A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bitva u Fontenoy-en-Puisaye | |||
---|---|---|---|
konflikt: Karolínská občanská válka | |||
Bitva u Fontenay na miniatuře z 15. století | |||
Trvání | 25. června 841 | ||
Místo | Fontenoy, Yonne, východní Francie | ||
Souřadnice | 47°39′ s. š., 3°18′ v. d. | ||
Výsledek | Vítězství Karla Holého a Ludvíka Němce | ||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Fontenoy-en-Puisaye bylo ozbrojené střetnutí, které se událo dne 25. června roku 841.
Historické souvislosti
Po smrti franského císaře Ludvíka Pobožného roku 840 se o vládu začali svářit jeho tři synové: Lothar I. Franský, Ludvík II. Němec a Karel II. Holý. Ještě za života starého císaře byl nejstarší syn Lothar jeho spoluvládcem, po císařově smrti však se jeho mladší synové, Ludvík Němec a Karel Holý Lotharově nadvládě vzepřeli. Přispěly k tomu i nerozhodnost a malověrnost až slabost Lotharova, na jehož straně stála katolická církev a austrasijci a Akvitánci. Lothar tak měl nejsilnější pozici, podporoval jej jeho synovec Pipin II. Akvitánský, syn Lotharova mladšího, již zemřelého bratra Pipina I. Akvitánského, který již delší dobu bojoval s Karlem Holým, zatímco v té době byl Ludvík Němec značně vyčerpán válkou se vzbouřenými Sasy. Bratři několikrát nabízeli Lotharovi mír, on však protahoval jednání a nakonec povýšeně oznámil, že všechny kompromisy odmítá. Nerozhodl se však napadnout samostatně Ludvíka ve Frankfurtu a Karla v Orléansu, po řadě diplomatických jednání se Karel s Ludvíkem dohodli na společném postupu a na jaře roku 841 se vojska obou mladších bratří spojila u Châlons-sur-Marne.
Střet
Nato došlo 25. června k rozhodující bitvě, jež se odehrála u nynější obce Fontenoy-en-Puisaye poblíž Auxerre v Burgundsku. Střet vojsk Lothara a Pipina II. na jedné a Ludvíka a Karla na druhé straně byl jednou z největších bitev karolinského období a přinesl mnoho tisíc obětí. Letopisec Rudolf Fuldský, jeden z autorů Fuldských análů, píše, že to byla tak velká bitva, o jaké současníci ještě neslyšeli. Síly byly vyrovnané – na obou stranách stálo na 150 000 mužů. V boji se střetla především jízda s obrněnými rytíři. Lotharova armáda sestávala z austrasijců, Frísů, Sasů, Italů a Akvitánců. Ludvíkovo vojsko tvořili Bavoři a Alamani, Karlovy síly pocházely z Neustrie a Provence. Pipin porazil vojsko Karla Holého, Lothar, v jehož vojsku mělo být mnoho zrádců, však utrpěl drtivou porážku ve střetnutí se silami Ludvíka Němce a celá bitva tak byla pro něj ztracena. Ztráty na Lotarově straně byly 20–30 000 mužů, na straně vítězných bratří 10 až 20 000 mužů, jiné odhady hovoří o 80 000 padlých. Vítězové únavou nemohli pronásledovat poražené, ovládli však jejich tábory. Jiný letopisec, Engilbert, píše o bitvě: «Tento den, pro nějž se prolévá tolik slz, neměl vůbec nastat, měl být vymazán z paměti, neměly pro něj zářit sluneční paprsky a svítat jitřní záře». Od krve «potok i bláto zrudly a pole kolem zbělely oděvem padlých».
Důsledky bitvy
Po ztracené bitvě Lothar prchl do Cách; následovaly tzv. Štrasburské přísahy, právní dokument, který podepsali 14. února roku 842 Ludvík Němec a Karel Holý za účelem vytvoření aliance proti Lotharovi. Až následujícího roku 843 se všichni tři bratři dohodli a Verdunskou smlouvou formálně rozdělili království na tři části:
- Ludvík II. Němec (usadil se v Bavorsku): Východofranská říše – vše na východ od Rýna a na severovýchod od Itálie), hodně z jeho území se stalo dnešním Německem
- Karel II. Holý (usadil se v západní Francii): Západofranská říše – západní část říše, z jeho království vznikla nynější Francie
- Lothar I. (usadil se v Itálii): Středofranská říše – oblast mezi řekami Rýnem a Rhônou a Itálie
Význam pro budoucnost
Bitvou u Fontenoy a o dva roky později uzavřenou Verdunskou smlouvou se rozpadla Franské říše, jež dosud byla jednotným mnohodárodním státem, v řadu mocenských útvarů. Ty se staly základem řady významných evropských národů. Mnozí historikové tak v této bitvě vidí bod, z něhož se odvíjí počátek německého národa ve Východofranské říši (pozdější Svatá říše římská) a počátek francouzského národa v Západofranské říši (pozdější Francouzské království). Ve Francii se tento střet nazývá první evropskou bitvou.
Prvním, kdo vyslovil názor o tom, že známá bitva se odehrála právě u Fontenay-en-Puisaye, byl opat Edmond Le Bœuf roku 1737 na základě popisu bitvy z pera Nitharda, franského dějepravce 9. století. Roku 1862 zde byl na památku bitvy postaven obelisk.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Fontenoy-en-Puisaye na Wikimedia Commons
- Podrobné informace o bitvě (anglicky)
- Ilustrace z 15. století (francouzsky)
- Miniatura z 14. století[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk