A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bilu (hebrejsky: ביל"ו; akrostich vycházející z verše z Knihy Izajáš (2:5): בית יעקב לכו ונלכה, Bejt Ja'akov Lechu Ve-nelcha, v překladu „Dome Jákobův, nech nás vejít“) byla skupina mladých židovských idealistů, která se rozhodla převzít iniciativu při zřízení pevného záchytného bodu a obrodě židovského života v Erec Jisrael.[1]
Historie
Vlna pogromů v letech 1881–1884 a antisemitské Májové zákony z roku 1882 zavedené carem Alexandrem III. vyvolaly masovou emigraci Židů z Ruského impéria. Mezi lety 1880 a 1920 tak opustily Rusko více než 2 miliony Židů. Většina z nich emigrovala do Spojených států, avšak někteří z nich se rozhodli podniknout aliju.
První skupina Biluistů vznikla ze třiceti mladých mužů a žen v červenci 1882 v Charkově.[1] Jednalo se o lidi pocházející ze středních vrstev, většinou s univerzitním vzděláním nebo alespoň s výučním listem. Během následujících schůzek se devatenáct mladých mužů rozhodlo zanechat studií a bezodkladně odjet do Palestiny.[1] Zdrojem finanční podpory jim byl anglický mileanista Laurence Oliphant. Ten se snažil přesvědčit jak osmanskou tak britskou vládu o podpoře kolonializace Svaté země. Ani v jednom případě však nebyl úspěšný. Biluisté se domnívali, že Oliphantovo selhání je dočasné a tak pozdrželi výpravu a 17 z nich se přesunulo z Charkova do Oděsy. Tam se však po nějaké době dozvěděli, že Oliphantovy finanční zdroje byly vyčerpány a tak se nakonec 14 biluistů (13 mužů a 1 žena) na vlastní náklady vypravilo na cestu.[1]
První zkušenosti získali v zemědělské škole Mikve Jisra'el. Tam však pracovali za velmi těžkých podmínek a jejich situaci nezlepšily ani nemoci, které se objevily v létě.[2] Dalším problémem byla politika osmanské vlády, která omezila židovské přistěhovalectví a zakázala prodej půdy evropským Židům. Pomoc však přišla od dvou jeruzalémských Židů – Zalmana Levontina a Josefa Freiberg. Ti za vybrané peníze zakoupili pozemek o velikosti přibližně 40 hektarů, na kterém postavili první chatrče a osadu pojmenovali Rišon le-Cijon („První po Sijonu“). Po dvou měsících jim však došlo jídlo a peníze a biluisté spolu s ostatními se ocitli na hranici bídy.[2] Pět členů biluistů poté vrátilo do Mikve Jisrael, šest se vrátilo zpátky do Ruska.
Josef Freiberg se obrátil s žádostí o pomoc na barona Edmonda de Rothschilda. Přestože Rothschildové do té doby odmítali finančně podporovat židovské průkopníky v Erec Jisrael, Edmond de Rotschild, pod příslibem anonymity, okamžitě Freibergovi poskytnul 30 000 franků na navrtání studně v Rišon le-Cijonu a přislíbil i následnou finanční pomoc.[2] Mezi roky 1884–1900 vydal na pozemky, domy pro kolonisty, na vyučení, stroje, potraviny, vodní díla, ošetřovny, synagogy a starobince přes 6 milionů dolarů.[3] De Rothschild najal francouzského agronoma, který vyučoval v Mikve Jisrael a také hodnotil a vybíral způsob obhospodařování půdy. V Rišon le-Cijonu tak byly následně vytvořeny vinice a tím byl položen základní kámen vinařství v Izraeli. Během podpory barona de Rothschilda bylo založeno mnoho zemědělských osad, jiné pak byly obnoveny (např. Petach Tikva). Jeho absolutistické chování v otázce rozhodování druhové skladby pěstovaných plodin nakonec přivedlo některé osadníky a také biluisty, k oddělení se.[3]
Využili nabídky ruského Žida Jechiele Pinese, který za peníze Chovevej Cijon zakoupil půdu a rozloze cca 1 120 ha. Zde pak založili farmu Gedera („salaš“). Vzhledem k nedostatku financí, způsobeným odtržením se od de Rothschildových fondů byli nuceni zasít plodiny pro vlastní potřebu (pšenice, ječmen, čirok). Kvůli špatnému osetí však byli nakonec nuceni žít o ředkvích a bramborách. V důsledku zesláblosti pak nebyli svou půdu schopni bránit před Araby, kteří na ní začali pást svá stáda.[3]
G'deru nakonec zachránil baron Rothschild. Biluisté v ní však již nebyli, protože zde nemohli provést svou myšlenku družstevní komunity.[3] Farmu nakonec všichni biluisté opustili, někteří se vrátili do Evropy, jiní odešli do měst.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bilu na Wikimedia Commons
- (anglicky) Jewish Virtual Library - Bilu
- (anglicky) Bilu founded The First Aliyah
- (anglicky)(francouzsky) Stanovy hnutí Bilu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk