapie, jako jsou psychologické obsahy mysli, terapeutický vztah, vývojová teorie, teorie psychopatologie, teorie procesu atd.[1]
Evropská asociace pro body-psychoterapii (European Association for Body Psychotherapy - EABP), která je členem Evropské asociace pro psychoterapii (European Association for Psychotherapy - EAP), sdružuje různé instituty zaměřené na využití těla a tělesného prožívání v psychoterapii, poskytuje etický kodex, vydává mezinárodní časopis, pořádá konference, zaměřuje se na výzkum, garantuje odbornou kvalitu výcviků registrovaných institutů. Podobné nadnárodní asociace existují také v Severní a Jižní Americe a v Austrálii.[1]
V rámci celé psychoterapie je body-psychoterapie ale stále spíše okrajovou záležitostí. Prvotní překážka bránící jejímu širšímu přijetí nesouvisí s její malou účinností, ale spíše s odporem na straně terapeuta. I když klienti většinou přijmou proceduru, protože na vlastní kůži zakusí její přínos, mnoho odborníků, zabývajících se duševním zdravím, cítí odpor k technikám spojeným s intenzivními emocionálními projevy. Řešení může vězet v uznání pravdivosti Reichových slov o tom, že průlom v terapii vyžaduje konfrontaci s bolestí, zakódovanou ve vzpomínkách a v tělech; řečeno současným jazykem: nic není zadarmo[3].
Základní koncepty body-psychoterapie
- Vtělená mysl (angl. bodymind) – základním konceptem body-psychoterapie je propojenost těla a mysli, tedy myšlenek, emocí, tělesných zážitků a vjemů, do jednoho funkčního celku. Během terapie mohou být zapojeny všechny tyto části pro dosažení celostního efektu.
- Opancéřování a charakter – Reich věřil, že tělo vytváří svalovou tenzi/rigiditu, tj. pancíře, aby se chránilo od emoční a fyzické bolesti. Tyto pancíře pak přispívají k vývoji charakterového typu (Reich identifikoval 6 charakterových typů[4]).
- Energie – koncept energie, potažmo životní energie, je ústřední pro body-psychoterapii. Energie uchovávána v těle a uvolňovaná z něj hraje roli v tom, jak lidé zacházejí sami se sebou, jak prožívají bolest, jak interagují se světem. Body-psychoterapeuti si při práci s klientem všímají toku energie, pulzace svalů, jejich kontrakce nebo pracují s energetickým nabitím a vybitím organismu.
- Tělová paměť – dalším z konceptů, se kterými body-psychoterapie pracuje, je premisa, že vzpomínky jsou uloženy v těle a tedy že některé traumatické vzpomínky mohou být také zpracovány skrze práci s tělem.[2]
Techniky používané v body-psychoterapii
Stejně jako v klasické psychoterapii, nejdůležitějšími technikami v body-psychoterapii je rozhovor a vztah mezi terapeutem a klientem. Na prvním setkání se terapeut bude zajímat o klientovu situaci, historii, vztahy apod. Bude sledovat zároveň i klientovo tělo, jeho stavbu, drobné pohyby. Když se stanoví cíl terapie, může terapeut použit různé techniky, které zvýší pozornost klienta jak k tělu, tak k mysli. Využité techniky by měly odpovídat potřebám klienta a jeho schopnostem vhledu a soustředění pozornosti.
Terapeuti mohou používat kromě rozhovoru například techniky jako:
- Centering – terapeut pomáhá klientovi soustředit pozornost dovnitř a tím ke stabilizaci jeho prožívání
- Grounding – terapeut vede klienta, aby se soustředil na své tělo a na kontakt těla s podložkou.
- Dotek – terapeut může dotekem upozornit klienta na napětí, povzbudit relaxaci či podpořit klientovou zkušenost zvykání si na bezpečný dotek. Práce s dotekem může zahrnovat techniky od povzbuzujícího doteku ruky na ramenou až po biodynamické masáže. Práce s tělem může zahrnovat i pohybové techniky.
- Expresivní techniky – terapeut napomáhá klientovi, aby si dovolil následovat impulsy v těle a plně je vyjádřil pohybem, zvukem atd.
- Techniky zvyšující energetické nabití – a tím dosáhnout, aby se začaly vynořovat nové psychické obsahy nebo objevovat impulsy v těle, např. pomocí bioenergetických cvičení,
- Práce s dechem – vychází z předpokladu, že lidé zatajují dech, když chtějí zablokovat své pocity, dechové techniky tak podporují klienta v propojení se se svými emocemi.
- Kompenzační techniky – ty dovolují klientovi získat korektivní pozitivní emoční prožitky týkající se vývojových období, která neproběhla pro klienta optimálně. V rámci těchto technik se klient může vědomě a dočasně vrátit k dětskému prožívání.
Účinnost body-psychoterapie
Meta-analýza Rosendahl S, Sattel H a Lahmann C (2021)[5] napříč 18 vědeckými studiemi shrnuje, že body-psychoterapie je užitečná pro široké spektrum psychických obtíží a zdůrazňuje potřebu dalšího zkoumání účinků pro jasně definované diagnostikované nemoci.
Jednou z dalších zajímavých studií je Kaschke, M. (2008),[6] která zkoumala účinnost body-psychoterapie na vzorku 342 pacientů za období od 1998 do 2005. Studie se zúčastnili terapeuti pracujících v 8 body-psychoterapeutických přístupech (Hakomi Experiential Psychology, Unitive Psychology; Biodynamic Psychology, Bioenergetic Analysis, Client-Centred Verbal and Body Psychotherapy GFK, Institute for Integrative Body Psychotherapy IBP, Swiss Institute for Body-Oriented Psychotherapy SIKOP, International Institute for Biosynthesis IIBS). Studií byl prokázán pozitivní účinek body-psychoterapie v léčbě úzkosti, deprese, interpersonálních obtíží a psychosomatických problémů. Podstatné zlepšení nastálo po 6 měsících terapie, přičemž čím déle terapie trvala, tím výraznější bylo zlepšení.
Rizika a omezení
Body-psychoterapie existuje již více než 70 let a postupně získává uznání jakožto užitečná psychoterapeutická metoda. Ačkoliv využití doteku v psychoterapii má své přednosti a přínosy, nese s sebou také rizika. A tedy vyžaduje integritu osobnosti psychoterapeuta a důvěru mezi klientem a psychoterapeutem.
Práce s tělem může také vést k oživení raných emočních zkušeností a traumat, proto je potřeba pracovat se zkušeným certifikovaným psychoterapeutem, aby byl klient chráněn proti potenciální re-traumatizaci.
Reference
- ↑ a b c d Česká asociace pro psychoterapii zaměřenou na tělo. capzt.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e SMITH, Edward W. L. Tělo v psychoterapii. 1. vyd. Praha: Portál 205 s. s. ISBN 978-80-7367-144-0, ISBN 80-7367-144-1. OCLC 124087861
- ↑ PROCHASKA, James O.; NORCORSS, John C. Psychoterapeutické systémy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 8071697664. S. kap. 8, str. 216.
- ↑ BOADELLA, David. Wilhelm Reich: Průkopník nového myšlení. 1. vyd. Praha: Malvern, 2013. 302 s. ISBN 9788087580516. S. str. 48 a 49.
- ↑ ROSENDAHL, Sophie; SATTEL, Heribert; LAHMANN, Claas. Effectiveness of Body Psychotherapy. A Systematic Review and Meta-Analysis. Frontiers in Psychiatry. 2021-09-09, roč. 12, s. 709798. Dostupné online . ISSN 1664-0640. DOI 10.3389/fpsyt.2021.709798. PMID 34566712.
- ↑ KOEMEDA-LUTZ, Margit; KASCHKE, Martin; REVENSTORF, Dirk. . Psychotherapie, Psychosomatik, Medizinische Psychologie. 2006-12, roč. 56, čís. 12, s. 480–487. PMID: 17160789. Dostupné online . ISSN 0937-2032. DOI 10.1055/s-2006-951848. PMID 17160789.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Body-psychoterapie na Wikimedia Commons
- European Association for Body Psychotherapy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk